Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T. (2022): Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018-2021. - Minerál, 30, 1, 44-53, České Budějovice.

Ve vlastějovických kamenolomech Holý vrch a Magdaléna, patřících firmě Silnice Čáslav a.s., je těžena pestrá horninová škála (skarn, ortorula, migmatit, pegmatit a vzácně mramor, erlán, amfibolit), díky které je z lokality známo přibližně 140 druhů minerálů různých paragenezí a asociací. V posledních letech se těžba soustřeďovala na 3. a hlavně 4. a 5. patro lomu na Holém vrchu, a to především na jihovýchodní partie kde převládaly dvojslídné ortoruly a granátické skarny s častými tělesy pegmatitů. Koncem května 2018 byl uskutečněn také zatím poslední odstřel na severní stěně druhého patra lomu Magdaléna.

Číst dál...

Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 30, 1, 30-35, České Budějovice. 

Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al.  2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Nově popisují dutinové pegmatity s krystaly živců v okolí Podmok u Golčova Jeníkova Kadlec a Venclík (2021).

Číst dál...

Kadlec T. (2021): Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. - Minerál, 29, 6, 483-494, České Budějovice.

Vlastějovice a jejich okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. Místními kontaminovanými pegmatity a jejich mineralogií, petrologií a genezí se v minulosti zabývala celá řada autorů, a to např. Vavřín (1960, 1962), Čujan (1966), Mrázek a Vrána (1984), Čech (1985), Rezek a Kryst (1985), Povondra a kol. (1985), Žáček (1985), Novák a Hyršl (1992), Staněk a Schnorrer (1993), Novák a Povondra (1995), Selway (1999), Selway a kol. (1999), Novák (2000), Goliáš (2002), Žáček a kol. (2003), Ackerman (2004), Novák (2005, 2007), Ackerman a kol. (2006) a Kadlec (2005, 2007b, 2009b).

Číst dál...

Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 6, 495-498, České Budějovice.

V oblasti kolem Golčova Jeníkova se poměrně často vyskytují pegmatitová tělesa, která mají různé tvary, rozměry ale i mineralogické složení. Území se rozkládá při severním okraji moldanubika v blízkosti jejího styku s kutnohorským krystalinikem. Převažují zde sillimanit-biotitické pararuly s tělesy kvarcitů, amfibolitů, krystalických vápenců a ortorul. Kratochvíl (1962) uvádí pegmatity na lukách mezi Podmoky a Potěhy a z nich zrna zeleného apatitu o velikosti až dětské pěsti. Podobný nález zmiňuje také od Nového rybníka východně od Podmok. V řečišti Čáslavky u Podmok lze podle Nováka (2002) pozorovat výchoz pegmatitové žíly s hojným apatitem. Dutinový pegmatit s drobnými krystalky modrozeleného apatitu na albitu či křemenu nalezl první autor v těsné blízkosti židovského hřbitova na poli u Golčova Jeníkova. Ze širšího okolí popisuje Kadlec (2016, 2021) dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu, albitu, muskovitu, křemene, skoryl-dravitu a vzácným anatasem a rutilem. Na přítomnost dalších pegmatitů či aplitů také poukazuje mineralogické složení aluvií Brslenky, ze kterých popisuje Novák (1971) minerály typické pro pegmatity, a to gahnit, monazit, almandin-spessartin, skoryl nebo Povondra et al. (1987) kasiterit. V nedávné době byly v aluviích nalezeny také až 1 cm dlouhé, volné krystaly elbaitu. Z údolí Brslenky pocházejí také velké krystaly křemene, které tam sbíral v minulosti sběratel pan Jaroslav Heřmánek.

Číst dál...

Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.

Tetraedrit–(Zn) s chemismem Cu6(Cu4Zn2)Sb4S12S se řadí mezi komplexní sulfidy tetraedritové série tetraedritové skupiny, do které patří celkem 6 koncových členů, které jsou schváleny Mezinárodní mineralogickou asociací (Fe, Zn, Hg) nebo čekají na své schválení (Cd, Cu, Mn) (Miywaki et al. 2019, Biagioni et al. 2020). Jeho typovou lokalitou je Huffman Township v Ontariu v Kanadě a zároveň Horhausen v Německu. Název tetraedritu odvodil Haidinger v roce 1845 podle typických krystalů ve tvaru tetraedru neboli čtyřstěnu. V rámci České republiky je tetraedrit–(Zn) méně běžným minerálem. Velebil et al. (2016) uvádí zinkem bohatý tetraedrit např. z Příbrami, Obecnice, Mníšku pod Brdy – Fe-ložisko Skalka nebo Stříbrné Skalice – rudní revír.

Číst dál...

Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.

Nejbližší okolí Golčova Jeníkova vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od města Čáslav spadá geologicky do monotónní jednotky moldanubika reprezentované sillimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al.  2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Kontakty mezi pegmatity a pararulou jsou místy ostré, někdy jsou přechodné s vyvinutou muskovitickou zónou mocnou do 30 cm. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Blokové K-živce a křemenná jádra jsou vzácné. Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm3.

Číst dál...

Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. - Minerál, 28, 6.

Kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu těží na sedmi patrech. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu, velkých barytů, různými typy kalcitu, krásných ukázek wollastonitu nebo v neposlední řadě epidotu z novějších nálezů.

Ložisko je tvořeno regionálně metamorfovaným dioritovým masivem pronikaným leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných.

Číst dál...

Kadlec T., Venclík V. (2020): Nález krystalů fluorapatitu a dalších minerálů u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 28, 4, 306-315.

Obec Přibyslavice leží 7 km jižně od Čáslavi a patří mezi známé české mineralogické lokality. Severně od obce se v lesním porostu rozkládá celkem pět opuštěných lomů, z nichž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lomy se proslavily především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), nodulí primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro naše území jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu oxy-skorylu (Bačík et al. 2013). Celkem je z přibyslavických lomů známo přibližně 80 druhů minerálů.

Číst dál...

Pauliš P., Kadlec T., Malý M. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. - Minerál, 28, 4, 291-305.

Nedaleko významné tektonické linie blanické brázdy, těsně při východním okraji středočeského plutonu, cca 15 km sv. od Benešova, leží nevelký revír polymetalických rudních žil Stříbrná Skalice. Žíly vytvářejí několik km dlouhé pásmo směru sz.-jv., táhnoucí se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.

Číst dál...

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).

Číst dál...

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.

Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m3. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.

Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.

Číst dál...

Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.

Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Charakteristika a mineralogie lokality

Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.

Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Pyroxeny a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Vlastějovice představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. V Fe-skarnech a doprovodných horninách, odkrytých dvěma kamenolomy spravovanými firmou Silnice Čáslav a.s. (na Holém vrchu a Fiolníku), bylo zjištěno přibližně 140 minerálů, z nichž některé jsou vzácné a jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách. Po nedávném článku o vlastějovických amfibolech se v tomto textu zaměřím na jim příbuznou skupinu minerálů, jíž jsou pyroxeny.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.