Kadlec T. (2018): Amfiboly a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.
Amfiboly patří mezi základní minerály vlastějovických lomů a blízkého okolí ve smyslu jejich hojných a geneticky rozmanitých výskytů na lokalitě. Následující text se věnuje pěti minerálům ze skupiny amfibolů, které se vyskytují či vyskytovaly ve Vlastějovicích a které jsou popsány v různých literárních zdrojích. Jmenovitě se jedná o fero-aktinolit, fero-edenit, fero-pargasit, hastingsit a magnesio-hornblend.
Na základě geologické pozice a minerálních asociací, v nichž se amfiboly na lokalitě vyskytují, je lze rozdělit do čtyř skupin: 1) amfiboly skarnů a amfibolitů, 2) amfiboly skarnem kontaminovaných pegmatitů, 3) amfiboly vzniklé zatlačováním pyroxenů a 4) amfiboly hydrotermálních žil a hydrotermálně alterovaných pegmatitů. Amfiboly první skupiny představují horninotvorné minerály amfibolitů a okrajových částí skarnových těles, které vznikly během metamorfních procesů vedoucích ke vzniku vlastních amfibolitických hornin. Podle chemismu lze do této skupiny zařadit hastingsit v případě skarnů a okoloskarnových amfibolitových těles (lom Holých vrch) a magnesio-hornblend u amfibolitových těles v širším okolí Vlastějovic (osada Skala, skalní defilé mezi Vlastějovicemi a Pertolticemi či obec Buda). Druhá skupina zahrnuje amfiboly vzniklé během interakce (kontaminace) pegmatitové taveniny pronikající do skarnů či amfibolitů (lomy Holý vrch a Magdaléna). Tyto novotvořené amfiboly odpovídají svým složením fero-edenitu, fero-pargasitu nebo hastingsitu. Amfiboly třetí skupiny představují produkty zatlačování pyroxenů ve skarnech a ojediněle kontaminovaných pegmatitech a mají často chemismus např. hastingsitu nebo fero-aktinolitu (lomy Holý vrch a Magdaléna). Do poslední skupiny patří jemně vláknitý fero-aktinolit, který se vyskytuje v hydrotermálně alterovaných kontaminovaných pegmatitech či křemen-kalcitových žilách pronikajících skarny (lomy Holý vrch a Magdaléna).
O lokalitě
Činné kamenolomy Vlastějovice, které jsou v provozu od roku 1967 a v současné době je spravuje firma Silnice Čáslav s.r.o., jsou mezi mineralogy a petrology známé širokou škálou minerálů, kterých je z lokality a nejbližšího okolí popsáno přibližně 140 druhů. Pětipatrový lom Holý vrch se rozkládá asi 500 m sv. a dvoupatrový lom Magdaléna 1 km sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadají do pestré skupiny moldanubické oblasti tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlanů a amfibolitů. Jednotvárnou skupinu reprezentují dvojslídné a sillimanitické pararuly.
Chemismem pegmatitových amfibolů se v minulosti zabýval především Žáček (2007) a okrajově Ackerman (2004), Kadlec (2009a), Vavřín (1960) nebo Novák a Hyršl (1992). Amfiboly ze skarnů studovali Žáček (1985), Žáček a Povondra (1991) či Potužák (1996). Výskyty amfibolitů v okolí Vlastějovic popisuje Koutek (1950).
Amfiboly a jejich výskyty
Fero-aktinolit
Fero-aktinolit tvoří tmavě až černozelené jemně vláknité agregáty hedvábného lesku o délce do 2 cm a vyskytuje se v křemen-karbonátových žilách a hydrotermálně alterovaných pegmatitech pronikajících skarn. Na křemen-karbonátových žilách zarůstá fero-aktinolit v asociaci s tmavě zeleným až zelenočerným epidotem, světle žlutým fluoritem a hnědým granátem do drobně zrnitého šedobílého kalcitu (Novák a kol. 2013). Nejhojnější výskyty těchto žil byly na východní stěně 5. lomového patra na Holém vrchu v roce 2005. V hydrotermálně alterovaných pegmatitech se jemně vláknitý fero-aktinolit vyskytuje se světle zelenkavým krystalovaným prehnitem, křídově bílým lupenitým fluorapofylitem-(K), tence jehličkovitým černým skorylem, epidotem, granátem, bastnäsitem-(Ce) a titanitem. Tyto pegmatity jsou hojné na jižní stěně 4. patra lomu Holý vrch a v severní stěně lomu Magdaléna. V první polovině roku 2018 byl fero-aktinolit poměrně hojný v kontaminovaných pegmatitech v lomu Magdaléna, kde zarůstal do hrubě štěpného šedobílého kalcitu v podobě černozelených jehlicovitých agregátů o velikosti do 4 cm, doprovázených zlatavě zbarvenými šupinkovitými agregáty chloritu a oranžovými krystaly granátu. Fero-aktinolit byl prvně z lokality určen v roce 2004, a to RTG analýzou na Ústavu geologických věd PřF MU v Brně.
Fero-edenit
Amfibol s chemismem odpovídajícímu fero-edenitu se vzácně vyskytuje na kontaktech kontaminovaných pegmatitů se skarnem. Kadlec (2009a) jej popisuje z pegmatitové žíly s turmalínem, která byla poprvé zastižena v roce 2003 na 5. patře lomu Holý vrch při odebírání zavážek starých důlních děl (jáma Rudolf). Poslední části žíly byly odstřeleny v roce 2009. Fero-edenit tvořil krátce sloupcovité černé krystaly o velikosti do 3 cm zarůstající v asociaci s annitem do světle růžových K-živců.
Fero-pargasit
Fero-pargasit zmiňuje Ackerman (2004) z jednoduchého silně kontaminovaného pegmatitu z východní stěny 5. lomového patra na Holém vrchu, kde tvořil až 3 cm velká černé zrna v asociaci s titanitem a biotitem v kontaktních lemech na hranici skarn-pegmatit. Místy je fero-pargasit zatlačován chloritem.
Hastingsit
Hastingsit je častým minerálem okoloskarnových hybridních hornin, pegmatitů a jejich kontaktů se skarnem. Množství hastingsitu ve skarnovém tělese výrazně ubývá směrem od okraje do středu. Největší zastoupení má v úzké okrajové zóně. Poměrně hojný je také v hybridních horninách v lomu Holý vrch, kde jsou místy partie tvořené pouze hastingsitem nebo tvoří tenké pásky střídající se s pásky epidotu a granátu. Pokud takovéto hybridy protínají mladší karbonátové žilky, bývají na jejich kontaktu se skarnem až 3 cm velké krystaly hastingsitu (Potužák 1996). Hastingsit často zatlačuje hedenbergit v podobě lemů kolem jeho zrn.
V kontaminovaných pegmatitech tvoří hastingsit černé až zelenočerné hrubě zrnité agregáty nebo dlouze sloupcovité krystaly o délce až 40 cm. Některé krystaly jsou tlustě sloupcovité, jiné až tence lištovité. Mají skelný až hedvábný lesk a jsou často podélně rýhované. V roce 2004 se na východní stěně 4. patra lomu na Holém vrchu ojediněle vyskytly až 40 × 5 × 1 cm velké lištovité krystaly černého hastingsitu zarůstající do šedobílého hrubě štěpného oligoklasu v kontaminovaném pegmatitu z amfibolem bohatého skarnu až amfibolitu (Kadlec 2005). Nálezy velkých krystalů hastingsitu byly na stejném patře i v letech 1998, 2000 (Kadlec 2009b), v listopadu 2002 či v květnu až srpnu 2018. Z května 2018 pochází ojedinělý nález až 4 cm dlouhých tence lištovitých krystalů zarůstajících do kalcitu v kalcit-křemenných žilách s granátem, které bylo možné vyleptat za pomoci kyseliny chlorovodíkové a získat tak zajímavé ukázky.
Magnesio-hornblend
Černé až černozelené velké krystaly magnesio-hornblendu uvádí Bernard a kol. (1992) z Vlastějovic jako produkt kontaminace pegmatitu skarnem. V nových pracích nebyl výskyt magnesio-hornblendu potvrzen.
Shrnutí a diskuze
Amfiboly jsou ve vlastějovických lomech a jejich okolí poměrně hojnými minerály a vyskytují se často v kvalitních mineralogických ukázkách. Především velké krystaly hastingsitu z kontaminovaných pegmatitů patří mezi největší, které kdy byly v České republice nalezeny. V případě fero-edenitu jde o první a v případě fero-aktinolitu a fero-pargasitu o třetí publikovaný výskyt z České republiky.
Zajímavé jsou zvýšené obsahy zinku, a to hlavně v některých pegmatitových amfibolech. Žáček a Povondra (1991) uvádějí z kontaminovaných pegmatitů zinečnatý hastingsit (195 ppm). Ackerman (2004) popisuje amfibol ze skarnem kontaminovaných pegmatitů, který chemismem odpovídá fero-pargasitu a obsahuje až 339 ppm Zn. Koutek (1964) vedle toho zmiňuje zvýšené obsahy jeffersonitové složky v pyroxenech (2,6 % ZnO). Podle Žáčka a Povondry (1991) je většina minoritních prvků včetně Zn s největší pravděpodobností vázána v obecných minerálech (amfiboly, pyroxeny) než v samostatných minerálních fázích. Oproti tomu Koutek (1964) nevylučuje přítomnost spinelidů, které ovšem nebyly doposud ve skarnech či kontaminovaných pegmatitech nalezeny. Za zmínku však také stojí, že se v pyroxenických skarnech lokálně vyskytoval hojný sulfid zinku – sfalerit. Žáček (1985) rovněž poukazuje na zvýšené obsahy Pb a Sn v hastingsitu.
Neméně zajímavé jsou také vyšší obsahy K (až 0,66 apfu) v hastingsitu z reakčních lemů pegmatitů pronikajících skarn. Žáček (2007) jej nazývá potassic-hastingsit. Dle dnešní nomenklatury by tento amfibol mohl odpovídat potassic-fluoro-hastingsitu, ovšem za předpokladu, že ve strukturní pozici A bude obsah K větší než (Na + Ca + vakance) a v pozici W obsah F větší než (OH + Cl) (Hawthorne a kol. 2012).
V článku byly použity názvy amfibolů podle Bernarda a kol. (1992). Dle nejnovější monenklatury (Hawthorne a kol. 2012) by se výše zmíněné amfiboly nazývaly ferro-aktinolit, ferro-edenit, ferro-pargasit a magnesio-hornblend. Nová nomenklatura také např. neuvádí aktinolit jakožto samostatný minerál, ale název byl ponechán, protože je používán v mnoha literárních zdrojích. V případě řady tremolit – ferro-aktinolit jakožto koncových členů odpovídá složení aktinolitu, pokud je poměr Mg/(Mg+Fe2+) = 0,5-0,9. U železitých a železnatých analogů byly použity předpony ferri- a ferro-, ačkoliv si některé členy zachovaly svůj tradiční název (např. hastingsit, magnesio-hastingsit). Termín „hornblende“ je definován jako souhrnný název pro hlinité členy skupiny vápenatých amfibolů a je používán vždy s přeponou (magnesio-, ferro- a/nebo ferri-).
Poděkování
Rád bych poděkoval Markovi Chvátalovi za stylistickou úpravu textu a společné výpravy na lokalitu a Petrovi Paulišovi za odborné připomínky k obsahu textu.
Lom Holý vrch u Vlastějovic; stav k srpnu 2018. Foto T. Kadlec
Dlouze sloupcovité krystaly hastingsitu v asociaci s allanitem-Ce a titanitem. Foto T. Kadlec
Lištovité krystaly hastingsitu v kontaminovaném pegmatitu. Foto a sběr T. Kadlec
Krystaly černého hastingsitu na vzorku o rozměrech 35 × 21 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Podélně rýhovaný krystal hastingsitu, rozměry vzorku 19 × 11 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Příčné řezy krystalů hastingsitu, rozměry vzorku 23 × 16 cm. Foto a sběr T. Kadlec
Černozelený tence jehlicovitý fero-aktinolit v kalcitu v asociaci s epidotem a granátem, FOV 24 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Krystalovými plochami omezený krystal fero-pargasitu (2 cm) v kontaminovaném pegmatitu s fialovým fluoritem, allanitem-Ce a bastnäsitem-Ce. Foto T. Kadlec
Literatura
Ackerman L. (2004): Pegmatity ve Vlastějovicích. – MS, dipl. práce, PřF UK Praha, 142 s.
Bernard J. H., Rost R., Bernardová E., Breiter K., Kašpar P., Lang M., Melka K., Novák F., Rost J., Řídkošil T., Slivka D., Ulrych J., Vrána S. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. – nakl. Academia, Praha.
Hawthorne F. C., Oberti R., Harlow G. E., Maresch W. V., Martin R. F., Schumacher J. C., Welch M. D. (2012): Nomenclature of the amphibole supergroup. – American Mineralogist, 97, 2031–2048.
Kadlec T. (2005): Kontaminace granitických pegmatitů se zaměřením na pegmatity pronikající skarnová tělesa. – MS, bakal. práce, PřF MU Brno, 33 s.
Kadlec T. (2009a): Chemismus turmalínu v granitických pegmatitech pronikajících Fe-skarn a ruly ve Vlastějovicích; vliv okolní horniny pegmatitu na složení turmalínu (kontaminace). – MS, rigor. práce, PřF MU Brno, 95 s.
Kadlec T. (2009b): Pegmatity Vlastějovic. – Minerál, 6, České Budějovice, s. 467–479.
Koutek J. (1950): Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví. – Rozpr. ČSAV, ř. mat. přír. věd, 60, 27, Praha, 30 s.
Koutek J. (1964): Magnetovcová ruda magdalenské skarnové kry ve Vlastějovicích. – Zpr. o geol. výzk. v roce 1964, Praha, s. 39–41.
Novák M., Hyršl J. (1992): Vlastějovice near Zruč nad Sázavou, pegmatites with fluorite penetrating skarn. – In.: Lepidolite 200, field trip guidebook, Nové Město na Moravě, s. 33–37.
Novák M., Kadlec T., Gadas P. (2013): Geological position, mineral assemblages and contamination of granitic pegmatites in the Moldanubian Zone, Czech Republic; example trom the Vlastějovice region. – Journal of Geosc., 58, 1, Praha, s. 21–47.
Potužák M. (1996): Skarn ve Vlastějovicích na Holém vrchu. – MS. dipl. práce, PřF UK Praha, 138 s.
Vavřín I. (1960): Pegmatity magdalénského skarnového ložiska ve Vlastějovicích a geologicko-petrografické poměry území sv. od Vlastějovic n. Sázavou. – MS, dipl. práce, PřF UK Praha. 124 s.
Žáček V. (1985): Mineralogie skarnu u Vlastějovic. – MS, dipl. práce, PřF UK Praha, 82 s.
Žáček V. (2007): Potassian hastingsite and potassic-hastingsite from garnet-hedenbergite skarn at Vlastějovice, Czech Republic. – N. Jb. Miner. Abh., Stuttgart, s. 161–168.
Žáček V., Povondra P. (1991): Krystalochemie minerálů skarnu z Vlastějovic nad Sázavou. – Acta Univ. Carol., Geol., 1–2, Praha, s. 71–101.