Kadlec T., Venclík V. (2020): Nález krystalů fluorapatitu a dalších minerálů u Přibyslavic na Čáslavsku. - Minerál, 28, 4, 306-315.
Obec Přibyslavice leží 7 km jižně od Čáslavi a patří mezi známé české mineralogické lokality. Severně od obce se v lesním porostu rozkládá celkem pět opuštěných lomů, z nichž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lomy se proslavily především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), nodulí primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro naše území jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu oxy-skorylu (Bačík et al. 2013). Celkem je z přibyslavických lomů známo přibližně 80 druhů minerálů.
Pauliš P., Kadlec T., Malý M. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. - Minerál, 28, 4, 291-305.
Nedaleko významné tektonické linie blanické brázdy, těsně při východním okraji středočeského plutonu, cca 15 km sv. od Benešova, leží nevelký revír polymetalických rudních žil Stříbrná Skalice. Žíly vytvářejí několik km dlouhé pásmo směru sz.-jv., táhnoucí se od Kostelních Střimelic přes Hradové Střimelice do jižního a jihovýchodního okolí Stříbrné Skalice.
Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.
Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).
Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.
Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m3. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).
Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.
Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.
Pauliš P., Dolníček Z., Vrtiška L., Pour O., Žák K., Ackerman L., Veselovský F., Pašava J., Kadlec T., Malíková R. (2019): Mineralogie antimonitového ložiska Chříč u Rakovníka. - Bull. Mineral. Petrolog., 27, 1, 148-166.
Malé hydrotermální žilné antimonitové ložisko Chříč se nachází v horninách neoproterozoika tepelsko-barrandienské jednotky (bohemika),v úseku, kde horninovou sekvenci se střídáním slabě metamorfovaných drob, prachovců, alterovaných submarinních bazaltů (spilitů) občasně prorážejí paleozoické magmatické žíly různého typu.