Kadlec T. (2017): Nález krystalů gahnitu u Cetorazi na Pacovsku. - Minerál, 23, 6, České Budějovice.
Gahnit představuje svým chemismem řídce se vyskytující oxid hliníku a zinku ze skupiny spinelidů. Pojmenován byl v roce 1807 baronem Karlem Mariem Ehrenbertem von Moll na počest svého objevitele, švédského chemika, mineraloga a člena Královské švédské akademie věd Johana Gottlieba Gahna (1745–1818). Typovou lokalitou gahnitu je ložisko mědi a zlata Falun ve Švédsku. Vyskytuje se v granitoidních horninách a žulových pegmatitech, ale i v metamorfovaných horninách, např. ve skarnech, rulách či mramorech. Může se nacházet i v náplavech. Tvoří zrnité nebo masivní agregáty, méně časté jsou krystaly ve tvaru oktaedru a jejich spojky podle [111]. Je zelený, tmavě zelený až černozelený, vzácně žlutý až žlutohnědý. U nás se vyskytuje jako akcesorie v pegmatitech (např. Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek či Salisov – Staněk 1960), v okrajových partiích magnetitových skarnů (Županovice) nebo v mramorech (u Zdechovic na Volyňsku, Sedliště, Trhonic, Jimramova nebo Ubušínku – Novák a kol. 1997).
Lokalita
Místo s výskytem gahnitu u Cetorazi bylo objeveno při rekonstrukci polní cesty východně od obce, kde dělníci nalezli kusy wolframitu. Naleziště poprvé popsali Prchlík a Jeřábek (1965), kteří je situují do polí přibližně 700 m sv. od obce Cetoraz, vzdálené 3 km jz. od Pacova. Po geologické stránce je výskyt vázán na výběžek tělesa pacovské muskovit-biotitické ortoruly v biotit-sillimanické pararule (moldanibukum).
Gahnit se vyskytuje v deskovitých křemenných polohách, kde tvoří tmavě zelené hypautomorfní či xenomorfní krystaly o velikosti 2–4 mm (Losertová a kol. 2013). Bernard a kol. (1992) píší o regionálně metamorfovaném křemenném žilníku s wolframitem a až 2 cm velkými tmavozelenými krystaly gahnitu. Gahnit je nejčastěji doprovázen křemenem, muskovitem, alterovaným albitem, pyritem a limonitem. Místy je částečně či zcela zatlačován jemnozrnným muskovitem. Krystaly gahnitu jsou homogenní a nevykazují žádnou zonálnost. Složení odpovídá Fe-gahnitu s 27–28 % hercynitové (Fe), 8 % spinelové (Mg) a 1 % galaxitové (Mn) složky (Losertová a kol. 2013).
Podle chemismu, morfologie a asociace minerálů usuzují Losertová a kol. (2013), že gahnit vznikl během metamorfózy původní granitické intruze, která byla greisenizována. Zdroj Zn pro tvorbu gahnitu zatím nebyl uspokojivě objasněn, možným zdrojem je sfalerit či Zn-bohatý biotit. Retrográdní metamorfóza cetorazských rul způsobila po obvodu zrn gahnitu alterace jemně šupinkatým muskovitem (sericitem), vedoucí někdy až ke vzniku pseudomorfóz muskovitu po gahnitu.
Z dalších minerálů jsou z lokality popsány bismut, ferberit, ferritungstit, galenit, chalkopyrit, kasiterit, molybdenit, petitjeanit, pyrit, scheelit, waylandit a zlato (Losertová a kol. 2013, Losertová a kol. 2014).
Popis nálezu
V září roku 2017 byly nalezeny krystalované ukázky gahnitu. Místo nálezu se rozkládá na ploše asi 50 × 50 m přibližně 900 m sv. od Cetorazi. Bylo nalezeno několik deskovitých úlomků kavernózní křemenné žiloviny o rozměrech až 20 × 20 × 5 cm, jejichž povrch byl tvořen hojným středně až hrubě tabulkovitým muskovitem a alterovaným živcem. Šedobílý až záhnědový křemen byl nepravidelně kavernórní a často zbarvený všudypřítomným limonitem, který tvořil až několik milimetrů mocné zemité až ledvinité kůry. Gahnit se vyskytoval především v muskovitu, tj. na kontaktu křemenných poloh s ortorulami, kde vytvářel drobně krystalické agregáty tmavě zelené až černozelené barvy o velikosti do 1 cm. Druhý typ gahnitu byl nalezen v laločnatých kavernách křemene ve formě až 7 mm velkých oktaedrických krystalů či jejich spojek. Skelně lesklé krystaly s černozelenou barvou se vyskytovaly jednotlivě nebo tvořily krystalické agregáty o velikosti až 3 cm. Vzácně bylo v křemenných úlomcích s gahnitem sledováno sulfidické zrudnění v zrnitých agregátech o průměru až 1 cm.
Poděkování
Rád bych poděkoval Marku Chvátalovi za stylistickou úpravu textu. 
Až 7 mm velké černozelené krystaly gahnitu v křemenu; Cetoraz u Pacova. Foto a sběr T. Kadlec
5 mm velký oktaedrický krystal gahnitu; Cetoraz u Pacova. Foto a sběr T. Kadlec
Srostlice dvou krystalů gahnitu (7 mm) v křemenu; Cetoraz u Pacova. Foto a sběr T. Kadlec
Literatura
Bernard, J. H., Rost, L. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. – nakl. Academia, Praha.
Buřival Z., Losertová L. (2013): Gahnit z Cetoraze u Pacova. In Výroční studentská geologická konference 2013, Hnanice, 15. – 16. 5. 2013.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z. (2013): Mineralogická charakteristika a chemismus Fe-gahnitu z Cetoraze u Pacova, Česká republika. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, Praha, 1, s. 47–51.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z. (2014): Waylandit a petitjeanit, dva nové fosfáty pro lokalitu Cetoraz u Pacova (Česká republika). Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, Praha, 22, 2, s. 269–274.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z., Houzar S. (2013): Minerální asociace a chemické složení Mg-wolframitu a scheelitu z Cetoraze u Pacova, Česká republika. Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. XCVIII, 1, s. 41–48.
Losertová L., Losos Z. (2014): W-mineralization from greisen at Cetoraz near Pacov, Czech Republic. In Central European Mineralogical Conference, Skalský Dvůr, 22. – 26. 4. 2014.
Novák M., Houzar S., Šrein V. (1997): Gahnite-bearing marbles and their significance for regional classification of the eastern part of the Bohemian Massif. J. Czech Geol. Soc. 42, s. 33–40.
Prchlík I., Jeřábek M. (1965): Wolframové zrudnění u Cetoraze, západně od Pacova. Věst. Ústř. Úst. geol. 40, s. 47–49.
Staněk J. (1960): Gahnity z československých pegmatitů. Čas. Morav. Muz., Vědy přír. 45, s. 31–36.
Vrána S. (2004): Gahnit a pargasit v krystalickém vápenci s magnetitem v Zechovicích u Volyně v jižních Čechách. Bull. mineral.–petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 12, s. 214–216.