Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T. (2024): Bismutinit a galenobismutinit z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 337-340. České Budědjovice.

Vlastějovické lomy Holý vrch a Magdaléna provozované firmou Silnice Čáslav a.s. jsou v rámci českých činných kamenolomů unikátní lokalitou, ze které je popsáno bezmála 150 druhů minerálů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.

Minerály bismutu a/nebo olova jsou ve vlastějovických lomech velmi vzácné až raritní a doposud jsou známé pouze jako mikroskopická zrna či krystaly z pegmatitů pronikajících skarny nebo epigenetických žil antimonového zrudnění ve skarnech a ortorulách. Mikroskopický bismutinit Bi2S3 identifikoval Goliáš (2002) v blízkosti metamiktního thoritu spolu s ryzím bismutem, uraninitem a pyrhotinem v kontaminovaném pegmatitu ze skarnů na 6. patře dolu na magdalénském ložisku. Galenit PbS se vyskytl jako vzácná mikroskopická akcesorie zarůstající do křemenu spolu s pyritem v turmalínovém pegmatitu na východní stěně 5. patra lomu na Holém vrchu (Novák a kol. 2013). Bismutem bohatý pyrochlor byl zjištěn v blokových živcích doposud jediného lithného pegmatitu z Vlastějovic, který byl zastižen těžbou na 3. lomové etáži Holého vrchu v roce 1982 (Novák a Černý 1998). Brabec (2002) uvádí, z žil s antimonovou mineralizací, jamesonit Pb4FeSb6S14 v podobě tence jehličkovitých mikroskopických krystalků. Z podobného nálezu, jímž se zabývá tato zpráva, pocházejí dle ústního sdělení Dr. Šreina další minerály Bi nebo Pb (andorit AgPbSb3S6, matildit AgBiS2 a shadlunit (Pb,Cd)(Fe,Cu)8S8). Je však potřeba získat další analytická data, která by tyto vzácné minerály z lokality ověřila.

Předložená zpráva informuje o nálezu sfaleritového zrudnění v granátickém skarnu ve vlastějovickém lomu Holý vrch v roce 2008, které bylo v polovině roku 2017 mikroskopicky studováno na elektronové mikrosondě Cameca SX 100 v Laboratoři elektronové mikroskopie a mikroanalýzy na spojeném pracovišti ÚGV MU a ČGS v Brně. Byl identifikován bismutinit a galenobismutinit, který představuje pro lokalitu nový minerál.

01

Lom Holý vrch, stav červen 2008; žlutá šipka vyznačuje místo nálezu Bi-mineralizace. Foto: T. Kadlec

Popis a mineralogie nálezu

V polovině června roku 2008 proběhl clonový odstřel jv. stěna 5. patra na Holém vrchu, který poskytl velké množství ukázek sfaleritového zrudnění. Masivní tmavě zelený až černozelený drobně zrnitý granát-pyroxenový skarn obsahoval až 20 cm velké zrnité agregáty černého až hnědočerného sfaleritu, těsně prorůstajícího skarnovými silikáty a doprovázený karbonátovými žilami. Velikost jednotlivých štěpných zrn vysoce kovově lesklého sfaleritu se pohybovala kolem 10 mm. Průměrný empirický vzorec studovaného sfaleritu je (Zn0,789Fe0,204Cd0,005Mn0,002)Ʃ1,000S. Poměrně vysoké obsahy Fe jsou pro vlastějovické sfalerity typické; Litochleb et al. (1995) uvádí obsahy Fe až 0,23 apfu. Hojný byl světle oranžový granát, jehož chemismus odpovídal grosuláru s vysokým podílem andraditové komponenty (až 0,88 apfu Fe ve strukturní pozici Z). Grosulár zarůstal jak do sfaleritu v podobě nepravidelných zrn o průměru do 1 cm nebo do kalcitu, ve kterém tvořil automorfně omezené krystalky o velikosti do 2 mm. Některé grosuláry jsou po okrajích zatlačovány epidotem místy s nahromaděnými prvky vzácných zemin (REE). V asociaci se sfaleritem se vyskytoval drobný chalkopyrit, pyrhotin a pyrit, které nejčastěji vyplňovaly trhliny ve sfaleritu. Pyrit tvořil vzácně 1 mm velké kubické krystalky. Sfaleritovým skarnem pronikaly 2-6 cm mocné žíly hrubě štěpného bělavého kalcitu, který uzavíral starší sulfidy včetně sfaleritu a grosulár. Ojedinělé byly drobné tence lupenité až radiálně uspořádané agregáty chloritu.

02

Sfalerit s grosulárem (horní část vzorku) a žilným kalcitem, výskyt Bi-mineralizace, Vlastějovice 2008; rozměry vzorku: 18 × 13 cm. Foto: T. Kadlec

03

BSE snímek grosuláru s Bi-mineralizací a chloritu. Foto: P. Gadas

Do grosuláru a kalcitu zarůstaly mikroskopické agregáty bismutinitu a galenobismutinitu. Bismutinit tvořil v grosuláru tenké žilky a měl chemismus Bi2,03(S2,99Se0,01). V hrubě štěpném kalcitu byl nalezen 1 mm velký tlustě sloupcovitý cínově bílý krystal bismutinitu, který měl kolem sebe na puklinách kalcitu světle žluté produkty své alterace (kettnerit, bismutit?). Galenobismutinit se vyskytoval jako tence jehlicovité krystalky o délce do 100 µm zarůstající do kalcitu nebo nepravidelné agregáty v grosuláru. Průměrný empirický vzorec galenobismutinitu je Pb1,17Bi1,88(S3,98Se0,02). V případě sulfidu Pb a Bi se může jednat o platynit, což je jemně prorůstající se směs galenitu (PbS) a laitakaritu (Bi4(Se,S)3).

04

BSE snímek Bi-mineralizace v grosuláru s pyrhotinem v kalcitu. Foto: P. Gadas

Závěr a poděkování

Popisovaný nález sfaleritu s Bi-mineralizací jen podtrhuje mineralogickou, petrologickou ale i geochemickou pestrost skarnového ložiska u Vlastějovic. Ze sbírky autora budou vytipovány další ukázky sfaleritového zrudnění, které budou mikroskopicky analyzovány. Je velká pravděpodobnost, že se v dané asociaci vyskytují i další vzácné a pro lokalitu nové fáze především sulfosolí.

Holý vrch a Magdaléna u Vlastějovic jsou činnými kamenolomy, do kterých je přísně zakázáno vstupovat a volně se pohybovat bez předchozí domluvy s vedením provozovny. Informace o vlastějovických minerálech včetně dalších článků a fotografií naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Poděkování patří Mgr. Petru Gadasovi, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty MU v Brně, který provedl mikroskopické studium vybraných minerálů a přepočet analýzy bismutinitu a galenobismutinitu.     

Literatura

Goliáš V. (2002): Thoriová mineralizace Českého Masívu. – MS, dokt. práce, PřF UK Praha.

Litochleb J., Šrein V., Černý P. (1995): Nález železem bohatého sfaleritu ve skarnu na Holém vrchu ve Vlastějovicích u Zruče nad Sázavou. - Bull. mineral.-petrolog., Odd. Nár. Muz., 3, Praha, s. 237.

Novák M., Černý, P. (1998): Niobium-tantalum oxide minerals from complex pegmatites in the Moldanubicum, Czech republic; Primary versus secondary compositional trends. – Canad. Mineralogist, 36, s. 659-672.

Novák M., Kadlec T., Gadas P. (2013): Geological position, mineral assemblages and contamination of granitic pegmatites in the Moldanubian Zone, Czech Republic; example trom the Vlastějovice region. – Journal of Geosc., 58, 1, Praha, s. 21-47.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.