Kadlec, T. (2013): Výskyty epidotu ve Vlastějovicích. -Minerál, 21, 3, 199-202, České Budějovice.
Epidot {Ca2}{Al2Fe3+}[O|OH|SiO4|Si2O7] je ve Vlastějovicích hojným minerálem, o kterém se již roku 1904 zmiňuje Katzer. Výskyty epidotu můžeme zjednodušeně rozdělit podle geologické pozice a způsobu vzniku do třech hlavních skupin: I. výskyt ve skarnech, II. výskyt na mladších žilách pronikajících skarny a III. výskyt v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny. Mimo skarnová tělesa je epidot přítomen v amfibolitech a erlánech zastižených ve skalním defilé mezi Vlastějovicemi a osadou Březina, akcesoricky ve dvojslídných ortorulách na Holém vrchu a vzácně v mramorech v asociaci s flogopitem na bázi skarnového tělesa na západních svazích Holého vrchu (Koutek 1950).
Kadlec, T. (2013): Hydrotermálně alterovaný pegmatit s opálem z Vlastějovic. - Minerál, 21, 3, 203-204. České Budějovice.
Úvod
O kontaminovaných pegmatitech a jejich minerálech z Vlastějovic již bylo napsáno mnoho vědeckých prací (Vavřín 1960, Čech 1985, Goliáš 2002, Ackerman 2004, Kadlec 2009, Novák, Kadlec a Gadas 2013 a další). Čas od času se v těchto pegmatitech setkáváme s produkty hydrotermálních alterací jako je prehnit, apofylit, epidot, kalcit, fluorit a opál. Běžný je tabulkovitě krystalický, zelenkavý prehnit a radiálně paprsčitý, křídově bílý apofylit; naopak výskyty opálu ve vlastějovických pegmatitech jsou vzácné.
Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I. (2012): Ryzí síra ze štoly Sv. Antonína Paduánského u Kutné Hory. - čas. Minerál, 6, 501-502, České Budějovice.
V České republice se síra nejčastěji objevuje (v podobě žlutých povlaků a jehlicovitých krystalů) na hořících haldách uhelných dolů (Kladno, Libušín, Otvovice, Bílina, Sokolov, Bečkov, Radvanice, Ostrava, Oslavany, Žeravice, Radvanice aj.). Síra tvoří též povlaky na rašeliništích (např. Soos u Františkových Lázní). Poměrně zřídka se síra objevuje ve vápencích (Lhota u Kunštátu) nebo se vyskytuje v supergenní zóně rudních ložisek (Hůrky u Rakovníka, Nový Metternich u Mariánských Lázní, Bárov ve štěpánovském rudním revíru, Nová Bystřice v jižních Čechách) (Pauliš 2011).
Kadlec, T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 203-205, České Budějovice.
O datolitu
Datolit Ca(HBSiO5) je méně běžným až vzácným nesosilikátem vápníku a bóru z gadolinit - datolitové skupiny minerálů. Krystaluje v monoklinické soustavě, v oddělení monoklinicky prizmatickém 2/m. Mřížkové parametry jsou a = 9,62 Å, b = 7,6 Å, c = 4,84 Å (Foit et al. 1973). Krystaly jsou hojnoploché, většinou krátce sloupcovité a tlustě tabulkovité. Častěji však datolit tvoří zrnité nebo celistvé agregáty. Je bezbarvý až bílý, zelenavý nebo žlutavý. Lesk má skelný, je průsvitný až průhledný. Štěpnost mu chybí. Hustota datolitu je 2,8 - 3,0 g.cm-3, tvrdost podle Mohse 5-5,5.
Kadlec, T. (2011): Nový nález anatasu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 490-491, České Budějovice.
Výskyty anatasu TiO2 jsou ve Vlastějovicích velmi vzácné až raritní. Ojedinělý nález popsali Rezek a Krist (1985) z kontaminovaného pegmatitu, zastiženého těžbou kamene na Holém vrchu. Anatas se vyskytoval v asociaci se šedozeleným, zrnitým titanitem, do kterého zarůstal ve formě izometrických nebo protažených zrn o velikosti až 1 mm.
Kadlec, T., Pauliš, P. (2011): Mineralogie lomů u Bohdanče nedaleko Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 6, 513-516, České Budějovice.
Obec Bohdaneč se rozkládá přibližně 10 km sz. od Ledče nad Sázavou v Hornosázavské pahorkatině. Obec leží v údolí Pilského potoka v průměrné nadmořské výšce 463 m. Z geologického hlediska spadá oblast na pomezí šternbersko-čáslavské skupiny kutnohorského krystalinika v rámci kutnohorsko-svratecké oblasti a pestré série českého moldanubika. Horninovou skladbu tvoří především muskoviticko-biotitické a biotitické pararuly a dvojslídné svory, častá jsou tělesa amfibolitů a krystalických vápenců a dolomitů s vložkami grafitických pararul a erlanů.