Dunitové uzavřeniny v migmatitizované biotitické pararule jsou v pohledském lomu poměrně běžným jevem; mají kruhovitý tvar a dosahují velikosti až 1 m. Vyskytují se především na jihovýchodní stěně nejspodnější lomové etáže. Typický je pro ně reakční lem vůči okolní hornině tvořený jemně vláknitým bílošedým antofylitem mocným až 3 cm. Na tuto vláknitou zónu kolmo nasedají tabulkovité krystaly biotitu (flogopit) o velikosti až 5 mm. Vláknitý antofylit v sobě nahodile uzavírá opakní minerály (chromit, pyrhotin a arzenidy niklu) a tabulky flogopitu (Mokrá 2015).
Těškovský lom je poměrně mladá lokalita. Těžba zde probíhá zhruba 30 let. Za tuto dobu si lokalita získala velice dobrou pověst jak u sběratelů systémových minerálů (fosfáty), tak i u sběratelů křemenných hmot. Nalézá se v masivu svrchnokambrických vulkanitů Křivoklátsko-rokycanského pásma, na okraji CHKO Křivoklátsko, nedaleko dálnice Praha - Plzeň. V lomu jsou těženy ryolity, místy s nedokonalou hrubě sloupcovitou odlučností.
Pavel Černý, čas. Minerál XIX., 2011/4
Zaniklé přibyslavické lomy nedaleko Golčova Jeníkova se vedle krásných ukázek krystalů almandinu a vzácného ferronigeritu proslavily především výskytem fosfátů. Z lokality je popsáno kolem 30 druhů fosfátů, z nichž je nejběžnější fluorapatit, graftonit, trifylin a messelit. Z dalších to je aluaudit, beraunit, crandallit, dufrenit, ferrisicklerit, ferroalluaudit, heterosit, jahnsit, kakoxen, lipscombit, ludlamit, mélonjosephit, mitridatit, fosfofyllit, rockbridgeit, sarkopsid, strengit, strunzit, torbernit, triplit, triploidit, vivianit a xantoxenit.
Kalcit CaCO3 je minerál s největším bohatstvím krystalových tvarů. Bylo popsáno přes 550 krystalových často vzácných tvarů a přes 1500 typů krystalových spojek. Na lokalitě Vlastějovice se vyskytuje kalcit v mnoha krystalových tvarech; poměrně vzácné jsou jehlicovité dlouze protažené klencovité krystaly. Na severní stěně pátého patra lomu se tento typ kalcitu vyskytuje na mocné tektonické poruše, kde narůstá na ledvinité náteky chalcedonu.
Vysokotlaká modifikace Al2(SiO4)O - kyanit a vysokoteplotní - sillimanit představují důležité horninotvorné minerály Al – bohatých metamorfitů, původně pelitických sedimentů. Spolu se třetí modifikací – andalusitem slouží jako indikátory tlaku a teploty při metamorfóze. Kyanit a sillimanit mají stejné chemické složení, častá je izomorfní příměs Fe nebo Ti. Liší se však krystalograficky a fyzikálními vlastnostmi.
Pyrhotin se ve vlastějovických lomech vyskytuje ve čtyřech odlišných paragenezích. Na puklinách biotit-muskovitických ortorul tvoří na krystalech křišťálu hexagonální tabulkovité krystalky o velikosti do 1 cm. Tombakově hnědý pyrhotin je místy hojný na kalcitových nebo křemen-kalcitových žilách protínajících skarn; tvoří hypautomorfní zrna velikosti maximálně 1 cm. V mikroskopické formě je běžný v masivních mylonitech hostících antimonovou mineralizaci, kde se pyrhotin vyskytuje ve čtyřech generacích.
Borosilikát hliníku dumortierit (Al,Fe3+)7(SiO4)3(BO3)O3 se vyskytuje v zaniklých lomech u Přibyslavic nedaleko Golčova Jeníkova poměrně vzácně. Tvoří bezbarvé až světle modré radiálně paprsčité agregáty zarůstající do jemně vláknitého bílošedého sillimanitu v ortorulách. Až 1 cm dlouhé krystaly dumoertieritu v sillimanitu se vyskytují v asociaci s muskovitem, biotitem a granátem.
Ferronigerit je se svým chemismem (Al,Fe,Zn)2(Al,Sn)6O11(OH) vzácným minerálem přibyslavických lomů a i celosvětově patří mezi raritní minerály. Tento minerál byl prvně popsán v roce 1947 z lokality Egbe District v Nigérii, kde se vyskytuje v křemen - sillimanitových horninách v podobě až 4 mm velkých krystalů. Ferronigerit má tmavě hnědou barvu, nevýraznou bazální štěpnost, bílý až šedý vryp, tvrdost 8-9 a krystaluje v trigonální soustavě.
Na lokalitě Cetoraz u Pacova se nacházejí v greisenizací postižených křemenných žilách minerály wolframu a zinku v podobě wolframitu (ferberit), scheelitu a Fe-gahnitu. Z dalších stojí za zmínku molybdenit, pyrit, chalkopyrit či kasiterit a zlato. V literatuře jsou popisovány až 10 cm velké agregáty tabulkovitého wolframitu, žlutohnědé krystaly a zrnité agregáty scheelitu do 1 cm a tmavě zelené krystaly gahnitu o rozměrech 2-4 mm.
Rutil – oxid titaničitý, TiO2
Krystalová soustava čtverečná; tvrdost 6-6,5; hustota 4,2-4,3; barva hnědočervená, rudá, vzácněji žlutohnědá, též černá (nigrin); lesk skelný až diamantový, nigrin má lesk polokovový; vryp světlehnědý až žlutavý, šedočerný až zelenočerný.
Dnes již málo perspektivní lokalita fluoritu je sběrateli stále intenzivně navštěvována, na což poukazují nově vzniklé výkopy. Sběr probíhá jednak přímo v křemenné haldovině nebo se sběratelé pokoušejí prokopat na primární výchoz křemenných žil. Lokalita se nalézá v lesním terénu v blízkosti vodní nádrže Švihov a proto by měli sběratelé dodržovat jistá pravidla slušného chování při návštěvě této lokality. Vyfotografované vzorky pocházejí z roku 2014.