Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Pauliš P., Kadlec T., Malý M. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. - Minerál, 28, 4, 291-305.

Nedaleko významné tektonické linie blanické brázdy, těsně při východním okraji středočeského plutonu, cca 15 km sv. od Benešova, leží nevelký revír polymetalických rudních žil Stříbrná Skalice. Žíly vytvářejí několik km dlouhé pásmo směru sz.-jv., táhnoucí se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.

Číst dál...

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).

Číst dál...

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.

Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m3. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.

Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.

Číst dál...

Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.

Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Charakteristika a mineralogie lokality

Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.