Kadlec T., Braumber J. (2025): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 33, 4, 291-306, České Budějovice.
Činný šestipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemenu a kalcitu (Kadlec 2020), rudních minerálů (Litochleb 2001, Havránek 2016) nebo nově anatasu (Toman a kol. 2020) a brookitu (Kadlec 2022). Vedle hlavní těžené horniny cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která mineralogicky studoval Kadlec a kol. (2016, 2019) a Kadlec (2023).
Kadlec T., Vrtiška L. (2025): Cordieritový pegmatit s krystaly ortoklasu a křemene od Golčova Jeníkova. – Minerál, 33, 4, 314-320, České Budějovice.
V oblasti kolem Golčova Jeníkova se vyskytuje celá řada zajímavých pegmatitových a albit-muskovitových žil. Mezi sběrateli minerálů jsou známé především výskytem dutinových krystalů almandin-spessartinu, které jsou nejlepší v České republice, krásnými ukázkami albitových drúz či krystalů záhněd. Jako akcesorie je v nich častý, mimo jiné také minerál se skupiny cordierit-sekaninait. Tento článek se věnuje výskytu pegmatitu s označením pegGJ VIII, ze kterého pocházejí pro danou oblast kvalitní ukázky cordierit-sekaninaitu a drúzy ortoklasu. Text volně navazuje na předešlé články o minerálech jeníkovských pegmatitů v časopisu Minerál, které postupně odkrývají mineralogii nově objevených pegmatitových žil v rámci dlouholeté prospekční činnosti. Doposud bylo publikováno 8 těchto výskytů dutinových pegmatitů (Kadlec 2016, 2021, 2022, 2024, 2025, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024).
Kadlec T. (2024): Mineralogické nálezy v kamenolomu Ondřejov u Pelhřimova. - Minerál, 32, 6, 520-527, České Budějovice.
Dvoupatrový kamenolom Ondřejov, který je mezi sběrateli minerálů málo známý, se rozkládá na Zeleném vrchu (636 m. n. m.) přibližně 1 km jv. od Ondřejova a 3 km jz. od Pelhřimova. Do nedávna dlouho opuštěný kamenolom, spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o., je v dnešní době v provozu příležitostně.
Kadlec T. (2024): Významné nálezy jeníkovských minerálů. – Listy z Golčova Jeníkova, 20, 9, 28-29, Golčův Jeníkov.
Město Golčův Jeníkov je nejen diagonálním středem České republiky, ale také centrem významné mineralogické a geologické oblasti, ze které je známo přibližně 30 druhů minerálů a 6 typů hornin.
Kadlec T., Braumber J. (2025): Aragonit a kalcit na puklinách serpentinitu z kamenolomu Bernartice. - Minerál, 33, 2, 153-158, České Budějovice.
Mezi sběrateli minerálů již dobře známý kamenolom se rozkládá na levém břehu vodní nádrže Švihov v blízkosti malé obce Bernartice vzdálené asi 5 km sz. od Dolních Kralovic a 7 km j. od Zruče nad Sázavou. Na ložisku serpentinitu původně těžila Správa okresních silnic bývalého okresu Ledeč nad Sázavou, a to hlavně kamenivo pro údržbu místních silnic a cest. V roce 1939 byl založen nový kamenolom, který byl po 2. světové válce ve vlastnictví Státní silniční správy v Čáslavi (Vavřínová 1950). V roce 1950 byl provoz kamenolomu zastaven a zařízení demontováno. Během let 1967 a 1968 byl v této oblasti proveden nový geologický průzkum a tato lokalita byla zařazena mezi ložiska vhodná k těžbě kameniva. O opětovném otevření ložiska a zahájení těžby se začalo uvažovat v roce 1971 v souvislosti s výstavbou blízké dálnice D1. Státní podnik Severokámen Liberec o rok později zahájil na ložisku těžbu (Rybařík 1972). Od roku 1975 byl kamenolom Bernartice ve správě těžební organizace Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny n. p. Praha. Tento státní podnik byl po roce 1989 přetransformován na Středokámen Praha. V roce 1992 získala kamenolom do pronájmu firma Terobet. Během roku 1994 proběhla privatizace, ve které získala kamenolom Bernartice soukromá firma SHB s.r.o., která těží kamenivo do současnosti. V dnešní době má kamenolom čtyři etáže a těžba probíhá na nejspodnější z nich.
Kadlec T. (2025): Andalusit z kamenolomu Těchobuz u Pacova. - Minerál, 33, 2, 131-134, České Budějovice.
Činný kamenolom Těchobuz, spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o., se rozkládá 1,5 km v. od obce Těchobuz ležící 6,5 km sz. od Pacova. Lom byl založen krátce po 2. světové válce. V provozu byly dva menší lomy, které se postupem těžby spojily v jeden. V roce 1954 byl lom elektrifikován přípojkou z Těchobuze. V průběhu roku 2005 bylo na základě hydrogeologického průzkumu a vrtného průzkumu odsouhlaseno provedení zahloubení na celkem 4 lomové etáže. V dnešní době má kamenolom 4 patra, délku přibližně 320 m, šířku 200 m a hloubku 35 m a je založený v pestré sérii české části moldanubické oblasti (Mísař a kol. 1983). Kvarcity v okolí Pacova přiřazuje René (2002) ke kvarcitů, které vytvářejí ložní polohy na rozhraní pestré a jednotvárné skupiny. Tyto kvarcity se vyskytují zejména v blízkosti drobových pararul jednotvárné skupiny, do nichž často přecházejí. Jedná se o pruh kvarcitů táhnoucí se od Pacova přes Hořepník, Červenou Řečici do okolí Vojslavic. Těženou horninou je biotitický, amfibolický a pyroxenický kvarcit přecházející do kvarcitických a biotitických pararul s vložkami erlanů a amfibolitů (Suk a kol. 1979).