Kadlec T., Doležal J. (2026): Lom Mastná bába u Kozohlod – historická lokalita minerálů titanu. – Minerál, 34, 1, 10-15, České Budějovice.
Zaniklý stěnový lom Mastná bába se rozkládá přibližně 2 km v. od obce Vlkaneč při silnici z Kozohlod do Římovic a Golčova Jeníkova. Je situovaný na pravém břehu potoku Brslenka v oblasti nazývané U Mastné báby, je velký asi 60 × 60 m a 10 m hluboký. Lom byl otevřen na přelomu 30. a 40. let minulého století. Z historických leteckých snímků je patrné, že kolem roku 1950 byl v blízkosti lomu postaven drtič s několika budovami, za kterými se rozkládaly deponie kameniva. V roce 1959 se pracovalo také v druhém lomu, který se rozkládal přibližně 100 m jižně od hlavního lomu. V dnešní době na jeho místě stojí rekreační budova a hlavní lom je z velké části zavezen různorodým stavebním materiálem, a to i včetně komunálního odpadu. Mezi hlavním lomem a příjezdovou cestou jsou situované monitorovací hydrogeologické vrty pocházející z roku 2001, kterými se hlídá případné znečištění podzemních vod (Urban a Vít 2001). Poblíž většího lomu lze spatřit relikty základů drtiče a pásového dopravníku.
Předložený text informuje o historických a také aktuálních nálezech z lomu Mastná bába, které byly uskutečněny autory v roce 2024, se zaměřením na minerály titanu. Jmenovitě se jedná se o titanit CaTi(SiO4)O, rutil TiO2 a ilmenit Fe2+TiO3.
Topografická mapa 1:10 000 z roku 1963 s kamenolomem Mastná bába. Zdroj: cuzk.gov.cz
Geologie a mineralogie
Po geologické stránce spadá blízké okolí lomu do moldanubické oblasti tvořené biotitickými a sillimanit-biotitickými pararulami s občasnými tělesy amfibolitů, ortorul, kvarcitů, křemenných žil a pegmatitů. Zastoupeny jsou také terciérní fluviální a fluviolakustrinní sedimenty, ve kterých se v. od Kozohlod historicky těžil písek a štěrk. Lom Mastná bába je založen na kontaktu amfibolitu s biotitickou rulou až chloritickou svororulou. Amfibolitové těleso má protažený tvar ve směru Z-V. Je dlouhé přibližně 350 m a v nejširším místě široké až 80 m. Masivní až nevýrazně páskovaný plagioklasový amfibolit má černošedou až černozelenou barvu a je středně zrnitý.
Lom Mastná bába je klasickou lokalitou minerálů alpských žil asociace C s vysokým obsahem vápníku (Bernard a kol. 1981). Mezi sběrateli minerálů jej asi nejvíce proslavily nálezy velkých krystalů titanitu a rutilu. Na puklinách amfibolitu se ve společnosti bílého albitu vyskytovaly až 12 cm velké krystaly hnědočerného rutilu a 5 × 5 cm velké tabulkovité krystaly světle zelenožlutého až zeleného titanitu (Konta 1950). Novák (1959) uvádí tmavě červené pecky rutilu o velikosti dokonce až 15 cm. Ilmenit tvořil až několik cm velké krystaly, které byly lemovány titanitem. Estetické byly 2-3 cm velké černozelené krystaly epidotu, které měly sloupcovitý až tabulkovitý tvar (Vtělenský a Vtělenská 1953). Vzácné krystaly křemenu byly silně naleptané a často je porůstal temně zelený jehličkovitý amfibol. K velmi vzácným minerálům na lokalitě patřily zeolity, a to jehlicovitý natrolit a šedý analcim. Růžička (1947) z lomu uvádí hnědočervené až černé granáty. Z roku 1953 pochází nález zrnitého apatitu na puklině amfibolitu, jenž učinil v lomu V. Šafránek (sbírka ČGS, vz. č. g8807).
Pohled na zarostlou stěnu lomu Mastná bába od západu, stav prosinec 2024. Foto: T. Kadlec
Fundament základů drtiče před lomem. Foto: T. Kadlec
Popis nových nálezů
Ve větším lomu je sběr minerálů možný pouze v jeho východních částech, kde jsou zbytky výchozu amfibolitu včetně suťového materiálu. V současnosti je na lokalitě nejhojnějším minerálem titanu titanit. Na puklinách amfibolitu tvoří hojně krystaly, které mají klínovitě tabulkovitý až čočkovitý habitus. Jsou mastně lesklé a světle olivově zelené až žlutozelené. Největší nalezené krystaly titanitu dosahovaly velikosti až 3,5 cm. Na některých vzorcích je na puklinách hojný albit, který tvoří hrubě štěpné, světle béžové až šedobílé agregáty o velikosti až 8 cm. Do albitu vzácně zarůstají tlustě tabulkovité krystaly ilmenitu. Ten má černou barvu a na čerstvých štěpných plochách polokovový lesk. Velmi často jsou jeho krystaly obrůstány tenkou vrstvou světle žlutozeleného titanitu. V asociaci s ilmenitem zarůstajícím do albitu byly pozorovány radiálně paprsčité agregáty tmavě zeleného chloritu (pravděpodobně klinochlor) o průměru do 5 mm, bezbarvé krystaly analcimu o velikosti do 5 mm a drobně krystalický žlutý pyrit. Běžný je šedavý křemen, který tvoří v amfibolitu nepravidelná plochá hnízda o rozměrech do 15 × 10 × 5 cm nebo tenké žilky souběžné s vnitřní stavbou amfibolitu. V dutinách, které vznikly pravděpodobně vyvětráním kalcitu, tvoří křemen dlouze prizmatické krystalky o délce 6 mm. Na ně vzácně narůstá tmavě zelený epidot, jenž tvoří stébelnaté krystaly o velikosti několika mm. Během prospekce se autorům nepodařilo nalézt ukázku rutilu.
Světle olivově zelený titanit s křemenem v amfibolitu, nález J. Kutina 1943 (P1N34752), rozměry vzorku: 10 × 8 cm. Foto: L. Vrtiška
Světle olivově zelený titanit v amfibolitu, nález J. Vtělenský 1950 (P1N37087), rozměry vzorku: 10 × 8 cm. Foto: L. Vrtiška
Žlutozelený krystal titanitu (3,5 cm) v amfibolitu, nález 2024, rozměry vzorku: 10,5 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec
Hnědočerný rutil v křemenu, nález Č. Růžička 1942 (P1N34799), šířka záběru: 8,5 cm. Foto: L. Vrtiška
Hnědočerný rutil v křemenu, nález Č. Růžička 1942 (P1N34799), šířka záběru: 8,5 cm. Foto: L. Vrtiška
Černý ilmenit lemovaný titanitem s chloritem a analcimem v albitu, nález 2024, šířka záběru: 23 mm. Foto: T. Kadlec
Krystaly epidotu v asociaci s pyritem v kalcitu, nález Č. Růžička 1947 (P1N35619), rozměry vzorku: 9 × 4 cm. Foto: L. Vrtiška
Almandin a epidot na puklině amfibolitu, nález Č. Růžička 1947 (P1N35618), rozměry vzorku: 10 × 7 cm. Foto: L. Vrtiška
Závěr
Z lomu Mastná bába jsou v dostupné literatuře zmiňovány tyto minerály (27): adulár, albit, amfibol, analcim, apatit, azurit, biotit, diopsid, epidot, grosulár, chalkopyrit, chlorit, ilmenit, kalcit, křemen, malachit, mastek, natrolit, oligoklas, ortoklas, prehnit, pyrhotin, pyrit, rutil, stilbit, titanit a zoisit (podtržené druhy byly autory nalezeny v terénu).
Lokalita je i přes svůj špatný stav poměrně nadějná pro sběr minerálů, a to hlavně žlutozelených krystalů titanitu na puklinách amfibolitu.
V širším okolí se nachází podobné mineralizace v amfibolitech např. u Přibyslavic (Kadlec a Venclík 2023) nebo Podmok (Kadlec a Venclík 2021). Mezi Kozohlody a Golčovým Jeníkovem se na polích nacházejí kvalitní ukázky vyvětralých krystalů rutilu občas doprovázené ilmenitem (Pauliš a Kopecký 2008).
Poděkování patří dr. Lubošovi Vrtiškovi z Národního muzea za fotografie minerálů z muzejních sbírek a Františkovi Jakubcovi z Dobrušky za poskytnutí literárních podkladů.
Další informace o lokalitách z regionu Golčova Jeníkova naleznete také na www.mineralogist.cz.
Literatura
Bernard J. H., Čech F., Davidová Š., Dudek A., Fediuk F., Hovorka D., Kettner R., Koděra M., Kopecký L., Němec D., Paděra K., Petránek J., Sekanina J., Staněk J., Šímová M. (1981): Mineralogie Československa. – Academia, Praha.
Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. – Minerál (České Budějovice), 29, 6, 495-498.
Kadlec T., Venclík V. (2023): Výskyt asociace ilmenit-titanit a rutilu z Vaňkátova lomu u Přibyslavic na Čáslavsku. – Minerál (České Budějovice), 31, 3, 227-230.
Konta J. (1950): Příčiny různého zbarvení titanitu. – RČSAV, 59, 18, 1-16, Praha.
Novák J. (1959): Výskyt rutilu západně od Golčova Jeníkova. – Věstník Ústředního Ústavu
geologického, 34, 6, 409-415, Praha.
Pauliš P., Kopecký S. (2008): Ilmenit z Kozohlod u Golčova Jeníkova. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 16/2, 245. Praha.
Růžička Č. (1947): Lomy a nerosty čáslavského okolí. – Podoubraví, 15, 70-74, Čáslav.
Urban L., Vít O. (2001): Římovice – skládka, doplnění monitoringu, hg. průzkum vrtu R-3. – Geofond Praha (GF P103451).
Vtělenský J. (1951): Příspěvek k topografické mineralogii širšího čáslavského okolí. – Čas. Nár. Muz. Ř. přírodověd., 120, 35-43, Praha.
Vtělenský J., Vtělenská E. (1953): Epidot z Kozohlod na Čáslavsku. – RČSAV, 63, 3, 19-44, Praha.