Kadlec T. (2023): Profesor Milan Novák oslavil 70. narozeniny. - Minerál, 32, 87-88, České Budějovice.
Profesor Milan Novák zvaný Harry oslavil 19. října 2022 své 70. narozeniny.
S Milanem jsem se prvně potkal v roce 2002 na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity, kdy jsem do Brna nastoupil na studium geologie a mineralogie. Milan mě vyučoval mineralogii a mineralogickým procesům a byl mým vedoucím bakalářské, diplomové i doktorské práce. V rámci závěrečných prací jsem studoval pegmatity a jejich minerály, resp. kontaminované pegmatity pronikající skarnová tělesa v okolí Vlastějovic. Studovat u Milana pro mě byla veliká zkušenost a pocta, protože je bezesporu největší odborník na pegmatity u nás a patří také v tomto případě mezi světovou špičku.
Kadlec T., Venclík V. (2023): Výskyt asociace ilmenit – titanit a rutilu z Vaňkátova lomu u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 31, 3, 227-230, České Budějovice.
Rutil je v okolí Čáslavi, a to především Golčova Jeníkova, poměrně hojným minerálem. Vyskytuje se v několika odlišných paragenezí. Nejznámější jsou výskyty v podobě vyvětralých krystalických srostlic z biotitických a sillimanit-biotitických pararul a křemenných žil jimi pronikajících. Ty sběratelé nalézají na zoraných polích a v aluviích místních potoků hlavně v okolí Podmok, Kozohlod a Golčova Jeníkova (Novák 1959, Drábek a Novák 1981, Velebil 2001). Dalším typem jsou v literatuře uváděné, avšak sporadické a novějšími průzkumy nepodložené výskyty rutilu v pegmatitech.
Kadlec T. (2022): Nález milleritu z kamenolomu Markovice na Čáslavsku. - Minerál, 30, 6, 529-531. České Budějovice.
Činný kamenolom Markovice spravovaný firmou Silnice Čáslav a.s. se rozkládá přibližně 5 km severně od Čáslavi. Hlavní těženou horninou jsou značně páskované amfibolity spadající do ratajské zóny kutnohorského krystalinika. Amfibolity tvoří asi 300 m mocné těleso uložené ve svorech a svorových rulách. Horniny krystalinika částečně kryjí sedimentární horniny svrchní křídy, obsahující četné zkameněliny (typický vývoj příbřežní facie).
Tato klasická česká lokalita se především v minulosti, ale i v současnosti, proslavila výskyty estetických, dutinových ukázek minerálů alpské parageneze typu C (albit, analcim, apofylit, byssolit, datolit, kalcit, křišťál, laumontit, natrolit, prehnit, stilbit, titanit a další).
Kadlec T. (2022): Brookit a anatas z Nemojova u Pelhřimova - Minerál, 30, 6, 498-501. České Budějovice.
Činný kamenolom Nemojov, spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jv. od Pelhřimova a mezi sběrateli minerálů je znám především výskyty krystalů křemene či rudními minerály. Mineralogií lokality se v minulosti detailně zabýval Litochleb (2001), Kadlec et al. (2016 a 2019) nebo Kadlec (2020).
Předložený text popisuje nález dvou modifikací TiO2, a to brookitu a anatasu. V případě brookitu se jedná o první a anatasu o druhý zdokumentovaný výskyt pro kamenolom Nemojov. Iniciací pro detailnější průzkum minerálních asociací puklin místních pararul a migmatitů byl pro autora článek Tomana et al. (2020), který jako první popisuje pro lokalitu již výše zmiňovaný anatas. V nenápadné křemenné žíle, pronikající biotitickou pararulu až cordieritický migmatit na svrchním patře nemojovského kamenolomu, nalezl Toman et al. (2020) hojné, kolem 0,5 mm velké krystalky anatasu narůstající na krystalický křemen. Měl tmavě modrou až černou barvu, tvořil dipyramidální krystalky s různými typy zakončení a představoval mladší minerální součást žíly. Jako zdroj titanu předpokládají autoři jeho uvolnění z chloritizovaného biotitu nebo akcesorického ilmenitu z přilehlých migmatitizovaných rul, následně jeho remobilizaci a krystalizaci anatasu za nízkých teplot.
Kadlec T. (2022): Nálezy minerálů ve Vlastějovicích za období 2018-2021. - Minerál, 30, 1, 44-53, České Budějovice.
Ve vlastějovických kamenolomech Holý vrch a Magdaléna, patřících firmě Silnice Čáslav a.s., je těžena pestrá horninová škála (skarn, ortorula, migmatit, pegmatit a vzácně mramor, erlán, amfibolit), díky které je z lokality známo přibližně 140 druhů minerálů různých paragenezí a asociací. V posledních letech se těžba soustřeďovala na 3. a hlavně 4. a 5. patro lomu na Holém vrchu, a to především na jihovýchodní partie kde převládaly dvojslídné ortoruly a granátické skarny s častými tělesy pegmatitů. Koncem května 2018 byl uskutečněn také zatím poslední odstřel na severní stěně druhého patra lomu Magdaléna.
Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 30, 1, 30-35, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Nově popisují dutinové pegmatity s krystaly živců v okolí Podmok u Golčova Jeníkova Kadlec a Venclík (2021).