Kadlec T. (2019): Nález amfibolů v dálničním zářezu u Bernartic. - Minerál, 27, 6.
Během modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi EXIT 56 Soutice a EXIT 66 Loket, prováděné firmou Eurovia CS, a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování komunikace bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice a 550 m sv. od Sedlic v blízkosti vodní nádrže Švihov, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů aktinolitu a tremolitu.
Hadcové těleso, konkordantně uložené v biotitických pararulách zhruba mezi údolím Želivky a Borovského potoka, je protažené ve směru zhruba V–Z v délce asi 3,5 km a maximální šířce 800 m ve svém středu (Beneš et al. 1963). Petrograficky hadec studoval Kratochvíl (1947), jenž jej popisuje jako zelenošedou horninu se smyčkovou strukturou, tvořenou relikty olivínu a tremolitem. Akcesorickými součástmi jsou magnetit, Cr-spinelid (Cr a Mg bohatý hercynit) a chlorit. Na základě novějších petrografických popisů lze konstatovat, že ve zdejším zelenočerném jemnozrnném hadci vedle reliktního olivínu dominují serpentinové minerály (antigorit a chryzotil) (ústní informace F. Fediuk). Především mineralogií mladších výplní puklin hadců těžených v činném kamenolomu Bernartice (spol. SHB s.r.o. Bernartice) se zabývali Pauliš et al. (2011).
Nález amfibolů pochází ze sz. okraje hadcového tělesa. Na kontaktu alterovaného, značně rozpadavého hadce a okolních silně migmatitizovaných biotitických pararul byla vyvinuta až 1 m mocná žíla pegmatitu tvořeného křemenem, K-živcem, plagioklasem, muskovitem, biotitem a šedozeleným fluorapatitem. Pegmatit byl hrubozrnný, v centrálních partiích žíly byly nahodile přítomny polohy písmenkového pegmatitu a vzácně drobné dutiny s krystaly šedohnědého křemene o velikosti do 2 cm.
V těsné blízkosti pegmatitu byla v hadci vyvinuta asi 4 × 2 m velká poloha horniny tvořené dominantním aktinolitem a podřadným biotitem. Aktinolit tvořil tence sloupcovité krystaly světle zelené, šedozelené, pistáciové až vzácně smaragdové barvy. Skelně lesklé podélně rýhované krystaly dosahovaly délky až 8 cm. Tence tabulkovitý silně alterovaný biotit vyplňoval prostory mezi krystaly aktinolitu a měl hnědožlutou až světle zlatavou barvu.
Pegmatitová žíla byla lemována v délce 10 m až 1 m mocnou polohou tremolit-biotitové horniny, vůči které měla zcela ostrý kontakt. Tremolit se vyskytoval ve formě jehlicovitých až vláknitých krystalů sdružených do snopků o délce do 3 cm, zarůstajících do alterovaného, zlatavě zbarveného biotitu. Šedé až bezbarvé hedvábně lesklé agregáty tremolitu nebyly v hornině nikterak orientovány a vyskytovaly se nahodile vůči okolnímu pegmatitu. Podobné nálezy tremolitu pocházejí také z východní okrajové partie činného kamenolomu Bernartice poblíž styku s okolními pararulami (ústní sdělení M. Chvátal, sběr z roku 1999). V zářezu byly dále nalezeny na puklinách hadce povlaky bezbarvého až šedomodrého chalcedonu. Povrch chalcedonu byl laločnatý s hojnými kulovitými výběžky. Hadec protínalo několik žil křídově bílého magnezitu, jejichž některé části byly přeměněny na opálovou hmotu světle béžové barvy.
Dálniční zářez bude v rámci modernizace zasanován ocelovými kotvami a sítěmi, což zcela znemožní jakýkoliv sběr výše popisovaných minerálů. V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Pohled na staveniště v dálničním zářezu v km 61,700 od jihovýchodu. Foto T. Kadlec
Hrubě stébelnatý aktinolit, rozměry vzorku 18 × 11 cm. Sběr a foto T. Kadlec
Šedobílý tremolit v biotitu, rozměry vzorku 6 × 4 cm. Sběr a foto T. Kadlec
Poděkování
Rád bych poděkoval Marku Chvátalovi za stylistickou úpravu textu a informace ohledně výskytu tremolitu v kamenolomu Bernartice.
Literatura
Beneš K. et al. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000 M-33-XXII Jihlava. – Geofond, Praha.
Kratochvíl F. (1947): Příspěvek k petrografii českého krystalinika. – Sbor. St. geol. Úst. Čs. Republ., 14, 449–536. Praha.
Pauliš P., Kadlec T., Jebavá I., Civiš S., Smutný Z. (2011): Mineralogie kamenolomu Bernartice u Dolních Kralovic. – Minerál, 6, 492–500.