Kadlec T. (2017): Výskyty granátů ve Vlastějovicích. - Minerál, 25, 4, České Budějovice.
Granáty jsou nejhojnějšími minerály vlastějovických skarnů, v nichž tvoří celistvé granátovce nebo pásky s pyroxenem, případně epidotem či amfibolem. Sběratelsky atraktivní jsou krystaly o velikosti až 6 cm, vyskytující se na puklinách skarnů. Skarnovými granáty se v minulosti zabývala řada mineralogů a petrologů, například Koutek (1950), Žáček (1985, 1991, 1997, 2003) a Potužák (1996). Vedle toho se s granáty setkáváme v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny (Vavřín 1962, Ackerman 2004, Kadlec 2007) a v okolních horninách skarnů, jako jsou pararuly či erlany, i v je pronikajících pegmatitech (Kadlec 2009). Podle geologické pozice, ve které se vyskytují, odpovídají vlastějovické granáty svým složením andraditu, grosuláru, almandinu, spessartinu nebo pyropu.
Kadlec, Tomáš. Pegmatit s columbitem a kasiteritem z Přibyslavic. In: Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2016 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/
Zaniklé lomy v blízkosti obce Přibyslavice patřily v minulosti mezi významné české lokality. Proslavily se především výskytem krystalů almandinu, primárních a sekundárních fosfátů, vzácného minerálu nigerit či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu – oxy-skoryl. Celkem je z tamních lomů popsáno přibližně 80 minerálních druhů, ale vzhledem k tomu, že probíhá nový výzkum přibyslavických fosfátů lze předpokládat, že se toto číslo rapidně zvedne. Vzhledem k tomu, že jsou lomy v dnešní době již zatopené nebo zčásti zavezené odpadem, jsou možnosti sběru minerálů dosti omezené.
Kadlec T., Vrtiška L., Vácha J. (2017): Výskyty erlánů a mramorů v okolí Řípce na Táborsku. - Minerál, 25, 2. České Budějovice.
Obec Řípec se rozkládá 1 km severovýchodně od Veselí nad Lužnicí a 20 km jižně od Tábora na vrchu Strážka (457 m. n. m.). Geomorfologicky spadá oblast do Soběslavské pahorkatiny, která je součástí Táborské pahorkatiny v rámci Středočeské pahorkatiny. Po geologické stránce lze okolí Řípce přiřadit do okrajové části pestré skupiny moldanubické oblasti s dominantními sillimanit-biotitickými pararulami a biotitickými migmatity s hojnými tělesy erlánů, kvarcitů, ortorul, pegmatitů, křemenných žil a méně často také amfibolitů a mramorů (Mísař a kol. 1983). O výskytech erlánů lze nalézt zmínku ve vysvětlivkách ke geologické mapě (Tomas a kol. 1990).
Mánek J., Mysliveček J. Nové nálezy uranových sekundárních minerálů z ložiska Vrchoslav u Teplic. In: Http://www.strankymineraly.wz.cz/ [online]. 2016 [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://www.strankymineraly.wz.cz/
Výskyt uranových minerálů na lokalitě Krupka - Vrchoslav, která především v minulosti náležela do povědomě velmi patrného okrsku Preisselbergského revíru, není žádnou novinkou. V minulosti byly popsány v přehledu minerálů torbernit a metatorbernit, které často nasedaly na baryt a fluorit ve štolách č. 2 a 3, tedy fluoritových žilách František I. a František II., které ve spodnějších partiích protíná i štola 5. květen. Nutno podotknout, že se jedná o údaje z let 1952 – 1969, tedy z dob těžby a před ukončením těžby. Aktuálně relativně nové nálezy těchto uranových slíd však nepocházejí přímo z dutin fluorit- barytových žil, nýbrž z trhlin na kontaktu těchto žil s tělesem teplického ryolitu. Článek se zabývá též nově zjištěnými výskyty autunitu a schröckingeritu na tomto ložisku.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O., Fediuk F. (2016): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 24, 6. České Budějovice.
Činný, pětietážový kamenolom Nemojov (dobývací prostor Radňov č. 70839) spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu s nadmořskou výškou 667 m. Těžba, která byla zahájena v roce 1983, pokračuje s krátkou přestávkou na začátku 90. let minulého století do současnosti. Těžená surovina je využívána jako štěrk do asfaltových a betonových směsí či jako drcené kamenivo do podkladních vrstev vozovek a železnic. V současnosti na provozovně pracuje kolem 10 zaměstnanců a clonové odstřely o tonáži asi 50-60 tisíc t se provádějí přibližně jednou za měsíc (Sajdáková 2016). Godany a kol. (2014) uvádí, že např. v roce 2012 činila roční produkce 128 tisíc m3 (tj. asi 330 tisíc t).
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2016): Nový výskyt wolframového zrudnění nedaleko Chrbonína u Černovic na Táborsku. - Minerál, 24, 3. České Budějovice.
Během průzkumu výskytů hollanditu a kryptomelanu blízko obce Vlčeves na Černovicku, který blíže popsal Litochleb a kol. (2007), se podařilo zmapovat novou lokalitu wolframových minerálů, a to wolframitu (ferberitu) a scheelitu. Geologicky spadá místo výskytu do monotónní skupiny moldanubické oblasti, tvořené muskovit-biotitickými pararulami s vložkami bělošedých kvarcitů. Na puklinách kvarcitů je častý drobně krystalický šedý křemen až křišťál, na kterém bývají černé matně lesklé kůry hollanditu a kryptomelanu. V pararulách jsou běžné drobné žíly křemene, vzácně s červenočernými sloupcovitými krystaly rutilu o velikosti do 1 cm, a primitivních pegmatitů, které jsou vedle základních horninotvorných minerálů tvořeny černým turmalínem a apatitem. V okolí Chrbonína jsou také hojně zachovány relikty terciérních jezerních sedimentů jihočeských pánví: štěrkopískové sedimenty s polohami konkreciálních limonitových Fe-rud (Čech 1966).