Cinnabarit HgS prvně popsal z těškovského lomu sběratel minerálů František Janouš (1995). O cinnabaritu se zmiňuje v popisu minerálů první lomové etáže těžené v 80. letech minulého století, kde byl jeho výskyt dosti častý. Cinnabarit zde tvořil červené práškovité výplně křemenných dutinek, vždy bez přítomnosti limonitu v silně prokřemenělých partiích horniny.
Oxidické minerály manganu patří u nás mezi poměrně málo prostudované minerální skupiny. Přes jejich častý výskyt jsou až na výjimky (např. manganit, pyroluzit nebo lithioforit) sběratelsky nepříliš zajímavé, obtížně identifikovatelné a mnohdy bývají popisované jako "psilomelan" (souhrnné označení pro blíže nespecifikované tvrdé oxidické Mn-minerály často s obsahem Ba), "wad" (práškovité formy) nebo jen jako Mn(Fe) - oxidy.
Jiří Litochleb a kol., čas. Minerál XV., 2007/1
Těškovský lom je poměrně mladá lokalita. Těžba zde probíhá zhruba 30 let. Za tuto dobu si lokalita získala velice dobrou pověst jak u sběratelů systémových minerálů (fosfáty), tak i u sběratelů křemenných hmot. Nalézá se v masivu svrchnokambrických vulkanitů Křivoklátsko-rokycanského pásma, na okraji CHKO Křivoklátsko, nedaleko dálnice Praha - Plzeň. V lomu jsou těženy ryolity, místy s nedokonalou hrubě sloupcovitou odlučností.
Pavel Černý, čas. Minerál XIX., 2011/4
Turmalíny z lokality detailně studoval Povondra a kol. (1987, 1998). V Přibyslavicích se vyskytuje několik odlišných typů především černého turmalínu, a to v ortorulách, granitu a pegmatitech. Nejběžnější turmalín I - oxy-skoryl Na(Fe22+Al)Al6(Si6O18)(BO3)3(OH)3O (Bačík a kol. 2011) tvoří automorfně omezené sloupcovité krystaly, několik mm velké, seskupené do tenkých vrstev nebo nepravidelných hnízd v muskovit – turmalinické ortorule. Tenké vrstvy běžně vykazují náznaky foliace a lokální lineace. Turmalín II (oxy-skoryl, skoryl) se vyskytuje jako středně až hrubě zrnité agregáty v „hybribních ortorulách“ v okolí amfibolitických xenolitů.
Zaniklé přibyslavické lomy nedaleko Golčova Jeníkova se vedle krásných ukázek krystalů almandinu a vzácného ferronigeritu proslavily především výskytem fosfátů. Z lokality je popsáno kolem 30 druhů fosfátů, z nichž je nejběžnější fluorapatit, graftonit, trifylin a messelit. Z dalších to je aluaudit, beraunit, crandallit, dufrenit, ferrisicklerit, ferroalluaudit, heterosit, jahnsit, kakoxen, lipscombit, ludlamit, mélonjosephit, mitridatit, fosfofyllit, rockbridgeit, sarkopsid, strengit, strunzit, torbernit, triplit, triploidit, vivianit a xantoxenit.
Kalcit CaCO3 je minerál s největším bohatstvím krystalových tvarů. Bylo popsáno přes 550 krystalových často vzácných tvarů a přes 1500 typů krystalových spojek. Na lokalitě Vlastějovice se vyskytuje kalcit v mnoha krystalových tvarech; poměrně vzácné jsou jehlicovité dlouze protažené klencovité krystaly. Na severní stěně pátého patra lomu se tento typ kalcitu vyskytuje na mocné tektonické poruše, kde narůstá na ledvinité náteky chalcedonu.