Kadlec T. (2026): Pseudokras Nosatá skála u Vlastějovic v Posázaví. – Pod Blaníkem, 30, 2, 2-3, Vlašim.
Krajinný reliéf v okolí Vlastějovic po mnoho miliónů let modelovala řeka Sázava, která zde vytvořila hluboká údolí s vysokými skalisky na nárazových březích. Čas od času stály tekoucí vodě v cestě krystalické vápence, které snadněji podléhají erozním procesům, ve kterých vznikaly zajímavé geomorfologické útvary – pseudokrasy.
Kadlec T. (2026): Jeskyně Čertovy díry u vodní nádrže Švihov. – Pod Blaníkem, 30, 6-8, Vlašim.
V geoparku Kraj blanických rytířů nalezneme jen po málu přírodních krasových jeskyní. Výjimkou je však Ledečský kras vázaný na mramorová tělesa v okolí Ledče nad Sázavou a Kožlí, ve kterých se vyskytuje celá řada zajímavých krasových projevů a jeskyní. Pojďme si zde představit jednu z nich, a tou je jeskyně Čertovy díry na břehu vodní nádrže Švihov, jejíž vznik přičítali lidé v minulosti nadpřirozeným bytostem.
Kadlec T: (2026): Minerály alpských žil v kamenolomu Mirošov u Bystřice nad Pernštejnem – Minerál, 34, 2, 151-161, České Budějovice.
Činný kamenolom spravovaný firmou Colas CZ, a.s. se rozkládá na východním okraji obce Mirošov, přibližně 10 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Jedná se o čtyřpatrový kamenolom o rozměrech asi 400 × 300 m, který byl založen v roce 1949. Je situován v horninách jihovýchodní části strážeckého moldanubika. Jedná se hlavně o migmatitizované amfibol-biotitové nebo biotitové ruly, místy amfibolity. Dále to jsou čočkovitá tělesa skarnů s krystalickými vápenci, křemenné a karbonátové žilky a pegmatitové žíly.
Kadlec T. (2026): Petr Pauliš sedmdesátiletý. – Minerál, 34, 2, 166, České Budějovice.
Ing. Petr Pauliš se narodil dne 29. 4. 1956 v Ústí nad Orlicí, vystudoval gymnázium v České Třebové (1971-1975). Absolvoval Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě (1975-1980). V letech 1980-1984 působil jako geolog u Rudných dolů, n. p. Příbram na závodě Měděnec a v období 1984-1987 na ložisku Modoto ve Společném podniku Mongolčechoslovakmetal v Mongolsku. Po ročním vyučování na hornickém učilišti v Havířově byl zaměstnán v letech 1988-1998 v Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře jako výzkumný pracovník (geochemie a úprava nerostných surovin).
Kadlec T., Doležal J. (2025): Dutinový pegmatit pegGJ IX s krystaly záhněd, almandin-spessartinu a dalších minerálů u Golčova Jeníkova. – Minerál, 33, 6, 539-548, České Budějovice.
V představování nových nálezů dutinových pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova budeme pokračovat s pegmatitovou žílou označenou jako pegGJ IX. Opět byla nalezena během terénního průzkumu polních a lesních oblastí u Golčova Jeníkova, a to v polovině března 2024. Doposud bylo v časopisu Minerál publikováno 9 výskytů jeníkovských pegmatitů a s nimi spojených muskovitových žil (Kadlec 2016, 2021, 2022, 2024, 2025, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024, Kadlec a Vrtiška 2025). Se zvyšující se prozkoumaností oblasti se ukazuje, že jsou u Golčova Jeníkova pegmatity a muskovitové žíly hojné a poskytují kvalitní sběratelské ukázky pegmatitových minerálů. To platí především pro ukázky dutinových krystalů almandin-spessartinu. Pegmatitová prospekce nadále pokračuje. Bylo nalezeno několik dalších žil, z nichž nejzajímavější pegmatit pegGJ X, jenž poskytl nejlepší ukázky turmalínu a albitu, bude publikován v časopisu Minerál jako poslední z této rozsáhlé publikační série.
Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Zdechovice u Přelouče. – Minerál, 33, 6, 531-538, České Budějovice.
Činný čtyřpatrový kamenolom Zdechovice spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o. se rozkládá 500 m západně od Zdechovic vzdálených přibližně 6 km západně od Přelouče. První zmínky o těžbě kameniva pocházejí kolem roku 1930 a hlavní těženou horninou je chvaletická žula tvořící čočkovité těleso nazývané chvaletický masív, který leží mezi chvaletickou skupinou a podhořanským krystalinikem v rámci středočeské oblasti zvané bohemikum (Mísař 1983). Těleso je asi 10 km dlouhé a protažené ve směru SZ–JV (Žák 1972) a je tvořeno středně až hrubě zrnitým dvojslídným granitem proterozoického stáří, složeného z křemenu, K-živce, plagioklasu, muskovitu a biotitu. Granit má charakteristickou světle šedou, narůžovělou až červenou barvu a jsou pro něj typické tektonické poruchové zóny, podél kterých došlo k jeho alteracím a mylonitizaci (Kašparová 1931). Tektonikou chvaletického masívu a poruchami se zabývala také Uhrová (2020). V granitu jsou časté polohy slabě metamorfovaných tmavých fylitických břidlic s drobovými a tufitickými partiemi, tělesa bazických vulkanitů (amfibolické gabro až metagabro) a vzácněji dioritové enklávy (amfibol, biotit, chlorit, ilmenit, křemen, plagioklas).