Kadlec, T. (2010): Nové minerály ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 216-220, České Budějovice.
Lokalita Vlastějovice a její nejbližší okolí patří se svými bezmála 130 druhy minerálů mezi významná česká naleziště. Především pegmatity, antimonová mineralizace a sfaleritové skarnové zrudnění poskytly v posledních deseti letech mnoho nových minerálů, které do té doby nebyly z lokality známé.
Kadlec, T. (2010): Sázavíny - pozůstatek po těžbě a zpracovávání železné rudy ve Vlastějovicích a okolí. - čas. Minerál, 6, 511-513, České Budějovice.
Termín sázavín použil Ing. V. Patrovský v roce 1973 v článku v časopisu Věda a život pro modré kamínky, které je možné snadno nalézt v řece Sázavě, přibližně od Kácova proti proudu až k obci Vlastějovice. Po určitou dobu se předpokládalo, že se jedná o materiál blízký vltavínům, odkud pochází jejich název. Nějakou dobu proto byly středem zájmu sběratelů minerálů. Ale ukázalo se, že to jsou „pouze“ struskovité pozůstatky po výrobě železa v okolí Vlastějovic.
Nadpis článku otištěného v časopisu Šperkařství v roce 1989.
Kadlec, T. (2010): Mezinárodní mineralogická asociace ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 5, 460, České Budějovice.
Mezinárodní mineralogická asociace (IMA - The International Mineralogical Association) je hlavní organizace na světě sdružující především mineralogy ale i petrology a geochemiky (více na internetové stránce www.ima-mineralogy.org).
Členové IMA ve vlastějovickém lomu. Foto T. Kadlec
Kadlec, T. (2010): Allanit-(Ce) a minerály prvků vzácných zemin vzniklé jeho alterací ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 5, 415-418, České Budějovice.
Allanit-(Ce) {CaCe}{Al2Fe2+}[O|OH|SiO4|Si2O7] poprvé popsal skotský mineralog Thomas Allan (1777-1833) roku 1810 z provincie Kitaa v západním Grónsku. Allanit je složitý alumosilikát prvků vzácných zemin patřící do skupiny epidotu. Krystaluje v soustavě monoklinické, je černý až hnědočerný s polokovovým až smolným leskem a má šedozelený až hnědý vryp.
Jeho hustota se pohybuje v rozmezí 3,5 - 4,2 g.cm-3 a tvrdost podle Mohsovy stupnice od 5,5 do 6. Často bývá značně metamiktní nebo přeměněn na mladší minerály. Vyskytuje se v granitoidních horninách, pegmatitech a některých regionálně metamorfovaných horninách (rula, amfibolit, skarn).
Kadlec, T. (2010): Fluorit z Vlastějovic. - čas. Minerál, 3, 212-216, České Budějovice.
Fluorit patří nejen na lokalitě Vlastějovice k nepřehlédnutelným minerálům, a to tvarem krystalů a pestrou škálou barev od čiré, přes bílou, žlutou, zelenou, červenou, hnědou, modrou, fialovou až po skoro černou. Variabilita zbarvení je u fluoritu způsobena poruchami v krystalové mřížce. Barva se často mění v rámci jednoho krystalu nebo celých agregátů. Fluorit krystalizuje v soustavě kubické v podobě krychle, osmistěnu nebo kombinace krychle a osmistěnu. Má skelný lesk a velmi dobrou štěpnost podle plochy (111).
Houzar, S., Kadlec, T., Sejkora, J. (2009): Výskyt wollastonitu ve skarnu ve Vlastějovicích, střední Čechy (Česká republika). - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 17/1, 34-40.
Vlastějovice nad Sázavou představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. Ve skarnech, odkrytých velkým kamenolomem firmy Silnice Čáslav a.s. na Fiolníku, a v doprovodných horninách bylo zjištěno přes 120 minerálů, z nichž některé jsou vzácné, jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách (Vavřín 1962, Koutek 1964, Pauliš 1993, Brabec 2002, Kadlec 2007).