Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.
Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.
Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.
Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.
Charakteristika a mineralogie lokality
Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.
Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.
Kadlec T. (2019): Pyroxeny a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.
Vlastějovice představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. V Fe-skarnech a doprovodných horninách, odkrytých dvěma kamenolomy spravovanými firmou Silnice Čáslav a.s. (na Holém vrchu a Fiolníku), bylo zjištěno přibližně 140 minerálů, z nichž některé jsou vzácné a jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách. Po nedávném článku o vlastějovických amfibolech se v tomto textu zaměřím na jim příbuznou skupinu minerálů, jíž jsou pyroxeny.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 27, 2. České Budějovice.
Činný kamenolom Nemojov (obr. 1), v současné době exploatovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu s nadmořskou výškou 667 m v pelhřimovském rudním revíru. Těžba, která byla zahájena v roce 1983 a pokračuje s krátkou přestávkou na začátku 90. let minulého století do současnosti. Těžená surovina (různé typy rul) je využívána jako štěrk do asfaltových a betonových směsí či jako drcené kamenivo do podkladních vrstev vozovek a železnic.