Prof. RNDr. Josef Staněk, CSc. napsal ve svých vzpomínkách o sběrateli minerálů Ing. Antonínu Kašpárkovi (*11. září 1925 - †20. března 2013): "...Byl u nás prvním sběratelem, který začal získávat minerály vlastní prací a ve velkém množství. Tak začal na Bobrůvce, kterou překopal snad celou. V tomto stylu pokračoval i na dalších lokalitách až do pozdního věku. Měl na minerály neobyčejný postřeh, žádný neunikl jeho zraku. Objevil řadu vzácných, nenápadně vyhlížejících nerostů - v tom byl opravdu mistr. Během svého života nashromáždil desetitisíce ukázek."
Nalezený vzorek grafitické pararuly či kvarcitu o velikost 12x5,5x4,5 cm byl nalezen během polního sběru nedaleko Černovic na Táborsku. Na puklině je hojný drobně krystalický křemen, na který nasedají jehličkovité kulovité agregáty wavellitu s radiálně paprsčitou vnitřní stavbou. Barva wavellitových agregátů je zonální, přičemž středy jsou v různých odstínech modré a kraje trávově zelené až žlutozelené. V horní části vzorku převládá modrý wavellit.
Jednou z charakteristických vložek v převažujících pararulách pestré skupiny moldanubika jsou grafitem bohaté horniny. Jsou představované grafitickými kvarcity a grafitickými pararulami, které vznikly nejspíše metamorfózou sedimentů bohatých organickým materiálem. Zajímavou a poměrně vzácnou minerální paragenezí, která je na tyto horniny typicky vázána, je puklinová mineralizace mladších fosfátů (wavellit, variscit a další) se zvýšeným podílem vanadu. Vizuálně se vanadová komponenta projevuje pestrým, někdy zonálním zbarvením wavellitu, který nabývá různých odstínů modré, zelené a žluté barvy a je označován jako vanadový wavellit (Bouška a Povondra 1969).
Pro vlastějovický lom je typický výskyt fluoritu v kontamonivaných pegmatitech a na hydrotermálních epigenetických kalcitových žilách pronikajících skarn. Dalším typem výskytu je fluorit na puklinách biotit-muskovitických ortorul a migmatitů v nejbližším okolí skarnového tělesa na Holém vrchu. Nenápadné, málo mocné pukliny SZ-JV směru jsou hojné na čtvrtém a vzácné na pátém lomovém patře. Fluorit tvoří krystaly tvaru krychle velké až 1cm. Barvu má světle fialovou až černofialovou; vzácně je čirý. Sukcese minerálů výplně puklin je křemen – pyrhotin I – pyrit – fluorit – kalcit I – pyrhotin II – kalcit II - sádrovec (Kadlec 2008).
Berthierit je nejhojnější rudní minerál antimonové mineralizace ve Vlastějovicích, která je vázána na mylonitizovaný skarn nebo poruchy v biotit-muskovitické ortorule. Tvoří zrnité až celistvé nebo stébelnaté agregáty ocelově šedé barvy, časem nabíhající do hnědé barvy. Stébla berthieritu velikosti až 30 cm bývaly na puklinách mylonitu radiálně seskupené do vějířkovitých útvarů. Vzácně tvoří berthierit v dutinách alterované ortoruly drobné krystalky (do 10 mm) narůstající na křemen. Vzhledné ukázky berthieritu pocházejí z karbonátových žilek pronikajících mylonit nebo ortorulu. Po odleptání karbonátu kyselinou HCl, bylo možné získat až 3 cm dlouhé podélně rýhované krystaly berthieritu. Často je berthierit nahrazován supergenními minerály jako je stibikonit, senarmontit nebo chapmanit.
Činný lom Zdechovice spravovaný firmou Kamenolomy ČR s.r.o. se rozkládá 500 m západně od Zdechovic vzdálených 6 km západně od Přelouče. Hlavní těženou horninou je jemnozrnný dvojslídný granit proterozoického stáří. Časté jsou také polohy tmavých fylitických břidlic s drobovými a tufitickými partiemi a tělesa bazických vulkanitů. Na puklinách silně alterovaného granitu se vyskytují mladší mineralizace v podobě krystalů křemene, sideritu, fluoritu, hematitu, chloritu a jílových minerálů.
Losertová a Losos (2014) uvádějí z Cetoraze u Pacova minerál ze skupiny pyrochloru - ferritungstit (W,Fe3+)(O,OH)3 var. hydrokenoelsmoreitu ◻2W2O6(H2O), který vzniká zatlačováním (hydrotermální alterace) wolframitu (ferberit) a scheelitu. Ferritungstit byl na lokalitě nově zaznamenán koncem roku 2016, a to ve formě oktaedrických krystalů do velikosti 1 mm. Barvu má žlutavě zelenou až olivovou a je průsvitný až průhledný.
V první souborné práci o lokalitách a minerálech Čáslavska z roku 1911 uvádí Josef Kratochvíl následující: "Ze všech nalezišť nejkrásnější kusy poskytl lom Markovický, odkud pocházejí skoro úplně volné mléčně bílé, až jak malá pěst veliké analcimy, krásou vyrovnající se fasským. Analcimy sněhově bílé se střídajícími se také tak velikými krystaly růžových vápenců na společné podložce musí radostí naplniti každého i největšího labužníka - sběratele. Zde také najde se laumontit rozpadavý bílý i pevnější, růžově zbarvený."
Na litošickém ložisku byly zjištěny geneticky rozdílné minerální asociace. K primárním asociacím patří minerály slabě metamorfovaných kyzových břidlic (pyrit a pyrhotin) a mangan.ferolitů (manganatý siderit, tzv. oligonit), které vznikly během sedimentace a diageneze těchto sedimentárních komplexů. Mimo vlastní rudní minerály je podstatně zastoupen i kolofán-apatit (Žák a Povondra 1960). Intruze chvaletické žuly způsobila kontaktní metamorfózu a podmínila genezi tzv. pyrit-pyrhotinových rohovců, které obsahují rovněž dialogit, magnetit, dannemorit (manganogrunerit) a manganatý apatit (Žák 1972).
Činný kamenolom Chraberce firmy Eurovia Kamenolomy a.s. se nachází v jihozápadní části Českého středohoří přibližně 4 km s. od Loun. Geomorfologicky se lokalita rozkládá v České tabuli v oblasti Dolnooharecké tabule. Vlastní ložisko je tvořeno teriérními vulkanickými horninami. Podloží ložiska je reprezentováno sedimenty svrchní křídy. Těženou horninou je tmavě šedý, sloupcovitě až deskovitě odlučný bazanit (Přikryl 2006). Podle petrografického popisu (F. Fediuk) se jedná o nefelinický bazanit, který vedle dominantního klinopyroxenu (40% v základní hmotě, 7% vyrostlice), olivínu (13%), bazického plagioklasu (10%) obsahuje nefelín s analcimem (20%) a magnetit (až 10%).
V minulosti se vlastějovickými kalcity nejvíce zabýval Turnovec, v té době zaměstnanec podniku Karborundum n. p. v Benátkách nad Jizerou. Turnovec, spolupracoval v 60. letech minulého století se závodním geologem vlastějovických dolů J. Čujanem a profesorem J. Koutkem. Za jejich přispění sepsal v roce 1969 souhrnnou práci s názvem Hydrotermální kalcitové žíly magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, otištěnou v časopisu Národního Muzea v Praze. Kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie.