KADLEC, Tomáš. Minerály U-Th, Ti-Zr, Nb-Ta a Y-Be(-Yb-Er) v pegmatitech pronikajících skarny v okolí Vlastějovic u Ledče nad Sázavou. In: Www.mineralogist.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/mineraly-u-th-ti-zr-nb-ta-a-y-be-yb-er-v-pegmatitech-pronikajicich-skarny-v-okoli-vlastejovic-u-ledce-nad-sazavou
pdf formát článku ke stažení
Kadlec, T. (2015): Zpráva o nálezu molybdenitu v lomu Plaňany, 11 km západně od Kolína. - Minerál, 23, 2, České Budějovice.
Činný, šestietážový lom Plaňany patřící firmě Eurovia Kamenolomy a.s. se rozkládá přibližně 11 km západně od Kolína. Založen je ve složitém komplexu metamorfovaných hornin kolínské části kutnohorského krystalinika. Pestrá škála těžených hornin zahrnuje migmatity (sillimanit-biotitové a pyroxen-biotit-amfibolové), v migmatitech uzavřené horniny (erlany, biotitové pararuly, serpentinity, amfibolity, pyroxenity),ortoruly, granodioritový porfyrit a pegmatity (Fišera 1981 a 2003).
Kadlec, T., Čopjaková, R., Gadas, P. (2013): Turmalinity z Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 3, 241-246, České Budějovice.
Turmalinit
Termín turmalinit zavedl francouzský geolog A. Daubrée (1841). Turmalinitem (také turmalínovec, turmalit) se nazývají méně běžné horniny složené hlavně z turmalínu (> 15 obj. %, nejčastěji dravit – skorylové řady) a křemene, které mohou akcesoricky obsahovat granát, apatit, muskovit, biotit, kyanit, sillimanit, rutil, ilmenit aj. Jsou to nejčastěji masivní jemnozrnné až drobnozrnné horniny hnědočerné až černé barvy, složené z těsně prorostlých sloupcovitých až jemně stébelnatých krystalků turmalínu a podružného šedobílého xenomorfně omezeného křemene. Turmalinity tvoří polohy několik centimetrů až několik metrů mocné převážně v metapelitech (svory, ruly) nebo vulkanosedimentárních komplexech, které mohou být spolu s okolními horninami metamorfovány a deformovány.
Kadlec, T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou. - http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou [online]. Ledeč nad Sázavou. Dostupné z: www.mineralogist.cz.
Jurák (1965) doslovně uvedl v abstraktu svého článku ve Věstníku ÚÚG: Při geologickém mapování pro diplomovou práci na téma „Geologie stříbro-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčem n. Sázavou a Leštinou“, pracovanou na katedře nerostných surovin Karlovy univerzity v Praze, byly zjištěny nedaleko Ovesné Lhoty úlomky křemene s wolframitem, scheelitem, kasiteritem a apatitem.
Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.
Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.
Kadlec, T. (2014): Fluoritové ložisko Kožlí u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 22, 5, České Budějovice.
Úvod
Malé, ekonomicky nevýznamné fluoritové ložisko se nachází v lesním terénu přibližně 1,5 km jižně od obce Kožlí u Ledče nad Sázavou v údolí Hradišťského potoka, 400 m západně od Peckého mlýna na stejnojmenném potoce (GPS souřadnice: 49°38'55.704"N, 15°15'20.400"E). Šlo o jedno z prvních těžených fluoritových ložisek u nás, které následovně zastínila těžba na významných ložiscích jako Harrachov, Vrchoslav, Jílové u Děčína, Moldava či Běstvina.