Kadlec T. (2023): Minerály desilikovaných pegmatitů z kamenolomu Bernartice. - Minerál, 31, 6, 515-524, České Budějovice.
Rozsáhlý kamenolom leží na levém břehu vodní nádrže Švihov v blízkosti malé obce Bernartice vzdálené se asi 5 km sz. od Dolních Kralovic a 7 km j. od Zruče nad Sázavou. Na ložisku byl původně Správou okresních silnic bývalého okresu Ledeč nad Sázavou těžen kámen pro údržbu silnic. V roce 1939 byl založen nový kamenolom, který byl po II. světové válce ve vlastnictví Státní silniční správy v Čáslavi (Vavřínová 1950). V roce 1950 byl provoz kamenolomu zastaven a zařízení demontováno. Během let 1967 a 1968 byl v této oblasti proveden nový geologický průzkum a tato lokalita byla zařazena mezi ložiska vhodná k těžbě. O opětovném otevření ložiska a zahájení těžby se začalo uvažovat v roce 1971 v souvislosti s výstavbou dálnice D1. Státní podnik Severokámen Liberec o rok později zahájil na ložisku těžbu (Rybařík 1972). Od roku 1975 byl kamenolom Bernartice ve správě těžební organizace Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny n. p. Praha. Tento státní podnik byl po roce 1989 přetransformován na Středokámen Praha. V roce 1992 získala lom do pronájmu firma Terobet. Během roku 1994 proběhla privatizace, ve které získala kamenolom Bernartice soukromá firma SHB s.r.o., která zde těží drcené kamenivo do současnosti. V dnešní době má kamenolom 4 etáže a těžba probíhá na 3. a 4. z nich (počítáno od shora).
Kadlec T., Venclík V. (2023): Nový dutinový lithný pegmatit z Přibyslavic u Čáslavi. - Minerál, 31, 4, 291-311, České Budějovice.
Obec Přibyslavice se rozkládá 7 km j. od Čáslavi a 5,5 km sz. od Golčova Jeníkova a patří mezi známé české mineralogické, petrologické a geologické lokality. Severně od obce leží celkem 6 zaniklých lomů, jenž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lokalita se proslavila především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), agregáty primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro Českou tehdy Československou republiku jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nového turmalínu – oxy-skoryl (Bačík et al. 2013). Celkem je z tamních lomů a okolí známo přibližně 90 druhů minerálů.
Kadlec T. (2023): Krystaly klinozoisitu a grosuláru z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 31, 4, 336–340, České Budějovice.
Rozsáhlý, pětietážový kamenolom Nemojov spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu. Geologicky spadá převážná část území lomu do monotónní skupiny české větve moldanubika, resp. k moldanubickému plášti centrálního plutonu (Mísař et al. 1983). Krystalické břidlice moldanubika jsou zde zastoupeny cordieritickými rulami a migmatity nebulitického charakteru, geneticky spjatými s kontaktní metamorfózou a migmatitizací biotiticko-sillimanitických pararul.
Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. - Minerál, 31, 3, 231-240, České Budějovice.
Kamenolom Stříbrná Skalice je provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s. a rozkládá se přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži. Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených oktaedrických krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu či jehlicovitého dravitu z novějších sběrů.
Kadlec T. (2023): Profesor Milan Novák oslavil 70. narozeniny. - Minerál, 32, 87-88, České Budějovice.
Profesor Milan Novák zvaný Harry oslavil 19. října 2022 své 70. narozeniny.
S Milanem jsem se prvně potkal v roce 2002 na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity, kdy jsem do Brna nastoupil na studium geologie a mineralogie. Milan mě vyučoval mineralogii a mineralogickým procesům a byl mým vedoucím bakalářské, diplomové i doktorské práce. V rámci závěrečných prací jsem studoval pegmatity a jejich minerály, resp. kontaminované pegmatity pronikající skarnová tělesa v okolí Vlastějovic. Studovat u Milana pro mě byla veliká zkušenost a pocta, protože je bezesporu největší odborník na pegmatity u nás a patří také v tomto případě mezi světovou špičku.
Kadlec T., Venclík V. (2023): Výskyt asociace ilmenit – titanit a rutilu z Vaňkátova lomu u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 31, 3, 227-230, České Budějovice.
Rutil je v okolí Čáslavi, a to především Golčova Jeníkova, poměrně hojným minerálem. Vyskytuje se v několika odlišných paragenezí. Nejznámější jsou výskyty v podobě vyvětralých krystalických srostlic z biotitických a sillimanit-biotitických pararul a křemenných žil jimi pronikajících. Ty sběratelé nalézají na zoraných polích a v aluviích místních potoků hlavně v okolí Podmok, Kozohlod a Golčova Jeníkova (Novák 1959, Drábek a Novák 1981, Velebil 2001). Dalším typem jsou v literatuře uváděné, avšak sporadické a novějšími průzkumy nepodložené výskyty rutilu v pegmatitech.