Kadlec T. (2025): Spessartin-turmalínové pegmatity s kasiteritem z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 33, 4, 307-313, České Budějovice.
Skarnové ložisko Vlastějovice, vzdálené 5,5 km východně od Zruče nad Sázavou ve středním Posázaví, je významnou českou lokalitou pegmatitů, které byly během svého vzniku ovlivněny kontaminačními a následovně hydrotermálními procesy, které měly za následek vznik pro pegmatity neobvyklých minerálních asociací. Z vlastějovických pegmatitů je známo přibližně 76 druhů minerálů.
Kasiterit a spessartin jsou ve vlastějovickém lomu velmi vzácnými minerály místních pegmatitů pronikajících skarny. Jako první je z lokality uvádí Kadlec (2009) v rámci své rigorózní práce. Kasiterit popisuje jako černá zrna o velikosti do 0,5 mm v asociaci s Sn bohatým titanitem, Nb-rutilem a magnetitem v hrubozrnném turmalín-spessartinovém pegmatitu pronikajícím granátický skarn na východní stěně 4. lomové etáže kamenolomu na Holém vrchu v březnu 2007. Ze stejného pegmatitu zmiňuje také spessartin (sps60 alm30 grs10) v podobě automorfně omezených zrn velikosti až 1 cm zarostlých do K-živce.
Pegmatitová žíla měla mocnost 25 cm, a to v celé své délce (10 m) bez větších zúžení nebo naduření. Žíla pronikala granátický skarn ve směru SSZ – JJV pod sklonem 45° k JJZ a byla výrazně tektonicky porušena zlomy s horizontálním posunem směru S-J sklonu 80° k východu. Žíla vycházela z mohutného kontaktního komplexu mezi skarnem a migmatitizovanou ortorulou. Kontakt s okolní horninou byl velmi ostrý, místy s hrubozrnným biotitem v pegmatitu. Pegmatit měl vyvinutou nevýraznou centricky souměrnou zonalitu. Při okrajích byl středně zrnitý a v centrální části hrubě zrnitý pegmatit místy s grafickou stavbou. Středně zrnitý pegmatit byl tvořen K-živci světle zelenkavé barvy, šedým křemenem a hnědočerným annitem (sk. biotitu), který byl částečně zatlačován chamositem. V centru pegmatitu měly K-živce světle růžovou a křemen šedou barvu. Vzácný byl namodralý albit. Oproti středně zrnitým částem obsahovala hrubozrnná jednotka tmavě červená zrna spessartinu a skoryl v černých tlustě sloupcovitých krystalech (do 5 cm) nebo v grafických srůstech s křemenem. V blízkosti spessartinu byl vzácně přítomný v xenomorfních zrnech bezbarvý až tmavě fialový fluorit (do 2 cm). Raritně byl makroskopicky pozorován allanit-(Ce) a magnetit při kontaktu se skarnem. V rámci mikroskopického studia pegmatitu byly identifikovány tyto akcesorické minerály: epidot, fluorapatit, ilmenit, milarit, minasgeraisit-(Y), rutil, titanit, uraninit a zirkon.
Popis nálezu
V polovině roku 2019 byl objeven u severní stěny 3. patra kamenolomu Holý vrch granát-turmalínový pegmatit, ve kterém byla identifikována pro Vlastějovice vzácná Sn a Ta-Nb mineralizace. Pegmatit byl nalezen v několika až 50 cm velkých úlomcích ve zbytcích odstřelu o paty stěny. Vlastní výchoz žíly však nebyl lokalizován, takže nelze provést detailnější popis pegmatitového tělesa. Na základě nálezů lze jen konstatovat, že značně hrubozrnný pegmatit pronikal granát-amfibolický skarn vůči kterému měl téměř ostrý kontakt (místy s annitem) a mocnost žíly se mohla pohybovat kolem 60–80 cm. V pegmatitu dominovaly světle šedé, nazelenalé nebo narůžovělé K-živce (ortoklas, mikroklin). Tvořily až 10 m velká hypautomorfně omezená štěpná zrna, která měla skelný lesk a vzácně kontaktně srůstala. V centrálních partiích pegmatitu byly K-živce velmi často zatlačovány světle namodralým albitem (cleavelandit), jehož tabulkovité krystaly o velikosti do 1 cm vzájemně paralelně nebo pérovitě srůstaly. Křemen byl šedavý nebo lehce nahnědlý a tvořil v pegmatitu nepravidelné agregáty o rozměrech až 6 × 6 cm nebo graficky srůstal s K-živci a křemenem. Annit (tmavá slída) se vyskytl jako tlustě tabulkovité krystaly hnědočerné až černé barvy o velikosti až 7 cm. Většinou zarůstal do K-živce a místy byl částečně chloritizovaný. Černý skoryl tvořil nepravidelné agregáty o velikosti až 10 × 5 cm nebo graficky srůstal s křemenem a vzácně fluoritem. Místy byl zatlačován tmavě zeleným chloritem. Spessartin byl hojným minerálem, a to hlavně v centrálních partiích pegmatitové žíly. Měl hnědě oranžovou barvu a tvořil buď nepravidelná zrna nebo automorfně omezené krystaly o velikosti až 12 mm. Místy byl hojný bezbarvý až světle fialový fluorit, jehož až 3 cm hrubě zrnité agregáty zarůstaly do K-živce nebo vzácně graficky srůstaly se skorylem. Zajímavé byly až 4 × 3 cm velké agregáty diopsidu s titanitem zarůstající do K-živce. Diopsid měl lahvově zelenou barvu, byl hrubě štěpný a uzavíral psaníčkovité krystaly světle hnědého titanitu o velikosti do 5 mm.
V plochých dutinách o rozměru až 15 × 10 × 3 cm v centru pegmatitu dominovaly krystaly světle narůžovělého ortoklasu o velikosti do 4 cm, které porůstal mladší, drobně tabulkovitý a perleťově lesklý muskovit. Vzácně se vyskytl tabulkovitě krystalický kalcit, který měl bělavou barvu a uzavíral radiálně paprsčité agregáty tmavě zeleného chloritu. Kalcit byl hojný i na tenkých puklinách v pegmatitu. Raritně byl na krystalech ortoklasu zaznamenán fluorit, který měl světle fialovou barvu a tvořil dokonale omezené kubické krystaly až 4 mm velké.
Vzácný kasiterit měl hnědočernou barvu, vysoce kovový lesk a tvořil izometrická zrna o rozměrech do 1 × 1 cm, která zarůstala do křemenu v K-živci. Poměrně hojný byl žlutohnědý až tmavě hnědý zirkon, vyskytující se ve formě protažených zrn nebo vzácně tlustě sloupcovitých krystalů o délce do 3 mm. Zirkon vykazoval v krátkovlnném UV světle žlutou luminiscenci. Se zirkonem asocioval černý uraninit, jehož automorfní kubické krystaly byly velké kolem 1 mm. Columbit-(Fe) měl černou barvu, kovový lesk a tvořil tence tabulkovité krystaly o velikosti do 3 mm. Dalším akcesorickým minerál byl allanit-(Ce). Oválná zrna hnědočerného allanitu-(Ce) měla smolný lesk, průměr do 6 mm a po okrajích byla zatlačována okrově žlutou, lasturnatě lomnou hmotou vzhledově podobnou thorogummitu. Do ortoklasu ojediněle zarůstal čirý fluorapatit v podobě velmi tenkých, šestibokých krystalů o délce do 8 mm. Do skorylu často zarůstal drobně krystalický pyrit.
Souhrn minerálů, které byly v pegmatitu identifikovány (20): albit, allanit-(Ce), annit, columbit-(Fe), diopsid, fluorapatit, fluorit, chlorit, kalcit, kasiterit, křemen, mikroklin, muskovit, ortoklas, pyrit, skoryl, spessartin, titanit, uraninit a zirkon.
Diskuse a závěr
Turmalínové pegmatity se spessartinem jsou ve vlastějovických skarnech velmi vzácné, což dokládají pouhé dva zaznamenané výskyty. Od běžných amfibol-allanit-fluoritových pegmatitů jsou značně odlišné. Oba typy pegmatitů se liší: 1. způsobem kontaminace, 2. mineralogií, 3. vnitřní stavbou a 4. geologickou pozicí. Turmalínové pegmatity byly kontaminovány skarny během průniku pegmatitové taveniny od mateřského granitu – asimilace. Amfibol-allanit-fluoritové pegmatity prodělaly hlavní fázi kontaminace v místě konsolidace pegmatitové taveniny – infiltrace. Na to poukazují také rozdílné kontakty pegmatitů s okolním skarnem. Turmalínové mají ostré kontakty, jen vzácně s tenkou zónou annitu. Amfibol-allanit-fluoritové pegmatity mají většinou neostré kontakty s mocnými zónami hastingsitu a fluoritu, vzácněji biotitu a andraditu. U turmalínových pegmatitů došlo během kontaminace ke změně chemismu primárních minerálů (turmalín, granát, biotit) a „novotvořené“ minerály jsou vzácné (allanit-(Ce), fluorit, magnetit, amfibol, biotit). U druhé skupiny pegmatitů se kontaminace projevila hlavně vznikem „novotvořených“ minerálů (amfibol, allanit-(Ce), fluorit, titanit, hedenbergit, epidot, andradit, magnetit). Na základě geologické pozice (turmalínové pronikají amfibol-allanit-fluoritové pegmatity) a typu kontaminace je velmi pravděpodobné, že turmalínové pegmatity jsou mladší jak amfibol-allanit-fluoritové. Pokud obsahují turmalínové pegmatity granát, tak ten odpovídá chemismem spessartinu, v případě amfibol-allanit-fluoritových pegmatitů se jedná o granát andraditového a andradit-grosulárového složení. Z okolí Vlastějovic jsou známé granátické pegmatity pronikající pararuly např. u osady Březina, Pertoltic, Pavlovic a Budčic, jejichž granáty odpovídají chemismem almandinu.
Vlastějovický lom a jeho blízké okolí se může pyšnit téměř 140 druhy popsaných minerálů a 10 typy hornin, což z něj dělá významnou mineralogickou, ale i petrografickou a geologickou lokalitu. Do budoucna je plánováno s rozšířením kamenolomu, takže je pravděpodobné že bude zajímavých mineralogických nálezů přibývat. Lokalita se rozkládá na soukromém pozemku, kam je vstup bez povolení majitele přísně zakázán. Další nálezy nejen z kamenolomu Vlastějovice jsou pravidelně zveřejňovány také na www.mineralogist.cz.
Poděkování
Poděkování patří doc. R. Škodovi z Masarykovy univerzity v Brně za mikroskopické analýzy kasiteritu a spessartinu a prof. M. Novákovi za pomoc během terénního průzkumu a konzultaci minerálních asociací.
Kamenolom Vlastějovice s vyznačeným místem výskytu spessartin-turmalínového pegmatitu, stav červen 2019. Foto: T. Kadlec
Pegmatit s hojnými krystaly červeného spessartinu, červen 2019. Foto: T. Kadlec
Světle modrý cleavelandit se zirkonem a fluoritem, rozměry vzorku: 11 × 9 cm. Foto: T. Kadlec
Krystal hnědočerného annitu v ortoklasu, rozměry vzorku: 7,5 × 5,5 cm. Foto: T. Kadlec
Černý skoryl se spessartinem v ortoklasu, rozměry vzorku: 14 × 10 cm. Foto: T. Kadlec
Grafický srůst skorylu s křemenem, rozměry vzorku: 9,5 × 6 cm. Foto: T. Kadlec
Hnědočervený spessartin se skorylem, šířka záběru: 25 mm. Foto: T. Kadlec
Krystal spessartinu v ortoklasu, šířka záběru: 32 mm. Foto: T. Kadlec
Zrno hnědočerného kasiteritu o velikosti 1 cm. Foto: T. Kadlec
Tabulkovité krystaly columbitu-(Fe) v asociaci se zirkonem, šířka záběru: 15 mm. Foto: T. Kadlec
Smolně lesklé zrno černého allanitu-(Ce), rozměry vzorku: 9 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Literatura
Kadlec T. (2009): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). – MS, rigor. práce, PřF MU Brno, 95 s.