Poprvé byla Sb-mineralizace ve Vlastějovicích zastižena dr. Koutkem a dr. Žákem při geologickém průzkumu 8. a později 9. patra magnetitového dolu na Holém vrchu v roce 1951. Od roku 2005 do současnosti jsou výskyty Sb-zrudnění opět slabší. Významnějším nálezem byla v roce 2008 zhruba 5 cm mocná a 2 m dlouhá žilka s berthieritem, antimonitem a stibikonitem na jihovýchodní stěně 5. patra kamenolomu. Vyfotografované vzorky pocházejí z roku 2008.
Dnes již málo perspektivní lokalita fluoritu je sběrateli stále intenzivně navštěvována, na což poukazují nově vzniklé výkopy. Sběr probíhá jednak přímo v křemenné haldovině nebo se sběratelé pokoušejí prokopat na primární výchoz křemenných žil. Lokalita se nalézá v lesním terénu v blízkosti vodní nádrže Švihov a proto by měli sběratelé dodržovat jistá pravidla slušného chování při návštěvě této lokality. Vyfotografované vzorky pocházejí z roku 2014.
Lokalita Černovice u Tábora se v minulosti proslavila pěknými ukázkami radiálně paprsčitých agregátů zelenomodrého wavellitu pocházejících z dnes již rekultivovaných lomů. Těženou horninou zde byl tmavě šedý grafitický kvarcit s hojnými žilkami bílošedého křemene. Kámen se používal na štěrk do cest, do základů blízkých stavení a také se uvažovalo o těžbě grafitu, ke které ovšem nedošlo. V šedesátých letech minulého století byly lomy zcela zavezeny a dnes je zde zemědělská půda.
Nedaleko malé vesnice Dolní Rápotice, ležící na levém břehu vodní nádrže Švihov, se vyskytují křemenné žíly s hojnými oboustranně ukončenými krystaly obecného křemene a vzácně i křišťálu. Po geologické stránce je oblast tvořená dvojslídnými pararulami představující monotónní sérii moldanubické oblasti. Pestrá série je reprezentována hojnými tělesy krystalických vápenců a erlanů. Běžné jsou také křemenné žíly a pegmatity. V těsné blízkosti také vystupují granity moldanubikého plutonu.
Čas. Minerál, X, 2002/2 - Zajímavý nález tremolitu a mastku u Votic (okr. Benešov)
"Předposlední březnový den roku 2001 jsem nalezl nedaleko Líštěnce (2 km jižně od Votic) masivní agregáty paprsčitého tremolitu obklopené mastkem. Lokalita se nachází na poli asi 100 m SZ od Líštěnce v oblasti tzv. "votické série".Tyto agregáty jsem objevil pouze na jednom místě, a to v pruhu o délce deset metrů a max. šířce 0,5 m, který byl orientován od Z k V. Tremolit zde tvoří paprsčité agregáty s hedvábným leskem, šedobílé až šedé barvy; vyznačují se velmi dobrou odlučností v tenkých jehličkách. Lupenitý až celistvý mastek téže barvy vyniká intenzivním leskem a agregáty tremolitu bohatě obklopuje. Některé nalezené "balvany", tvořené výhradně tremolitem a mastkem, měly váhu až několik kg. Vzorek určil rengenograficky dr. Jiří Litochleb (Praha, Národní muzeum)."
Pavel Zadražil, Votice
Nedávno jsem zavítal na méně známou lokalitu gahnitu, wolframitu a scheelitu - Cetoraz u Pacova. Naleziště je situováno na polích přibližně 600 m SV od obce Cetoraz vzdálené 3 km JZ od města Pacov. Po geologické stránce je výskyt vázán na výběžek tělesa pacovské muskovit - biotitické ortoruly v biotit - sillimanické pararule. Minerály wolframu se vyskytují v křemenných žilách a čočkách postižených greisenizací na endokontaktu ortorul. Rudní mineralizace těchto greisenů je reprezentována wolframitem, scheelitem, gahnitem, pyritem, molybdenitem, chalkopyritem a ryzím bismutem. Akcesoricky je zastoupen kasiterit, galenit a zlato (Losertová a Losos 2014).