Pyrhotin se ve vlastějovických lomech vyskytuje ve čtyřech odlišných paragenezích. Na puklinách biotit-muskovitických ortorul tvoří na krystalech křišťálu hexagonální tabulkovité krystalky o velikosti do 1 cm. Tombakově hnědý pyrhotin je místy hojný na kalcitových nebo křemen-kalcitových žilách protínajících skarn; tvoří hypautomorfní zrna velikosti maximálně 1 cm. V mikroskopické formě je běžný v masivních mylonitech hostících antimonovou mineralizaci, kde se pyrhotin vyskytuje ve čtyřech generacích.
Borosilikát hliníku dumortierit (Al,Fe3+)7(SiO4)3(BO3)O3 se vyskytuje v zaniklých lomech u Přibyslavic nedaleko Golčova Jeníkova poměrně vzácně. Tvoří bezbarvé až světle modré radiálně paprsčité agregáty zarůstající do jemně vláknitého bílošedého sillimanitu v ortorulách. Až 1 cm dlouhé krystaly dumoertieritu v sillimanitu se vyskytují v asociaci s muskovitem, biotitem a granátem.
Ferronigerit je se svým chemismem (Al,Fe,Zn)2(Al,Sn)6O11(OH) vzácným minerálem přibyslavických lomů a i celosvětově patří mezi raritní minerály. Tento minerál byl prvně popsán v roce 1947 z lokality Egbe District v Nigérii, kde se vyskytuje v křemen - sillimanitových horninách v podobě až 4 mm velkých krystalů. Ferronigerit má tmavě hnědou barvu, nevýraznou bazální štěpnost, bílý až šedý vryp, tvrdost 8-9 a krystaluje v trigonální soustavě.
Na lokalitě Cetoraz u Pacova se nacházejí v greisenizací postižených křemenných žilách minerály wolframu a zinku v podobě wolframitu (ferberit), scheelitu a Fe-gahnitu. Z dalších stojí za zmínku molybdenit, pyrit, chalkopyrit či kasiterit a zlato. V literatuře jsou popisovány až 10 cm velké agregáty tabulkovitého wolframitu, žlutohnědé krystaly a zrnité agregáty scheelitu do 1 cm a tmavě zelené krystaly gahnitu o rozměrech 2-4 mm.
Činný lom firmy Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 1 km jižně od města Stříbrná Skalice. Jedná se o rozsáhlý etážový lom na pravém břehu řeky Sázavy, ve kterém se těží především amfibolický křemenný diorit a další horniny jako amfibolit, granodiorit a aplit - pegmatit. Na puklinách alterovaného granodioritu až dioritu se čas od času vyskytuje mladší mineralizace v podobě kalcitu, fluoritu, epidotu, prehnitu či laumontitu.
Rutil – oxid titaničitý, TiO2
Krystalová soustava čtverečná; tvrdost 6-6,5; hustota 4,2-4,3; barva hnědočervená, rudá, vzácněji žlutohnědá, též černá (nigrin); lesk skelný až diamantový, nigrin má lesk polokovový; vryp světlehnědý až žlutavý, šedočerný až zelenočerný.