Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. - Minerál, 29, 2, České Budějovice.
Nejbližší okolí Golčova Jeníkova vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od města Čáslav spadá geologicky do monotónní jednotky moldanubika reprezentované sillimaniticko-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Kontakty mezi pegmatity a pararulou jsou místy ostré, někdy jsou přechodné s vyvinutou muskovitickou zónou mocnou do 30 cm. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Blokové K-živce a křemenná jádra jsou vzácné. Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm3.
Předložený článek informuje o nálezu nového dutinového pegmatitu, ve kterém byl kromě běžných pegmatitových minerálů nalezen anatas a rutil. Lokalita byla objevena během mineralogicko-geologického průzkumu v roce 2016 a koncem roku 2020 otevřena výkopovými pracemi. Jelikož se nejedná o jediné v oblasti nalezené těleso se zajímavými minerály, byl pegmatit označen jako pegGJ III. Další nálezy budou postupně zpracovávány a zveřejňovány. Popisovaný nález je situován na skalním defilé v lesním porostu přibližně 3,5 km jv. od Golčova Jeníkova.
Studovaný pegmatit u Golčova Jeníkova, stav v listopadu 2020. Foto T. Kadlec
Idealizovaný nákres pegmatitu ve vertikálním řezu směru Z-V, 1 – biotit-sillimanitická pararula, 2 – pegmatit, 3 – muskovit-albitová poloha, 4 – blokové K-živce, 5 – křemenná jádra, 6 – dutiny s krystaly albitu, muskovitu a turmalínu, 7 – anatas, rutil (pětiúhelníky), almandin-spessartin
Popis nálezu
Pegmatitové těleso, které je pozorovatelné na skalní stěně v profilu směru Z-V, má délku 4 m a maximální mocnost 90 cm. Je ukloněné pod 30° k Z a podle vnitřní foliace okolní biotit-sillimanitické pararuly upadá pod 40° k J. Kontakty pegmatitu s pararulou jsou nezřetelně ostré doprovázené drobnou tektonikou či přechodné především v místech vyvinuté muskovit-albitové zóny. V pegmatitu lze vyčlenit několik jasně zřetelných, texturně odlišných jednotek. Při kontaktech s pararulou převládá středně zrnitá granitická jednotka, ve které byly vzácně pozorovány hnízda písmenkového pegmatitu. Směrem do středu tělesa pegmatit značně hrubne až do blokových K-živců a křemenných jader. V levé části žíly byly vyvinuty až 40 cm dlouhé dutiny vyplněné převážně stupňovitě srůstajícími krystaly albitu, tabulkovitým muskovitem a až 4 cm dlouhými krystaly hnědočerného turmalínu. Nejzajímavější však byla silně porézní muskovit-albitová poloha vyvinutá pod velkými centrálními dutinami při kontaktu pegmatitu s pararulou. Měla rozměry přibližně 70 × 30 cm a volně bez jakéhokoliv ostrého kontaktu přecházela jak do pegmatitu, tak okolní horniny. Dominantní byl albit, který tvořil bělavé až světlé béžové skelně lesklé krystalky o velikosti do 1 cm. Albit se vzájemně prorůstal s tabulkovitým muskovitem, který vytvářel v drobných dutinkách téměř čiré perleťově lesklé krystalky. Některé muskovity byly nápadné svou světle nazelenavou barvou. Méně hojné byly modrozelené sloupečkovité krystaly fluorapatitu o délce do 4 mm, které byly často duté a měly cukrovitý povrch, což by mohlo poukazovat na jejich rekrystalizaci. Hnědočerný skoryl-dravit tvořil dlouze prizmatické až 2 cm dlouhé krystaly. Některé turmalíny byly tence jehličkovité až vláknité. Křemen byl vzácný v podobě malých čirých krystalků. V dutinkách mezi krystaly albitu a muskovitu byl vzácně nalezen anatas, jehož světle až tmavě modré vysoce lesklé krystaly o velikosti kolem 1 mm měly typický dipyramidální tvar a někdy na sebe paralelně narůstaly. Některé anatasy zarůstaly do muskovitu. Hojnější byl rutil, který se vyskytoval v podobě hnědožlutých až slámově žlutých tence stébelnatých až jehlicovitých krystalků o délce do 3 mm, které se vzájemně prorůstaly pod zákonitým úhlem 65°35´ a tvořily tabulkovité agregáty o průměru do 5 mm. Vzácně tvořil rutil černé krystaly o velikosti do 2 mm zarůstající do muskovitu. Společně s anatasem a rutilem se vyskytovaly poměrně hojné tmavě někdy světle zelené radiálně paprsčité agregáty chloritu o velikosti do několika mm. V muskovit-albitové poloze byly nalezeny 2 mm velké pseudomorfózy limonitu po krystalech pyritu; nepřeměněný pyrit byl velmi vzácný. Na přechodu mezi muskovit-albitovou zónou a pegmatitem bylo vzácně nalezeno několik krystalů almandin-spessartinu. Jednalo se o relikty korodovaných krystalů o velikosti do 0,5 cm. Měly stupňovitý až kostrovitý tvar a oranžovočervenou barvu.
Oboustranně ukončený krystal anatasu s jehlicemi rutilu, šířka záběru 1,55 mm. Foto P. Škácha
Jehlicovitý rutil, šířka záběru 3,6 mm. Foto P. Škácha
Světle modrý krystal anatasu s albitem a muskovitem, šířka záběru 1,66 mm. Foto P. Škácha
Krystal anatasu v muskovitu, šířka záběru 2,5 mm. Foto P. Škácha
Srostlice krystalů rutilu v muskovitu, šířka záběru 1,81 mm. Foto P. Škácha
Korodovaný almandin-spessartin s muskovitem, šířka záběru 10 mm. Foto T. Kadlec
Diskuze a závěr
Anatas a rutil nebyl v jiných částech popisovaného pegmatitového tělesa nalezen. Jejich výskyt je zcela vázán na muskovit-albitovou polohu, která pravděpodobně vznikla metasomatickým zatlačováním K-živců bezprostředně po utuhnutí taveniny pegmatitu (Mozola et al. 2017). Anatas i rutil jsou nejmladší minerální fáze pegmatitu a jejich nápadná prostorová afinita s chloritem poukazuje na tzv. alpskou paragenezi související pravděpodobně s geochemickou povahou okolní horniny i vlastního pegmatitu. Další fáze TiO2 brookit nebyl na studovaných vzorcích nalezen, ale není vyloučeno, že byl z důvodu malých rozměrů přehlédnut.
Podobné nálezy anatasu, rutilu či brookitu pocházejí vzácně i z jiných pegmatitových lokalit v České republice. Asi nejznámější je Bobrůvka ve strážeckém moldanubiku, se svými dutinovými pegmatity, odkud jsou popisované až 2 mm velké dipyramidální krystaly anatasu hnědočerné až černé barvy vyskytující se v asociaci s brookitem a vzácným rutilem (Sekanina 1928, Gadas et al. 2014, Mozola et al. 2017). V asociaci s chloritem popisuje anatas například také Kadlec (2011) z pegmatitu na rozhraní skarnů a ortorul ve vlastějovickém lomu. Výskyty tence jehličkovité formy rutilu v pegmatitech či na ně vázaných muskovitických žilách jsou velmi vzácné. Např. Kynický a Kynický (2002) uvádějí jehlice narůstající na křemen v pegmatitech u Skleného nad Oslavou.
Rád bych poděkoval P. Škáchovi za fotografie minerálů, P. Gadasovi za poskytnutí článků k dané problematice a prof. Milanu Novákovi za přečtení předloženého textu.
V případě zájmu o vzorky s anatasem a rutilem pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o lokalitě včetně dalších článků a fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Literatura
Gadas P., Hrazdil V., Novák M., Houzar S. (2014): Minerály dutin jednoduchých pegmatitů a je doprovázejících muskovitových žil strážeckého moldanubika, Česká republika. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 49, 2, 49-71.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2011): Geologické minulost České republiky. – Academia, Praha.
Kadlec T. (2011): Nový nález anatasu ve Vlastějovicích. − Minerál, 19, 6, 490-491.
Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291-296.
Kynický J., Kynický J., (2002): Pegmatitový roj severně od Skleného nad Oslavou. – Minerál, 10, 6, 433–434.
Mozola J., Gadas P., Hrazdil V., Radková P. (2017): Anatas, brookit a rutil z pegmatitu u Bobrůvky, strážecké moldanubikum, Česká republika. – Bull. mineral.–petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 25(1), 3–11.
Sekanina J. (1928): Nerosty moravských pegmatitů. – Čas. Morav. zem. muzea, 10, 6–7, 113–224.