Kadlec, T. (2011): Kalcit a jeho výskyty ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 483-489, České Budějovice.
Kalcit je bezvodý karbonát vápníku (CaCO3) ze série kalcitu-rodochrozitu. Krystaluje v trigonální soustavě, v oddělení ditrigonálně skalenoedrickém. Krystaly jsou sloupcovité, tence až tlustě tabulkovité, klencovité a skalenoedrické. Časté jsou dvojčatné srůsty. Kalcit často vytváří zrnité, kusové a stébelnaté agregáty, konkrece, oolity nebo krápníky. V některých případech je kalcit pseudomorfován křemenem, chalcedonem či limonitem. Sám pseudomorfuje např. baryt, fluorit nebo aragonit. Je bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, hnědý, růžový, červený, fialový, nazelenalý, světle modrý i černý; barva je závislá na přítomnosti izomorfních příměsí ve struktuře a uzavřenin. Lesk má skelný, někdy perleťový, vryp bílý. Je dokonale štěpný podle klence. Hustota kalcitu je 2,71 g·cm–3, tvrdost dle Mohse 3. Některé kalcity svítí v UV záření, a to v různých odstínech červené či zelené barvy. Kalcit je polymorfní s aragonitem a vateritem a izostrukturní s otavitem a nitratinem (Bernard et al. 1992, Sejkora a Kouřimský 2005).
Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I., Civiš, S., Smutný, Z. (2011): Mineralogie kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. - čas. Minerál, 6, 492-500, České Budějovice.
Ložisko kamene těžené u Bernartic (5 km sz. od Dolních Kralovic, 7 km j. od Zruče nad Sázavou) je součástí hadcového tělesa, které se nachází asi 1 km sz. od Bernartic. Ke kamenolomu vede asfaltová cesta odbočující ze silnice vedoucí z Bernartic do obce Borovsko.
Pauliš, P., Veselovský, F., Kadlec, T., Franc, J. (2010): Huntit z kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. - Bull mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 18/1, 85-89.
A serpentinite quarry at Bernartice near Dolní Kralovice is another locality where relatively rare Mg-carbonate huntite was identified. The mineral was found in a vein striking 35-45o and dipping 70o to the west that is 10-25 cm thick and penetrates the altered serpentinite. The vein is filled with whitish dolomite accompanied locally with accumulations of huntite. The minral forms chalky white, soft, crumbly and powdery but also solid vein fillings with relics of gray-white dolomite from which it originated via its alteration. Huntite was identified by XRD and its chemical composition corresponds to the formula Ca1.011Mg2.989(CO3)4. Its discovery represents its fourth proved occurrence in the Czech Republic.
Kadlec, T. (2010): Revize velké pegmatitové dutiny ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 505-510, České Budějovice.
Každá lokalita má své významné mineralogické nálezy. Ne jinak je tomu u Vlastějovic. Během po staletí trvající těžby železné rudy a v novodobé historii těžby stavebního kamene se čas od času objevil nález, o kterém se ještě dlouhá léta mluvilo a stále mluví. Co se týče pegmatitů a jejich minerálů, nad ostatními nálezy ční objevení velké dutiny s krystaly ortoklasu a záhnědy (Čujan 1966) a elbaitového pegmatitu (Čech 1985). Před mnoha lety se mi naskytla jedinečná příležitost navštívit místo jednoho z těchto nálezů, a to dutinový pegmatit na pátém patře dolu Magdaléna.
Kadlec, T. (2010): Nové minerály ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 216-220, České Budějovice.
Lokalita Vlastějovice a její nejbližší okolí patří se svými bezmála 130 druhy minerálů mezi významná česká naleziště. Především pegmatity, antimonová mineralizace a sfaleritové skarnové zrudnění poskytly v posledních deseti letech mnoho nových minerálů, které do té doby nebyly z lokality známé.
Kadlec, T. (2010): Sázavíny - pozůstatek po těžbě a zpracovávání železné rudy ve Vlastějovicích a okolí. - čas. Minerál, 6, 511-513, České Budějovice.
Termín sázavín použil Ing. V. Patrovský v roce 1973 v článku v časopisu Věda a život pro modré kamínky, které je možné snadno nalézt v řece Sázavě, přibližně od Kácova proti proudu až k obci Vlastějovice. Po určitou dobu se předpokládalo, že se jedná o materiál blízký vltavínům, odkud pochází jejich název. Nějakou dobu proto byly středem zájmu sběratelů minerálů. Ale ukázalo se, že to jsou „pouze“ struskovité pozůstatky po výrobě železa v okolí Vlastějovic.
Nadpis článku otištěného v časopisu Šperkařství v roce 1989.