Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I. (2012): Ryzí síra ze štoly Sv. Antonína Paduánského u Kutné Hory. - čas. Minerál, 6, 501-502, České Budějovice.
V České republice se síra nejčastěji objevuje (v podobě žlutých povlaků a jehlicovitých krystalů) na hořících haldách uhelných dolů (Kladno, Libušín, Otvovice, Bílina, Sokolov, Bečkov, Radvanice, Ostrava, Oslavany, Žeravice, Radvanice aj.). Síra tvoří též povlaky na rašeliništích (např. Soos u Františkových Lázní). Poměrně zřídka se síra objevuje ve vápencích (Lhota u Kunštátu) nebo se vyskytuje v supergenní zóně rudních ložisek (Hůrky u Rakovníka, Nový Metternich u Mariánských Lázní, Bárov ve štěpánovském rudním revíru, Nová Bystřice v jižních Čechách) (Pauliš 2011).
Kadlec, T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 203-205, České Budějovice.
O datolitu
Datolit Ca(HBSiO5) je méně běžným až vzácným nesosilikátem vápníku a bóru z gadolinit - datolitové skupiny minerálů. Krystaluje v monoklinické soustavě, v oddělení monoklinicky prizmatickém 2/m. Mřížkové parametry jsou a = 9,62 Å, b = 7,6 Å, c = 4,84 Å (Foit et al. 1973). Krystaly jsou hojnoploché, většinou krátce sloupcovité a tlustě tabulkovité. Častěji však datolit tvoří zrnité nebo celistvé agregáty. Je bezbarvý až bílý, zelenavý nebo žlutavý. Lesk má skelný, je průsvitný až průhledný. Štěpnost mu chybí. Hustota datolitu je 2,8 - 3,0 g.cm-3, tvrdost podle Mohse 5-5,5.
Kadlec, T. (2011): Nový nález anatasu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 490-491, České Budějovice.
Výskyty anatasu TiO2 jsou ve Vlastějovicích velmi vzácné až raritní. Ojedinělý nález popsali Rezek a Krist (1985) z kontaminovaného pegmatitu, zastiženého těžbou kamene na Holém vrchu. Anatas se vyskytoval v asociaci se šedozeleným, zrnitým titanitem, do kterého zarůstal ve formě izometrických nebo protažených zrn o velikosti až 1 mm.
Kadlec, T., Pauliš, P. (2011): Mineralogie lomů u Bohdanče nedaleko Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 6, 513-516, České Budějovice.
Obec Bohdaneč se rozkládá přibližně 10 km sz. od Ledče nad Sázavou v Hornosázavské pahorkatině. Obec leží v údolí Pilského potoka v průměrné nadmořské výšce 463 m. Z geologického hlediska spadá oblast na pomezí šternbersko-čáslavské skupiny kutnohorského krystalinika v rámci kutnohorsko-svratecké oblasti a pestré série českého moldanubika. Horninovou skladbu tvoří především muskoviticko-biotitické a biotitické pararuly a dvojslídné svory, častá jsou tělesa amfibolitů a krystalických vápenců a dolomitů s vložkami grafitických pararul a erlanů.
Kadlec, T. (2011): Kalcit a jeho výskyty ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 6, 483-489, České Budějovice.
Kalcit je bezvodý karbonát vápníku (CaCO3) ze série kalcitu-rodochrozitu. Krystaluje v trigonální soustavě, v oddělení ditrigonálně skalenoedrickém. Krystaly jsou sloupcovité, tence až tlustě tabulkovité, klencovité a skalenoedrické. Časté jsou dvojčatné srůsty. Kalcit často vytváří zrnité, kusové a stébelnaté agregáty, konkrece, oolity nebo krápníky. V některých případech je kalcit pseudomorfován křemenem, chalcedonem či limonitem. Sám pseudomorfuje např. baryt, fluorit nebo aragonit. Je bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, hnědý, růžový, červený, fialový, nazelenalý, světle modrý i černý; barva je závislá na přítomnosti izomorfních příměsí ve struktuře a uzavřenin. Lesk má skelný, někdy perleťový, vryp bílý. Je dokonale štěpný podle klence. Hustota kalcitu je 2,71 g·cm–3, tvrdost dle Mohse 3. Některé kalcity svítí v UV záření, a to v různých odstínech červené či zelené barvy. Kalcit je polymorfní s aragonitem a vateritem a izostrukturní s otavitem a nitratinem (Bernard et al. 1992, Sejkora a Kouřimský 2005).
Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I., Civiš, S., Smutný, Z. (2011): Mineralogie kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. - čas. Minerál, 6, 492-500, České Budějovice.
Ložisko kamene těžené u Bernartic (5 km sz. od Dolních Kralovic, 7 km j. od Zruče nad Sázavou) je součástí hadcového tělesa, které se nachází asi 1 km sz. od Bernartic. Ke kamenolomu vede asfaltová cesta odbočující ze silnice vedoucí z Bernartic do obce Borovsko.