Kadlec T., Venclík V. (2023): Nový dutinový lithný pegmatit z Přibyslavic u Čáslavi. - Minerál, 31, České Budějovice.
Obec Přibyslavice se rozkládá 7 km j. od Čáslavi a 5,5 km sz. od Golčova Jeníkova a patří mezi známé české mineralogické, petrologické a geologické lokality. Severně od obce leží celkem 6 zaniklých lomů, jenž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lokalita se proslavila především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), agregáty primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro Českou tehdy Československou republiku jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nového turmalínu – oxy-skoryl (Bačík et al. 2013). Celkem je z tamních lomů a okolí známo přibližně 90 druhů minerálů.
Kadlec T. (2023): Krystaly klinozoisitu a grosuláru z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 31, České Budějovice.
Rozsáhlý, pětietážový kamenolom Nemojov spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu. Geologicky spadá převážná část území lomu do monotónní skupiny české větve moldanubika, resp. k moldanubickému plášti centrálního plutonu (Mísař et al. 1983). Krystalické břidlice moldanubika jsou zde zastoupeny cordieritickými rulami a migmatity nebulitického charakteru, geneticky spjatými s kontaktní metamorfózou a migmatitizací biotiticko-sillimanitických pararul.
Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. - Minerál, 31, 3, 231-240, České Budějovice.
Kamenolom Stříbrná Skalice je provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s. a rozkládá se přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži. Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených oktaedrických krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu či jehlicovitého dravitu z novějších sběrů.
Kadlec T. (2023): Profesor Milan Novák oslavil 70. narozeniny. - Minerál, 32, 87-88, České Budějovice.
Profesor Milan Novák zvaný Harry oslavil 19. října 2022 své 70. narozeniny.
S Milanem jsem se prvně potkal v roce 2002 na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity, kdy jsem do Brna nastoupil na studium geologie a mineralogie. Milan mě vyučoval mineralogii a mineralogickým procesům a byl mým vedoucím bakalářské, diplomové i doktorské práce. V rámci závěrečných prací jsem studoval pegmatity a jejich minerály, resp. kontaminované pegmatity pronikající skarnová tělesa v okolí Vlastějovic. Studovat u Milana pro mě byla veliká zkušenost a pocta, protože je bezesporu největší odborník na pegmatity u nás a patří také v tomto případě mezi světovou špičku.
Kadlec T., Venclík V. (2023): Výskyt asociace ilmenit – titanit a rutilu z Vaňkátova lomu u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 31, 3, 227-230, České Budějovice.
Rutil je v okolí Čáslavi, a to především Golčova Jeníkova, poměrně hojným minerálem. Vyskytuje se v několika odlišných paragenezí. Nejznámější jsou výskyty v podobě vyvětralých krystalických srostlic z biotitických a sillimanit-biotitických pararul a křemenných žil jimi pronikajících. Ty sběratelé nalézají na zoraných polích a v aluviích místních potoků hlavně v okolí Podmok, Kozohlod a Golčova Jeníkova (Novák 1959, Drábek a Novák 1981, Velebil 2001). Dalším typem jsou v literatuře uváděné, avšak sporadické a novějšími průzkumy nepodložené výskyty rutilu v pegmatitech.
Kadlec T. (2022): Nález milleritu z kamenolomu Markovice na Čáslavsku. - Minerál, 30, 6, 529-531. České Budějovice.
Činný kamenolom Markovice spravovaný firmou Silnice Čáslav a.s. se rozkládá přibližně 5 km severně od Čáslavi. Hlavní těženou horninou jsou značně páskované amfibolity spadající do ratajské zóny kutnohorského krystalinika. Amfibolity tvoří asi 300 m mocné těleso uložené ve svorech a svorových rulách. Horniny krystalinika částečně kryjí sedimentární horniny svrchní křídy, obsahující četné zkameněliny (typický vývoj příbřežní facie).
Tato klasická česká lokalita se především v minulosti, ale i v současnosti, proslavila výskyty estetických, dutinových ukázek minerálů alpské parageneze typu C (albit, analcim, apofylit, byssolit, datolit, kalcit, křišťál, laumontit, natrolit, prehnit, stilbit, titanit a další).