Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T. (2024): Mineralogické nálezy v kamenolomu Ondřejov u Pelhřimova. - Minerál, 32, 6, 520-527, České Budějovice.

Dvoupatrový kamenolom Ondřejov, který je mezi sběrateli minerálů málo známý, se rozkládá na Zeleném vrchu (636 m. n. m.) přibližně 1 km jv. od Ondřejova a 3 km jz. od Pelhřimova. Do nedávna dlouho opuštěný kamenolom, spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o., je v dnešní době v provozu příležitostně.

Geologicky spadá území kamenolomu a blízké okolí do moldanubické oblasti Českého masívu, na rozhraní moldanubického plutonu a monotónní skupinou českého moldanubika. Těženou horninou je drobně až středně zrnitý muskovit-biotitický granit eisgarnského stáří, v jehož blízkém okolí vystupují biotitické až sillimanit-biotitické pararuly nebo migmatity (Mísař et al. 1983). Klomínský et al. (2010) přiřazují tento izolovaný výskyt u Ondřejova v rámci eisgarnského typu k tzv. granitu Lásenice-Deštná. Na stavbě místních žul se podílí hlavně K-živec, plagioklas, křemen, biotit a muskovit. Z akcesorií je to např. apatit nebo turmalín. V granitu jsou časté tektonické poruchy se striacemi na kluzných plochách. Kratochvíl (1929) se zmiňuje o wadu, který tvoří na puklinách místních žul keříčkovité kresby. Na trhlinách je vzácný také drobně krystalický pyrit. Láznička (in Tuček 1970) popisuje z lomu nehojné agregáty sillimanitu s cordieritem uzavřené v žulách.

Předložený článek shrnuje zajímavé mineralogické nálezy, které byly uskutečněny během prospekce kamenolomu koncem roku 2023 a v první polovině roku 2024. Byly zaznamenány tyto výskyty: 1 – pukliny alpského typu, 2 – pegmatity, 3 – pukliny s turmalínem, 4 – křemen-turmalínové žíly a 5 – křemenné žíly.

Popis nálezů

Nález 1 – pukliny alpského typu

Pukliny alpského typu se nejčastěji vyskytovaly v granitu v blízkosti pegmatitových těles. Mají mocnost do 5 mm, plochu až několika dm2 a zcela nahodilé směry. Na povrchu puklin nejprve vykrystalizoval křemen, který má šedavou barvu a tence prizmatické krystaly dlouhé do 5 mm. Na křemen narůstá drobně krystalický adulár (varieta draselného živce). Je světle bělavý až bezbarvý a má skelný až matný lesk. Krystaly mají klasický tvar podle [110] a [101] a na plochách rýhování. Poměrně hojný je chlorit (chemismem pravděpodobně klinochlor). Má tmavě zelenou až zelenočernou barvu, matný až perleťový lesk a vytváří jemně porézní agregáty, které jsou složeny z drobných pseudohexagonálních krystalků a šroubovitě či červovitě zkřivených sloupečků. Vzácný muskovit tvoří tence tabulkovité krystalky o velikosti do 3 mm. Je bezbarvý nebo světle nažloutlý a má perleťový lesk.

Poměrně vzácný je také hematit, jehož tence destičkovité krystaly o velikosti do 7 mm mají tmavě ocelově šedou až černou barvu a matný až kovový lesk. K nejvzácnějším minerálům puklin patří brookit, anatas a titanit. Brookit se vyskytuje ve formě tenkých destičkovitých krystalků světle hnědé barvy a velikosti kolem 1 mm. Má vysoký skelný až diamantový lesk a narůstá na křišťál a adulár. Dipyramidální krystaly anatasu jsou veliké do 1 mm, mají světle modrou barvu a nasedají na křemen v asociaci s klinochlorem. Některé anatasy jsou téměř bezbarvé. Titanit tvoří až 2 mm velké světle hnědé krystalky, které mají klínovitě čočkovitý tvar a vysoký lesk. Naopak poměrně běžný je fluorit v podobě hrubě štěpných agregátů o velikosti až 5 cm, které místy zcela vyplňují pukliny. Je bezbarvý, lehce nafialovělý nebo nazelenalý.

Posloupnost krystalizace na popisovaných puklinách alpského typu můžeme na základě mikroskopie a vzájemných vztahů mezi minerály stanovit takto: křemen – adulár – klinochlor – hematit – titanit – brookit ~ anatas – muskovit – fluorit. Podle Bernarda et al. (1981) lze nalezenou puklinovou mineralizaci zařadit k alpské paragenezi typu A (chudá na Ca), která je typická především pro některé typy rul, ale může se vyskytovat i vzácně v granitech nebo pegmatitech. Podobnou puklinovou mineralizaci zaznamenal autor článku v granitovém lomu u Lipnice nad Sázavou, kde však chyběl fluorit.

Nález 2 – pegmatity

V kamenolomu bylo zaznamenáno několik pegmatitových žil. Mají nepravidelný tvar a délku až 3 m. Vůči okolnímu granitu mají přechodný kontakt. Jsou hrubě zrnité bez výrazné vnitřní zonality a poměrně často obsahují v centrálních partiích ploché dutiny; největší nalezená měla rozměry 10 × 10 × 2 cm. Krystaly křemene mají krátce prizmatický habitus, šedou až záhnědovou barvu se skelným leskem a velikost až 15 mm. Ortoklas je světle béžový a jeho až 1 cm velké krystaly tvoří vzácně dvojčatné srůsty. Na ortoklas narůstají drobné krystaly téměř čirého albitu. Jsou tlustě tabulkovité, mají skelný lesk a srůstají spolu podle albitového zákona. Vzácný je muskovit v podobě tence tabulkovitých bezbarvých krystalků. V asociaci s muskovitem se vyskytují světle zelenkavé šestiboké krystaly fluorapatitu o délce do 3 mm, které mají v krátkovlnném UV světle žlutou luminiscenci.

Turmalín byl pozorován ve dvou odlišných typech. Typ I, u něhož pravděpodobně převládá skorylová komponenta, tvoří hnědočerné krátce sloupcovité až čočkovité krystaly o velikosti do 7 mm. Jsou většinou oboustranně ukončené a mají vysoký skelný lesk. U typu II by mohla převládat dravitová složka, protože vytváří tence stébelnaté až jehlicovité krystaly o délce do 12 mm. Má variabilní barvu od světle šedomodré, žlutavé přes světle hnědou až po skoro čirou. Krystaly obou typů turmalínu zarůstají do blíže nespecifikované jemně zrnité hmoty světle béžové až šedavé barvy, která vyplňuje částečně dutiny.

Nález 3 – pukliny s turmalínem

Na tenkých puklinách v granitu byly nalezeny až 20 cm velké agregáty radiálně uspořádaných krystalů turmalínu (pravděpodobně skoryl). Až 10 cm dlouhé podélně rýhované jehlicovité krystaly skorylu mají hnědočernou barvu a skelný lesk. Vzácně s nimi asociuje drobně zrnitý pyrit, bezbarvý fluorit a rezavé povlaky limonitu.

Nález 4 – křemen-turmalínové žíly

V jv. rohu kamenolomu byl obnažen soubor několika souběžných křemen-turmalínových žil. Mají směr V-Z, sklon 80° k J, konstantní mocnost kolem 4 cm a vůči okolnímu granitu převážně ostrý kontakt. Žíly byly pozorovány na ploše několika m2. Na složení žil se podílí hlavně turmalín, který místy tvoří monominerální partie a šedý křemen. Podružný je tabulkovitý muskovit zarůstající do křemenu a světle zelenkavý hrubě štěpný fluorit v blízkosti muskovitu. Turmalín složením pravděpodobně skoryl má hnědočernou barvu a tvoří tlustě sloupcovité podélně rýhované krystaly o rozměrech až 8 × 1 × 1 cm. Skelně lesklé skoryly jsou na krystalových hranách lehce průsvitné do tmavě hněda. Vzácné byly malé dutiny, ve kterých byly nalezeny drobné krystaly skorylu, křemenu a zrnitý fluorit. 

Nález 5 – křemenné žíly

V sv. části prvního patra u paty lomové stěny byla těžbou zastižena vertikální tektonická porucha, která má směr SZ-JV a proměnnou mocnost od 5 do 20 cm (nález 5a). Je tvořená ostrohrannými úlomky granitu, které tmelí šedavý křemen. V okolí poruchy jsou granity značně alterované až rozpadavé. Vzácné jsou dutiny o velikosti do 10 cm, které vyplňují až 1 cm velké krystaly téměř bezbarvého křemene. Všudypřítomné je světle rezavé povlaky limonitu. Velmi vzácný je pyrit ve formě drobných krystalků zarostlých do křemenu.

V polovině ledna 2024 byla, během provádění lomové skrývky nad 1. patrem, odkryta vertikálně uložená křemenná žíla s hojnými dutinami (nález 5b). Má směr Z-V, vůči okolním granitům ostrý kontakt a mocnost kolem 20 cm. Je tvořena dominantním světle šedým křemenem a podružnými hypautomorfně až automorfně omezenými světle béžovými krystaly K-živce zarostlými do křemenu. Vzácně do křemenu zarůstají dlouze stébelnaté až jehlicovité krystaly turmalínu (skoryl-dravit) o délce do 1 cm a hnědočerné barvy. V dutinách o rozměrech do 2 × 2 × 1 cm narůstají na 1 cm velké krystaly světle šedého až záhnědového křemenu radiálně lupenité agregáty světle žlutého muskovitu a velmi tence jehlicovité až plstnaté turmalíny, které mají světle hnědou, šedomodrou barvu nebo jsou bezbarvé. 

Ostatní nálezy

Na puklinách granitu jsou v kamenolomu hojné keříčkovité agregáty černého wadu (směs Mn oxidů) o délce až 10 cm. Vzácně byly na puklinách nalezeny kožovité agregáty šedobílého palygorskitu o velikosti do 8 cm. 

Závěr a shrnutí

Na lokalitě bylo zjištěno celkem 20 druhů minerálů: adulár, albit, anatas, biotit, brookit, cordierit, fluorapatit, fluorit, hematit, klinochlor, křemen, limonit, muskovit, ortoklas, palygorskit, pyrit, sillimanit, skoryl, titanit a wad. Jelikož je kamenolom mineralogickou veřejností prakticky nesledovaný a v odborné literatuře minimálně zmiňovaný, je pravděpodobné že se na lokalitě vyskytuje podstatně vyšší počet druhů minerálů, než je zde uvedeno. Zajímavé jsou především výskyty puklin s alpskou paragenezí minerálů, pegmatitů a žil s turmalínem, které by si zasloužily detailnější studium.

Další nálezy nejen z kamenolomu Ondřejov u Pelhřimova jsou pravidelně zveřejňovány také na webových stránkách www.mineralogist.cz. Lokalita se rozkládá na soukromém pozemku, kam je vstup bez povolení majitele přísně zakázán.

Poděkování

Velké poděkování patří P. Fuchsovi z Teplic za makrofotografie vybraných minerálů a J. Braumberovi z Humpolce za pomoc při dobývání ukázek pro mineralogický popis.

01

Pohled od severu na kamenolom Ondřejov, prosinec 2023. Foto T. Kadlec

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Průhledné krystaly brookitu na křemenu (nález 1), šířka záběru: 2 mm. Foto P. Fuchs

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Světle hnědý brookit na křemenu (nález 1), šířka záběru: 1 mm. Foto P. Fuchs

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zonálně zbarvené krystaly anatasu na křemenu (nález 1), šířka záběru: 2 mm. Foto P. Fuchs

05

Ukázka dutinového pegmatitu s krystaly turmalínů (nález 2), rozměry vzorku: 10 × 9 cm. Foto: T. Kadlec

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Žlutohnědý krystal dravitu (nález 2), šířka záběru: 3,5 mm. Foto P. Fuchs

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Turmalín typu I a II z nálezu 2, šířka záběru: 8 mm. Foto P. Fuchs

08

Turmalínové agregáty na puklině granitu (nález 3). Foto: T. Kadlec

09

Křemen-turmalínové žíly pronikající granit (nález 4). Foto: T. Kadlec

10

Černý skoryl zarůstající do křemenu (nález 4), rozměry vzorku: 12 × 5 cm. Foto: T. Kadlec

11

Hojný skoryl v křemenu z nálezu 4, rozměry vzorku: 15 × 10 cm. Foto: T. Kadlec

12

Drobně krystalický křemen (nález 5a), rozměry vzorku: 10 × 6 cm. Foto: T. Kadlec

Literatura

Bernard J. H., Čech F., Davidová Š., Dudek A., Fediuk F., Hovorka D., Kettner R., Koděra M., Kopecký L., Němec D., Paděra K., Petránek J., Sekanina J., Staněk J., Šímová M. (1981): Mineralogie Československa. – Academia. Praha.

Klomínský J., Jarchovský T., Rajpoot G.S. (2010): Atlas of plutonic rocks and orthogneisses in the Bohemian Massif. – Czech Geological Survey. Praha.

Kratochvíl J. (1929): Vlastivědný sborník českého jihovýchodu 1929, 8, 108. Pacov.

Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – Státní pedagogické nakladatelství. Praha.

Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951-1965. – Academia. Praha.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.