Minerály České republiky

Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.

Nejbližší okolí Golčova Jeníkova vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od města Čáslav spadá geologicky do monotónní jednotky moldanubika reprezentované sillimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al.  2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Kontakty mezi pegmatity a pararulou jsou místy ostré, někdy jsou přechodné s vyvinutou muskovitickou zónou mocnou do 30 cm. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Blokové K-živce a křemenná jádra jsou vzácné. Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm³.

Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. - Minerál, 28, 6.

Kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu těží na sedmi patrech. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu, velkých barytů, různými typy kalcitu, krásných ukázek wollastonitu nebo v neposlední řadě epidotu z novějších nálezů.

Ložisko je tvořeno regionálně metamorfovaným dioritovým masivem pronikaným leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných.

Kadlec T., Venclík V. (2020): Nález krystalů fluorapatitu a dalších minerálů u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 28, 4, 306-315.

Obec Přibyslavice leží 7 km jižně od Čáslavi a patří mezi známé české mineralogické lokality. Severně od obce se v lesním porostu rozkládá celkem pět opuštěných lomů, z nichž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lomy se proslavily především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), nodulí primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro naše území jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu oxy-skorylu (Bačík et al. 2013). Celkem je z přibyslavických lomů známo přibližně 80 druhů minerálů.

Pauliš P., Kadlec T., Malý M. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. - Minerál, 28, 4, 291-305.

Nedaleko významné tektonické linie blanické brázdy, těsně při východním okraji středočeského plutonu, cca 15 km sv. od Benešova, leží nevelký revír polymetalických rudních žil Stříbrná Skalice. Žíly vytvářejí několik km dlouhé pásmo směru sz.-jv., táhnoucí se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.

Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m³. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).

Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.

Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.

Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.

Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, 494-501, České Budějovice.

Charakteristika a mineralogie lokality

Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.

Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.