Minerály České republiky

Kadlec, T., Čopjaková, R., Gadas, P. (2013): Turmalinity z Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 3, 241-246, České Budějovice.

Turmalinit

Termín turmalinit zavedl francouzský geolog A. Daubrée (1841). Turmalinitem (také turmalínovec, turmalit) se nazývají méně běžné horniny složené hlavně z turmalínu (> 15 obj. %,  nejčastěji dravit – skorylové řady) a křemene, které mohou akcesoricky obsahovat granát, apatit, muskovit, biotit, kyanit, sillimanit, rutil, ilmenit aj. Jsou to nejčastěji masivní jemnozrnné až drobnozrnné horniny hnědočerné až černé barvy, složené z těsně prorostlých sloupcovitých až jemně stébelnatých krystalků turmalínu a podružného šedobílého xenomorfně omezeného křemene. Turmalinity tvoří polohy několik centimetrů až několik metrů mocné převážně v metapelitech (svory, ruly) nebo vulkanosedimentárních komplexech, které mohou být spolu s okolními horninami metamorfovány a deformovány.

Kadlec, T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou. - http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou [online]. Ledeč nad Sázavou. Dostupné z: www.mineralogist.cz.

Jurák (1965) doslovně uvedl v abstraktu svého článku ve Věstníku ÚÚG: Při geologickém mapování pro diplomovou práci na téma „Geologie stříbro-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčem n. Sázavou a Leštinou“, pracovanou na katedře nerostných surovin Karlovy univerzity v Praze, byly zjištěny nedaleko Ovesné Lhoty úlomky křemene s wolframitem, scheelitem, kasiteritem a apatitem.

Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.

Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.

Kadlec, T. (2014): Fluoritové ložisko Kožlí u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 22, 5, České Budějovice.

Úvod

Malé, ekonomicky nevýznamné fluoritové ložisko se nachází v lesním terénu přibližně 1,5 km jižně od obce Kožlí u Ledče nad Sázavou v údolí Hradišťského potoka, 400 m západně od Peckého mlýna na stejnojmenném potoce (GPS souřadnice: 49°38'55.704"N, 15°15'20.400"E). Šlo o jedno z prvních těžených fluoritových ložisek u nás, které následovně zastínila těžba na významných ložiscích jako Harrachov, Vrchoslav, Jílové u Děčína, Moldava či Běstvina.

Kadlec, T., Pauliš, P., Jebavá, I. (2013): Wollastonit-grosulárový erlan z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. -Minerál, 21, 4, 296-298, České Budějovice.

Wollastonit je ve Vlastějovicích poměrně vzácným minerálem, což může být i následkem jeho nenápadnosti a snadné zaměnitelnosti s hydrotermálně alterovanými živci, jemně zrnitými karbonáty nebo tektonicky postiženými okrajovými partiemi pegmatitů. Poprvé byl popsán Houzarem et al. (2009) z pátého patra lomu na Holém vrchu. Masivní wollastonit se vyskytl na kontaktu křemenem bohatého granitického pegmatitu a karbonátové horniny resp. kalcitové žíly. Byl bílý až béžový, měl hedvábný lesk a vzhled jemně vláknitého asbestu. Wollastonit byl provázen křemenem, vzácněji kalcitem, ojediněle hnědočerveným granátem grosulár-andraditového složení (and_47-62 gross_20-35 alm_10-13) a vzácně fluoritem a apofylitem.