Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T. (2025): Pegmatity pegGJ VII s žezlovými krystaly křemenu a almandin-spessartinem od Golčova Jeníkova. – Minerál, 33, 2, 122-130, České Budějovice.

Širší okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al.  2011). V oblasti jsou poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, 2024, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024).

Předložený článek popisuje nález nového pegmatitu označeného jako pegGJ VI, který byl nalezen během mineralogické prospekce nedaleko Golčova Jeníkova v polovině února 2024. Ve skutečnosti se jedná o soubor 6 pegmatitových žil, které byly objeveny na relativně malém prostoru, a proto jsou v evidenci žil vedeny pod jedním označením. Všechny pegmatity byly dutinové a poskytly velké množství mineralogických ukázek. Detailně je popsán nejmocnější pegmatit, v jehož dutině byly nalezeny žezlové vývoje křemenných krystalů s velkými krystaly ortoklasu a pegmatit s krystaly almandin-spessartinu a albitu.

Přehled publikovaných výskytů v okolí Golčova Jeníkova

Prvně se Kadlec (2016) zabýval chemismem dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu pegGJ I, jenž lokalizoval na zemědělsky obdělávaném poli 2 km jv. od Golčova Jeníkova. Pro turmalíny stanovil na základě chemických analýz frakcionační posloupnost chemismu od středů ke krajům krystalů na: Al-skoryl-foititMg-skorylFe-dravit. U granátů pozoroval rozdílný chemismus v rámci jednotlivých krystalů od spessartinu (střed) k almandinu (okraj). Tuto klasifikaci granátů a turmalínů následovně používá autor i v rámci dalších výskytů pegmatitových žil v dané oblasti. Kadlec (2016) také diskutuje vztah K-živcových pegmatitů a albit-muskovitových žil, jejichž výskyty spolu souvisí. 

Kadlec (2021) popisuje velkou pegmatitovou žílu pegGJ III, kterou objevil na skalním defilé v lesním porostu přibližně 3,5 km jv. od Golčova Jeníkova. Vedle běžných pegmatitových minerálů (křemen, albit, skoryl-dravit, muskovit, almandin-spessartin) byl nalezen v hojných dutinách drobně krystalický anatas a rutil. Nově byl zjištěn v pegmatitu pegGJ III, nad rámec původního článku, hojný tmavě šedozelený minerál ze sk. cordierit-sekaninaitu v blízko kontaktu s okolní rulou. Vzácný anatas v asociaci s klinochlorem a jehlicovitým dravitem také uvádějí Kadlec a Venclík (2021) z oblasti rozkládající se asi 1 km jz. od vesnice Podmoky, ležící 3 km sz. od Golčova Jeníkova.

Kadlec (2022) informuje o nálezu dutinového pegmatitu pegGJ II, ve kterém byly společně s krystaly almandin-spessartinu, skoryl-dravitu, muskovitu, albitu a křemene nalezeny také hojné krystaly černého, namodralého až nažloutlého anatasu. Popisovaný nález je situován na zemědělsky obdělávaném poli přibližně 2,5 km j. od Golčova Jeníkova. Kadlec (2022) souhrnně poukazuje na nápadnou afinitu anatasu ke klinochloru. U pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova, ve kterých se vyskytuje klinochlor, je přítomen také anatas. Tento fakt byl zatím pozorován u tří publikovaných výskytů, ve kterých byl nalezen klinochlor (pegGJ II, pegGJ III, pegmatit Podmoky). Vznik anatasu s největší pravděpodobností souvisí s klinochlorem, z něhož by mohl pocházet titan potřebný pro vznik anatasu. Titan by také mohl mít původ z okolních sillimanit-biotitických pararul bohatých na biotit a rutil s ilmenitem.

Kadlec a Doležal (2024) popsaly od Golčova Jeníkova další dva výskyty dutinových pegmatitů. Žíla pegGJ IV poskytla velké množství krystalů almandin-spessartinu a krystalovaných ukázek albitu a pegmatit pegGJ V byl výjimečný velikostí centrální dutiny, jejíž rozměry byly 50 × 50 × 100 cm. Z dutiny uvádějí krystaly křemene o velikosti až 13 × 5 cm, krystaly muskovitu, albitu a almandin-spessartinu. Pegmatit také obsahoval hojný minerál ze sk. cordierit-sekaninaitu. Vzácný byl zirkon.

Kadlec (2024) uvádí pegmatit pegGJ VI, který se od ostatních výskytů v okolí Golčova Jeníkova liší přítomnosti andalusitu, Nb-Ta bohatého rutilu, dvou odlišných forem granátu a plochých agregátů rutilu a anatasu po původním ilmenitu se zarostlým monazitem-(Ce). Andalusit nejčastěji zarůstal do K-živce. Tvořil tlustě sloupcovité, místy mírně kónické krystaly o velikosti až 5 × 1 cm. Měl světle narůžovělou až tmavě růžově hnědou barvu, která se často měnila souběžně s krystalovou osou c. Většina andalusitů byla silně zatlačována drobně šupinkatým muskovitem (sericit), některé byly značně rozpadavé.

Popis nálezu pegGJ VII

Soubor pegmatitových žil byl objeven na skalním defilé v lesním porostu 4,5 km jv. od Golčova Jeníkova, a to v polovině února 2024. Během několika následovných návštěv bylo otevřeno přibližně 5 větších a bezpočetně malých dutin.

Jako první byla nalezena nejmocnější pegmatitová žíla, která poskytla estetické ukázky žezlových vývojů krystalů křemene. Vertikálně uložená žíla o směru SZ–JV pronikala diskordantně biotit-sillimanitické pararuly. Mocnost pegmatitu kolísala od 40 do 60 cm. Směrem od okrajů do centra žíly se stupňoval hrubozrnný charakter pegmatitu; v centrální části pak dominovaly blokové K-živce, křemenná jádra se zarostlými velkými krystaly černého skorylu a dutiny. Na stavbě pegmatitu se podílel šedý křemen, světle růžový ortoklas a tabulkovitý muskovit. Poměrně vzácný byl různou měrou alterovaný biotit a mladšími minerály zatlačený minerál ze sk. cordierit-sekaninaitu. V dutinách byl hojný albit, muskovit, křemen, velmi vzácně fluorapatit a almandin-spessartin. Největší z dutin měla složitý tvar, rozměry přibližně 60 × 40 × 12 cm a byla téměř celá vyplněná hrubě lupenitým muskovitem, ze kterého byly postupně dostávány krystalické ukázky albitu, křemenu a ortoklasu. Světle béžový albit tvořil složité krystalické agregáty o rozměrech až 10 × 10 × 6 cm. Krystaly křemenu měly světle záhnědovou barvu a velikost až 8 cm. Bylo nalezeno několik ukázek tzv. žezlového křemenu, které doposud autoři ve studované oblasti nenalezli. Největší „žezlo“ mělo rozměry 6,5 × 3 cm. Ortoklas tvořil krystaly o velikosti až 15 × 15 cm; některé z nich silně na povrchu alterovány. Na albit narůstaly tabulkovité krystaly muskovitu a velmi vzácně fluorapatit, jehož krystaly byly zonálně zbarvené od světle zelené po téměř čirou barvu a dosahovaly délky do 8 mm. Oproti sousedním pegmatitům byl v této žíly almandin-spessartin velmi vzácný a bylo nalezeno jen několik drobných krystalů (do 5 mm) v dutinovém muskovitu.

Druhý pegmatit, vzdálený asi 20 m od výše popsané žíly, byl rozměrově menší, ale jeho jediná dutina poskytla kvalitní krystalické ukázky albitu, křemenu a almandin-spessartinu. Také tento pegmatit měl směr SZ–JV a diskordantní uložení v pararule. Mocnost byla 20 cm a téměř neměnná. Hrubě zrnitému pegmatitu chyběla poloha blokových K-živců a křemenné jádro, ale složení bylo stejné. Dutina velikosti 15 × 20 × 50 cm byla v pegmatitu uložena téměř vertikálně a byla také vyplněna dutinovým muskovitem. Na stěny dutiny narůstaly krystaly záhnědového křemenu o velikosti do 7 cm a vzájemně se prorůstající či hypoparalelně srůstající krystaly albitu. Skoryl-dravit tvořil v dutině tlustě sloupcovité krystaly o délce do 2 cm, které byly často ukončeny romboedrem. Nejzajímavější byl nález alterovaných krystalů almandin-spessartinu, které měly oranžovou až tmavě červenou barvu, stupňovitý až kostrovitý povrch způsobený alterací a velikost až 25 mm. Granát byl nalezen pouze na malém prostoru ve spodní části vertikální dutiny.

V dalších pegmatitech v rámci popisovaného výskytu pegGJ VII byl almandin-spessartin místy hojný, ale jeho krystaly už nedosahovaly takových rozměrů. Krystaly byly vždy volně uložené v dutinovém muskovitu, narostlé na albitu či křemenu nebyly nalezeny. Některé almandin-spessartiny byly po okrajích zatlačovány nebo zcela nahrazeny tmavě hnědou až hnědočernou, drobně zrnitou až celistvou hmotou limonitového vzhledu a lehce se rozpadaly.  

Zajímavostí je objev několika více jak 1 m velkých křemenných čoček, v blízkosti výše popisovaných pegmatitových žil, které byly evidentně v minulosti předmět těžby, a to pravděpodobně kvůli možné přítomnosti zlata. Tomu nasvědčuje i nález velkého sejpu o rozměrech přibližně 20 × 10 × 5 m, jakožto pozůstatku po rýžování zlata. Velmi podobnou situaci lze pozorovat i v okolí obce Podmoky, kde jsou také vytěžené křemenné čočky nebo křemenná jádra pegmatitů a rozsáhlé sejpy v údolí potoka Brslenka.

Závěr a poděkování

Okolí Golčova Jeníkova se postupně stává nejvýznamnější oblastí s výskyty dutinových pegmatitů s krystaly granátu v rámci celé České republiky. Celkem je zatím z místních pegmatitů popsáno 22 druhů minerálů: albit, almandin, anatas, andalusit, biotit, cordierit, dravit, fluorapatit, foitit, karbonát, klinochlor, křemen, limonit, monazit-(Ce), muskovit, ortoklas, pyrit, rutil, sillimanit, skoryl, spessartin a zirkon.

Poděkování patří J. Doležalovi ze Světlé nad Sázavou, který se velkou měrou podílí na pegmatitové prospekci u Golčova Jeníkova.

Další informace o lokalitě včetně článků a fotografií dutinových granátů z pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova naleznete také na www.mineralogist.cz.

01

Čerstvě otevřené dutiny s krystaly almandin-spessartinu, únor 2024. Foto: T. Kadlec

02

Ústí dutiny s žezlovými krystaly křemene, únor 2024. Foto: T. Kadlec

03

Přehled mineralogie doposud publikovaných pegmatitových žil z okolí Golčova Jeníkova.

04

Nálezový stav žezlového vývoje krystalů křemene, únor 2024. Foto: T. Kadlec

05

Velký krystal ortoklasu právě vytažený z dutiny s žezlovými krystaly křemene, únor 2024. Foto: T. Kadlec

06

Žezlový vývoj krystalů křemene, rozměry vzorku: 6,5 × 3 cm. Foto: T. Kadlec

07

Žezlový vývoj krystalů křemene, rozměry vzorku: 4,5 × 2,5 cm. Foto: T. Kadlec

08

Krystaly záhnědy, rozměry vzorku: 3 × 2 cm. Foto: T. Kadlec

09

Relikt stupňovitého krystalu almandin-spessartinu, rozměry vzorku: 19 × 8 mm. Foto: T. Kadlec

10

Největší nalezený krystal almandin-spessartinu, rozměry vzorku: 25 × 24 mm. Foto: T. Kadlec

11

Detail povrchu alterovaného krystalu almandin-spessartinu, šířka záběru: 15 mm. Foto: T. Kadlec

12

Drúza krystalů albitu s muskovitem, rozměry vzorku: 8,5 × 5,5 cm. Foto: T. Kadlec

13

Zonálně zbarvený krystal fluorapatitu na muskovitu, šířka záběru: 22 mm. Foto: T. Kadlec

Literatura

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2011): Geologické minulost České republiky. – Academia. Praha.

Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291−296. České Budějovice.

Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 2, 126−131. České Budějovice.

Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. − Minerál, 30, 1, 30−35. České Budějovice.

Kadlec T. (2024): Dutinový pegmatit s andalusitem od Golčova Jeníkova. − Minerál, 32, 6, České Budějovice.

Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. − Minerál, 32, 4, České Budějovice.

Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 6, 495−498. České Budějovice.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.