Ložisko Stříbrnice u Zvěstova se nachází na v. svahu Předního vrchu 9 km. jz. od Vlašimi. Širší část území je součástí větve českého moldanubika. Moldanubické horniny zde tvoří výběžek, který je na Z a S omezen středočeským plutonem. Okolí ložiska je budováno hybridními rulami popovického komplexu, které jsou intenzivně magmatizovány. Hybridní ruly jsou převládající horninou. Tyto ortoruly jsou proniknuty diskordantními žilami a tělesy kyselých, turmalinických žul, aplitu a pegmatitu. Biotitické a biotiticko-sillimanitické paraluly vroubí na JZ a JV uvedené ortoruly. Na jejich rozhraní jsou vyvinuty amfibolity. Ve v. části u biotitických paralul se vzácně objevují vložky grafitických rul.
Ve vlastějovických lomech se poměrně vzácně vyskytují turmalínové pegmatity pronikající granátické skarny. Turmalín nejčastěji tvoří symplektické srůsty s křemenem, vzácně živcem nebo fluoritem. Tyto agregáty mohou dosahovat velikosti až 15 x 15 cm a většinou jsou koncentrovány do centrálních částí pegmatitových žil. V souladu s novou klasifikací turmalínu (Henry et al. 2011), patří do podskupiny alkalických turmalínů a jedná se o turmalín s chemismem poměrně čistého skorylu. Má téměř černou barvu, na okrajích zrn je ojediněle tmavě hnědočerný.
Činný kamenolom Stříbrná Skalice, v současné době spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., je založený v horninách krystalinika (kataklastický amfibolický až amfibolicko-biotitický křemenný diorit a komplex metamorfovaného paleozoika, prostupovaného eruptivy), které jsou pronikány mladšími puklinovými mineralizacemi s dominantními karbonáty (kalcit, siderit, ankerit), křemenem a lokálně barytem. V nedávné době byla těžbou zastižena poloha drobných puklin pronikajících diority na východní stěně 2. lomového patra, na kterých se vyskytly zajímavé žluté krystaly křemene, skalenoedrické krystaly kalcitu, krystaly sulfidů (pyrit, chalkopyrit a bornit) a jehlicovité krystaly malachitu.
Nedaleko malé obce Sázavka u Světlé nad Sázavou byl nedávno znovuobjeven výskyt kasiteritu a dalších pro lokalitu nově popsaných minerálů (Pauliš a kol. 2018). Místní kasiterity se vyznačují velmi nízkými obsahy železa, čemuž vděčí za světle hnědou místy až téměř čirou barvu. Tvoří až 5 cm velká nepravidelná zrna zarůstající do křemene či dlouze protažené podélně rýhované krystaly o velikosti do 25 mm.
Nálezy minerálních paragenezí alpského typu nejsou ve Vastějovicích příliš běžné. Výjimkou byly hojné výskyty v letech 2000-2002 na puklinách biotit-muskovitických ortorul 4. patra lomu Holý vrch (Kadlec 2008). Nedávno byla těžbou zastižena, v granátickém skarnu na 4. patře lomu na Holém vrchu, drobná puklina s krystaly křemene, kalcitu, klinochloru, pyritu a palygorskitu.
Hastingsit {Na}{Ca2}{Fe2+4Fe3+}(Al2Si6O22)(OH)2 ze skupiny amfibolů je hojným minerálem pegmatitů ve vlastějovických lomech. Tvoří černé až zelenočerné hrubě zrnité agregáty nebo sloupcovité krystaly dlouhé až několik dm v příkontaktních partiích kontaminovaných pegmatitů ve skarnech. Vyskytuje se také v hybridních horninách kolem skarnového tělesa na Holém vrchu. Na východní stěně 4. patra lomu na Holém vrchu se v roce 2018 vyskytly až 40 cm dlouhé krystaly tohoto málo běžného amfibolu.
Sádrovec CaSO4 · 2H2O je velmi hojným produktem zvětrávání sulfidů, zejména pyritu, a to na hydrotermálních žilách, kde se obvykle vyskytuje spolu s limonitem. Na křemenných žilách v Nemojově tvoří tence jehličkovité krystaly často uspořádané do ježkovitých radilně paprsčitých agregátů o velikosti do 5 mm. Krystaly jsou bezbarvé a průhledné; běžně zdvojčatěny do tzv. vlaštovčích ocasů.
Xonotlit Ca6(Si6O17)(OH)2 a edingtonit Ba[Al2Si3O10] · 4H2O jsou vzácné minerály, které se v České republice vyskytly pouze na jednom místě; a to na ložisko Fe-Co-Ni rud u Starého Ranska. Inosilikát xonotlit vznikl alterací bazických hornin a na puklinách gaber tvoří v asociaci s prehnitem a natrolitem bílé jemně vláknité paprsčité agregáty. Edingtonit ze skupiny zeolitů tvoří až 5 mm velké bílé až bezbarvé disfenoidy a celistvé agregáty spolu s jemným natrolitem na trhlinách bazických hornin.
Gahnit ZnAl2O4 byl pojmenován v roce 1807 (Karl Marie Ehrenbert von Moll) podle švédského chemika a mineraloga Johana Gottlieba Gahna (1745-1818), který jej objevil na ložisku mědi a zlata Fulan ve Švédsku. U nás se vyskytuje akcesoricky v pegmatitech (Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek, Salisov) nebo skarnech (Županovice, Smrček). Výskyt z Cetoraze popisuje Bernard (1992) takto: "Specifický typ představuje regionálně metamorfovaný žilník s wolframitem a gahnitem v Cetorazi u Pacova, vázaný na kyselé žuly, po metamorfóze změněné na ortoruly. Tvoří zde až 2 cm velké často podle [111] zdvojčatělé tmavozelené xx." Také v dnešní době se zde dají najít pěkné ukázky tohoto poměrně vzácného minerálu...
Profesor Ferry Fediuk napsal o výskytu rulových granátů v kutnohorském krystaliniku v Bernardově knize Mineralogie Československa toto: "K mineralogicky zvlášť pozoruhodným lokalitám granátů v rulách patří zejména Starkoč a Zbyslav u Čáslavi, kde průhledné červenofialové almandiny dosahují velikosti až 5 cm. Některé almandiny (Nováček 1931) mají též sytě červenou barvu, kromě nich se však vyskytují i růžově červené; v živcové obrubě kolem nich se mj. objevuje i apatit."
Thulit je trojmocným manganem bohatá růžová varieta sorosilikátu zoisit {Ca2}{Al3}(Si2O7)(SiO4)O(OH), který spadá do skupiny epidotu. Růžový zoisit byl prvně popsán z norské lokality Kleppan (Sauland). U nás se tato poměrně vzácná varieta zoisitu vyskytovala či vyskytuje v asociaci s prehnitem, adulárem a titanitem na žilách alpského typu např. v Horkách či Markovicích u Čáslavi.