Kadlec T. (2025): Andalusit z kamenolomu Těchobuz u Pacova. - Minerál, 33, 2, 131-134, České Budějovice.
Činný kamenolom Těchobuz, spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o., se rozkládá 1,5 km v. od obce Těchobuz ležící 6,5 km sz. od Pacova. Lom byl založen krátce po 2. světové válce. V provozu byly dva menší lomy, které se postupem těžby spojily v jeden. V roce 1954 byl lom elektrifikován přípojkou z Těchobuze. V průběhu roku 2005 bylo na základě hydrogeologického průzkumu a vrtného průzkumu odsouhlaseno provedení zahloubení na celkem 4 lomové etáže. V dnešní době má kamenolom 4 patra, délku přibližně 320 m, šířku 200 m a hloubku 35 m a je založený v pestré sérii české části moldanubické oblasti (Mísař a kol. 1983). Kvarcity v okolí Pacova přiřazuje René (2002) ke kvarcitů, které vytvářejí ložní polohy na rozhraní pestré a jednotvárné skupiny. Tyto kvarcity se vyskytují zejména v blízkosti drobových pararul jednotvárné skupiny, do nichž často přecházejí. Jedná se o pruh kvarcitů táhnoucí se od Pacova přes Hořepník, Červenou Řečici do okolí Vojslavic. Těženou horninou je biotitický, amfibolický a pyroxenický kvarcit přecházející do kvarcitických a biotitických pararul s vložkami erlanů a amfibolitů (Suk a kol. 1979).
Kvarcitická pararula s přechody do biotitického kvarcitu v oblasti kamenolomu zcela převládá. Je světle až tmavě šedá a masivní, s nepříliš výraznou foliací. Biotit tvoří jednotlivé šupinky nebo vrstvičky na plochách foliace, spolu s ním je v menším množství obsažen i muskovit. Drobné plagioklasy odpovídají nejčastěji andezínu a bytownitu. Sporadicky je přítomen granát a K-živec, akcesoricky apatit, zirkon, rutil a ze sulfidů pyrit a pyrhotin. Amfibolický kvarcit s amfiboly jednotlivě roztroušenými v hornině je tmavě šedý a masivní. Vedle křemenu a obecného amfibolu je v hornině zastoupen hlavně labradorit a ojediněle pyroxen. Hojnou akcesorií je titanit, pyrhotin, apatit a zirkon s pleochroickými dvůrky. Masivní pyroxenický kvarcit je světle šedý až nazelenalý a obsahuje vedle křemenu diopsid, andezín, titanit, apatit, zirkon, pyrhotin a ojediněle zrna kalcitu. Erlan až krystalický vápenec tvoří drobné čočkovité polohy a obsahuje křemen, diopsid, plagioklas, kalcit, epidot a klinozoisit. Biotitická pararula se skládá z křemenu, plagioklasu a biotitu, akcesoricky z K-živce, apatitu a magnetitu. Časté jsou tektonické poruchy vyplněné kalcitem a fylosilikáty nebo povlaky Fe-Mn oxidů (Schovánek 1965, Páša 1979, Páša a kol. 2005).
Láznička (1965) uvádí z puklin kvarcitu albit s pyritem a prehnit, který je místy drobně krystalický. Z kontaktu granitoidních žil s kvarcitem popisuje hojný pyrhotin, pyrit a vzácný chalkopyrit. Při okrajích čoček sekrečního křemenu v rule pozoroval jemně zprohýbané sloupce turmalínu. Z novějších nálezů pocházejí pěkné ukázky až 2 cm velkých krystalů křídově bílého laumontitu a tabulkovité krystaly světle nažloutlého prehnitu. Do pyrhotinu v křemenných žilách zarůstaly drobné krystalky zeleného fluorapatitu.
Popis nálezu s andalusitem
V novém odstřelu na jv. stěně 4. patra byly v polovině roku 2024 nalezeny zajímavé ukázky krystalického andalusitu zarůstajícího do křemenu. Šedivý až záhnědový křemen tvořil v biotitickém kvarcitu až pararule nepravidelné čočkovité polohy o rozměrech až 80 × 50 × 20 cm. Vůči okolní hornině měl křemen ostrý kontakt s polohou biotitu, jehož hnědočerné tabulkovité krystaly měly velikost do 3 cm. Poměrně vzácný byl šedobílý živec vyskytující se v automorfně omezených krystalech o rozměrech až 3 × 3 cm. Kovově lesklý pyrhotin měl světle tombakově hnědou barvu a tvořil v křemenu nepravidelné agregáty o velikosti do 5 cm. Vzácně s ním srůstal drobně krystalický pyrit a nepravidelné agregáty chalkopyritu. Velmi vzácný byl tmavě hnědý turmalín, tvořící tence jehlicovité krystaly sdružené do 1 cm velkých agregátů. Hojným a nejzajímavějším minerálem křemenných poloh byl andalusit. Tvořil tlustě sloupcovité, matně lesklé krystaly o rozměrech až 10 × 2 × 2 cm s čtverečným až kosočtverečným průřezem, některé byly esovitě zprohýbané. Čerstvý, muskovitem nezatlačovaný andalusit měl světle až tmavě růžově hnědavou barvu. Po okrajích krystalů byl andalusit často zatlačovaný světle žlutozeleným muskovitem (sericit); některé krystaly byly muskovitem zcela nahrazeny. Do křemenu vzácně zarůstal sillimanit v podobě jemně vláknitých, hedvábně lesklých, šedobílých agregátů o velikosti do 2 cm.
Další nálezy
V kamenolomu byly dále nalezeny ukázky středně zrnitého šedobílého mramoru se zarostlými drobnými zrny světle zeleného diopsidu a hnědě oranžového granátu (pravděpodobně grosulár). Některé polohy mramorů až erlanů byly zcela vyvětralé a zůstaly po nich v kvarcitu až 50 cm velké kaverny s typickým tzv. cukrovým povrchem. Na tenkých vertikálních puklinách v kvarcitu byl místy hojný světle zelenkavý prehnit s hrubě štěpným kalcitem. V z. části nejspodnějšího patra byla zastižena tektonická porucha, která obsahovala mezi silně alterovanými úlomky biotitické pararuly hojné dutiny s krystaly křídově bílého laumontitu, drobně krystalický křemen a kalcit. V žilách šedého křemenu je místy hojný pyrhotin, který tvoří nepravidelné hrubě štěpné agregáty o velikosti až 7 cm a drobně krystalický pyrit.
Závěr
V dostupné literatuře se autorovi nepodařilo nalézt žádné zmínky o výskytu andalusitu z kamenolomu Těchobuz. Zajímavé jsou především zonálně zbarvené krystaly andalusitu o délce až 10 cm, které jsou zatlačovány žlutozeleným muskovitem. Z kamenolomu jsou známy tyto minerály (23): albit, amfibol, andalusit, andezín, biotit, bytownit, diopsid, epidot, fluorapatit, granát, chalkopyrit, kalcit, klinozoisit, křemen, K-živec, laumontit, magnetit, muskovit, prehnit, pyrhotin, pyrit, sillimanit, turmalín a zirkon. Mezi sběrateli málo známá lokalita je nadějná pro sběr zajímavých minerálů, je ale důležité mít na paměti, že se jedná o činný kamenolom, do kterého je vstup možný pouze se svolením vedení provozovny. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete také na www.mineralogist.cz.
Kamenolom Těchobuz, stav červen 2024. Foto: T. Kadlec
Zonálně zbarvený krystal andalusitu v křemenu, šířka záběru:32 mm. Foto: T. Kadlec
Andalusit zatlačovaný zeleným muskovitem, rozměry vzorku: 12 × 9 cm. Foto: T. Kadlec
Až 10 cm dlouhé krystaly andalusitu v křemenu, rozměry vzorku: 14 × 11,5 cm. Foto: T. Kadlec
Hnědorůžový andalusit v křemenu s biotitem, rozměry vzorku: 8,5 × 7,5 cm. Foto: T. Kadlec
Literatura
Páša J. (1979): Geologické a ložiskové poměry v okolí Cetoraze. – MS diplomová práce, UJEP, Brno.
Páša J., Kopřiva A. (2005): Zahloubení lomu Těchobuz. Závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu. – Geomin Jihlava (GF P118802).
Páša J., Kopřiva A., Hörbe M. (2005): Závěrečná zpráva geologického průzkumu: Výpočet zásob drceného kameniva v lomu Těchobuz u Pacova. – Geomin Jihlava (FZ0069020).
Láznička P. (1965) in Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–1965. – Academia, 652, Praha.
Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
René M. (2002): Kvarcity v moldanubiku mezi Pelhřimovem a Voticemi. – Zpr. geol. výzk., Praha.
Schovánek P. (1965): Kvarcitické horniny v okolí Těchobuze a Chrášťan. – MS diplomová práce, PřF UK, Praha.
Suk M. a kol. (1979): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000 list 23132 Cetoraz. – Ústřední ústav geologický, Praha.