Kadlec T. (2024): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu I. - Minerál, 32, 6, 483-509, České Budějovice.
Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně geologické stránce náleží okolí lokality do východní pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař et al. 1983). Charakteristické pro kamenolom a jeho širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná tělesa amfibolitů a méně kvarcitů. Ojedinělé je cca 1 km dlouhé a 350 m široké ultrabazické těleso u Utína, vzdálené 2 km jv. od lokality, které je tvořeno serpentinitem, granátickým a pyroxen-granátickým amfibolitem a vzácně eklogitem (Kudělásková et al. 1961). Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žílami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rulách. V kamenolomu byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit. Turek (2008) předpokládá, že uzavřeniny prostorově a geneticky souvisí s ultrabazickým tělesem u obce Utín.
Předložený souhrnný článek pojednává o zajímavých nálezech minerálů v kamenolomu Pohled během roku 2023, kde probíhala velmi aktivní těžba kamene především pro výstavbu a rekonstrukci železničních staveb. V rámci několika nových odstřelů byly zaznamenány tyto výskyty: 1 – kvalitní ukázky krystalického arzenopyritu se sfaleritem a křemenem, 2 – ultrabazické a granátické uzavřeniny, 3 – biotitický pegmatit s allanitem-(Ce), 4 – bohaté ukázky galenitu a dalších sulfidů, 5 – dutinový pegmatit s krystaly muskovitu, křemene a sfaleritu, 6 – křemenné žíly se scheelitem, 7 – turmalínový pegmatit s cordieritem a ilmenitem, 8 – pegmatit s aktinolitem a prehnitem, 9 – dutiny s krystaly křemene a kalcitu, 10 – pukliny s krystaly kalcitu, 11 – žíla s klinozoisitem, grosulárem a grafitem a 12 – jehlicovité krystaly allanitu-(Ce). Z roku 2023 pochází ještě objev velké kalcitové dutiny a pegmatitu s krystaly záhněd, kterým byly věnovány v časopisu Minerál samostatné nálezové zprávy (Kadlec 2023, Kadlec a Doležal 2024).
Popisované minerály byly identifikovány podle tvarů krystalů, barvy a pro jednotlivé minerály typických znaků, případně podle dostupné literatury. Scheelit byl určen podle typické luminiscence v krátkovlnném UV světle. Markazit byl stanoven pomocí RTG analýzy v laboratořích Národního muzea v Horních Počernicích. Posloupnosti krystalizací v rámci některých nálezů byly stanoveny dle základních sukcesních pravidel za pomoci mikroskopie a v některých případech odleptáním kalcitu kyselinou chlorovodíkovou.
Popisy nálezů
Nález 1 – krystaly arzenopyritu se sfaleritem a křemenem
Ve zbytcích odstřelu na nejspodnějším patře byla nalezena v polovině června 2023 asi 30 cm mocná žíla šedobílého křemene, která měla drobné dutiny s krystaly křemene, kalcitu a pyritu. Na kontaktu s okolním amfibolitem, v místě tektonické poruchy, byla žíla lemována až 5 cm širokou polohou kalcitu a křemene s velmi hojným arzenopyritem, který tvořil 1–2 cm mocné souvislé partie nebo až 13 mm (!) velké ocelově šedé kosočtverečné krystaly. Arzenopyrit měl vysoký kovový lesk s náběhovými barvami. Poměrně běžné byly penetrační či kontaktní srostlice krystalů. Odleptáním kalcitu kyselinou byly získány pro lokalitu kvalitou nadprůměrné ukázky krystalického arzenopyritu o rozměrech až 13 × 13 cm. Křemen vytvářel dlouze prizmatické našedivělé krystaly o délce do 2 cm, které spolu někdy srůstaly do paprsčitých agregátů. Hrubě štěpný kalcit byl bělavý a vyplňoval všechny dutiny. Společně s arzenopyritem se na puklině vyskytl sfalerit, pyrit, galenit, adulár a klinochlor. Sfalerit tvořil až 5 mm velké izometrické krystaly nasedající na drobně krystalický křemen. Měl téměř černou nebo tmavě hnědočernou barvu, nízký kovový lesk a někteří jedinci tvořily kontaktní srostlice podle [111]. Zlatavě zbarvený pyrit byl drobně krystalický a porůstal křemen nebo zarůstal do kalcitu. Galenit, po odleptání kalcitu, tvořil v dutinách nepravidelné kovově lesklé agregáty o velikosti až 2 cm. Krystaly aduláru byly bělavé a 5 mm veliké. Běžný klinochlor měl tmavě zelenou barvu a tvořil jednotlivé kulovité agregáty.
Nález arzenopyritu se dosti podobá výskytu z roku 2017, který byl uskutečněn autorem na předposledním patře a publikován v časopisu Minerál (Kadlec 2017). Arzenopyrit tvořil až 12 mm velké krystaly v asociaci s adulárem, scheelitem, klinochlorem, titanitem, fluorapatitem a oxidy Ti. Obdobné nálezy se pravidelně objevují na předposledním a posledním patře kamenolomu především v posledních letech.
Kamenolom Pohled – odstřely na 5. a 6. patře (nálezy 1, 5, 6a, 6b, 7 a 9); stav červenec 2023. Foto: T. Kadlec
Krystaly arzenopyritu a křemenu (nález 1); šířka záběru: 44 mm. Foto: T. Kadlec
Náběhově zbarvený arzenopyrit v asociaci s křemenem, pyritem a adulárem (nález 1); šířka záběru: 40 mm. Foto: T. Kadlec
Až 13 mm velké krystaly arzenopyritu (nález 1); rozměry vzorku: 15 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Krystaly sfaleritu na křemenu (nález 1); šířka záběru: 19 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 2 – ultrabazické a granátické uzavřeniny
Uzavřeniny ultrabazických hornin (dunit a serpentinit) v migmatitizované biotitické pararule jsou v pohledském lomu poměrně běžným jevem; mají oválný tvar a dosahují velikosti výjimečně až 50 cm. Vyskytují se především na jihovýchodní stěně nejspodnější a předposlední lomové etáže. Typický je pro ně reakční lem vůči okolní hornině tvořený jemně vláknitým bílošedým antofylitem mocným až 5 cm. Na tuto vláknitou zónu kolmo nasedají tabulkovité krystaly biotitu (flogopit) o velikosti až 5 mm. Vláknitý antofylit v sobě nahodile uzavírá opakní minerály (chromit, pyrhotin a arzenidy niklu) a tabulky flogopitu (Turek 2006, Mokrá 2015).
V únoru a březnu 2023 bylo odstřelem na 5. lomové etáži obnaženo místo s hojným výskytem ultrabazických uzavřenin v biotitické pararule. Oválné uzavřeniny serpentinitu byly až 20 cm velké a byly radiálně obklopeny reakčním lemem tvořeným vláknitým bílošedým antofylitem o mocnosti 1 až 3 cm. Poslední vrstva reakčního lemu při kontaktu s pararulou je tvořena jemně tabulkovitým flogopitem. Do antofylitu zarůstaly drobná izometrická zrna blíže neurčeného spinelidu.
V červenci 2023 byla na východní stěně 5. patra nalezena v biotitické pararule uzavřenina granátické horniny vzhledem a mineralizací odpovídající erlánu. Oválná uzavřenina o průměru 6 cm byla složená z hnědě oranžového granátu (pravděpodobně grosulár), šedozeleného pyroxenu (diopsid), šedého křemene, drobných zrníček scheelitu a drobně krystalického pyritu. Tento typ uzavřeniny je v kamenolomu poměrně vzácný.
Serpentinitová uzavřenina s antofylitovým lemem na kontaktu pegmatitu s amfibolitem (nález 2). Foto: T. Kadlec
Vypreparovaná ultrabazická uzavřenina s antofylitem a flogopitem (nález 2); rozměry vzorku: 10 × 4,5 cm. Foto: T. Kadlec
Pyroxen – granátická uzavřenina v migmatitu (nález 2); rozměry uzavřeniny: 6 × 4 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 3 – biotitický pegmatit s allanitem-(Ce)
V pohledském kamenolomu jsou kontaminované pegmatity poměrně hojné a velmi často obsahují biotit, jehož tabulkovité krystaly dosahují délky až 30 cm. Podle Dolníčka et al. (2020) odpovídají místní biotity v pegmatitech svým složením flogopitu. V březnu 2023 bylo na jihovýchodní stěně 4. patra nalezeno několik pegmatitových balvanů, které poskytly pěkné ukázky krystalů flogopitu. Měly šestiboký tvar, tmavě hnědočernou barvu, perleťový až skelný lesk a rozměry až 5 × 4 × 1 cm. Některé z nich byly značně chloritizované. Vlastní pegmatit byl složen ze šedého křemenu, světle růžového ortoklasu a šedobělavého plagioklasu. Akcesoricky se v pegmatitu vyskytoval allanit-(Ce), který tvořil až 1 cm velká oválná zrna zarůstající do ortoklasu. Zrna měla tmavě hnědou barvu se zeleným nádechem a kolem sebe výrazné pleochroické dvůrky s častým pyritem. Vzácný byl tmavě zelený fluorapatit v nepravidelných zrnech o velikosti do 5 mm.
Krystal biotitu o velikosti 5 × 4 cm (nález 3); šířka záběru: 70 mm. Foto: T. Kadlec
Allanit-Ce zarůstající do ortoklasu v asociaci s pyritem (nález 3); šířka záběru: 32 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 4 – sulfidické zrudnění s galenitem
Sulfidické zrudnění zastoupené především pyrhotinem, sfaleritem a pyritem a méně často galenitem, arzenopyritem a chalkopyritem je v kamenolomu místy hojné, a to hlavně ve východních a jihovýchodních částech 4. a 5. patra. Až několik dm mocné žíly v minulosti poskytly velké množství rudních vzorků pyrhotinu a sfaleritu. Galenit je na rudních žilách podstatně vzácnější.
V polovině dubna 2023 byla v podlaze u paty jihovýchodní stěny 4. patra odkryta rudní žíla s dominantním galenitem. Téměř vertikální žíla měla mocnost kolem 20 cm a směr JV–SZ. Olověně šedý a silně kovově lesklý galenit tvořil až 15 cm velké hrubě štěpné agregáty zarostlé do podružného sfaleritu. Společně s galenitem se dále vyskytoval pyrhotin, pyrit, arzenopyrit, chalkopyrit a scheelit, který tvořil nepravidelná světle šedá zrna o velikosti do 3 mm. Vzácný byl křemen a kalcit.
Nález 5 – dutinový pegmatit
V polovině června 2023 provedli těžaři rozsáhlý odstřel západní a jihozápadní stěny na nejspodnějším patře. Převládaly v něm migmatitizované pararuly a amfibolity s četnými uzavřeninami ultrabazických hornin. Hojné byly také pegmatitové žíly, z nichž po mineralogické stránce byl nejzajímavější asi 70 cm mocný a několik metrů dlouhý pegmatit zastižený pouze v odstřeleném materiálu. Diskordantně pronikal migmatitizovanou pararulu, vůči které měl ostrý kontakt. Na jeho stavbě se podílela hlavně texturně hrubě krystalická jednotka tvořená až 10 cm velkými světle béžovými nebo šedavými K-živci (ortoklas, mikroklin), málo hojným křemenem a drobně krystalickým muskovitem. V přikontaktních partiích s pararulou byla v pegmatitu nahromaděna až 5 cm mocná poloha flogopitu. Vzácně byl do tabulek flogopitu zarostlý rutil. Vyskytoval v podobě hnědožlutých až slámově žlutých tence stébelnatých až jehlicovitých krystalků o délce do 3 mm, které se vzájemně prorůstaly pod zákonitým úhlem 65°35´ a tvořily tabulkovité agregáty o průměru do 5 mm. Ojedinělé byly grafické srůsty křemene a K-živce, které nepřesahovaly v průměru 10 cm. V blízkosti flogopitu byly nalezeny tmavě zelené tabulkovité agregáty klinochloru. Sulfidy (sfalerit, arzenopyrit, pyrit) byly v pegmatitu poměrně vzácné a tvořily drobné akumulace v hrubozrnné jednotce.
V centrálních částech pegmatitu byly hojné ploché dutiny o rozměrech až 30 × 30 × 3 cm, které nejčastěji vyplňovaly krystaly aduláru a křemene. Adulár I tvořil až 25 mm velké krystaly bělavé barvy se skelným až lehce perleťovým leskem. Krystaly měly klasický tvar podle [110] a [101] a na plochách byly rýhované. Adulár II porůstal starší generaci aduláru I a vyskytl se v drobně krystalické formě. Křemen se vyskytoval ve formě až 30 mm dlouhých světle šedých až záhnědovitých sloupcovitých krystalů. Na některých krystalových plochách měl křemen kostrovitý vývoj a některé krystaly uzavíraly ostrohranné tabulkovité úlomky tmavě zeleného chloritu. Muskovit tvořil radiálně paprsčité kulovité agregáty o průměru do 3 mm narůstající na křemen a adulár I a II. Měl světle nahnědlou barvu a perleťový lesk. V dutinách se vzácně vyskytoval fluorapatit ve formě lehce nazelenalých až bezbarvých šestibokých krystalků o délce do 3 mm. Vzácné byly také zonálně zbarvené krystaly světle fialového fluoritu, jenž měly tvar rombického dodekaedru a skelný lesk. V některých dutinách byly vykrystalizovány zástupci sulfidů, a to především sfalerit, který tvořil až 8 mm velké černé krystaly. Ty měly tvar spojky pozitivního a negativního tetraedru s krychlí a vysoce kovový lesk. Některé plochy byly mělce rýhované. Spolu s ním se vyskytoval drobně krystalický pyrit a arzenopyrit. Šestiboké tence tabulkovité krystalky molybdenitu o velikosti do 3 mm vzácně nasedaly na krystaly křemene a aduláru. Měly typickou šedou barvu s modrým nádechem a často byly seskupeny do růžicovitých agregátů. Nejmladším minerálem dutin byl bělavý štěpný kalcit, který některé dutiny zcela vyplňoval. Ojediněle tvořil krátce sloupcovité krystaly šestibokého průřezu o velikosti do 5 mm. V krátkovlnném UV světle vykazoval světle narůžovělou luminiscenci. Posloupnost krystalizace minerálů v dutinách: křemen → adulár I → adulár II → muskovit → fluorapatit → fluorit → sfalerit ~ arzenopyrit ~ pyrit ~ molybdenit → kalcit.
Světle hnědé kulovité agregáty muskovitu na aduláru I a křemen (nález 5); šířka záběru: 65 mm. Foto: T. Kadlec
Krystal sfaleritu v dutině pegmatitu (nález 5); šířka záběru: 15 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 6 – křemenné žíly se scheelitem
V odstřelu, ze kterého pocházel nález 5 (dutinový pegmatit), byla 8. července 2023 nalezena křemenná žíla s hojným scheelitem a sulfidickou mineralizací (nález 6a). Její mocnost se pohybovala kolem 6 cm a pronikala dvojslídnou pararulu. Křemen měl šedobílou barvu a byl hlavním minerálem žíly. Scheelit tvořil xenomorfně až hypautomorfně omezená zrna o velikosti až 5 cm, měl světle hnědavou až světle žlutooranžovou barvu a v krátkovlnném UV světle typickou modrobílou luminiscenci. Některá zrna scheelitu byla popraskána a následovně dohojena kalcitem. Nápadná byla jeho akumulace na kontaktech křemene s okolní rulou společně s tabulkovitými krystaly hnědozeleného biotitu. Do křemene zarůstaly až 5 mm velké tabulkovité krystaly molybdenitu. Ve vzácných dutinách byly nalezeny krystalické agregáty světle žlutého a vysoce lesklého pyritu, stříbřitého arzenopyritu a tabulky tombakově zbarveného pyrhotinu. Spolu s nimi se vyskytla pro lokalitu poměrně vzácná forma galenitu, a to hojnoploché krystaly o velikosti kolem 6 mm. Některé z nich jevily náznaky mírného natavení, což mělo za následek zakulacení krystalových hran. Všechny dutiny byla zcela vyplněny šedobílým kalcitem.
Nálezový stav křemenné žíly se světle oranžovým scheelitem (nález 6a). Foto: T. Kadlec
Krystaly galenitu na pyritu s arzenopyritem (nález 6a); šířka záběru: 26 mm. Foto: T. Kadlec
V polovině října 2023 byla ve zbytcích stejného odstřelu nalezena podobná křemen – kalcitová žíla se scheelitem, která poskytla velmi kvalitní ukázky krystalického scheelitu (nález 6b). Křemen – kalcitová žíla o mocnosti do 5 cm lemovala granitický kontaminovaný pegmatit, vůči kterému měla ostrý kontakt. Pegmatit byl zajímavý tím, že obsahoval až 10 cm velké agregáty sulfidického zrudnění, kde dominoval galenit a spolu s ním sfalerit, pyrit a chalkopyrit a obsahoval na místní poměry hodně mladého muskovitu se vzácným fluoritem. Na žíle se scheelitem nejprve krystalizoval šedý křemen I, který tvořil drobné krystalky a pak mladší křemen II v tlustě prizmatických individuích. Scheelit měl světle oranžovou až hnědooranžovou barvu a tvořil automorfně omezené oktaedrické krystaly o velikosti až 45 mm (!). Hojný klinochlor měl světle zelenou barvu a tvořil drobně krystalické agregáty; adulár v podobě světle růžových klínovitých krystalů byl poměrně vzácný. Ojedinělý byl tence tabulkovitý molybdenit sdružený do růžicovitých agregátů, drobně krystalický pyrit a arzenopyrit a vzácná zrna světle fialového fluoritu. Ve společnosti scheelitu byly nalezeny pro lokalitu nové minerály, kterým bude věnován samostatný článek ze strany Národního muzea v Praze.
Oktaedrické krystaly žlutohnědého scheelitu (nález 6b); rozměry vzorku: 7 × 5 cm, největší krystal: 29 mm. Foto: T. Kadlec
Krystaly scheelitu s klinochlorem a křemenem (nález 6b); rozměry vzorku: 5,5 × 5 cm. Foto: T. Kadlec
Scheelit s klinocholorem (nález 6b); šířka záběru: 42 mm. Foto: T. Kadlec
Detail krystalů scheelitu (nález 6b); šířka záběru: 22 mm. Foto: T. Kadlec
Nález 7 – turmalínový pegmatit s cordieritem a ilmenitem
Velké balvany, z výše uvedeného odstřelu (nález 5 a 6) na nejspodnějším patře, těžaři vozili v průběhu července 2023 na 5. patro, kde je následovně rozbíjeli pásovou sbíječkou na menší kusy. V tomto rozbitém materiálu byl 30. července 2023 nalezen zajímavý pegmatit s cordieritem, turmalínem, ilmenitem a dalšími minerály. Co se týče vlastností pegmatitu, lze z materiálu odhadnout jeho mocnost, která se pohybovala asi kolem 50 cm. Diskordantně pronikal migmatitizovanou dvojslídnou pararulu a na jeho vnitřní skladbě se podílel hlavně hrubě krystalický světle narůžovělý nebo pleťově zbarvený K-živec (ortoklas, mikroklin). Křemen byl šedavý a tvořil nepravidelná zrna o velikosti do 5 cm. Vzácné byly grafické srůsty křemene s K-živcem v polohách o rozměrech až 10 × 10 cm. Poměrně vzácné byly slídy. Muskovit tvořil drobně tabulkovité agregáty o průměru do 3 cm a biotit (flogopit) až 5 cm dlouze protažené tabulkovité krystaly hnědočerné barvy. V bezprostřední asociaci s křemenem se vyskytovala až 3 cm velká oválná zrna cordieritu. Společně s křemenem tvořil až 30 cm velké akumulace v centrálních partiích pegmatitu. Cordierit měl modrošedou až nafialovělou barvu, na čerstvém lasturnatém lomu skelný až matný lesk a na okrajích byl místy průsvitný. Většina zrn byla po okrajích zatlačována šupinatou zelenošedou směsí slíd a chloritu (pinitizace). Turmalín, jehož chemismus pravděpodobně spadá do pole skorylu (případně s příměsí dravitové složky), tvořil v pegmatitu sloupcovité krystaly o velikosti až 10 × 5 cm. Ty měly téměř černou barvu, byly hluboce podélně rýhované a zarůstaly do křemene a K-živce. V křemenu se také vyskytovaly tence tabulkovité krystaly ilmenitu o velikosti až 5 × 2 cm. Měl černou barvu, polokovový lesk a vykazoval slabý magnetismus. Místy byl hojný fluorapatit, který tvořil nepravidelná tmavě zelená zrna o velikosti do 1 cm. Vzácný byl pyrit v podobě drobných agregátů světle zlatavé barvy.
Nálezový stav pegmatitu se zrny světle fialového cordieritu (nález 7). Foto: T. Kadlec
Bohatá ukázka cordieritu v pegmatitu (nález 7); rozměry vzorku: 18 × 11 cm. Foto: Kadlec
Nález 8 – pegmatit s aktinolitem a prehnitem
V srpnu 2023 byla u paty východní stěny 5. lomového patra nalezena pegmatitová dutina s hojnými krystaly prehnitu, aktinolitu a pyritu. Pegmatitová žíla, jenž měla nepravidelnou mocnost od 10 do 40 cm a délku 2 m, pronikala středně zrnitý černý amfibolit. Na kontaktu pegmatitu s amfibolitem byl vyvinut až 2 cm mocný reakční lem tvořený tmavě zeleným tlustě sloupcovitým amfibolem (projev kontaminace pegmatitové taveniny okolní horninou). Na vnitřní stavbě pegmatitu se podílel především světle narůžovělý ortoklas v hrubě štěpných zrnech o velikosti do 5 cm, značně alterovaný hnědočerný biotit v tabulkovitých krystalech o rozměrech až 4 × 4 cm a vzácný světle šedý až lehce záhnědový křemen.
V centru byl pegmatit tvořen porézní zónou ortoklasu, pyritu, klinochloru, prehnitu a aktinolitu, ve které byla nalezena dutina o velikosti 15 × 15 × 10 cm. Stěny byly pokryty drobně krystalickým světle růžovým ortoklasem, který místy potahovala až 2 cm mocná vrstva jemně zrnitého olivově zbarveného klinochloru. Na ortoklas nasedaly tence tabulkovité krystaly prehnitu až 5 mm velké, které byly často sdruženy do radiálních agregátů. Světle žlutozelený až bledě olivově zelený aktinolit byl jemně vláknitý až tence jehličkovitý. V jedné dutině byl nalezen jemně plstnatý až mikroskopicky jehličkovitý agregát světle šedozelenkavého sepiolitu o rozměrech 6 × 4,5 cm. Vyznačoval se velmi nízkou hustotou (plaval na vodní hladině) a uzavíral tmavě zelený aktinolit. Hojný byl zlatavý až náběhově zbarvený pyrit, jehož krychlové krystaly byla až 3 cm velké a často zarůstaly do jemně zrnitého klinochloru. Menší krystaly byly vzácně protaženy podle osy c.
Podobné nálezy byly v minulosti poměrně hojné a je z nich uváděn navíc bismutin, fluorapatit, analcim, heulandit-Ca, sfalerit, kalcit a sádrovec (Kadlec et al. 2018). Podrobně se podobnými pegmatity a jejich minerály zabýval Dolníček et al. (2020, 2021).
Jehlicovité krystaly aktinolitu (nález 8); šířka záběru: 18 mm. Foto: T. Kadlec
Jehlicovitý aktinolit na tabulkách prehnitu (nález 8); šířka záběru: 22 mm. Foto: T. Kadlec
Plstnatý agregát sepiolitu z dutiny pegmatitu (nález 8); rozměry vzorku: 6 × 4,5 cm. Foto: Kadlec
Srostlice krystalů pyritu (nález 8); rozměry většího vzorku: 4 × 3 cm. Foto: T. Kadlec
Nález 9 – pegmatit s krystaly křemenu a kalcitu
Pegmatit s dutinami byl obnažen odstřelem na západní stěně 6. patra kamenolomu v místě, ze kterého popsal Kadlec (2023) rozsáhlou dutinu s velkými krystaly kalcitu a pyritu. Nalezené dutiny však nesouvisí s vývojem pegmatitové taveniny, ale s projevy mladší tektoniky. Nepravidelně rozvětvené pegmatitové těleso o mocnosti do 30 cm a délky 2 m pronikající amfibolit, bylo podrcené (rozlámáno) na ostrohranné klasty o velikosti kolem 10–20 cm, mezi kterými druhotně vznikly dutiny. Na složení pegmatitu se hlavně podílel světle růžový až naoranžovělý ortoklas v podobě nepravidelných zrn o rozměrech až 6 × 5 cm. Šedý křemen byl podružný, vzácně tvořil s ortoklasem grafické srůsty. Na tenkých puklinách se v pegmatitu vyskytoval pyrit v asociaci s arzenopyritem, kalcit, radiálně paprsčité kulovité agregáty tmavě zeleného klinochloru a velmi vzácně světle nafialovělý hrubě štěpný fluorit.
V hojných dutinách o velikosti až 25 × 10 × 10 cm nejprve vykrystalizoval šedavý křemen, jehož prizmatické krystaly délky až 15 mm narůstaly na povrch pegmatitových úlomků a stěny puklin. Běžný byl pyrit, jehož zlatavě zbarvené krystaly o velikosti do 1 cm měly tvar krychle nebo vzácně pentagondodekaedru. Nejmladším minerálem dutin byl kalcit, který tvořil estetické nízce prizmatické šestiboké krystaly o rozměrech až 3,5 × 3,5 cm; místy se jednalo o tzv. papírový kalcit. Měl šedobílou barvu a v UV světle vykazoval světle naoranžovělou až narůžovělou luminiscenci.
Moment otevření pegmatitové dutiny s krystaly křemenu, kalcitu a pyritu (nález 9). Foto: T. Kadlec
Krystaly mléčného křemenu na ostrohranném pegmatitovém úlomku v nálezovém stavu (nález 9). Foto: T. Kadlec
Nález 10 – pukliny s krystaly kalcitu a dolomitu
Na přelomu srpna a září 2023 lomaři odstřely severní stěnu 6. patra. V poměrně mohutném odstřelu bylo nalezeno několik velkých balvanů dvojslídných pararul s hojnými puklinami. V lomové stěně tyto pukliny již nebyly zastiženy, takže detailnější popis nebylo možné provést. Mocnost puklin se nejčastěji pohybovala kolem 2 cm, výjimečně až 5 cm a byly pozorovány dva různé typy jejich výplní.
Stěny puklin, s prvním typem výplně, pokrývala tenká vrstva světle olivově zeleného a hedvábně lesklého klinochloru. Pak následovala vrstva drobně krystalického světle šedého křemenu, na který narůstaly drobné krychle nebo spojky hexaedru s oktaedrem pyritu I. Kalcit měl šedobílou barvu s lehkým žlutavým nádechem a skelný, na některých krystalových plochách perleťový, lesk. Tvořil tzv. dělové krystaly o velikosti do 2 cm, na jejichž tvaru převažovalo ditrigonální prizma a nízký romboedr. Kalcit uzavíraly velmi drobný pyrit II, který byl seskupen do zón rovnoběžných s krystalovými plochami krystalů kalcitu. Na kalcit narůstal pyrit III, který měl tvar spojky hexaedru a oktaedru a rozměry do 2 mm. Zajímavá byla zákonitost v narůstání pyritu III na kalcit. Pyrit III tvořil na krystalech kalcitu prstence v prostředku prizmat.
V případě druhého typu výplně dominovaly karbonáty, a to především dolomit a méně kalcit. Na puklině nejprve vykrystalizovaly 2 mm velké krystaly šedavého křemenu I, na který narůstaly záhnědové krystaly křemenu II o velikosti až 15 mm. Křemen I byl místy porůstán světle olivově zeleným klinochlorem, který tvořil drobné tabulkovité krystaly uspořádané do radiálních anebo červíkovitých agregátů. Následovala krystalizace světle narůžovělého dolomitu, který vytvářel charakteristicky sedlovitě prohnuté klencové krystaly s drúzovitým povrchem a perleťovým leskem. Krystaly byly velké do 1 cm a často byly povrchově alterovány, což mělo za následek změnu jejich barvy na světle béžovou. Na dolomit nasedaly 2 mm velké krystaly pyritu I ve tvaru spojky krychle a oktaedru. Nízce klencovité krystaly kalcitu měly šedobílou barvu, velikost až 20 mm a zarůstaly do něj 1 mm velké kubické krystalky pyritu II.
Posloupnost krystalizace minerálů na puklinách prvního typu: klinochlor → křemen → pyrit I → kalcit ~ pyrit II → pyrit III a druhého typu: křemen I → klinochlor → křemen II → dolomit → pyrit I → kalcit ~ pyrit II.
Kamenolom Pohled – odstřel na 6. patře (nález 10 a 12); stav září 2023. Foto: T. Kadlec
Krystaly dělového kalcitu na křemenu z pukliny amfibolitu (nález 10) – první typ výplně; rozměry vzorku: 11 × 7 cm. Foto: Kadlec
Nízce klencovitý kalcit s pyritem II na světle růžovém dolomitu (nález 10) – druhý typ výplně; rozměry vzorku: 9,5 × 6,5 cm. Foto: Kadlec
Nález 11 – žíla s klinozoisitem, grosulárem a grafitem
V říjnu 2023 pokračovalo odtěžování odstřelu na jihovýchodní stěně 4. patra. Ve zbytcích odstřelu bylo nalezeno několik balvanů drobně zrnitého zelenočerného amfibolitu, který byl hojně pronikán až 5 cm mocnými žilkami se zajímavou mineralizací. Na jejich složení se hlavně podílel klinozoisit, prehnit, albit, kalcit, křemen a dále grosulár, aktinolit, klinochlor, titanit, sulfidy (pyrit, pyrhotin, sfalerit, galenit) a grafit. Olivově zelený až tmavě zelený klinozoisit tvořil až 5 cm dlouhé stébelnaté, skelně lesklé krystaly uspořádané do vějířovitých agregátů. Mezi jednotlivými krystaly byl klinozoisit potažen tenkou vrstvou zlatavého pyritu. Světle zelenkavý prehnit se vyskytoval v podobě jemně zrnitých agregátů asociujících s bělavým albitem a hrubě štěpných šedobílým kalcitem. Vzácný byl křemen v podobě nepravidelných šedých zrn o velikosti do 1 cm. Do albitu s prehnitem a klinozoisitem vzácně zarůstal tmavě oranžový až světle hnědooranžový granát (pravděpodobně grosulár), který tvořil shluky drobných izometrických krystalů o rozměrech až 2 × 2 mm. Na stěnách žil byl hojný tmavě zelený až zelenočerný aktinolit, tvořící dlouze protažené tabulkovité krystaly nebo byl tence jehlicovitý až jemně vláknitý. Někteří jedinci odpovídaly barvou smaragditu (var. aktinolitu). Málo hojný byl tmavě zelený klinochlor. Vzácný byl sfalerit, pyrhotin a galenit, které se vyskytovaly v podobě nepravidelných zrn o velikosti do 1 cm zarůstajících do prehnitu. V blízkosti grosuláru byly identifikovány na základě snadné otíratelnosti a nízké tvrdosti šupinkovité agregáty černého, zemitě lesklého grafitu.
Olivově zelený stébelnatý klinozoisit a tmavě oranžový grosulár na puklině amfibolitu (nález 11); rozměry vzorku: 12 × 10 cm. Foto: Kadlec
Klinozoisit s pyritem a grosulár s aktinolitem na puklině amfibolitu (nález 11); šířka záběru: 6,5 cm. Foto: Kadlec
Nález 12 – jehlicovité krystaly allanitu-(Ce)
V průběhu října až prosince 2023 bylo těžbou odkryto na nejspodnějším patře několik žil alpského typu, které poskytly pěkné ukázky především allanitu-(Ce) v neobvyklé asociaci s rutilem a titanitem. Plošně pravidelné pukliny o mocnosti do 1 cm pronikaly diskordantně dvojslídné pararuly. Jako první popsala jehličkovitou formu allanitu-(Ce) z lokality Mastíková (2011) a určila produkty jeho druhotné přeměny na churchit-(Y) a rabdofán-(Ce).
Allanit-(Ce) tvořil tence jehličkovité, skelně lesklé krystaly o délce až 12 mm. Měly světle hnědozelenou barvu a byly sdruženy do radiálně paprsčitých agregátů o průměru až 25 mm (!). Některé krystaly byly průsvitné až téměř průhledné. Nápadná a velmi neobvyklá byla afinita allanitu-(Ce) k titanitu s rutilem. Tmavě červenočerný rutil se vyskytoval v podobě dlouze protažených sloupcovitých a podélně rýhovaných krystalů o délce až 2 cm, které obrůstal světle hnědý až lehce nazelenalý titanit. Poměrně hojné byly jednotlivé psaníčkovité krystaly titanitu o rozměrech až 8 × 3 mm. Jehlicovité krystaly allanitu-(Ce) nasedaly na tyto rutil-titanitové agregáty, respektive vyrůstaly z rutilu. Vzácně allanit-(Ce) zarůstal to světle fialových až bezbarvých, dobře štěpných agregátů fluoritu o velikosti do 1 cm.
Draselný živec ve varietě adulár byl hojným minerálem popisovaného výskytu. Krystaly měly klasický tvar podle [110] a [101] a na plochách byly rýhované. Byl šedobílý, měl skelný lesk a velikost krystalů do 5 mm. Na adulár ojediněle narůstaly estetické růžicovité až 5 mm agregáty molybdenitu, které byly složené z hexagonálních tence tabulkovitých krystalků. Molybdenit měl modravě stříbřitou barvu a vysoký kovový lesk. Z dalších sulfidů byly přítomné drobné krystalky pyritu, arzenopyritu a pyrhotinu. Běžný chlorit odpovídající svým chemismem klinochloru (Mastíková 2011). Měl bledě zelenou, olivově zelenou až žlutavou barvu, matný až perleťový lesk a vytvářel jemně porézní agregáty o rozměrech až 30 × 30 × 3 mm, které byly složeny z drobných pseudohexagonálních krystalků a šroubovitě či červovitě zkřivených sloupečků. Za zmínku stojí, že některé bledě zelené klinochlory byly průhledné. Na základě sukcesních vztahů byly pozorovány dvě generace klinochloru. Šedavý křemen I tvořil až 3 cm dlouhé krystaly, mladší křemen II byl bezbarvý a drobně krystalický. Nejmladším minerálem byl bělavý kalcit, který kompletně vyplňoval dutiny na puklinách. Kalcit bylo potřeba, pro získání ukázek krystalů allanitu-(Ce), odleptat.
Přibližná posloupnost krystalizace minerálů na puklině: křemen I → adulár → křemen II → klinochlor I → titanit ~ rutil → allanit-(Ce) → sulfidy (pyrit ~ pyrhotin ~ arzenopyrit ~ molybdenit) → klinochlor II → fluorit ~ kalcit. Byly pozorovány současné krystalizace dvou minerálů a další znaky, které nedovolily přesné stanovení posloupnosti krystalizace.
Světle hnědý jehlicovitý allanit-(Ce) v asociaci s titanitem a ilmenitem na aduláru (nález 12); šířka záběru: 35 mm. Foto: Kadlec
Allanit-(Ce) na aduláru s molybdenitem, klinochlorem a titanitem (nález 12); šířka záběru: 22 mm. Foto: Kadlec
Jehlicovitý allanit-(Ce) s bezbarvých až světle nafialovělým fluoritem a hnědým titanitem (nález 12); šířka záběru: 20 mm. Foto: Kadlec
Jehlicovitý allanit-(Ce) s arzenopyritem a hnědým titanitem (nález 12); šířka záběru: 20 mm. Foto: Kadlec
Další nálezy v kamenolomu v roce 2023
Na 6. patře byl nalezen veliký balvan pararuly, na kterém byla velký puklina alpského typu. Vedle hojného šedého křemene, bělavého aduláru a tence tabulkovitého bílého kalcitu obsahovala hojnoploché krystaly tmavě fialového fluoritu o rozměrech až 8 × 8 mm.
Na severovýchodní stěně 5. patra a severní stěně 6. patra byly ve stěnách zastiženy kalcitové žíly s hojnými dutinami o rozměrech až 15 × 15 × 4 cm, které obsahovaly nízce klencovité krystaly kalcitu o velikosti až 2 cm. Kalcity narůstaly na kulovité agregáty pyritu složené z drobných kubických krystalů. Po odleptání kalcitu kyselinou tak vznikly zajímavé a pro lokalitu netypické ukázky pyritu.
Na 5. patře byla v srpnu 2023 nalezena 2 cm mocná kalcitová žilka s hojnými dutinami, ve kterých byly hojné krystaly téměř bezbarvého kalcitu. Na kalcit narůstal drobně krystalický pyrit, se kterým úzce asocioval markazit. Ten byl stříbřitě bílý se žlutavým až zelenavým odstínem, kovově lesklý. Tvořil tence tabulkovité krystaly, které byly velké až 2 mm a hluboce rýhované souběžně s osou c. Časté byly kontaktní srostlice krystalů podle {101} nebo radiálně uspořádané srůsty.
Tabulkovité krystalky markazitu s pyritem na kalcitu (ostatní nálezy); šířka záběru: 16 mm. Foto: Kadlec
Pro pohledský lom jsou typické hojné výskyty sulfidického zrudnění. V roce 2023 bylo těžbou zastiženo na jv. stěně 4. patra bohaté zrudnění, kterému dominoval sfalerit a pyrhotin a podružný pyrit, galenit a chalkopyrit. Sulfidy tvořily žilníky a rudní žíly o mocnosti až 30 cm a délce několika metrů pronikající často alterovaným amfibolitem. Typická je také pro tyto žíly přítomnost scheelitu. Horní části rudních žil byly značně zvětralé; rozpadavý sfalerit byl potažen tenkou bílou vrstvou blíže neurčeného minerálu (goslarit?) a drobivý pyrit byl silně limonitizovaný a místy porostlý drobnými krystalky sádrovce.
V polovině listopadu 2023 byla na západní stěně 5. patra nalezena dutina s krystaly kalcitu o velikosti až 5 cm, které byly posety drobnými jehlicovitými krystalky sádrovce.
Na lomových stěnách, kde již neprobíhá těžba, jsou hojné výkvěty recentních síranů (sádrovec a pravděpodobně i další), které vznikají zvětráváním sulfidů. Nejhojnější jsou na jižní stěně 5. patra, kde se vyskytují v plochách až několika m2.
Shrnutí
V případě nálezu cordieritu v pegmatitu na 6. lomovém patře se pravděpodobně jedná o první popsaný výskyt tohoto minerálu z lokality, stejně jako v případě agregátu sepiolitu v dutině pegmatitu. Nález až 13 mm velkých dokonale omezených krystalů arzenopyritu patří mezi nejlepší nálezy tohoto sulfidu na lokalitě. Krystalovaná forma sfaleritu nalezená v dutinách pegmatitu je nejen v rámci lokality, ale i České republiky, velmi neobvyklá. Výskyt krystalického markazitu je také v kamenolomu vzácný. O granátických uzavřeninách, které byly popsány v rámci nálezu 2, není v dostupné literatuře žádná zmínka. Nález klinozoisitu, grosuláru a grafitu je pravděpodobně první zdokumentovaný výskyt této asociace na lokalitě. Grafit je pro lokalitu nový minerál.
Jehlicovité krystaly allanitu-(Ce) jsou vzácné a pohledský výskyt je výjimečný v rámci České republiky i celé Evropy. Allanit-(Ce) ve formě tenkých jehlic je popsán např. z pegmatitu na lokalitě Amstall v Rakousku, z granitového kamenolomu Henneberg v Německu nebo z Francie od města Marcus-Garrabet, kde se vyskytuje v asociaci s chloritem a oligoklasem. Pohledské jehlicovité allanity-(Ce) však patří mezi nejlepší. Nalezené vzorky budou ještě detailněji studovány mikroanalýzou.
Krystalované ukázky scheelitu z Pohledu také mohou konkurovat nejlepším nálezům u nás (Obří důl v Krkonoších, Cínovec, Příbram, Krupka).
S pestrou horninovou škálou, která je v kamenolomu zastižena, také úzce souvisí různorodá řada místních minerálních paragenezí, asociací a množství popsaných minerálů. V literatuře uváděné minerály z kamenolomu Pohled (93): adulár (var. ortoklasu), akantit, aktinolit, allanit-Ce, almandin, analcim, anatas, andezín, antofylit, arzenopyrit, baryt, bismut, bismutin, brookit, cerusit, coffinit, cordierit, cronstedtit, devillin, dolomit, dyskrazit, eclarit, epidot, flogopit, fluorapatit, fluorit, forsterit, galenit, gersdorffit, glaukodot, grimmit, grafit, grosulár, gustavit, heulandit-Ca, hydroxylapatit, chalkopyrit, chalkozín, chamosit, churchit-(Y), ikunolit, ilmenit, jarosit, joséit-A, joséit-B, kalcit, kasiterit, klinochlor, klinozoisit, kobaltin, křemen, laumontit, linarit, löllingit, magneziohornblend, magneziochromit, malachit, markazit, mastek, mimetezit, molybdenit, muskovit, nikelín, oligoklas, olivín, omfacit, ortoklas, palygorskit, prehnit, pyrargyrit, pyrhotin, pyrit, pyrop, rabdofán-(Ce), rozenit, rutil, sádrovec, sepiolit, sfalerit, scheelit, siderit, siegenit, sillimanit, skoryl, stannit, stilbit-Ca, tetraedrit, titanit, uraninit, violarit, vivianit, zipserit, zirkon.
Diskuse a závěr
Firma Českomoravský štěrk a.s. plánuje již delší dobu ukončení těžby v kamenolomu Pohled, které by mělo proběhnout podle internetových zdrojů do roku 2026. Následovně by měla být lokalita zrekultivována a vybudována vodní plocha pro rekreační účely. Tím by zanikla jedna z nejzajímavějších mineralogických lokalit v České republice. Tak doufejme, že se tak v nejbližší době nestane! Koncem roku 2023 začali těžaři zavážet hlušinou západní části nejspodnějšího patra. Naproti tomu byly lomové etáže v roce 2023 osazeny novými informačními tabulemi s číslem etáže, její nadmořskou výškou a výstražnými piktogramy. Dále probíhá rozšiřování 4. patra východním směrem (poslední odstřel v prosinci 2023), čímž se zvětšuje prostor pro těžbu na spodnějších patrech. Ve prospěch možnosti pokračování těžby hovoří také strategická poloha kamenolomu na železničním koridoru s možností plnění vagónu přímo z výroby a také poptávka po stavebním kamenu na koridorové stavby.
Lokalita je činný kamenolom, do kterého je vstup možný pouze se svolením vedení provozovny. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů a dalších nálezů naleznete také na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Poděkování
Rád bychom poděkoval Janu Doležalovi za pomoc při dobývání vzorků a zapůjčení vybraných ukázek dutinového pegmatitu ke studiu a fotografování, dr. Luboši Vrtiškovi z Národního muzea za konzultaci ohledně nalezených minerálů a zprostředkování identifikace markazitu a Viktoru Venclíkovi za pomoc při sběru krystalických ukázek scheelitu.
Věnování
Tento článek bych rád věnoval památce na zesnulého Jaroslavu Havlíčkovi ze Stříbrných Hor na Havlíčkobrodsku, který nečekaně zemřel 30. září 2023 ve věku 51 let. Byl to sběratel minerálů, pro něhož byl kamenolom Pohled a jeho okolí srdeční záležitostí a bezpočetně krát jej navštívil. O místních minerálech často publikoval a z lokality popsal mnoho nových a zajímavých nálezů; Nové mineralogické nálezy z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu (Pauliš et al. 2013), Anatas a brookit z alpské žíly a další novinky z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu (Kopecký et al. 2015), Nálezy zeolitů v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (Havlíček et al. 2018), Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část I: oxidy, karbonáty, silikáty a fosfáty (Dolníček et al. 2020), Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část II: prvky a sulfidy (Dolníček et al. 2021) a další. Své nálezy minerálů také prezentoval veřejnosti na výstavách v Jihlavě v roce 2013 – Neživé poklady Země aneb minerály ve sbírce J. Havlíčka nebo Havlíčkově Brodě v roce 2022 – Kamenolom Pohled a jeho nerostné bohatství. Vedle sběru minerálů měl také rád montanistiku, která úzce s minerály havlíčkobrodské oblasti souvisí. V publikaci Sběratelé nerostů Čech, Moravy a Slezska (Fišera a Bohatý 2015) uvedl: „Zájem o minerály se u mne projevil v hodinách přírodopisu v 8. třídě základní školy. Sbírání bylo a je pro mne pouze koníčkem a relaxací od starostí, a také setkávání s upřímnými kamarády, kdy není důležitý špičkový nález, ale přátelství a zážitky.“ Čest jeho památce a „Zdař Bůh!“.
Literatura
Beneš K. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, list M-33-XXII. – ÚÚG, Praha.
Demek J. (1965): Geomorfologie Českých zemí. – NČAV, Praha.
Dolníček Z., Malý K., Ulmanová J., Havlíček J., Vrtiška L. (2020): Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část I: oxidy, karbonáty, silikáty a fosfáty. – Bull. mineral. -petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 28, 1.
Dolníček Z., Ulmanová J., Malý K., Havlíček J., Sejkora J. (2021): Minerály kontaminovaných granitových pegmatitů z lomu Pohled u Havlíčkova Brodu (moldanubikum), část II: prvky a sulfidy. – Bull. mineral. -petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 29, 1.
Dolníček Z., Ulmanová J., Malý K., Havlíček J., Krejčí Kotlánová M., Koutňák R. (2023): Mineralogická charakteristika žilné křemenné mineralizace s molybdenitem z lomu Pohled, havlíčkobrodský rudní revír, Česká republika. – Acta Musei Moraviae, Sci. Geo., 108, 2,
Fišera M., Bohatý M. (2015): Sběratelé nerostů Čech, Moravy a Slezska. – Art D-Grafický ateliér Černý, Praha.
Havlíček J., Výravský J., Malý K. (2018): Nálezy zeolitů v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Acta Rerum Naturalium, 22, 1–3.
Kadlec T. (2017): Žíla alpského typu s krystalickým arzenopyritem, scheelitem a Ti-minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 23, 4, České Budějovice.
Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 31, 6, České Budějovice.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Nález dutinového pegmatitu s krystaly záhnědy a dalších minerálů z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 32, v tisku, České Budějovice.
Kadlec T., Venclík V., Pauliš P. (2018): Nález zeolitů a doprovodné mineralizace z žil alpského typu a hydrotermálně alterovaných pegmatitů v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 24, 2, České Budějovice.
Kopecký S., Pauliš P., Havlíček J., Pour O. (2015): Anatas a brookit z alpské žíly a další novinky z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. – Minerál, 22, 2, 112–122, České Budějovice.
Kudělásková M., Kudělásek V., Polický J. (1961): Geologické mapování utínského ultrabasického tělesa na Havlíčkobrodsku. Sborník VŠB, 4–5, 399–412, Ostrava.
Mastíková E. (2009): Geologická dokumentace lomu Pohled (moldanubikum). – MS, bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mastíková E. (2011): Mineralogie a podmínky vzniku vybraných mineralizací v lomu Pohled (moldanubikum). – MS, diplomová práce, Univerzita Palackého, Olomouc.
Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Mokrá I. (2015): Mineralogie reakčních zón ultrabazických uzavřenin na lokalitách Polnička a Pohled. – Diplomová práce, PřF MU, Brno.
Pauliš P., Kopecký S., Jebavá I., Havlíček J. (2013): Nové mineralogické nálezy z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. − Minerál, 21, 4, 317-322. České Budějovice.
Turek K. (2006): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika na lokalitách Polnička a Pohled. – Bakalářská práce, PřF MU, Brno.
Turek K. (2008): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika. – MS, Diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno.
Internetové zdroje
Saadouni Š. (2022): Lom v Pohledu zachránil cenný kámen. Na rok, možná na dva. Havlíčkobrodský deník. https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/lom-v-pohledu-zachranil-cenny-kamen-na-rok-mozna-na-dva-20221117.html
Vokáč M. (2022): V Pohledu u Havlíčkova Brodu se bude těžit dál, našli nové ložisko kamene. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/kamenolom-pohled-havlickuv-brod-tezba-povoleni-rozsireni-vysocina.A221123_693526_jihlava-zpravy_mv