Minerály České republiky

Kadlec T. (2024): Pegmatit s Nb-Ta, U-Th, Zr, a Ti mineralizací z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 330-336. České Budějovice.

Obec Vlastějovice a jejich blízké okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících místní skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. V místních pegmatitech se běžné setkáváme vedle základních minerálů s fluoritem, allanitem-(Ce), titanitem, hastingsitem, epidotem, andraditem a dalšími minerály, které jsou typické pro okolní skarny a které v pegmatitech vznikly v důsledků procesů kontaminace. Nálezy mineralizace Nb-Ta a U-Th případně Zr jsou v těchto pegmatitech vzácné. 

Předložený článek popisuje nález kontaminovaného pegmatitu z granátického skarnu, ve kterém byla identifikována zajímavá asociace minerálů Nb-Ta, U-Th, Zr aTi. V rámci průzkumu zaměřeného na akcesoriské minerály těchto pegmatitů byly v roce 2020 nalezeny v jiné části lomu Holý vrch fragmenty frakcionovaného pegmatitu s kasiteritem, minerály skupiny columbitu, spessartinem a bavenitem, jemuž bude věnována v Minerálu samostatná nálezová zpráva.

Kadlec T., Venclík V. (2024): Pegmatity s krystaly aduláru, křemene a fluorapatitu z Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 32, 4, 300-309. České Budějovice.

Zaniklé lomy v okolí obce Přibyslavice u Golčova Jeníkova jsou mezi mineralogy velmi dobře známé a často navštěvované. Vedle nejznámějších nálezů velkých krystalů granátů a fosfátových agregátů to jsou v posledních letech také nálezy různých typů dutinových pegmatitových žil a jejich minerálů. Pegmatity se koncentrují především v místní muskovit-turmalinické ortorule nebo muskovitickém granitu. Jen ojediněle byly pegmatity nalezeny mimo tyto horniny v biotit-muskovitické pararule; lithný pegmatit Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b).

Tato zpráva pojednává o nálezu dvou dutinových pegmatitů Přibyslavice Peg IV a LiPeg V v lomu č. 4 z května 2020 a pegmatitu Přibyslavice Peg VI nad Vaňkátovým lomem č. 1 z února 2023 a navazuje tak na rozsáhlý a stále probíhající mineralogický průzkum autorů v blízkém okolí Přibyslavic. Doposud z jejich nových nálezů publikovali v časopisu Minerál pegmatit s fialovými krystaly fluorapatitu označený jako Přibyslavice LiPeg III (Kadlec a Venclík 2020), unikátní dutinový lithný pegmatit s velkými krystaly křemene, elbaitem a lepidolitem pojmenovaný jako Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b) a nález rutilu a asociace ilmenitu s titanitem na kontaktu amfibolitu s ortorulou z Vaňkátova lomu č. 1 (Kadlec a Venclík 2023a). Do budoucna plánují autoři publikovat z oblasti Přibyslavic nález nového pegmatitu s unikátními výskyty vzácných fosfátů.

Kadlec T. (2024): Bismutinit a galenobismutinit z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 337-340. České Budědjovice.

Vlastějovické lomy Holý vrch a Magdaléna provozované firmou Silnice Čáslav a.s. jsou v rámci českých činných kamenolomů unikátní lokalitou, ze které je popsáno bezmála 150 druhů minerálů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.

Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinový pegmatit s krystaly záhnědy a dalšími minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 32, 4, 291-299. České Budějovice.

Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves. Z kamenolomu je v současnosti popsáno více jak 80 minerálních druhů, což jej řadí mezi významné naleziště v rámci České republiky. Lokalita je známá hlavně výskytem masivního sulfidického zrudnění, kontaminovaných pegmatitů, ultrabazických uzavřenin s reakčními lemy, scheelitového zrudnění nebo epigenetických výplní s krystaly kalcitu a zeolitů.

Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 31, 6, 528-534, České Budějovice.

Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves.

Po regionálně-geologické stránce náleží kamenolom a jeho okolí do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu. Charakteristické jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly a hojná tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem a žílami aplitů a pegmatitů. Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v pararulách. Hojné jsou žíly polymetalického zrudnění (sfalerit, pyrhotin, galenit, pyrit), které lze přiřadit k havlíčkobrodskému rudnímu revíru.

Kadlec T. (2023): Minerály desilikovaných pegmatitů z kamenolomu Bernartice. - Minerál, 31, 6, 515-524, České Budějovice.

Rozsáhlý kamenolom leží na levém břehu vodní nádrže Švihov v blízkosti malé obce Bernartice vzdálené se asi 5 km sz. od Dolních Kralovic a 7 km j. od Zruče nad Sázavou. Na ložisku byl původně Správou okresních silnic bývalého okresu Ledeč nad Sázavou těžen kámen pro údržbu silnic. V roce 1939 byl založen nový kamenolom, který byl po II. světové válce ve vlastnictví Státní silniční správy v Čáslavi (Vavřínová 1950). V roce 1950 byl provoz kamenolomu zastaven a zařízení demontováno. Během let 1967 a 1968 byl v této oblasti proveden nový geologický průzkum a tato lokalita byla zařazena mezi ložiska vhodná k těžbě. O opětovném otevření ložiska a zahájení těžby se začalo uvažovat v roce 1971 v souvislosti s výstavbou dálnice D1. Státní podnik Severokámen Liberec o rok později zahájil na ložisku těžbu (Rybařík 1972). Od roku 1975 byl kamenolom Bernartice ve správě těžební organizace Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny n. p. Praha. Tento státní podnik byl po roce 1989 přetransformován na Středokámen Praha. V roce 1992 získala lom do pronájmu firma Terobet. Během roku 1994 proběhla privatizace, ve které získala kamenolom Bernartice soukromá firma SHB s.r.o., která zde těží drcené kamenivo do současnosti. V dnešní době má kamenolom 4 etáže a těžba probíhá na 3. a 4. z nich (počítáno od shora).

Kadlec T., Venclík V. (2023): Nový dutinový lithný pegmatit z Přibyslavic u Čáslavi. - Minerál, 31, 4, 291-311, České Budějovice.

Obec Přibyslavice se rozkládá 7 km j. od Čáslavi a 5,5 km sz. od Golčova Jeníkova a patří mezi známé české mineralogické, petrologické a geologické lokality. Severně od obce leží celkem 6 zaniklých lomů, jenž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lokalita se proslavila především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), agregáty primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro Českou tehdy Československou republiku jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nového turmalínu – oxy-skoryl (Bačík et al. 2013). Celkem je z tamních lomů a okolí známo přibližně 90 druhů minerálů.

Kadlec T. (2023): Krystaly klinozoisitu a grosuláru z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 31, 4, 336–340, České Budějovice.

Rozsáhlý, pětietážový kamenolom Nemojov spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu. Geologicky spadá převážná část území lomu do monotónní skupiny české větve moldanubika, resp. k moldanubickému plášti centrálního plutonu (Mísař et al. 1983). Krystalické břidlice moldanubika jsou zde zastoupeny cordieritickými rulami a migmatity nebulitického charakteru, geneticky spjatými s kontaktní metamorfózou a migmatitizací biotiticko-sillimanitických pararul.

Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. - Minerál, 31, 3, 231-240, České Budějovice.

Kamenolom Stříbrná Skalice je provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s. a rozkládá se přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži. Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených oktaedrických krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu či jehlicovitého dravitu z novějších sběrů.

Kadlec T. (2023): Profesor Milan Novák oslavil 70. narozeniny. - Minerál, 32, 87-88, České Budějovice.

Profesor Milan Novák zvaný Harry oslavil 19. října 2022 své 70. narozeniny.

S Milanem jsem se prvně potkal v roce 2002 na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity, kdy jsem do Brna nastoupil na studium geologie a mineralogie. Milan mě vyučoval mineralogii a mineralogickým procesům a byl mým vedoucím bakalářské, diplomové i doktorské práce. V rámci závěrečných prací jsem studoval pegmatity a jejich minerály, resp. kontaminované pegmatity pronikající skarnová tělesa v okolí Vlastějovic. Studovat u Milana pro mě byla veliká zkušenost a pocta, protože je bezesporu největší odborník na pegmatity u nás a patří také v tomto případě mezi světovou špičku.