Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. - Minerál, 28, 6.

Kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu těží na sedmi patrech. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu, velkých barytů, různými typy kalcitu, krásných ukázek wollastonitu nebo v neposlední řadě epidotu z novějších nálezů.

Ložisko je tvořeno regionálně metamorfovaným dioritovým masivem pronikaným leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných.

Číst dál...

Kadlec T., Venclík V. (2020): Nález krystalů fluorapatitu a dalších minerálů u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 28, 4, 306-315.

Obec Přibyslavice leží 7 km jižně od Čáslavi a patří mezi známé české mineralogické lokality. Severně od obce se v lesním porostu rozkládá celkem pět opuštěných lomů, z nichž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lomy se proslavily především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), nodulí primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro naše území jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu oxy-skorylu (Bačík et al. 2013). Celkem je z přibyslavických lomů známo přibližně 80 druhů minerálů.

Číst dál...

Pauliš P., Kadlec T., Malý M. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. - Minerál, 28, 4, 291-305.

Nedaleko významné tektonické linie blanické brázdy, těsně při východním okraji středočeského plutonu, cca 15 km sv. od Benešova, leží nevelký revír polymetalických rudních žil Stříbrná Skalice. Žíly vytvářejí několik km dlouhé pásmo směru sz.-jv., táhnoucí se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.

Číst dál...

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).

Číst dál...

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.

Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m3. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.

Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.

Číst dál...

Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.

Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Charakteristika a mineralogie lokality

Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.

Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Pyroxeny a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Vlastějovice představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. V Fe-skarnech a doprovodných horninách, odkrytých dvěma kamenolomy spravovanými firmou Silnice Čáslav a.s. (na Holém vrchu a Fiolníku), bylo zjištěno přibližně 140 minerálů, z nichž některé jsou vzácné a jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách. Po nedávném článku o vlastějovických amfibolech se v tomto textu zaměřím na jim příbuznou skupinu minerálů, jíž jsou pyroxeny.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 27, 2. České Budějovice.

Činný kamenolom Nemojov (obr. 1), v současné době exploatovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu s nadmořskou výškou 667 m v pelhřimovském rudním revíru. Těžba, která byla zahájena v roce 1983 a pokračuje s krátkou přestávkou na začátku 90. let minulého století do současnosti. Těžená surovina (různé typy rul) je využívána jako štěrk do asfaltových a betonových směsí či jako drcené kamenivo do podkladních vrstev vozovek a železnic.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Sázavka u Světlé nad Sázavou. - Minerál, 27, 2, České Budějovice.

Sázavka u Světlé nad Sázavou je málo známým nalezištěm kasiteritového zrudnění. Lokalita se nachází 800 m východně od Sázavky při silnici vedoucí do obce Zboží a nově ji popsali Pauliš et al. (2018), kteří uvádějí nález několika vzorků křemenné žiloviny v ornici, ve kterých byly hojné kasiterit, arzenopyrit a pyrit. Ze supergenních minerálů byly identifikovány skorodit a bariofarmakosiderit. Při revizi lokality prvním z autorů v druhé polovině roku 2018 byly vedle těchto minerálů nalezeny další, jejichž popis je námětem tohoto příspěvku. V křemenných žilách se sulfidickým a oxidickým zrudněním byly identifikovány sfalerit, rutil, malachit, dravit a magnesiofoitit, v turmalinitech dravit a fluorapatit a limonitové pseudomorfózy po krystalech pyritu.

Číst dál...

Kadlec T. (2018): Amfiboly a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.

Amfiboly patří mezi základní minerály vlastějovických lomů a blízkého okolí ve smyslu jejich hojných a geneticky rozmanitých výskytů na lokalitě. Následující text se věnuje pěti minerálům ze skupiny amfibolů, které se vyskytují či vyskytovaly ve Vlastějovicích a které jsou popsány v různých literárních zdrojích. Jmenovitě se jedná o fero-aktinolit, fero-edenit, fero-pargasit, hastingsit a magnesio-hornblend.

Číst dál...

Kadlec T. (2018): Nález scheelitového zrudnění v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.

Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař a kol. 1983).

Číst dál...

Novák, M., Kadlec, T., Gadas, P. (2013): Geological position, mineral assemblages and contamination of granitic pegmatites in the Moldanubian Zone, Czech Republic; examples from the Vlastějovice region. - Journal of Geosciencies, 58, 21-47, Praha.

The Vlastějovice region is characterized by abundant granitic pegmatite bodies with different shape, size, host-rocks, mineralogy and origin. They are well accessible in large quarries on the Holý vrch and Magdalena Fe-skarn deposits, as well as on outcrops in the Sázava valley. The Vlastějovice pegmatites thus represent a very good object for a case study of typical granitic pegmatites of the Moldanubian pegmatite province in a relatively small area.

Číst dál...

Vrtiška L., Sejkora J., Malíková R., Kadlec T. (2017): Revize a nové nálezy fosfátů na historickém nalezišti Černovice u Tábora (Česká republika). - Bull. Mineral. Petrolog. Odd., 25, 2; Praha, 277-305.

Lokalita sekundárních fosfátů vázaných na pukliny grafitických břidlic až kvarcitů, Černovice u Tábora, je známá především historickými výskyty kulovitých, radiálně paprsčitých agregátů vanadem výrazně modře, modrozeleně a žlutě zbarveného wavellitu. Zdejší fosfáty nebyly vzhledem k historickému charakteru lokality, nedostupnosti vzorků a zdánlivě chudé paragenezi moderně analyticky zkoumány.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.