Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2016): Nový výskyt wolframového zrudnění nedaleko Chrbonína u Černovic na Táborsku. - Minerál, 24, 3. České Budějovice.
Během průzkumu výskytů hollanditu a kryptomelanu blízko obce Vlčeves na Černovicku, který blíže popsal Litochleb a kol. (2007), se podařilo zmapovat novou lokalitu wolframových minerálů, a to wolframitu (ferberitu) a scheelitu. Geologicky spadá místo výskytu do monotónní skupiny moldanubické oblasti, tvořené muskovit-biotitickými pararulami s vložkami bělošedých kvarcitů. Na puklinách kvarcitů je častý drobně krystalický šedý křemen až křišťál, na kterém bývají černé matně lesklé kůry hollanditu a kryptomelanu. V pararulách jsou běžné drobné žíly křemene, vzácně s červenočernými sloupcovitými krystaly rutilu o velikosti do 1 cm, a primitivních pegmatitů, které jsou vedle základních horninotvorných minerálů tvořeny černým turmalínem a apatitem. V okolí Chrbonína jsou také hojně zachovány relikty terciérních jezerních sedimentů jihočeských pánví: štěrkopískové sedimenty s polohami konkreciálních limonitových Fe-rud (Čech 1966).
V rámci České republiky poměrněvzácné žilné křemen-wolframitové mineralizace řadí Bernard (2000) ke svrchně karbonské W-Sn oxidické mineralizaci (asociace wsn bez lithia) s typovou lokalitou Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou (Jurák 1965; Losertová a kol. 2014). Typovou lokalitu nově zrevidoval Kadlec (2014), který uvádí až 5 cm dlouhé lištovité krystaly wolframitu zarůstající do křemenu. Wolframit často bývá postižen scheelitizací, během které došlo buď k částečné, nebo úplné přeměně na scheelit a limonit. Scheelit je běžným, avšak velmi nenápadným minerálem. V kavernózním křemenu tvoří světle hnědá až rezavě žlutá jednotlivá zrna o velikosti až 4 cm nebo zrnité agregáty s rozměry až 15 × 10 cm. V dutinách po přeměněném wolframitu vzácně tvoří průsvitné oktaedrické krystaly o velikosti do 3 mm. Z dalších minerálů Kadlec (2014) uvádí kasiterit, apatit, turmalín, chlorit, arzenopyrit, pyrit, muskovit a chlorit. V přehledu cínové a wolframové mineralizace Českomoravské vysočiny zmiňují Jurák a Tenčík (1970) dále Pekelný vrch, Nový Hubenov a Větrný Jeníkov u Jihlavy a Horní Babákov, Srní a Skuteč na Hlinsku (Hájek 1971). Z Cetoraze u Pacova popisují Prchlík a Jeřábek (1965) z křemenných žil až 10 cm velké krystaly wolframitu a drobný scheelit. Lokalitou se nově zabývali Losertová a kol. (2013, 2014), kteří diskutují chemismus wolframitu a zatlačování wolframitu a scheelitu minerálem ze skupiny pyrochloru –ferritungstitu. Z nepřeměněného wolframitu popisují vzácné inkluze ryzího bismutu. V roce 2006 byla obdobná mineralizace objevena nedaleko obce Vysoká u Havlíčkova Brodu, odkud popisují Pauliš a Kopecký (2007, 2011) hojný wolframit a scheelit. Další výskyty wolframitu jsou známy z lokalit u samoty Zadní Pole a u Hraničního potoka nedaleko Těšenova u Pelhřimova (Litochleb a kol. 2001). Z jižních Čech je popsána W-mineralizace také z Lásenice u Jindřichova Hradce (Klečka a Šrein 1989).
Pohled na místo nálezu wolframové mineralizace směrem od severu; stav duben 2016, foto T. Kadlec
Popis nového výskytu
Místo výskytu se rozkládá na zemědělsky obdělávaném poli 500 m jihovýchodně od Chrbonína a 1,5 km západně od Vlčevsi v oblasti zvané Kopaniny, na severním svahu kóty 614 m. Na ploše přibližně 40 × 40 m bylo nalezeno několik deskovitých úlomků křemene o velikosti do 10 × 10 × 4 cm. Místy silně kavernózní křemen má šedou až šedobílou barvu, lokálně je zbarven oxidy železa do rezavě hněda. Po kontaktních okrajích křemene s okolní rulou jsou úlomky lemovány středně až drobně zrnitým muskovitem. Wolframit vytváří černá, kovově lesklá nepravidelná zrna nebo lištovitě protažené krystaly až 1 cm velké, zarůstající do křemene v blízkosti kaveren. Wolframit je často značně zatlačován scheelitem a místy limonitem. Zrnitý scheelit je bezbarvý až šedivě světle žlutý a má matný nebo skelný lesk. Agregáty scheelitu o velikosti až 2 × 4 cm vyplňuji kaverny v křemenu a jsou lemovány relikty wolframitu. Ojediněle tvoří scheelit samostatná nepravidelně omezená zrna o velikosti do 2 mm, zarůstající do křemene. V krátkovlnném ultrafialovém světle má scheelit výraznou modrobílou luminiscenci. Chemické složení, zjištěné EDS, odpovídá ferberitu (průměr ze tří stanovení): MnO 6,4 hm. %, FeO 17,6 hm. %, WO3 76,0 hm. %. Obsah ferberitové složky je cca 73 %, hübneritové cca 27 %.
Scheelit (modrobílá luminiscence) lemovaný wolframitem, foceno v a) bílém světle a b) UV světle, rozměry vzorku 7 × 6 × 4,5 cm; foto T. Kadlec
Vedle úlomků kavernózního křemene s ferberitem a scheelitem bylo nalezeno několik ukázek drobně krystalického záhnědového křemene, který porůstají čiré klencovité krystaly aduláru a drobné krychličky pyritu do velikosti 1 mm, které místy pokrývá tenká kůra průsvitného šedobílého chalcedonu. Poměrně časté jsou také kvarcity, na jejichž puklinách jsou běžné ledvinité náteky černých polokovově lesklých Mn-minerálů (hollandit, kryptomelan), a erlany s blíže nespecifikovanými pyroxeny a sulfidy.
Závěr
Morfologií i chemismem je wolframit odpovídající ferberitu z Chrbonína u Černovic podobný wolframitu z Cetoraze u Pacova (72–75 % ferberitové komponenty) a wolframitu z typové lokality asociace wsn Ovesné Lhoty (kolem 74 % ferberitové komponenty). Časté je také zatlačování wolframitu scheelitem (scheelitizace); kasiterit nebyl nalezen.
Poděkování
Autoři by rádi poděkovali Markovi Chvátalovi za úpravu textu a odborné připomínky.
Literatura
Bernard J. H. (2000): Minerály České republiky. Stručný přehled. – Academia, Praha.
Čech V. (1966): Zpráva o geologickém mapování v okolí Tučap u Soběslavi. – Zpr. geol. Výzk., 8–9. Praha.
Hájek J. (1971): Wolframové zrudnění v greisenech z Horního Babákova u Hlinska v Čechách. – Sbor. geol. Věd, ložisk. Geol., 14, 127–148. Praha.
Jurák L. (1965): Nový nález wolframu a cínu na rudních žilách u Ovesné Lhoty na Českomoravské vrchovině. – Věst. Ústř. Úst. geol., 40, 4, 301–302. Praha.
Jurák L., Tenčík I. (1970): Přehled cínové a wolframové mineralizace v prostoru Českomoravské vysočiny. – Vlastivěd. Sbor. Vysočiny, Odd. Věd přír., 6, 21–28. Jihlava.
Kadlec T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou [online]. Dostupné na http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou.
Klečka M., Šrein V. (1989): Wolframitová mineralizace od Lásenice na Jindřichohradecku. – Zpr. geol. Výzk., 74–75. Praha.
Kopecký S., Pauliš P. (2011): Nový výskyt wolframitu na Vysoké u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 19, 3, 220–222. České Budějovice.
Litochleb J., Radoň M., Šrein V. (2001): Druhý nález wolframitu a scheelitu u Těšenova na Pelhřimovsku. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 9, 299–301. Praha.
Litochleb J., Sejkora J., Šrein V. (2007): Hollandit a kryptomelan z Vlčevsi u Černovic (vjv. od Tábora). – Minerál, 15, 1, 47–50. České Budějovice.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z. (2014): Minerální asociace Sn-W zrudnění z Ovesné Lhoty u Světlé nad Sázavou, Česká republika. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., XCIX, 1, 69–76. Brno.
Losertová L., Buřival Z., Losos Z., Houzar S. (2013): Minerální asociace a chemické složení Mg-wolframitu a scheelitu z Cetoraze u Pacova, Česká republika. Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. XCVIII, 1, 41–48. Brno.
Losertová L., Losos Z. (2014): W-mineralization from greisen at Cetoraz near Pacov, Czech Republic. – In Central European Mineralogical Conference, Skalský Dvůr, 22. – 26. 4. 2014.
Pauliš P., Kopecký S. (2007): Výskyt wolframové mineralizace u Vysoké u Havlíčkova Brodu. – Acta rer. natur., 3, 47–50. Jihlava.
Prchlík I., Jeřábek M. (1965): Nález wolframitového zrudnění u Cetoraze, západně od Pacova. – Věst. Ústř. Úst. geol., 40, 1, 47–49, Praha.