Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016). Vedle hlavní těžené horniny – cordierit-biotitické ruly až migmatitů, na které jsou především vázány mineralogické nálezy, se na lokalitě vyskytují také tělesa skarnů, mramorů, amfibolitů či grafitických rul, která podrobně mineralogicky studovali Kadlec et al. (2016, 2019).

Předložený článek pojednává o některých zajímavých mineralogických nálezech, jež učinil autor v kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. Jedná se o nálezy 1. křemenných dutin s krystaly pyritu, fluoritu, kalcitu a záhnědy, 2. krystalů sádrovce, 3. křemenných dutin s krystaly kalcitu, 4. pyritové žíly, 5. křemenných žil se sulfidickým zrudněním, 6. krystalů fluoritu a 7. pegmatitových žil s turmalínem a granátem.

1. Křemenné dutiny s krystaly pyritu, fluoritu, kalcitu a záhnědy

Koncem roku 2019 byla těžbou zastižena u paty s. stěny 4. lomového patra tektonická porucha vyplněná křemennými žilami s častými drúzovými dutinami. Směr měla přibližně S–J a pod sklonem 10° k V pronikala nahnědle šedé cordieritické ruly. Porucha s kolísavou mocností do 50 cm byla vyplněna tektonicky drcenými rulami a několika téměř souběžnými křemennými žilami, jejichž mocnost nepřesahovala 5 cm při délce do 4 m. Bezpočtu drobných dutin dominovala plochá drúzovitá dutina o rozměrech 100 × 100 × 2 cm, která dále pokračovala do dna lomového patra (tuto část se nepodařilo vydobýt).

Krystalizace minerálů v dutinách popisovaných křemenných žil probíhala přibližně v pořadí křemen I – křemen II – fluorit – pyrit I – kalcit – pyrit II. Některé části dutin byly zcela vyplněny kalcitem a pyrit II chyběl. Kromě křemene I se ostatní minerály vyskytovaly v dutinách nahodile. Nápadná byla asociace pyritu II ke kalcitu, jehož krystaly přednostně porůstal.

Křemen I byl hlavním minerálem žil. Jeho krystaly mají šedavou barvu, místy jsou bezbarvé, a narůstají kolmo na stěny puklin. Na dlouze prizmatické skelně lesklé krystaly křemene I o délce kolem 1 cm velmi vzácně narůstala mladší generace křemene II v podobě krátce prizmatických světle hnědých, místy průhledných, až 15 mm velkých krystalů. Některé krystaly křemene II byly v dutinách volně uložené. U některých krystalů křemene I bylo možné pozorovat přítomnost trigonální dipyramidy. Vzácný byl fluorit světle až tmavě fialové barvy, jehož krystaly byly až 4 mm velké a měly tvar spojky dominantního dvanáctistěnu kosočtverečného s krychlí. Hojný pyrit se vyskytl ve dvou krystalových formách. Starší generace pyritu I tvořila složité prorostlice pentagondodekaedrických krystalů o velikosti do 1 cm a narůstala na křemen I. Nápadné byly výrazné náběhové barvy krystalů od světle růžové přes zlatavě růžovou po modrozelenou až žlutozelenou. Pyrit II tvořil spojky převládající krychle s osmistěnem (krychle měly zkosené rohy) do 3 mm velké, které narůstaly na kalcit a křemen I. Byl zlatožlutý s nevýraznými náběhovými barvami. Světle žlutavý kalcit tvořil nízce klencovité krystaly o velikosti do 1 cm, které spolu často hypoparalelně srůstaly. Některé části dutin kalcit zcela vyplňoval v podobě hrubě štěpných šedobílých agregátů, které vykazují v krátkovlnném UV světle až tmavě oranžově růžovou luminiscenci.

V blízkosti křemenných žil byl na puklinách cordierit-biotitických rul poměrně hojný světle fialový drobně zrnitý fluorit na plochách až 30 × 30 cm a tenké povlaky drobně krystalického pyritu.

01

Záhnědový křemen II narůstající na křemen I (nález 1), šířka záběru 5 cm. Sběr a foto T. Kadlec

02

Pyrit I na křemenu, šířka záběru 18 mm (nález 1). Sběr a foto T. Kadlec

03

Pyrit I na křemenu, šířka záběru 25 mm (nález 1). Sběr a foto T. Kadlec

04

Nízce klencovité krystaly kalcitu na křemenu I (nález 1), šířka záběru 45 mm. Sběr a foto T. Kadlec

05

Fialové krystaly fluoritu na křemenu I (nález 1), šířka záběru 24 mm. Sběr a foto T. Kadlec

2. Krystaly sádrovce

V lednu 2018 se vyskytly na severní stěně 4. patra v 10 cm mocné drúzovité křemenné žíle tence jehličkovité krystaly sádrovce. Vertikální žíla měla směr přibližně SZ–JV a pronikala silně zvětralé migmatitizované ruly s hojnými limonitovými povlaky rezavé barvy. Hojné dutiny vyplňovaly šedobílé krystaly křemene potažené limonitem a korodované krystaly kalcitu. Sádrovec tvořil ježkovité radiálně paprsčité agregáty o velikosti do 5 mm. Krystaly byly bezbarvé a průhledné, běžně zdvojčatěné do tzv. vlaštovčích ocasů. Sulfidy, jejichž zvětráváním pravděpodobně sádrovec vznikl, nebyly na žíle ani v její blízkosti pozorovány. Obdobný nález sádrovce pochází ze severní stěny 5. patra ze srpna 2018.

06

Radiálně paprsčitý agregát sádrovce na křemeni (nález 2), šířka záběru 15 mm. Sběr a foto T. Kadlec

3. Křemenné dutiny s krystaly kalcitu

V červenci 2014 byla těžbou odkryta na sv. stěně 4. patra křemenná žíla s nesčetnými drúzovými dutinami hřebenovitého typu, které poskytly velké množství sběratelských ukázek křemene a kalcitu. Její mocnost kolísala v rozmezí 10–30 cm, směr měla S–J a byla téměř vertikálně uložená v cordieritické rule. Největší otevřená dutina měla rozměry 30 × 30 × 5 cm.

Na žíle krystalizovaly minerály pravděpodobně v této sukcesi: křemen I – kalcit I – křemen II – kalcit II – kalcit III. Poměrně neobvyklá byla silná afinita křemene II ke kalcitu I, jehož krystaly křemen II porůstal a nikde jinde se nevyskytoval. Obdobně tomu bylo u kalcitu III vůči klencovité formě kalcitu II.

Křemen I tvořil podstatnou část žiloviny v podobě hřebenovitých agregátů složených z až 6 cm dlouhých šedavých krystalů. Starší generace kalcitu I narůstala na křemen I a tvořila světle žluté krátce sloupcovité, tzv. dělové krystaly o délce 3 cm. Ty prakticky všechny porůstal drobně krystalický čirý křemen II. Kalcit II krystalizoval pouze na křemeni I ve dvou formách: jednak to byly nízce klencovité žlutavé krystaly o velikosti do 1 cm sdružené do nepravidelných agregátů, jednak šestiboké tlustě tabulkovité krystaly 3 cm velké. První formu kalcitu II lokálně porůstal nejmladší kalcit III, který byl šedobílý a drobně krystalický.

07

Klencovitý světle žlutý kalcit II na křemeni I (nález 3), rozměry vzorku 7 × 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec

08

Bělavý kalcit III porůstající kalcit II na křemeni I (nález 3), šířka záběru 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec

09

Žlutý tlustě tabulkovitý kalcit II na křemeni I (nález 3), šířka záběru 13,5 cm. Sběr a foto T. Kadlec

4. Pyritová žíla

Na nejspodnějším lomovém patře se v říjnu 2014 vyskytla na sv. stěně 15 cm mocná rudní žíla s dominantním pyritem a podružným kalcitem, křemenem, galenitem a sfaleritem. Žíla měla směr SZ–JV, sklon 45° k SV a pronikala cordierit-biotitické ruly. Pyrit byl zlatožlutý, místy s náběhovými barvami, a v dutinách tvořil až 4 cm velké krychlové krystaly, obklopené šedobílým hrubě štěpným kalcitem. Z dalších sulfidů byly na žíle nalezeny sfalerit a galenit, které tvořily štěpná zrna o velikosti do 1 cm. Vzácný byl drobně krystalický arzenopyrit. Pyrit byl po okrajích lemován šedavým křemenem. Podobné krystalické pyrity se v kamenolomu nacházely také v roce 2000.

5. Křemenné žíly se sulfidickým zrudněním

V období 2016–2018 byly na 4. a 5. patře poměrně hojné výskyty křemenných žil se sulfidickým zrudněním. Mocnost žil se pohybovala v rozmezí od několika centimetrů do 20 cm. Jedna z žil byla zachycena v lomové stěně a bylo tak možno pozorovat její téměř vertikální uložení a směr přibližně S–J. Ostatní výskyty byly nalezeny pouze v odstřelených balvanech.

Dominantním minerálem žiloviny je křemen více generací. Je bílý až šedobílý, čirý, místy tmavě šedý, a kromě masivní žilné výplně tvoří často drúzovité agregáty hřebenovitého typu o délce jednotlivých krystalů 2–5 cm. Málo běžný je hrubě štěpný nebo středně zrnitý kalcit jakožto mladší výplň dutin v centrálních částech křemenných žil či drcených zón. Má šedobílou barvu a místy uzavírá drobná zrna či krystalky sulfidů. V krátkovlnném UV světle vykazuje světle růžovou luminiscenci.

Ze sulfidů se na žilách nacházely pyrit, galenit, sfalerit, arzenopyrit a chalkopyrit, jejichž akumulace a vzájemné asociace se místo od místa lišily. Nejhojnější je pyrit, který tvoří zrnité agregáty zlatožluté barvy o velikosti až 15 × 15 × 4 cm. V drúzových křemenných dutinách se pyrit vyskytuje často s kalcitem ve formě kubických nebo pentagondodekaedrických krystalů až 1 cm velkých. Spolu s pyritem se objevuje lokálně hojný galenit, který je olověně šedý a na čerstvých štěpných plochách má velmi vysoký kovový lesk. Tvoří hrubě štěpné agregáty o rozměrech až 12 × 7 × 2 cm. Převážně černohnědý, železem bohatý sfalerit (Litochleb 2001) nejčastěji tvoří štěpná zrna do 1 cm, žilky o mocnosti od několika milimetrů do 1–5 cm nebo vzácně místy rozpadavé krystaly do 5 mm na limonitem potažených krystalech šedého křemene. Vzácný je světle hnědý sfalerit v drobných štěpných zrnech. Na jedné z pozorovaných rudních žil byl poměrně hojný arzenopyrit, který se na lokalitě vyskytuje vzácně. Zde vytváří kosočtverečné nebo krátce sloupcovité krystaly, na plochách výrazně rýhované a několik milimetrů velké. Mají ocelově šedou barvu s odstínem do žluté, místy s náběhovými barvami. Lesk arzenopyritu je kovový, v odraženém světle má téměř čistě bílou barvu s velmi jemným narůžovělým odstínem. Vyskytuje se ve formě jednotlivých krystalů nebo drobně zrnitých agregátů o rozměrech až 3 × 3 × 0,5 cm. Nejvzácnější ze sulfidů je mosazně žlutý chalkopyrit, který tvoří tenké žilky nebo drobná zrna o velikosti do 5 mm zarůstající do sfaleritu. Některá zrna mají nápadné náběhové barvy. Pyrhotin a další sulfidy, jež jsou z lokality také popsány (Litochleb 2001), nebyly na žilách makroskopicky pozorovány.

10

Černohnědý hrubě štěpný sfalerit (nález 5), rozměry vzorku 9 × 6,5 cm. Sběr a foto T. Kadlec

11

Galenit s pyritem na puklině ruly (nález 5), rozměry vzorku 13 × 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec

12

Nedokonale vyvinuté krystaly sfaleritu na křemeni (nález 5), šířka záběru 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec

6. Krystaly fluoritu

Nález fluoritu z roku 2004 poskytl zatím pravděpodobně nejlepší ukázky tohoto minerálu z lokality. Na tenkých puklinách v alterovaných cordiertických rulách v sv. částech 4. patra tvořil až 1 cm velké krystaly v podobě spojek krychle s dvanáctistěnem kosočtverečným (krychle mají zkosené hrany). Byly zonálně zbarvené od téměř bezbarvých center přes světle fialovou po tmavě fialové hrany a stěny. Fluorit nepravidelně narůstal na šedavé až čiré, často oboustranně ukončené krystaly křemene dlouhé do 2 cm, místy porostlé drobně krystalickým pyritem. Pukliny zcela vyplňoval štěpný šedobílý kalcit, který se následně pro sběratelské účely odstraňoval kyselinou chlorovodíkovou. Minerály na puklinách krystalizovaly v tomto pořadí: křemen – pyrit – fluorit – kalcit.

13

Krystaly fluoritu s pyritem na křemeni (nález 6), rozměry vzorku 9 × 7 cm. Sběr a foto T. Kadlec

7. Pegmatity s turmalínem a granátem

Tělesa aplitů a pegmatitů jsou v kamenolomu málo hojná a většinou jde o deskovitá či čočkovitá tělesa o mocnosti do 50 cm a délce několika metrů. Soubor těchto žilných hornin bylo možno sledovat na sz. stěně 5. patra v září 2018. Až 40 cm mocné téměř vertikální žíly pegmatitů pronikaly cordieritickou pararulou ve směru SZ–JV. Nápadná byla jejich vnitřní zonalita: vnější části žil byly tvořeny drobně zrnitým pegmatitem až aplitem a centrální partie hrubozrnným pegmatitem. Kontakt pegmatitu s okolní rulou byl ostrý. V pegmatitech byly vedle základních horninotvorných minerálů (křemen, K-živec, plagioklas, biotit, muskovit) identifikovány černý až hnědočerný skoryl, tvořící až 10 cm dlouhé sloupcovité krystaly nebo grafické srůsty s křemenem v centrálních partiích žil, šedozelené krátce sloupcovité krystaly fluorapatitu o délce do 5 mm a hnědočervená až tmavě červená, až 1 cm velká nepravidelná zrna almandin-spessartinu. Na puklinách pegmatitů byl místy hojný drobně krystalický pyrit. Obdobný nález na stejném místě učiněn v dubnu 2019.

14

Část pegmatitové žíly s černým skorylem (nález 7), rozměry vzorku 18 × 13 cm. Sběr a foto T. Kadlec

Závěr a poděkování

Z kamenolomu je doposud popsáno přes 40 druhů minerálů (akantit, aktinolit, almandin, andezín, ankerit, arsenopyrit, cordierit, diopsid, dolomit, flogopit, fluorapatit, fluorit, freibergit, galenit, grafit, grosulár, chalkopyrit, chlorit, kalcit, Ni-kobaltin, křemen, limonit, mikroklin, muskovit, nontronit, oligoklas, opál, ortoklas, prehnit, pyrhotin, pyrit, sádrovec, sfalerit, scheelit, siderit, siderofylit, sillimanit, tetraedrit, titanit, vesuvian, wollastonit, zirkon), ale i nadále je velká šance tento seznam rozšířit. Například místa s výraznými projevy zvětrávání sulfidů v podobě sekundárních výkvětů minerálů na lomových stěnách či turmalinické pegmatity by si zasloužily větší odbornou pozornost. Neméně zajímavá je krystalografická rozmanitost krystalů křemene včetně jejich dvojčatných srůstů.

Lokalita je nadějná pro sběr minerálů, je ale důležité mít na paměti, že se jedná o činný kamenolom, do kterého je vstup možný pouze se svolením vedení. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Poděkování patří Marku Chvátalovi za stylistickou úpravu textu a Michalu Malému za informace ohledně výskytu sádrovce v srpnu 2018.

Literatura

Havránek P. (2016): Minerály z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál, 24, 4, 303–306.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. – Minerál, 27, 2, 118–127.

Kadlec T., Pauliš P., Pour O., Fediuk F. (2016): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál, 24, 6, 515–523.

Litochleb J. (2001): Pelhřimovský stříbronosný revír. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 9, 102–121.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.