Kadlec T. (2022): Pegmatit s krystaly anatasu, almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 30, 1, 30-35, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jihovýchodně od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné pegmatity a na ně vázané muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu a apatitu (Kadlec 2016). Nově popisují dutinové pegmatity s krystaly živců v okolí Podmok u Golčova Jeníkova Kadlec a Venclík (2021).
Většinou se jedná o žíly či nepravidelná tělesa o mocnostech až 1 m a délce do 10 m, jejichž směr a uložení jsou shodné s foliací okolních hornin. Poměrně vzácná jsou diskordantní tělesa. Kontakty mezi pegmatity a pararulou jsou místy ostré, někdy jsou přechodné s vyvinutou muskovitickou zónou mocnou až 30 cm. Vnitřní stavba pegmatitových těles bývá místy výrazně zonální, kdy okrajové partie zaujímá granitická jednotka, která směrem do středu žil přechází do grafické (písmenkové). Blokové K-živce a křemenná jádra jsou vzácné. Centrální části žil obsahují dutiny o velikostech až několika desítek dm3.
Výskyt anatasu z okolí Golčova Jeníkova jako první zmiňuje Kadlec (2021), který nalezl v dutinovém pegmatitu pegGJ III mezi krystaly albitu a muskovitu světle až tmavě modré vysoce lesklé anatasy o velikosti kolem 1 mm asociující s tmavě zeleným klinochlorem a jehlicovitým rutilem. Krystaly měly typický dipyramidální tvar a někdy na sebe paralelně narůstaly. Kadlec a Venclík (2021) zmiňují z pegmatitu od Podmok 0,5 mm velké krystalky modročerného anatasu ve společnosti s červíkovitými a radiálně uspořádanými agregáty světle zeleného chloritu, na který nasedaly tence sloupečkovité až jehličkovité krystaly téměř čirého turmalínu (dravit).
Předložený článek informuje o nálezu nového dutinového pegmatitu, ve kterém byly společně s krystaly almandin-spessartinu, skoryl-dravitu, muskovitu, albitu a křemene nalezeny také hojné krystaly anatasu. Lokalita byla objevena během mineralogicko-geologického průzkumu v roce 2000 a od té doby několikrát otevřená výkopovými pracemi. Ty poskytly velké množství kvalitních krystalických ukázek pegmatitových minerálů. Popisovaný nález je situován na zemědělsky obdělávaném poli přibližně 2,5 km jižně od Golčova Jeníkova. Pegmatit byl označen jako pegGJ II.
Anatas na albitu a skoryl-dravitu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 1,9 mm. Foto P. Škácha
Popis nálezu
Na základě výkopových prací je možné pouze konstatovat, že se jedná o téměř horizontálně uložené těleso se značně kolísavou mocností od 10 do 30 cm. Je uloženo přibližně 60 cm pod povrchem a s okolní pararulou má přechodné kontakty, místy překryté drobnou tektonikou. Na stavbě pegmatitové žíly se hlavně podílí hrubě zrnitá jednotka, vzácně až blokový pegmatit s hojnými dutinami. Hrubě zrnitá jednotka je tvořena světle narůžovělými až masově červenými hrubě štěpnými a až 7 cm velkými ortoklasy, šedobílým až světle béžovým albitem a šedivým až záhnědovým křemenem. Dále obsahuje tabulkovitý muskovit o délce do 5 cm, tlustě sloupcovité černé skoryl-dravity o velikosti do 4 cm, místy značně alterovaný zlatavý biotit a světle šedozelená zrna fluorapatitu o průměru do 1 cm. Vzácně byly v hrubozrnné jednotce nalezeny až 2 cm velké šedě modrozelené pseudomorfózy po cordierit-sekaninaitu. Písmenkový pegmatit nebyl nalezen. Nejzajímavější části pegmatitu byla muskovit-albitový jednotka, která tvořila nepravidelná hnízda o velikosti do 30 cm. Ta byla nositelem studované mineralizace; a to krystalů anatasu, almandin-spessartinu, skoryl-dravitu, albitu, muskovitu a chloritu. Anatas se vyskytl v podobně černých, světle namodralých a žlutavých až bezbarvých krystalů o velikosti kolem 1 mm. Silně polokovově lesklé průsvitné krystaly měly tvar dipyramid, jejichž vrcholy byly omezené plochami {001}. Plochy dipyramid byly místy výrazně rýhované. Některé krystaly vykazovaly barevnou zonálnost; střídání namodralých a téměř bezbarvých zón. Anatas se vyskytoval v těsné blízkosti tmavě zeleného klinochloru, který tvořil perleťově lesklé tabulky uspořádané do radiálně paprsčitých agregátů. Běžné byly sloupečkovité podélně rýhované krystaly skoryl-dravitu o rozměrech do 20×5 mm. Měly výrazný skelný lesk a téměř černou barvu. Některé krystaly byly zakončeny tence jehličkovitým až jemně vláknitým světle hnědým až čirým turmalínem (pravděpodobně dravit). Tabulkovité krystaly muskovitu dosahovaly nejčastěji velikosti kolem 1 cm. Byly světle šedé, perleťově lesklé a vzájemně se nahodile prorůstaly do složitých drúz. Nejčastěji narůstaly na šedobílý až světle béžový albit, který tvořil v dutinách skelně lesklé až 2 cm velké krystaly. Některé spolu hypoparalelně srůstaly. Společně s tabulkami muskovitu se vyskytovaly krystaly almandin-spessartinu, jehož krystaly měly zajímavý habitus. Měly velikost kolem 1 cm stupňovitý až kostrovitý tvar a oranžovočervenou barvu. Na puklinách pegmatitu se vyskytovaly tenké povlaky rezavě zbarveného limonitu.
Anatas s klinochlorem na muskovitu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 2 mm. Foto P. Škácha
Anatas na křemenu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 2,2 mm. Foto P. Škácha
Světle modré až nažloutlé anatasy na křemenu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 2,5 mm. Foto P. Škácha
Diskuse a závěr
Anatas představuje nejmladší minerál pegmatitu. Posloupnost krystalizace v dutinách pegmatitu lze stanovit přibližně takto: křemen – albit – skoryl-dravit – almandin-spessartin – muskovit – klinochlor – anatas – limonit. Oproti prvnímu nálezu anatasu z oblasti (Kadlec 2021) mají popisované anatasy jiný tvar a barvu krystalů. Anatasy z pegmatitu pegGJ III měly dipyramidální tvar a byly světle modré.
Tvar krystalů anatasu a) z pegmatitu pegGJ III (Kadlec 2021) a b) popisovaného pegmatitu pegGJ II. Zdroj: mindat.org
Nápadná je také afinita anatasu ke klinochloru. U pegmatitů v okolí Golčova Jeníkova, ve kterých se vyskytuje klinochlor, je vždy přítomen také anatas. Tento fakt byl zatím potvrzen u všech tří pegmatitů, ve kterých byl nalezen klinochlor (pegGJ III, pegGJ II, Kadlec a Venclík (2021)). Vznik anatasu s největší pravděpodobností souvisí s klinochlorem, z něhož by mohl pocházet titan potřebný pro vznik anatasu. Titan by také mohl mít původ z okolních sillimanit-biotitických pararul bohatých na biotit a rutil s ilmenitem.
Průzkum na další dutinové pegmatity s anatasem a klinochlorem pokračuje. Jak se ukazuje, těchto výskytů je v okolí Golčova Jeníkova poměrně hodně a činí jí tak v rámci České republiky významnou oblastí s výskytem anatasu. V pegmatitech se podařilo nalézt také další výskyty dutinových krystalů almandin-spessartinu, které jsou svou kvalitou jedny z nejlepších u nás.
Krystal almandin-spessartinu na muskovitu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 14 mm. Foto T. Kadlec
Krystal almandin-spessartinu na muskovitu z pegmatitu pegGJ II, šířka záběru 15 mm. Foto T. Kadlec
Velmi rád bych poděkoval P. Škáchovi za fotografie anatasu.
V případě zájmu o vzorky s anatasem a rutilem pro podrobnější mineralogické studium či doplnění sbírek kontaktujte autora. Další informace o lokalitě včetně dalších článků a fotografií minerálů naleznete na internetových stránkách www.mineralogist.cz.
Literatura
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2011): Geologické minulost České republiky. – Academia, Praha.
Kadlec, T. (2016): Chemismus dutinových turmalínů a granátů z pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 24, 4, 291−296.
Kadlec T. (2021): Anatas a rutil z dutinového pegmatitu u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 2, 126−131.
Kadlec T., Venclík V. (2021): Dutinové pegmatity s krystaly živců nedaleko Podmok u Golčova Jeníkova. − Minerál, 29, 6.