Minerály České republiky

Kadlec T. (2021): Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. - Minerál, 29, 6, 483-494, České Budějovice.

Vlastějovice a jejich okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. Místními kontaminovanými pegmatity a jejich mineralogií, petrologií a genezí se v minulosti zabývala celá řada autorů, a to např. Vavřín (1960, 1962), Čujan (1966), Mrázek a Vrána (1984), Čech (1985), Rezek a Kryst (1985), Povondra a kol. (1985), Žáček (1985), Novák a Hyršl (1992), Staněk a Schnorrer (1993), Novák a Povondra (1995), Selway (1999), Selway a kol. (1999), Novák (2000), Goliáš (2002), Žáček a kol. (2003), Ackerman (2004), Novák (2005, 2007), Ackerman a kol. (2006) a Kadlec (2005, 2007b, 2009b).

Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 6, 495-498, České Budějovice.

V oblasti kolem Golčova Jeníkova se poměrně často vyskytují pegmatitová tělesa, která mají různé tvary, rozměry ale i mineralogické složení. Území se rozkládá při severním okraji moldanubika v blízkosti jejího styku s kutnohorským krystalinikem. Převažují zde sillimanit-biotitické pararuly s tělesy kvarcitů, amfibolitů, krystalických vápenců a ortorul. Kratochvíl (1962) uvádí pegmatity na lukách mezi Podmoky a Potěhy a z nich zrna zeleného apatitu o velikosti až dětské pěsti. Podobný nález zmiňuje také od Nového rybníka východně od Podmok. V řečišti Čáslavky u Podmok lze podle Nováka (2002) pozorovat výchoz pegmatitové žíly s hojným apatitem. Dutinový pegmatit s drobnými krystalky modrozeleného apatitu na albitu či křemenu nalezl první autor v těsné blízkosti židovského hřbitova na poli u Golčova Jeníkova. Ze širšího okolí popisuje Kadlec (2016, 2021) dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu, albitu, muskovitu, křemene, skoryl-dravitu a vzácným anatasem a rutilem. Na přítomnost dalších pegmatitů či aplitů také poukazuje mineralogické složení aluvií Brslenky, ze kterých popisuje Novák (1971) minerály typické pro pegmatity, a to gahnit, monazit, almandin-spessartin, skoryl nebo Povondra et al. (1987) kasiterit. V nedávné době byly v aluviích nalezeny také až 1 cm dlouhé, volné krystaly elbaitu. Z údolí Brslenky pocházejí také velké krystaly křemene, které tam sbíral v minulosti sběratel pan Jaroslav Heřmánek.

Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.

Tetraedrit–(Zn) s chemismem Cu₆(Cu₄Zn₂)Sb₄S₁₂S se řadí mezi komplexní sulfidy tetraedritové série tetraedritové skupiny, do které patří celkem 6 koncových členů, které jsou schváleny Mezinárodní mineralogickou asociací (Fe, Zn, Hg) nebo čekají na své schválení (Cd, Cu, Mn) (Miywaki et al. 2019, Biagioni et al. 2020). Jeho typovou lokalitou je Huffman Township v Ontariu v Kanadě a zároveň Horhausen v Německu. Název tetraedritu odvodil Haidinger v roce 1845 podle typických krystalů ve tvaru tetraedru neboli čtyřstěnu. V rámci České republiky je tetraedrit–(Zn) méně běžným minerálem. Velebil et al. (2016) uvádí zinkem bohatý tetraedrit např. z Příbrami, Obecnice, Mníšku pod Brdy – Fe-ložisko Skalka nebo Stříbrné Skalice – rudní revír.

Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.

Nejbližší okolí Golčova Jeníkova vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od města Čáslav spadá geologicky do monotónní jednotky moldanubika reprezentované sillimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al.  2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Kontakty mezi pegmatity a pararulou jsou místy ostré, někdy jsou přechodné s vyvinutou muskovitickou zónou mocnou do 30 cm. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Blokové K-živce a křemenná jádra jsou vzácné. Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm³.

Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. - Minerál, 28, 6.

Kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu těží na sedmi patrech. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu, velkých barytů, různými typy kalcitu, krásných ukázek wollastonitu nebo v neposlední řadě epidotu z novějších nálezů.

Ložisko je tvořeno regionálně metamorfovaným dioritovým masivem pronikaným leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných.