Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2016): Nový výskyt wolframového zrudnění nedaleko Chrbonína u Černovic na Táborsku. - Minerál, 24, 3. České Budějovice.
Během průzkumu výskytů hollanditu a kryptomelanu blízko obce Vlčeves na Černovicku, který blíže popsal Litochleb a kol. (2007), se podařilo zmapovat novou lokalitu wolframových minerálů, a to wolframitu (ferberitu) a scheelitu. Geologicky spadá místo výskytu do monotónní skupiny moldanubické oblasti, tvořené muskovit-biotitickými pararulami s vložkami bělošedých kvarcitů. Na puklinách kvarcitů je častý drobně krystalický šedý křemen až křišťál, na kterém bývají černé matně lesklé kůry hollanditu a kryptomelanu. V pararulách jsou běžné drobné žíly křemene, vzácně s červenočernými sloupcovitými krystaly rutilu o velikosti do 1 cm, a primitivních pegmatitů, které jsou vedle základních horninotvorných minerálů tvořeny černým turmalínem a apatitem. V okolí Chrbonína jsou také hojně zachovány relikty terciérních jezerních sedimentů jihočeských pánví: štěrkopískové sedimenty s polohami konkreciálních limonitových Fe-rud (Čech 1966).
Kadlec, T., Vrtiška, L. (2016): Výskyt ilmenitu v okolí obce Křeč u Černovic na Táborsku. - čas. Minerál, 24, 3, České Budějovice.
V roce 2015 při průzkumu zaniklé lokality wavellitu u Černovic na Táborsku, která se v minulosti proslavila pěknými ukázkami radiálně paprsčitých agregátů zelenomodrého wavellitu pocházejících z dnes již rekultivovaných lomů, byl prvním autorem na nedalekém poli zmapován hojný výskyt ilmenitu v krystalech o velikosti až 4 cm. Ilmenit se vyskytuje na ploše asi 50 x 100 m přibližně 300 m severně od obce Křeč, při levé straně polní cesty vedoucí k osadě Na Zoubku (GPS 49°23'42.422"N, 14°55'26.639"E).
KADLEC, Tomáš. Výskyt kasiteritu u Přibyslavic. Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: www.mineralogist.cz
Zbytky starých hornických prací se nacházejí ve východní části tělesa přibyslavické žuly, asi 100 m západně od vrcholu Tisé skály po obou stranách silnice Přibyslavice - Bratčice. Jádro těžby se zřejmě nacházelo mezi dnešní silnicí a vodotečí na ploše cca 50 x 150 m. V terénu se dochovalo mnoho objektů souvisejících s dolováním cínové rudy – kasiteritu.
KADLEC, Tomáš. Granáty vlastějovických skarnů. Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-12-4]. Dostupné z: www.mineralogist.cz
Granáty jsou nejhojnějšími minerály vlastějovických skarnů; tvoří celistvé granátovce nebo pásky s pyroxenem případně epidotem či amfibolem. Sběratelsky atraktivní jsou krystaly o velikosti až 6 cm na puklinách skarnů. Skarnovými granáty se v minulosti zabývala řada mineralogů a petrologů jako např. Koutek (1950), Žáček (1985, 1991, 1997b, 2003) nebo Potužák (1996). Vedle toho se s granáty hojně setkáváme v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny a také v okolních horninách skarnů jako jsou pararuly či erlány.
Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291-296. České Budějovice.
Nejbližší okolí Golčova Jeníkova vzdáleného přibližně 18 km jihovýchodně od města Čáslav spadá geologicky do monotónní jednotky moldanubické oblasti reprezentované sillimaniticko - biotitickými pararulami a migmatity (Chlupáč a kol. 2011). Lokálně hojné jsou primitivní pegmatity s dutinami obsahujícími krystaly záhnědového křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu. Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Kontakty mezi pegmatity a hostícími horninami jsou ostré, místy je vyvinuta muskovitická zóna v řádech několika centimetrů. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm3 (Gadas a kol. 2012).
Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Fedyuk, F. (2015): Mineralogie pyroxenické kvarcitické ruly blízké skarnoidům z okolí Chřenovic v Posázaví (5 km z. od Ledče nad Sázavou). - Minerál, 23, 3, České Budějovice.
Pyroxenické ruly, někdy označované též jako erlany, jsou poměrně běžnými horninami, které se v rámci České republiky vyskytují například v metamorfitech moldanubika, sileziku nebo krkonošském krystaliniku. Tvoří čočkovitá tělesa nebo polohy v rulových komplexech, často bývají spojeny pozvolnými přechody s mramory. Vložku šedozelené pyroxenické ruly v pararulách popsal Koutek (1950) nedaleko Vlastějovic, která je od místa výskytu u Chřenovic vzdálená 3,5 km severozápadně. Vedle dominantního diopsidu, plagioklasu (oligoklas – andezin) a křemene tvoří tuto horninu ortoklas, biotit, amfibol, epidot, zoisit, kalcit a akcesorický titanit, pyrit, pyrhotin, zirkon, apatit a magnetit. S obdobnými horninami se také můžeme setkat při silnici z Vlastějovic do obce Pertoltice. Z okolí Ledče nad Sázavou uvádí pyroxenické ruly a erlany například Horáková a Kleisl (1958), Hejtmánek et al. (1961), Jurák (1970) nebo Štěpánek et al. (2002). Popisují je jako zelenošedé až šedozelené, jemnozrnné až středně zrnité horniny, tvořené křemenem, diopsidem, plagioklasem, amfibolem, kalcitem, podřadně K-živcem a akcesorickým pyritem, titanitem, apatitem, zirkonem, muskovitem, limonitem, s paralelní až masivní texturou a granoblastickou strukturou.