Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec T., Malý M. (2020): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice II. - Minerál, 28, 6.

Kamenolom nazývaný Na Marjánce a provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s., se rozkládá přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu těží na sedmi patrech. Lokalita je mezi sběrateli minerálů známa především výskyty pěkných zelených krystalů fluoritu, velkých barytů, různými typy kalcitu, krásných ukázek wollastonitu nebo v neposlední řadě epidotu z novějších nálezů.

Ložisko je tvořeno regionálně metamorfovaným dioritovým masivem pronikaným leukokratními žilnými žulami a sousedícím mladším benešovským granodioritem středočeského plutonu. Převládajícím horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority částečně usměrněné, které jsou v převážné části sz. partií ložiska. V jv. části je hornina silně tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy, prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Kromě různých typů dioritu byly v kamenolomu zjištěny menší čočky ortorul, dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných.

Na základě petrografie dělí Godany et al. (2014) hlavní těžené horniny do tří skupin; 1. amfibolický křemenný diorit (tmavě šedé velmi jemnozrnné usměrněné horniny se složením křemen, andezín, amfibol, titanit, rudní minerály), 2. amfibolický diorit (šedá středně zrnitá hornina složená z plagioklasu, amfibolu, křemene a biotitu, akcesoricky titanitu a rudních minerálů) a 3. žula (bělošedá středně zrnitá, složená z ortoklasu, mikroklinu, plagioklasu, křemene, biotitu a muskovitu).

Nově předložený článek volně navazuje na mineralogické nálezy obou autorů z druhé poloviny roku 2018 až roku 2019 publikované v časopisu Minerál, ročník 27, č. 6 (Kadlec a Malý 2019). Níže popisované nové nálezy minerálů pocházejí z konce roku 2019 a roku 2020. Jedná se o nález 1. velkých dutin s krystaly barytu, fluoritu a kalcitu, 2. krystalů ametystu, 3. alpských puklin s prehnitem, kalcitem a laumontitem a 4. krystalů fluoritu s kalcitem.

1. Dutiny s krystaly barytu, fluoritu a kalcitu

Začátkem března 2020 byla na severovýchodní stěně 4. patra (počítáno shora) odkryta těžebními pracemi mohutná tektonická porucha, jenž měla směr SSZ-JJV, byla téměř kolmá a její mocnost kolísala od 50 do 100 cm. Drcené pásmo prostoupené karbonáty, křemenem a barytem prochází přes všechna lomová patra a proniká amfibolické diority a žilné granity. Nápadná je až 50 cm mocná šedozelená až šedobílá silně alterovaná zóna jílovitého charakteru, která lemuje pásmo přednostně ze západní strany. V průběhu března a dubna 2020 byl autory postupně otevírán rozsáhlý soubor poměrně velkých dutin, které se soustředily v centrálních částech poruchy. Největší z nich dosahovaly rozměrů více jak 100 × 100 × 7 cm a měly bohatou drúzovitou výzdobu a svými parametry se řadí mezi významné lokalitní nálezy, které poskytly velké množství kvalitních sběratelských ukázek.

Nejstarším minerálem byl drobně krystalický světle záhnědový křemen, který pokrýval stěny dutin, místy v podobě laločnatých výběžků o délce do 2 cm. Na křemen narůstal světle až tmavě hnědý ankerit. Jeho nízce klencovité skelně až perleťově lesklé krystaly o velikosti do 1 cm se sdružovaly do nepravidelných agregátů o rozměrech až 5 × 5 cm. Některé ankerity měly navětralý povrch zemitého vzhledu. Vzácné byly vrtulovitě stočené paralelně srůstající krystaly. Na ankerit přednostně narůstaly drobné silně limonitizované oktaedrické a vzácně pentagondodekaedrické krystaly pyritu. S ankeritem se vyskytovala nejstarší generace kalcitu I, která narůstala na křemen a tvořila malé 5 mm velké skalenoedrické světle šedavé krystalky. Kalcit I oproti ostatním mladším generacím vykazoval světle růžovou luminiscenci v krátkovlnném UV světle. Velmi zajímavý byl hojný výskyt fluoritu nasedající na kalcit I. Téměř čiré nebo světe žlutavé hexaedrické krystaly o velikosti do 3 mm, vzácně 5 mm, porůstaly plochy i několik dm2. Nejhojnějším minerálem dutin byl baryt. Jeho tence tabulkovité skelně lesklé krystaly měly světle béžovou, bělavou, světle růžovou až skoro čirou barvu a seskupovaly se do snopkovitých a vzácně růžicovitých útvarů o velikosti až 3 cm na plochách až 50 × 50 cm. Samostatné krystaly byly ojedinělé. Některé barytové agregáty byly potaženy rezavým až tmavě hnědočerným tenkým povlakem limonitu. Velmi estetické byly krystaly nejmladšího kalcitu III. Až 7 cm velké skalenoedrické světle žluté nebo světle šedobílé krystaly narůstaly na baryt nebo tvořily v dutinách volné krystaly místy paralelně srůstající. Častý u nich byl zákonitý srůst dvou krystalů podle báze (0001). Velmi vzácně byl nalezen šedomodrý opál, který tvořil až 1 mm mocné povlaky v silně alterovaných partiích poruchy. Posloupnost krystalizace dutinových minerálů: křemen – ankerit – pyrit – kalcit I – fluorit – kalcit II – baryt – kalcit III – limonit.

V místě tektonické poruchy byl koncem června 2020 proveden další odstřel, který odkryl soubor velkých dutin o rozměrech až 80 × 80 × 20 cm při patě severovýchodní stěny 4. patra. Ty poskytly velké množství kvalitních mineralogických ukázek především barytu a kalcitu ve stejné podobě jako z předešlého odstřelu. Dutiny byly vyplněny rezavým jílem, který uzavíral oboustranně krystalizované drúzovité ukázky o velikosti až 20 cm. Zajímavá byla až 20 cm mocná poloha světle šedozelené až světle hnědé křemenné hmoty, která měla místy charakter opálu s typickým lasturnatým lomem. Ta byla tektonicky podrcena a následovně dohojena mladším kalcitem, který tvořil skalenoedrické často zdvojčatělé podle báze (0001) světle žlutavé až bezbarvé krystaly o velikosti do 3 cm. Bezbarvý až světle žlutý fluorit byl v této části poruchy zastižen pouze v jedné zcela zborcené dutině o rozměrech přibližně 30 × 10 × 10 cm. Tato dutina poskytla jedny z nejlepších ukázek fluoritu ze zmiňované poruchy.

Odstřel byl odtěžován v průběhu srpna 2020. V těženém materiálu bylo nalezeno, po rozbití větších bloků, několik kvalitních ukázek krystalického fluoritu. Většina vzorků s barytem a kalcitem byla bohužel značně poškozena těžbou. V dutinách tenké křemenné žíly byly nalezeny až 1 cm velké krátce prizmatické vysoce lesklé krystaly záhnědy. Ke konci měsíce bylo autory ve zbytcích odstřelené poruchy nalezeno, jimi zatím v kamenolomu nezjištěné, zrudnění reprezentované tetraedritem a sfaleritem. Na tenkých do 3 cm mocných křemen – karbonátových žilkách pronikajících silně alterovaný světle šedozelený diorit se velmi vzácně vyskytly až 3 × 1 × 1 cm velké drobně až středně zrnité nepravidelné agregáty tetraedritu, do kterého zarůstal drobně krystalický pyrit. Tmavě hnědý kovově lesklý sfalerit ve štěpných zrnkách o velikosti do 3 mm asocioval s pyritem a chalkopyritem a zarůstal do štěpného šedobílého kalcitu. V jedné z četných dutin byly na bezbarvých 1 cm dlouhých skalenoedrických krystalech kalcitu zaznamenány drobné radiálně paprsčité agregáty jehličkovitých světle až tmavě hnědých krystalů goethitu.

01

Pohled na kamenolom od severovýchodu z místa 1. popisovaného nálezu, stav duben 2020, foto M. Malý.

02

Čerstvě otevřená dutina s krystaly barytu, fluoritu a kalcitu (nález 1, březen), šířka záběru: 20 cm. Foto T. Kadlec.

03

Z dutiny právě vytažená ukázka barytu s fluoritem (nález 1, březen), rozměry vzorku: 18 × 12 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

04

Srostlice skalenoedrických krystalů kalcitu (nález 1, březen), rozměry vzorku: 7,5 × 5 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

05

Čerstvý nález ukázky krystalů kalcitu (nález 1, březen), rozměry vzorku: 16 × 11 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

06

Skalenoedrické kalcity s náběhově zbarvenými povlaky limonitu (nález 1, březen), šířka záběru: 30 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

07

Barytové agregáty s čirými krystaly fluoritu (nález 1, březen), šířka záběru: 23 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

08

Krystalovaný baryt v asociaci s fluoritem a kalcitem (nález 1, březen), šířka záběru: 39 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

09

Dutina s krystalovanými agregáty barytu na fluoritu a kalcitu (nález 1, březen), šířka záběru: 12 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

10

Skalenoedrické krystaly kalcitu (tzv. plovák), rozměry vzorku: 7 × 5 cm (nález 1, březen). Sběr a foto T. Kadlec.

11

Baryt v asociaci s fluoritem a kalcitem (nález 1, březen), šířka záběru: 68 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

12

Baryt na kalcitu (nález 1, březen), rozměry vzorku: 7 × 4,5 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

13

Srůst krystalů kalcitu podle báze (0001) na barytu a starším kalcitu (nález 1, červen), šířka záběru: 5 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

2. Kalcitové dutiny s krystaly ametystu

V prosinci 2019 a lednu 2020 se nacházely na západní stěně 3. patra (počítáno shora) několik cm mocné křemen – kalcitové žilky pronikající alterované diority. Starší světle hnědý drobně krystalický křemen I pokrýval stěny puklin a byl porůstán světle šedobílými až světle žlutými tzv. dělovými krystaly kalcitu o délce do 2 cm. Některé části puklin kalcit zcela vyplňoval. Na kalcit narůstal ojediněle křemen II, jehož až 15 mm velké někdy oboustranně ukončené krystaly měly světle šedivou až lehce nafialovělou barvu. Nejlepší ukázky ametystu byly získány odleptáním kalcitu kyselinou chlorovodíkovou. Vzácné byly křídově bílé až lehce narůžovělé tabulkovité krystaly barytu velikosti do 1 cm. Krystalizační posloupnost těchto hydrotermálních žil lze na základě vztahů mezi jednotlivými minerály určit takto: křemen I – baryt – kalcit – křemen II.

14

Světlý ametyst s barytem na křemenu (nález 2), šířka záběru: 16 mm. Sběr a foto T. Kadlec.

3. Pukliny alpského typu s prehnitem, kalcitem a laumontitem

Koncem března 2020 byly v novém odstřelu v sz. částech 4. patra (počítáno shora) nalezeny v suti hojné zbytky drobných puklin pronikajících amfibolické diority s mineralizací tzv. alpského typu. Pukliny vyplňoval drobně krystalický světle zelenkavý až světle růžový prehnit, jehož tabulkovité krystaly tvořily kulovité agregáty. Na prehnit narůstaly hojnoploché téměř bezbarvé až 2 cm velké krystaly kalcitu. Lokálně byl hojný světle narůžovělý laumontit v podobě dlouze prizmatických krystalů o délce do 1 cm. Některé laumontity vynikaly svou průsvitností až skoro průhledností a nápadné bylo jejich porůstání mladší generací čirého prehnitu. Vzácný byl drobně krystalický pyrit a tmavě zelené radiálně paprsčité agregáty klinochloru. Minerály na puklinách krystalizovaly v tomto pořadí: prehnit I – kalcit – klinochlor – laumontit – prehnit II – pyrit.

15

Světle zelenkavý prehnit s kalcitem na puklině amfibolického dioritu (nález 3), rozměry vzorku: 9 × 6 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

16

Světle růžové krystaly laumontitu s kalcitem (3 nález), rozměry vzorku: 14 × 11 cm. Sběr a foto T. Kadlec.

4. Nález fluoritu a kalcitu

V polovině května 2020 pokračovaly těžební práce na severovýchodní stěně 3. patra, kde menší odstřel odkryl nenápadnou tektonickou poruchu vyplněnou několika tenkými žilkami kalcitu s podřadným křemenem. Porucha měla směr SZ-JV, ukláněla se pod 80 stupni k JZ, její mocnost kolísala od 5 do 20 cm a pronikala silně zvětralé rezavě zbarvené amfibolické diority. Při ohledání odstřeleného materiálu bylo nalezeno několik balvanů s hojnými jílem vyplněnými dutinami s krystaly kalcitu a fluoritu. Kalcit tvořil klencovité krystaly často se zaoblenými plochami o velikosti do 1 cm. Měl tmavě hnědou až černohnědou barvu, kterou způsobily četné uzavřeniny oxidů a hydroxidů železa. Kalcit porůstal mírně korodované až 1 cm velké šedobílé krystaly fluoritu, které měly tmavě zbarvený povrch od oxidů a hydroxidů železa. Vzácné byly drobné krystalky pyritu a chalkopyritu.

Během zmiňovaného období byly na lokalitě dále nalezeny např. až 2 cm velké tmavě hnědé krystaly titanitu zarůstající do křemene s klinochlorem a jehličkovitým skoryl-dravitem, šedozelená 2 cm velká zrna fluorapatitu v pegmatitech společně s drobnými zrny hnědočerného allanitu -Ce, masivní až 10 cm velké polohy pyrhotinu a pyritu s chalkopyritem v amfibolickém křemenném dioritu nebo drobné jehličkovité krystaly malachitu v blízkosti alterovaného chalkopyritu na drobných kalcit - křemenných žilách. Na kontaktech křemenných žil byl vzácně nalezen tence jehličkovitý téměř bezbarvý wollastonit v drobných radiálně paprsčitých agregátech. Hojné byly další rozmanité formy krystalického kalcitu na tenkých puklinách v dioritu. Ve v. částech 3. lomového patra (počítáno shora) byla v polovině srpna objevena asi 7 cm mocná karbonátová žíla pronikající alterované diority. Do kalcitu zarůstala až 2 cm velká zrna tmavě fialového fluoritu a bílé až narůžovělé tence tabulkovité baryty.

Rozsáhlý nález čirých až světle žlutavých fluoritů a velkých krystalů kalcitu v asociaci s krystalickým barytem je pro lokalitu poměrně unikátní. Těžba kamene je do budoucna plánovaná především v severovýchodní části dobývacího prostoru, což je právě v místech častých tektonických poruch, které poskytují kvalitní ukázky minerálů. Lokalita by tudíž měla být i nadále perspektivním místem pro sběr. Vzhledem k plánovanému místu těžby by se v kamenolomu mohly častěji objevovat také rudní minerály (tetraedrit, galenit, sfalerit), které se doposud nacházely především na haldách rudního revíru v okolí Stříbrné Skalice (Velebil 1999, Pauliš a kol. 2020). V lomu se na těchto polohách dříve nacházel chalkopyrit a bornit (ústní sdělení M. Šedina). Nelze vyloučit ani nálezy nových z lomu dosud nepopsaných asociací minerálů. Pozornost by si například zasloužily pegmatity s hojným allanitem-Ce zatlačovaným blíže nespecifikovanými minerály (bastnäsit-Ce? atd.) nebo černým turmalínem symplekticky srůstajícím s křemenem v asociaci s apatitem a vzácně granátem.  

Lokalita je činným kamenolomem, do kterého je vstup možný pouze se svolením jeho vedení. V případě zájmu o nalezené minerály pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte prvního z autorů. Další informace o lokalitě včetně fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.

Autoři by rádi poděkovali M. Šedinovi za mnoho užitečných informací ohledně výskytu sulfidů a dalších minerálů na lokalitě.

Literatura

Godany J., Jandová T., Poňavič M., Rýda K., Buda J., Rambousek P., Knésl I., Večeřa J., Pecina V. (2014): Pasportizace lomů přírodního kameniva ČR. – ČGS, Praha.

Kadlec T., Malý M. (2019): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice. – Minerál, 27, 6, 483-493.

Pauliš P., Kadlec T., Malý M., Pour O. (2020): Rudní revír Stříbrná Skalice, současné možností sběru a nové mineralogické nálezy. – Minerál, 28, 4, …

Velebil D. (1999): Polymetalický rudní revír Stříbrná Skalice – Hradové a Kostelní Střimelice. – Minerál, 7, 3, 214-220.

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.