Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. - Minerál, 32, 6, 483-509, České Budějovice.
Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař et al. 1983). Charakteristické pro kamenolom a jeho širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná tělesa amfibolitů a méně kvarcitů. Ojedinělé je cca 1 km dlouhé a 350 m široké ultrabazické těleso u Utína, vzdálené 2 km jv. od lokality, které je tvořeno serpentinitem, granátickým a pyroxen-granátickým amfibolitem a vzácně eklogitem (Kudělásková et al. 1961). Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rulách. V kamenolomu byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit. Turek (2008) předpokládá, že uzavřeniny prostorově a geneticky souvisí s ultrabazickým tělesem u obce Utín.
Kadlec T. (2024): Pegmatit s Nb-Ta, U-Th, Zr, a Ti mineralizací z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 330-336. České Budějovice.
Obec Vlastějovice a jejich blízké okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících místní skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. V místních pegmatitech se běžné setkáváme vedle základních minerálů s fluoritem, allanitem-(Ce), titanitem, hastingsitem, epidotem, andraditem a dalšími minerály, které jsou typické pro okolní skarny a které v pegmatitech vznikly v důsledků procesů kontaminace. Nálezy mineralizace Nb-Ta a U-Th případně Zr jsou v těchto pegmatitech vzácné.
Předložený článek popisuje nález kontaminovaného pegmatitu z granátického skarnu, ve kterém byla identifikována zajímavá asociace minerálů Nb-Ta, U-Th, Zr aTi. V rámci průzkumu zaměřeného na akcesoriské minerály těchto pegmatitů byly v roce 2020 nalezeny v jiné části lomu Holý vrch fragmenty frakcionovaného pegmatitu s kasiteritem, minerály skupiny columbitu, spessartinem a bavenitem, jemuž bude věnována v Minerálu samostatná nálezová zpráva.
Kadlec T., Venclík V. (2024): Pegmatity s krystaly aduláru, křemene a fluorapatitu z Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 32, 4, 300-309. České Budějovice.
Zaniklé lomy v okolí obce Přibyslavice u Golčova Jeníkova jsou mezi mineralogy velmi dobře známé a často navštěvované. Vedle nejznámějších nálezů velkých krystalů granátů a fosfátových agregátů to jsou v posledních letech také nálezy různých typů dutinových pegmatitových žil a jejich minerálů. Pegmatity se koncentrují především v místní muskovit-turmalinické ortorule nebo muskovitickém granitu. Jen ojediněle byly pegmatity nalezeny mimo tyto horniny v biotit-muskovitické pararule; lithný pegmatit Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b).
Tato zpráva pojednává o nálezu dvou dutinových pegmatitů Přibyslavice Peg IV a LiPeg V v lomu č. 4 z května 2020 a pegmatitu Přibyslavice Peg VI nad Vaňkátovým lomem č. 1 z února 2023 a navazuje tak na rozsáhlý a stále probíhající mineralogický průzkum autorů v blízkém okolí Přibyslavic. Doposud z jejich nových nálezů publikovali v časopisu Minerál pegmatit s fialovými krystaly fluorapatitu označený jako Přibyslavice LiPeg III (Kadlec a Venclík 2020), unikátní dutinový lithný pegmatit s velkými krystaly křemene, elbaitem a lepidolitem pojmenovaný jako Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b) a nález rutilu a asociace ilmenitu s titanitem na kontaktu amfibolitu s ortorulou z Vaňkátova lomu č. 1 (Kadlec a Venclík 2023a). Do budoucna plánují autoři publikovat z oblasti Přibyslavic nález nového pegmatitu s unikátními výskyty vzácných fosfátů.
Kadlec T. (2024): Bismutinit a galenobismutinit z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 337-340. České Budědjovice.
Vlastějovické lomy Holý vrch a Magdaléna provozované firmou Silnice Čáslav a.s. jsou v rámci českých činných kamenolomů unikátní lokalitou, ze které je popsáno bezmála 150 druhů minerálů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinový pegmatit s krystaly záhnědy a dalšími minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 32, 4, 291-299. České Budějovice.
Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves. Z kamenolomu je v současnosti popsáno více jak 80 minerálních druhů, což jej řadí mezi významné naleziště v rámci České republiky. Lokalita je známá hlavně výskytem masivního sulfidického zrudnění, kontaminovaných pegmatitů, ultrabazických uzavřenin s reakčními lemy, scheelitového zrudnění nebo epigenetických výplní s krystaly kalcitu a zeolitů.
Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 31, 6, 528-534, České Budějovice.
Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves.
Po regionálně-geologické stránce náleží kamenolom a jeho okolí do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu. Charakteristické jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly a hojná tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem a žílami aplitů a pegmatitů. Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v pararulách. Hojné jsou žíly polymetalického zrudnění (sfalerit, pyrhotin, galenit, pyrit), které lze přiřadit k havlíčkobrodskému rudnímu revíru.