Kadlec T. (2024): Dutinový pegmatit s andalusitem od Golčova Jeníkova. – Minerál, 32, 6, 510-519, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024).
Předložený text popisuje nález nového pegmatitu označeného jako pegGJ VI, který byl nalezen během mineralogické prospekce nedaleko Golčova Jeníkova v únoru 2024. Svou mineralogií se liší od doposud nalezených pegmatitů z dané oblasti, a to přítomností andalusitu a Nb-Ta rutilu, dvou odlišných forem granátu a agregátů rutilu a anatasu po původním ilmenitu s monazitem-(Ce). Proto je pegmatitové žíle věnována samostatná nálezová zpráva.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 32, 4, 341-349. České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021).
Kadlec T. (2024): Sázavíny, pozůstatek po zpracování železné rudy v okolí Vlastějovic. - Pod Blaníkem, 28, 2, 8-10.
Mnozí z Vás jste možná našli, během letního koupání v řece Sázavě či podzimních procházkách na jejích malebných březích v okolí Vlastějovic a níže po proudu, kamínky nápadné svou blankytně modrou barvou. Jsou to pozůstatky po zpracování železné rudy, která se od nepaměti těžila ve Vlastějovicích a učinila z nich významné průmyslové centrum zemí Koruny české a Rakouské monarchie.
Kadlec T. (2024): Nové nálezy minerálů v hadcích u Bernartic. - Pod Blaníkem, 28, 1, 2-4, Vlašim.
V rámci modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi sjezdy 56 Soutice a 66 Loket, realizované firmou EUROVIA CS a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování dálnice bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice, při západním okraji národní přírodní památky Hadce u Želivky, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů (aktinolit a tremolit), chalcedonu a magnezitu s opálem.
Hadec (serpentinit) je metamorfovaná hornina, která vznikla přeměnou ultramafických hornin (složené především z tmavých minerálů). Masivní hadec má nejčastěji šedozelenou až zelenočernou barvu a je složen z minerálů serpentinové skupiny (chryzotil, lizardit a antigorit), amfibolů, pyroxenů, olivínu a dalších minerálů. Většina hadců je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často přeměněná, a to za vzniku opálu či křídově bílého magnezitu.
Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. - Minerál, 32, 6, 483-509, České Budějovice.
Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař et al. 1983). Charakteristické pro kamenolom a jeho širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná tělesa amfibolitů a méně kvarcitů. Ojedinělé je cca 1 km dlouhé a 350 m široké ultrabazické těleso u Utína, vzdálené 2 km jv. od lokality, které je tvořeno serpentinitem, granátickým a pyroxen-granátickým amfibolitem a vzácně eklogitem (Kudělásková et al. 1961). Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rulách. V kamenolomu byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit. Turek (2008) předpokládá, že uzavřeniny prostorově a geneticky souvisí s ultrabazickým tělesem u obce Utín.
Kadlec T. (2024): Pegmatit s Nb-Ta, U-Th, Zr, a Ti mineralizací z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 330-336. České Budějovice.
Obec Vlastějovice a jejich blízké okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících místní skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. V místních pegmatitech se běžné setkáváme vedle základních minerálů s fluoritem, allanitem-(Ce), titanitem, hastingsitem, epidotem, andraditem a dalšími minerály, které jsou typické pro okolní skarny a které v pegmatitech vznikly v důsledků procesů kontaminace. Nálezy mineralizace Nb-Ta a U-Th případně Zr jsou v těchto pegmatitech vzácné.
Předložený článek popisuje nález kontaminovaného pegmatitu z granátického skarnu, ve kterém byla identifikována zajímavá asociace minerálů Nb-Ta, U-Th, Zr aTi. V rámci průzkumu zaměřeného na akcesoriské minerály těchto pegmatitů byly v roce 2020 nalezeny v jiné části lomu Holý vrch fragmenty frakcionovaného pegmatitu s kasiteritem, minerály skupiny columbitu, spessartinem a bavenitem, jemuž bude věnována v Minerálu samostatná nálezová zpráva.