Kadlec T. (2022): Brookit a anatas z Nemojova u Pelhřimova - Minerál, 30, 6, 498-501. České Budějovice.
Činný kamenolom Nemojov, spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jv. od Pelhřimova a mezi sběrateli minerálů je znám především výskyty krystalů křemene či rudními minerály. Mineralogií lokality se v minulosti detailně zabýval Litochleb (2001), Kadlec et al. (2016 a 2019) nebo Kadlec (2020).
Předložený text popisuje nález dvou modifikací TiO2, a to brookitu a anatasu. V případě brookitu se jedná o první a anatasu o druhý zdokumentovaný výskyt pro kamenolom Nemojov. Iniciací pro detailnější průzkum minerálních asociací puklin místních pararul a migmatitů byl pro autora článek Tomana et al. (2020), který jako první popisuje pro lokalitu již výše zmiňovaný anatas. V nenápadné křemenné žíle, pronikající biotitickou pararulu až cordieritický migmatit na svrchním patře nemojovského kamenolomu, nalezl Toman et al. (2020) hojné, kolem 0,5 mm velké krystalky anatasu narůstající na krystalický křemen. Měl tmavě modrou až černou barvu, tvořil dipyramidální krystalky s různými typy zakončení a představoval mladší minerální součást žíly. Jako zdroj titanu předpokládají autoři jeho uvolnění z chloritizovaného biotitu nebo akcesorického ilmenitu z přilehlých migmatitizovaných rul, následně jeho remobilizaci a krystalizaci anatasu za nízkých teplot.
Kadlec T. (2022): Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018-2021. - Minerál, 30, 1, 44-53, České Budějovice.
Ve vlastějovických kamenolomech Holý vrch a Magdaléna, patřících firmě Silnice Čáslav a.s., je těžena pestrá horninová škála (skarn, ortorula, migmatit, pegmatit a vzácně mramor, erlán, amfibolit), díky které je z lokality známo přibližně 140 druhů minerálů různých paragenezí a asociací. V posledních letech se těžba soustřeďovala na 3. a hlavně 4. a 5. patro lomu na Holém vrchu, a to především na jihovýchodní partie kde převládaly dvojslídné ortoruly a granátické skarny s častými tělesy pegmatitů. Koncem května 2018 byl uskutečněn také zatím poslední odstřel na severní stěně druhého patra lomu Magdaléna.
Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 30, 1, 30-35, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Nově popisují dutinové pegmatity s krystaly živců v okolí Podmok u Golčova Jeníkova Kadlec a Venclík (2021).
Kadlec T. (2021): Hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity s analcimem, datolitem a dalšími minerály z Vlastějovic a Měchonic u Zruče nad Sázavou. - Minerál, 29, 6, 483-494, České Budějovice.
Vlastějovice a jejich okolí jsou mezi mineralogy a sběrateli minerálů mimo jiné známé především výskyty kontaminovaných pegmatitů pronikajících skarny, které jsou otevřeny dvěma činnými lomy Holý vrch a Magdaléna patřícími společnosti Silnice Čáslav a.s. Místními kontaminovanými pegmatity a jejich mineralogií, petrologií a genezí se v minulosti zabývala celá řada autorů, a to např. Vavřín (1960, 1962), Čujan (1966), Mrázek a Vrána (1984), Čech (1985), Rezek a Kryst (1985), Povondra a kol. (1985), Žáček (1985), Novák a Hyršl (1992), Staněk a Schnorrer (1993), Novák a Povondra (1995), Selway (1999), Selway a kol. (1999), Novák (2000), Goliáš (2002), Žáček a kol. (2003), Ackerman (2004), Novák (2005, 2007), Ackerman a kol. (2006) a Kadlec (2005, 2007b, 2009b).
Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 6, 495-498, České Budějovice.
V oblasti kolem Golčova Jeníkova se poměrně často vyskytují pegmatitová tělesa, která mají různé tvary, rozměry ale i mineralogické složení. Území se rozkládá při severním okraji moldanubika v blízkosti jejího styku s kutnohorským krystalinikem. Převažují zde sillimanit-biotitické pararuly s tělesy kvarcitů, amfibolitů, krystalických vápenců a ortorul. Kratochvíl (1962) uvádí pegmatity na lukách mezi Podmoky a Potěhy a z nich zrna zeleného apatitu o velikosti až dětské pěsti. Podobný nález zmiňuje také od Nového rybníka východně od Podmok. V řečišti Čáslavky u Podmok lze podle Nováka (2002) pozorovat výchoz pegmatitové žíly s hojným apatitem. Dutinový pegmatit s drobnými krystalky modrozeleného apatitu na albitu či křemenu nalezl první autor v těsné blízkosti židovského hřbitova na poli u Golčova Jeníkova. Ze širšího okolí popisuje Kadlec (2016, 2021) dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu, albitu, muskovitu, křemene, skoryl-dravitu a vzácným anatasem a rutilem. Na přítomnost dalších pegmatitů či aplitů také poukazuje mineralogické složení aluvií Brslenky, ze kterých popisuje Novák (1971) minerály typické pro pegmatity, a to gahnit, monazit, almandin-spessartin, skoryl nebo Povondra et al. (1987) kasiterit. V nedávné době byly v aluviích nalezeny také až 1 cm dlouhé, volné krystaly elbaitu. Z údolí Brslenky pocházejí také velké krystaly křemene, které tam sbíral v minulosti sběratel pan Jaroslav Heřmánek.
Kadlec T., Vrtiška L. (2021): Nález krystalů tetraedritu-(Zn) s tennantitem-(Zn) v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.
Tetraedrit–(Zn) s chemismem Cu6(Cu4Zn2)Sb4S12S se řadí mezi komplexní sulfidy tetraedritové série tetraedritové skupiny, do které patří celkem 6 koncových členů, které jsou schváleny Mezinárodní mineralogickou asociací (Fe, Zn, Hg) nebo čekají na své schválení (Cd, Cu, Mn) (Miywaki et al. 2019, Biagioni et al. 2020). Jeho typovou lokalitou je Huffman Township v Ontariu v Kanadě a zároveň Horhausen v Německu. Název tetraedritu odvodil Haidinger v roce 1845 podle typických krystalů ve tvaru tetraedru neboli čtyřstěnu. V rámci České republiky je tetraedrit–(Zn) méně běžným minerálem. Velebil et al. (2016) uvádí zinkem bohatý tetraedrit např. z Příbrami, Obecnice, Mníšku pod Brdy – Fe-ložisko Skalka nebo Stříbrné Skalice – rudní revír.