Kadlec T. (2025): Minerály pegmatitů z kamenolomu Bernartice. - Pod Blaníkem, 30, 2-5, Vlašim.
Kamenolom Bernartice je zajímavou mineralogickou a geologickou lokalitou, kde se vedle hlavní těžené horniny hadec vyskytují pegmatity, což jsou žilné horniny, ve kterých lze pozorovat neobvyklá společenství minerálů.
Kadlec T. (2025): Minerály z lomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. - Pod Blaníkem, 29, 4, 2-6, Vlašim.
Jistě jste si během procházek Prahou všimli černobílé tzv. pražské mozaiky na místních chodnících, ale málokdo ví, že některé křídově bílé dlažební kostky pocházejí z kamenolomu Bohdaneč u Ledče nad Sázavou. Lokalita je zajímavá také svou historií výroby vápna, mineralogií a geologií, tak se s ní pojďme blíže seznámit.
Kadlec T. (2025): Nálezy minerálů u Ovesné Lhoty. - Pod Blaníkem, 39, 2-5, Vlašim.
Výskyt wolframového a cínového zrudnění u Ovesné Lhoty je z ekonomického hlediska bezvýznamný, avšak po mineralogické a genetické stránce velmi zajímavý. Všeobecně jsou výskyty tohoto typu zrudnění v rámci České republiky málo běžné a mnohdy sběrateli opomíjené. Proto si pojďme tuto zajímavou lokalitu detailněji přiblížit.
Kadlec T. (2025): Mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Pod Blaníkem, 29, 2, 8-13, Vlašim.
Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu, nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu, jehlicovitého skoryl-dravitu či krystalů záhnědy z novějších sběrů. Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži.
Kadlec T., Doležal J. (2026): Mineralogické nálezy v kamenolomu Plaňany u Kolína. – Minerál, 34, 2, 117-126, České Budějovice.
Činný kamenolom Plaňany, patřící firmě EUROVIA Kamenolomy a.s., se rozkládá při z. okraji městysu Plaňany a přibližně 14 km z. od Kolína. Kámen se těží na provozu Plaňany I, což je osmipatrový lom a v nově založeném provozu Plaňany II. První zmínky o těžbě kamene pocházejí již z konce 30. let minulého století. Kamenolom je založen ve složitém komplexu metamorfovaných hornin kolínské části kutnohorského krystalinika. Pestrá škála těžených hornin zahrnuje migmatity (sillimanit-biotitové s granátem a pyroxen-biotit-amfibolové), v migmatitech uzavřené horniny (erlany, leukokratní biotitické pararuly, serpentinity, amfibolity, pyroxenity), ortoruly, granodioritový porfyrit a pegmatity (Fišera 1979, 1981 a 2003).
Kadlec T., Braumber J. (2025): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 33, 4, 291-306, České Budějovice.
Činný šestipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemenu a kalcitu (Kadlec 2020), rudních minerálů (Litochleb 2001, Havránek 2016) nebo nově anatasu (Toman a kol. 2020) a brookitu (Kadlec 2022). Vedle hlavní těžené horniny cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která mineralogicky studoval Kadlec a kol. (2016, 2019) a Kadlec (2023).