Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. - Minerál, 27, 6.

Činný kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století. Drcené kamenivo se těží na sedmi patrech, produkce za rok 2012 činila 55 000 m3. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných krystalů fluoritu, kalcitu a barytu a nedalekými zbytky po těžbě polymetalického zrudnění, resp. stříbra (galenit, sfalerit, chalkopyrit, tetraedrit).

Geomorfologicky patří oblast do benešovské pahorkatiny v rámci středočeské pahorkatiny a geologicky do středočeské ostrovní zóny, resp. k ondřejovskému metamorfovanému ostrovu, tvořeného proterozoickými sedimenty českobrodského permu. Vlastní ložisko tvoří regionálně metamorfovaný dioritový masiv pronikaný leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných. Na základě petrografie lze hlavní horniny rozdělit do tří skupin; 1. amfibolický křemenný diorit (tmavě šedé velmi jemnozrnné usměrněné horniny se složením křemen, andezín, amfibol, titanit, rudní minerály), 2. amfibolický diorit (šedá středně zrnitá hornina složená z plagioklasu, amfibolu, křemene a biotitu, akcesoricky titanitu a rudních minerálů) a 3. žula (bělošedá středně zrnitá, složená z ortoklasu, mikroklinu, plagioklasu, křemene, biotitu a muskovitu) (Godany et al. 2014).

obr.1

Celkový pohled na lokalitu od jihu, stav září 2019, foto M. Malý.

Popsané minerály z lokality a blízkého okolí (50): aktinolit, allanit-Ce, andezín, anglesit, ankerit, argentit, arzenopyrit, azurit, baryt, beryl, biotit, bornit, cerusit, covellin, diopsid, epidot, fluorapatit, fluorit, franklinit, galenit, grosulár, hematit, hemimorfit, hydrozinkit, chalkopyrit, ilmenit, kalcit, klinochlor, kobaltin, křemen, laumontit, linarit, magnetit, malachit, markazit, mikroklin, muskovit, ortoklas, prehnit, pyrit, sádrovec, sfalerit, scheelit, skoryl, smithsonit, stříbro, titanit, tetraedrit, vesuvian, wollastonit (Kratochvíl 1963, Bernard 1965, Velebil 1999).

Níže popisované nové mineralogické nálezy pocházejí z období druhé poloviny roku 2018 až roku 2019. Jedná se o nálezy 1. jehlicovitých krystalů malachitu s krystaly křemene, 2. dutin s krystaly epidotu, skorylu a hematitu, 3. radiálně paprsčitých agregátů fluoritu, 4. křemenných žil s allanitem-Ce a titanitem, 5. – wolframové mineralizace v blízkosti granátického pegmatitu, 6. – kalcitové žíly s hojnými drúzovými dutinami a 7. – krystalů a kalcitu a laumontitu.

1. Nález malachitu

Ve východní části 2. patra (počítáno shora) byly v září 2018 a červenci 2019 těžbou zastiženy pásma drobných puklin pronikajících silně alterované amfibolické diority. Téměř svislé pukliny měly mocnost od prvních milimetrů do 3 cm a směr SZ–JV. Minerální sukcese výplně puklin: křemen I – chalkopyrit – pyrit – kalcit – křemen II – limonit – malachit. Stěny puklin byly pokryty křemenem, který tvořil až 15 mm dlouhé šedobílé krystaly. Mladší generace křemene, narůstající na kalcit, byla téměř čirá nebo světle žlutá a tvořila oboustranně ukončené, až 15 mm velké krystaly. V nepravidelných zrnech nebo nedokonale vyvinutých krystalech o velikosti do 1 cm na křemen nasedal mosazně žlutý chalkopyrit. V jeho blízkosti se vzácně vyskytl drobně krystalický pyrit. Nejhojnějším minerálem puklin byl kalcit, který byl šedobílý, místy až bezbarvý a tvořil hrubě štěpné masy zcela vyplňující pukliny, případně skalenoedrické krystaly o délce do 15 mm. Kalcit vykazuje v krátkovlnném UV světle výraznou oranžovočervenou luminiscenci. Na křemenu a kalcitu byly hojné tenké povlaky tmavě hnědého limonitu. V blízkosti alterovaného chalkopyritu se vyskytly jehlicovité radiálně uspořádané krystaly tmavě zeleného malachitu o délce do 5 mm. Malachit není z kamenolomu Stříbrná Skalice dosud popisován, na rozdíl od hald po těžbě polymetalického zrudnění, kde je poměrně hojný ve společnosti azuritu. Malachit v barytové žilovině hald tvoří nehojné jehličky, povlaky a polokulovité agregáty (Bernard 1965).

obr.2

Malachit, chalkopyrit, baryt – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 12 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

obr.3

Malachit, limonit, křemen – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 10 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1319

Křemen – kamenolom Stříbrná Skalice; délka krystalu 14 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

2. Nález epidotu, skoryl-dravitu a hematitu

V průběhu srpna 2019 bylo zaznamenáno několik výskytů puklin alpského typu na 5. a 7. patře. Na puklinách amfibolických křemenných dioritů se vyskytla zajímavá minerální asociace tvořená epidotem, klinochlorem, kalcitem, skorylem, pyritem, ilmenitem, titanitem a fluorapatitem. Sběratelsky nejzajímavější byl epidot, který tvořil dlouze prizmatické tmavě zelené až pistáciově zbarvené krystaly o délce až 6 cm. Měly výrazné podélné rýhování a vzácností nebylo ani oboustranné ukončení krystalovými plochami. Epidot narůstal na černozelené až šedozelené červíčkovité či kulovité radiálně paprsčité agregáty klinochloru, který pukliny místy zcela vyplňoval. Na stěny puklin narůstaly velmi drobné krystaly šedobílého křemene. Téměř černý aktinolit tvořil krátce prizmatické krystaly s kosočtverečným průřezem o velikosti do 5 mm. Poměrně hojný byl černý, na hranách hnědočerný tence jehlicovitý až vláknitý skoryl-dravit, jehož krystaly byly uspořádány do radiálně paprsčitých agregátů o průměru až 7 cm, vyplňujících tenké pukliny. Vzácně tvořil skoryl-dravit v dutinách jednotlivé krystaly o délce až 3 cm. Pyrit se vyskytl v podobě hrubě štěpných agregátů o rozměrech až 6 × 5 cm nebo hexaedrických krystalů o velikosti 1 cm. Zajímavý je výskyt tence tabulkovitých, až 15 mm velkých krystalů hematitu. Ty byly černé, polokovově až kovově lesklé a zarůstaly do drobně zrněného tmavě zeleného klinochloru či hrubě štěpného šedobílého kalcitu. Na puklinách se vzácně vyskytl světle hnědý titanit, narůstající na klinochlor a tvořící sekerovité skelně lesklé krystaly o velikosti do 4 mm, a fluorapatit jako šestiboké šedozelené až modrozelené oboustranně ukončené 2 mm dlouhé krystaly. Vzácný byl také světle zelenkavý až šedobílý prehnit v drobně krystalických agregátech o velikosti do 3 cm.

Posloupnost krystalizace jednotlivých minerálů puklin lze přibližně stanovit jako křemen – aktinolit – klinochlor – hematit – pyrit – epidot – titanit – prehnit – fluorapatit – skoryl-dravit – kalcit.

Podobné nálezy epidotu pocházejí z roků 2005, 2008, 2011 a 2013, kdy byly v lomu nacházeny až 8 cm dlouhé krystaly. Bernard (2000) přiřazuje výskyty epidotu, prehnitu, kalcitu a dalších minerálů z puklin dioritu v lomu Na Marjánce k alpské asociaci typu C. Epidot se v kamenolomu vyskytoval také spolu s wollastonitem, granátem a vesuvianem na kontaktu mramoru a aplitické horniny v 70. letech minulého století (ústní sdělení Miroslav Šedina). Z kontaktů vápenců s granodiority uvádí Láznička (1965) z lomu Na Marjánce a svahů vrchu Čapík u Stříbrné Skalice bílé vějířovité stébelnaté agregáty wollastonitu s 1 cm dlouhými stébly epidotu a granátem.

IMG 1332

Epidot, prehnit, klinochlor – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 8 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1303

Epidot – kamenolom Stříbrná Skalice; délka krystalu 18 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1310

Epidot, klinochlor – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 40 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1325

Hematit, titanit, aktinolit – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 40 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1330

Skoryl-dravit, epidot, titanit – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 38 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1315

Skoryl-dravit – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 50 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

3. Nález fluoritu

V červenci 2019 se ve východních částech 2. lomového patra vyskytly netypické ukázky fluoritu. Na tenkých puklinách amfibolického dioritu byly hojné drobné krystaly světle béžového, místy bezbarvého kalcitu a křídově bílého barytu, na které nasedaly ploché radiálně paprsčité a zonálně zbarvené agregáty fluoritu o průměru až 8 cm. Centrální části měly tmavě fialovou barvu, jež přecházela přes světle fialovou až bezbarvou k okrajům, které byly opět tmavě fialové.

Fluorit se v lomu Na Marjánce častěji vyskytuje ve formě světle zelenomodrých oktaedrických krystalů o velikosti do 2 cm na baryt-kalcitových žilách, jako např. v letech 2006, 2011, 2012 a 2017. Láznička (1965) uvádí tmavě fialové kůry fluoritu nebo shluky krychliček na trhlinách granodioritu a zelené krystaly v žilce kalcitu.

obr.11

Fluorit, baryt, kalcit – kamenolom Stříbrná Skalice; šířka záběru 58 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

4. Nález allanitu-Ce a titanitu

V podlaze 6. patra u paty sz. stěny byla v srpnu 2019 nalezena křemenná žíla pronikající amfibolický diorit. Její mocnost byla velmi proměnlivá od prvních centimetrů do 20 cm, kontakt byl ostrý a konkordantní s vnitřní stavbou okolní horniny; celá žíla byla značně zvrásněná. Zcela dominantní byl šedobílý až křídově bílý křemen, do kterého nahodile zarůstala nepravidelná hrubě štěpná, do 1 cm velká zrna bezbarvého živce. Poměrně hojná byla oválná zrna hnědočerného smolně lesklého allanitu-Ce o velikosti do 12 mm. Typickým znakem byly světle hnědé pleochroické dvůrky lemující nestabilní allanit-Ce. Některá zrna allanitu-Ce byla zcela nebo částečně zatlačena světle žlutým až hnědým minerálem blíže neurčeného složení (bastnäsit-Ce ?). Světle hnědý titanit se vyskytoval na puklinách křemenné žíly v podobě až 5 mm krystalů psaníčkovitého tvaru v těsné blízkosti jemně šupinkatého muskovitu.

obr.12

Allanit-Ce – kamenolom Stříbrná Skalice; velikost zrna 12 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

5. Nález scheelitu a granátického pegmatitu

V sz. částech nejspodnějšího patra byla koncem srpna 2019 nalezena v odstřelených balvanech 5 cm mocná pegmatitová žilka tvořená vedle šedého křemene a bílých živců nedokonale krystalovými plochami omezenými zrny granátu, pravděpodobně almandinu. Hnědočervená až oranžově červená zrna o velikosti do 1 cm byla seskupena do plošných útvarů v centrálních částech pegmatitu. Z dalších minerálů byl přítomen drobně krystalický muskovit a světle zelenkavý fluorapatit. Pegmatit pronikal silně chloritizovanou biotit-amfibolitovou horninu, která obsahovala hojný bezbarvý scheelit, jehož až 3 mm velká nepravidelná zrna vykazovala v krátkovlnném UV světle typickou modrobílou luminiscenci.

6. Nález kalcitu

V polovině roku 2018 postupující těžba na sv. stěně 6. lomového patra zastihla rozsáhlou tektonickou poruchu vyplněnou kalcitem s hojnými drúzovými dutinami. Směr svislé poruchy byl Z–V a mocnost se pohybovala v rozmezí 5–25 cm. Ploché dutiny o rozměrech až 100 × 100 × 6 cm poskytly velké množství ukázek krystalovaného kalcitu světle šedožluté barvy. Pseudohexagonální krátce sloupcovité nebo nízce skalenoedrické, vzácně zdvojčatělé krystaly byly až 4 cm velké a vyskytovaly se často ve volných drúzách o velikosti do 10 × 10 cm. Některé partie dutin byly vyplněny drceným kalcitem a tmavě hnědým jílem. V žilovině se vzácně vyskytl světle fialový fluorit v drobných zrnech a drobně krystalický pyrit. V blízkosti této poruchy byly nalezeny také ukázky krystalického světle zelenkavého prehnitu.

7. Nález kalcitu a laumontitu

V září roku 2019 byl na severní stěně 5. lomového patra uskutečněn nález tektonické poruchy vyplněné krystaly laumontitu a kalcitu. Porucha o mocnosti do 8 cm pronikala alterované amfibolické diority ve směru S–J u paty lomové stěny. Stěny pukliny nejprve porůstala starší generace šedobílého kalcitu I, tvořící krátce skalenoedrické krystaly o velikosti do 5 mm, na které hojně narůstal křídově bílý až světle růžový stébelnatý laumontit o délce krystalů do 8 mm. Ty byly často seskupené do ježkovitých agregátů. Místy byl hojný šedobílý baryt v tlustě tabulkovitých krystalech o délce do 4 cm, seskupených do radiálně paprsčitých agregátů. Na laumontit nahodile nasedal mladší kalcit II, jehož hojnoploché krystaly měly narůžovělou barvu a rozměry až 3 × 1,5 cm. U kalcitu II byly vzácně pozorovány zdvojčatělé srůsty krystalů. Vzácný byl bezbarvý až světle fialový fluorit v drobně krystalických agregátech o velikosti do 3 mm. Křemen ani sulfidy nebyly na puklině nalezeny.

Posloupnost krystalizace jednotlivých minerálů na puklině lze stanovit jako kalcit I – baryt – laumontit – fluorit – kalcit II.

Velmi podobné nálezy krystalů kalcitu s laumontitem a barytem pocházejí z kamenolomu také z roku 2011 a 2012.

IMG 1396

Kalcit, laumontit – kamenolom Stříbrná Skalice; rozměry vzorku 10 × 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

IMG 1397

Kalcit, laumontit – kamenolom Stříbrná Skalice; rozměry vzorku 6,5 × 4 cm. Sběr a foto T. Kadlec.  

Poděkování

Rádi bychom poděkovali Marku Chvátalovi za stylistickou úpravu textu a odborné připomínky, Miroslavu Šedinovi za informace ohledně výskytů epidotu v kamenolomu a Petru Gadasovi za konzultaci ohledně složení turmalínu.

Lokalita je činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení. V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte prvního z autorů. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Literatura

Bernard J. H. (1965): Mineralogie polymetalických rudních žil ve Stříbrné Skalici a Hradových Střímelicích. – Sborník geol. Věd, Ústř. Úst. Geol., 5, 183–209, Praha.

Godany J., Jandová T., Poňavič M., Rýda K., Buda J., Rambousek P., Knésl I., Večeřa J., Pecina V. (2014): Pasportizace lomů přírodního kameniva ČR. – ČGS, Praha.

Kratochvíl J. (1963): Topografická mineralogie Čech. – Nakl. Čs. Akad. Věd, 87–90, Praha.

Láznička P. (1965) in Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–1965. – Academia, 619–621, Praha.

Velebil D. (1999): Polymetalický rudní revír Stříbrná Skalice – Hradové a Kostelní Střímelice. − Minerál, 7, 3, 214–220.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.