Kadlec T., Doležal J. (2025): Dutinový pegmatit pegGJ IX s krystaly záhněd, almandin-spessartinu a dalších minerálů u Golčova Jeníkova. – Minerál, 33, 6, 539-548, České Budějovice.
V představování nových nálezů dutinových pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova budeme pokračovat s pegmatitovou žílou označenou jako pegGJ IX. Opět byla nalezena během terénního průzkumu polních a lesních oblastí u Golčova Jeníkova, a to v polovině března 2024. Doposud bylo v časopisu Minerál publikováno 9 výskytů jeníkovských pegmatitů a s nimi spojených muskovitových žil (Kadlec 2016, 2021, 2022, 2024, 2025, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024, Kadlec a Vrtiška 2025). Se zvyšující se prozkoumaností oblasti se ukazuje, že jsou u Golčova Jeníkova pegmatity a muskovitové žíly hojné a poskytují kvalitní sběratelské ukázky pegmatitových minerálů. To platí především pro ukázky dutinových krystalů almandin-spessartinu. Pegmatitová prospekce nadále pokračuje. Bylo nalezeno několik dalších žil, z nichž nejzajímavější pegmatit pegGJ X, jenž poskytl nejlepší ukázky turmalínu a albitu, bude publikován v časopisu Minerál jako poslední z této rozsáhlé publikační série.
Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Zdechovice u Přelouče. – Minerál, 33, 6, 531-538, České Budějovice.
Činný čtyřpatrový kamenolom Zdechovice spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o. se rozkládá 500 m západně od Zdechovic vzdálených přibližně 6 km západně od Přelouče. První zmínky o těžbě kameniva pocházejí kolem roku 1930 a hlavní těženou horninou je chvaletická žula tvořící čočkovité těleso nazývané chvaletický masív, který leží mezi chvaletickou skupinou a podhořanským krystalinikem v rámci středočeské oblasti zvané bohemikum (Mísař 1983). Těleso je asi 10 km dlouhé a protažené ve směru SZ–JV (Žák 1972) a je tvořeno středně až hrubě zrnitým dvojslídným granitem proterozoického stáří, složeného z křemenu, K-živce, plagioklasu, muskovitu a biotitu. Granit má charakteristickou světle šedou, narůžovělou až červenou barvu a jsou pro něj typické tektonické poruchové zóny, podél kterých došlo k jeho alteracím a mylonitizaci (Kašparová 1931). Tektonikou chvaletického masívu a poruchami se zabývala také Uhrová (2020). V granitu jsou časté polohy slabě metamorfovaných tmavých fylitických břidlic s drobovými a tufitickými partiemi, tělesa bazických vulkanitů (amfibolické gabro až metagabro) a vzácněji dioritové enklávy (amfibol, biotit, chlorit, ilmenit, křemen, plagioklas).
Kadlec T., Doležal J. (2026): Lom Mastná bába u Kozohlod – historická lokalita minerálů titanu. – Minerál, 34, 1, 10-15, České Budějovice.
Zaniklý stěnový lom Mastná bába se rozkládá přibližně 2 km v. od obce Vlkaneč při silnici z Kozohlod do Římovic a Golčova Jeníkova. Je situovaný na pravém břehu potoku Brslenka v oblasti nazývané U Mastné báby, je velký asi 60 × 60 m a 10 m hluboký. Lom byl otevřen na přelomu 30. a 40. let minulého století. Z historických leteckých snímků je patrné, že kolem roku 1950 byl v blízkosti lomu postaven drtič s několika budovami, za kterými se rozkládaly deponie kameniva. V roce 1959 se pracovalo také v druhém lomu, který se rozkládal přibližně 100 m jižně od hlavního lomu. V dnešní době na jeho místě stojí rekreační budova a hlavní lom je z velké části zavezen různorodým stavebním materiálem, a to i včetně komunálního odpadu. Mezi hlavním lomem a příjezdovou cestou jsou situované monitorovací hydrogeologické vrty pocházející z roku 2001, kterými se hlídá případné znečištění podzemních vod (Urban a Vít 2001). Poblíž většího lomu lze spatřit relikty základů drtiče a pásového dopravníku.
Kadlec T. (2025): Minerály z lomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. - Pod Blaníkem, 29, 4, 2-6, Vlašim.
Jistě jste si během procházek Prahou všimli černobílé tzv. pražské mozaiky na místních chodnících, ale málokdo ví, že některé křídově bílé dlažební kostky pocházejí z kamenolomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. Lokalita je zajímavá také svou historií výroby vápna, mineralogií a geologií, tak se s ní pojďme blíže seznámit.
Kadlec T. (2025): Nálezy minerálů u Ovesné Lhoty. - Pod Blaníkem, 39, 2-5, Vlašim.
Výskyt wolframového a cínového zrudnění u Ovesné Lhoty je z ekonomického hlediska bezvýznamný, avšak po mineralogické a genetické stránce velmi zajímavý. Všeobecně jsou výskyty tohoto typu zrudnění v rámci České republiky málo běžné a mnohdy sběrateli opomíjené. Proto si pojďme tuto zajímavou lokalitu detailněji přiblížit.
Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Pod Blaníkem, 29, 2, 8-13, Vlašim.
Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu, nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu, jehlicovitého skoryl-dravitu či krystalů záhnědy z novějších sběrů. Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži.