Nedaleko malé vesnice Dolní Rápotice, ležící na levém břehu vodní nádrže Švihov, se vyskytují křemenné žíly s hojnými oboustranně ukončenými krystaly obecného křemene a vzácně i křišťálu. Po geologické stránce je oblast tvořená dvojslídnými pararulami představující monotónní sérii moldanubické oblasti. Pestrá série je reprezentována hojnými tělesy krystalických vápenců a erlanů. Běžné jsou také křemenné žíly a pegmatity. V těsné blízkosti také vystupují granity moldanubikého plutonu.
Čas. Minerál, X, 2002/2 - Zajímavý nález tremolitu a mastku u Votic (okr. Benešov)
"Předposlední březnový den roku 2001 jsem nalezl nedaleko Líštěnce (2 km jižně od Votic) masivní agregáty paprsčitého tremolitu obklopené mastkem. Lokalita se nachází na poli asi 100 m SZ od Líštěnce v oblasti tzv. "votické série".Tyto agregáty jsem objevil pouze na jednom místě, a to v pruhu o délce deset metrů a max. šířce 0,5 m, který byl orientován od Z k V. Tremolit zde tvoří paprsčité agregáty s hedvábným leskem, šedobílé až šedé barvy; vyznačují se velmi dobrou odlučností v tenkých jehličkách. Lupenitý až celistvý mastek téže barvy vyniká intenzivním leskem a agregáty tremolitu bohatě obklopuje. Některé nalezené "balvany", tvořené výhradně tremolitem a mastkem, měly váhu až několik kg. Vzorek určil rengenograficky dr. Jiří Litochleb (Praha, Národní muzeum)."
Pavel Zadražil, Votice
Po delší době se na mne opět usmálo štěstí v podobě krásné ukázky krystalického rutilu. Bylo typické aprílové počasí, kdy se střídala jasná obloha se sněhovými přeháňkami a já letos již po několikáté vyrazil na pole sbírat minerály. Oproti minulým výpravám se mi ze začátku příliš nedařilo. Prošel jsem místa, kde jsem v minulosti nacházel velké rutily, ale našel jsem pouze menší úlomky krystalicky neomezených rutilů. Tak jsem to vzdal a rozhodl se odjet domů. A udělal jsem dobře. Protože po ujití asi 20 m směrem k autu, jsem před sebou v dálce uviděl rutil, který prostě nešlo přehlédnout. Zrychlil jsem krok a.... už jsem držel v ruce výstavní ukázku rutilu. Vedle toho, že byl poměrně velký (7,5x7,5x4,5 cm; váha 718 g) byl i krásně omezený zachovalými krystalovými plochami.
Na první pohled šlo o obyčejný střep rutilu. Ale po vyjmutí z ornice a očištění vzorku jsem byl mile překvapen... Foto T. Kadlec
S juniorem jsme se vydali na prohlídku rutilových polí v okolí Ledče nad Sázavou. Navzdory chladnému počasí, které Tomík statečně snášel, jsme si přinesli domů i nějaké ty rutily... Foto T. Kadlec
Ještě jednou jsem se vydal na místo, kde jsem před týdnem nalezl poměrně pěkné ukázky rutilu. Už jsem musel mnohem více chodit, ale opět jsem byl s nálezy spokojen.
Sníh rychle odtál a tak jsem neváhal a vydal se na zoraná pole hledat rutily. A zadařilo se. Domů jsem si odnesl tři pěkné ukázky krystalů rutilu.
19.12.2014 v pátek jsme vyrazili s mým kamarádem Markem Ch. na minerály. Výpravě předcházela čtvrteční e-mailová korespondence, ve které jsme diskutovali, kam pojedeme. Z obou stran zaznělo několik variant jako Třenice, Pohled, Hesov, Mírovka, Humpolec, Utín nebo Vysoká. Nakonec jsme se domluvili na kombinaci Utína – serpentinitové těleso s výskytem desilikovaných pegmatitů a antofylitu a Vysoké u Havlíčkova Brodu – nové naleziště wolframitu a scheelitu.
Rozsáhlý, dnes již nečinný a zatopený lom je situován mezi Utínem a Stříbrnými Horami; 3,5 km severozápadně od Přibyslavi. Lom je založen v nebulitických a stromatitických migmatitech s tělesy serpentinitů, lamprofyrů, eklogitů a žulových porfyrů (Doleželová 2013). Časté jsou v rulách také křemenné žíly s Pb-Zn mineralizací - pyrit, sfalerit, galenit (Dobeš a Malý 2001). Serpentinity lokálně prorážejí žíly desilikovaných pegmatitů s Nb-rutilem a OH-bohatým fluorapatitem (Cempírek a kol. 2008). Na kontaktech pegmatitů se serpentinity bývá často vyvinut reakční lem tvořený tmavě zelených až černým flogopitem, jemně vláknitým antofylitem a antigoritem.
Žlutá šipka vyznačuje výskyt antofylitu s flogopitem v lomu Utína; zdroj: Seznam.cz
Celkový pohled na vlastějovický lom od západu. Foto T. Kadlec
Světle růžový perleťově lesklý fluorapofylit v kalcitu, rozměry vzorku 11x 9 x 4 cm. Vlastějovice. Foto a sběr T. Kadlec