Minerály České republiky

Kadlec T. (2024): Nové nálezy minerálů v hadcích u Bernartic. - Pod Blaníkem, 28, 1, 2-4, Vlašim.

V rámci modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi sjezdy 56 Soutice a 66 Loket, realizované firmou EUROVIA CS a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování dálnice bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice, při západním okraji národní přírodní památky Hadce u Želivky, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů (aktinolit a tremolit), chalcedonu a magnezitu s opálem.

Hadec (serpentinit) je metamorfovaná hornina, která vznikla přeměnou ultramafických hornin (složené především z tmavých minerálů). Masivní hadec má nejčastěji šedozelenou až zelenočernou barvu a je složen z minerálů serpentinové skupiny (chryzotil, lizardit a antigorit), amfibolů, pyroxenů, olivínu a dalších minerálů. Většina hadců je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často přeměněná, a to za vzniku opálu či křídově bílého magnezitu.

Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. - Minerál, 32, 6, 483-509, České Budějovice.

Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař et al. 1983). Charakteristické pro kamenolom a jeho širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná tělesa amfibolitů a méně kvarcitů. Ojedinělé je cca 1 km dlouhé a 350 m široké ultrabazické těleso u Utína, vzdálené 2 km jv. od lokality, které je tvořeno serpentinitem, granátickým a pyroxen-granátickým amfibolitem a vzácně eklogitem (Kudělásková et al. 1961). Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rulách. V kamenolomu byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit. Turek (2008) předpokládá, že uzavřeniny prostorově a geneticky souvisí s ultrabazickým tělesem u obce Utín.

Kadlec T. (2024): Pegmatit s Nb-Ta, U-Th, Zr, a Ti mineralizací z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 330-336. České Budějovice.

Obec Vlastějovice a jejich blízké okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících místní skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. V místních pegmatitech se běžné setkáváme vedle základních minerálů s fluoritem, allanitem-(Ce), titanitem, hastingsitem, epidotem, andraditem a dalšími minerály, které jsou typické pro okolní skarny a které v pegmatitech vznikly v důsledků procesů kontaminace. Nálezy mineralizace Nb-Ta a U-Th případně Zr jsou v těchto pegmatitech vzácné. 

Předložený článek popisuje nález kontaminovaného pegmatitu z granátického skarnu, ve kterém byla identifikována zajímavá asociace minerálů Nb-Ta, U-Th, Zr aTi. V rámci průzkumu zaměřeného na akcesoriské minerály těchto pegmatitů byly v roce 2020 nalezeny v jiné části lomu Holý vrch fragmenty frakcionovaného pegmatitu s kasiteritem, minerály skupiny columbitu, spessartinem a bavenitem, jemuž bude věnována v Minerálu samostatná nálezová zpráva.

Kadlec T., Venclík V. (2024): Pegmatity s krystaly aduláru, křemene a fluorapatitu z Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 32, 4, 300-309. České Budějovice.

Zaniklé lomy v okolí obce Přibyslavice u Golčova Jeníkova jsou mezi mineralogy velmi dobře známé a často navštěvované. Vedle nejznámějších nálezů velkých krystalů granátů a fosfátových agregátů to jsou v posledních letech také nálezy různých typů dutinových pegmatitových žil a jejich minerálů. Pegmatity se koncentrují především v místní muskovit-turmalinické ortorule nebo muskovitickém granitu. Jen ojediněle byly pegmatity nalezeny mimo tyto horniny v biotit-muskovitické pararule; lithný pegmatit Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b).

Tato zpráva pojednává o nálezu dvou dutinových pegmatitů Přibyslavice Peg IV a LiPeg V v lomu č. 4 z května 2020 a pegmatitu Přibyslavice Peg VI nad Vaňkátovým lomem č. 1 z února 2023 a navazuje tak na rozsáhlý a stále probíhající mineralogický průzkum autorů v blízkém okolí Přibyslavic. Doposud z jejich nových nálezů publikovali v časopisu Minerál pegmatit s fialovými krystaly fluorapatitu označený jako Přibyslavice LiPeg III (Kadlec a Venclík 2020), unikátní dutinový lithný pegmatit s velkými krystaly křemene, elbaitem a lepidolitem pojmenovaný jako Přibyslavice LiPeg I (Kadlec a Venclík 2023b) a nález rutilu a asociace ilmenitu s titanitem na kontaktu amfibolitu s ortorulou z Vaňkátova lomu č. 1 (Kadlec a Venclík 2023a). Do budoucna plánují autoři publikovat z oblasti Přibyslavic nález nového pegmatitu s unikátními výskyty vzácných fosfátů.

Kadlec T. (2024): Bismutinit a galenobismutinit z kamenolomu Vlastějovice. - Minerál, 32, 4, 337-340. České Budědjovice.

Vlastějovické lomy Holý vrch a Magdaléna provozované firmou Silnice Čáslav a.s. jsou v rámci českých činných kamenolomů unikátní lokalitou, ze které je popsáno bezmála 150 druhů minerálů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.