Neobvyklý vývoj opálu pochází z miarolitického hydrotermálně alterovaného pegmatitu pronikajícího zelenočerný jemnozrnný serpentinit. Pegmatitové těleso mělo kolísavou mocnost od 30 do 120 cm a na kontaktu s okolní horninou vyvinutý až 10 cm mocný reakční lem tvořený vláknitým amfibolem a mastkem. Pegmatit pronikal serpentinit ve směru S-J pod sklonem 70-80 st. v délce několika desítek m. Světle šedomodrý až téměř čirý opál tvořil kulovité náteky o velikosti do 1 mm. Zajímavá je afinita opálu k šedočerným dendritickým agregátům oxidů Mn a Fe, na které výhradně narůstá. V krátkovlnném UV světle vykazuje opál výraznou zelenožlutou až citrónovou barvu.
Stěny pukliny nejprve porůstala starší generace šedobílého kalcitu I, tvořící krátce skalenoedrické krystaly o velikosti do 5 mm, na které hojně narůstal křídově bílý až světle růžový stébelnatý laumontit o délce krystalů do 8 mm. Ty byly často seskupené do ježkovitých agregátů. Místy byl hojný šedobílý baryt v tlustě tabulkovitých krystalech o délce do 4 cm, seskupených do radiálně paprsčitých agregátů. Na laumontit nahodile nasedal mladší kalcit II, jehož hojnoploché krystaly měly narůžovělou barvu a rozměry až 3 × 1,5 cm. U kalcitu II byly vzácně pozorovány zdvojčatělé srůsty krystalů.
Elbait (var. verdelit, indigolit a achroit) se vyskytuje u Přibyslavic na Čáslavsku v hrubě zrnitých pegmatitech pronikajících jemně zrnitý granit. Buď tvoří okrajové partie krystalů černého turmalínu nebo se vyskytuje v samostatných krystalech či zrnitých agregátech. Nejběžnejší je zelená varieta verdelit přecházející přes zelenomodrou barvu ke světle modrému indigolitu, bezbarvé partie achroitu jsou vzácné. Nejčastěji se elbait vyskytuje v blízkosti křemenných pegmatitových jader lemovaných hrubě lupenitým muskovitem, do kterého především zarůstá. Spolu s elbaitem se akcesoricky vyskytuje fluorapatit, kasiterit, columbit-Fe, lepidolit, löllingit a silně alterovaný amblygonit.
Na puklinách amfibolických křemenných dioritů v lomu Stříbrná Skalice se vzácně vyskytují dlouze prizmatické krystaly epidotu mající tmavě zelenou až pistáciovou barvu. Epidot se objevuje v asociaci s černozeleným drobně lupenitým klinochlorem, hrubě štěpnými agregáty pyritu a kalcitu, jemně vláknitým černým turmalínem, tabulkovitým ilmenitem a vzácně se světle hnědým titanitem a drobnými krystaly modrozeleného fluorapatitu.
Tmavě zelený malachit tvoří tence jehlicovité skelně lesklé krystaly často sdružené do radiálně paprsčitých agregátů, které vznikají alterací chalkopyritu a bornitu na křemen - karbonátových žilách pronikajících diority. Paprsčité agregáty dosahují velikosti do 7 mm a nasedají na zlatě žlutá zrna chalkopyritu nabíhající do modra až fialova a drobné hnědě červenavé krystaly bornitu.
"Lokalita poskytla mnoho nádherných, menších vzorků apatitu na podložkách a veliké množství volných krystalů, které bohužel nebylo možné nikam přiřadit - známé mineralogické lego. Mimo nádherných kamenů, zůstal ve vzpomínkách také nepopsatelný pocit ze smaragdově tmavě zelených špalíků, na pozadí červeného jílu, v drobnějších dutinách, nebo úžas a "horečka" z dutiny, do které mi vešlo téměř celé předloktí (kde bohužel, pro lokalitu naprosto neobvykle, bylo krystalů apatitu poskromnu, ale tak už to bývá...). A přitom jen centimentry nad...jezdila léta těžká zemědělská technika."
Martin Ručka (Minerál, 2006/3)