Na lokalitě Cetoraz u Pacova se nacházejí v greisenizací postižených křemenných žilách minerály wolframu a zinku v podobě wolframitu (ferberit), scheelitu a Fe-gahnitu. Z dalších stojí za zmínku molybdenit, pyrit, chalkopyrit či kasiterit a zlato. V literatuře jsou popisovány až 10 cm velké agregáty tabulkovitého wolframitu, žlutohnědé krystaly a zrnité agregáty scheelitu do 1 cm a tmavě zelené krystaly gahnitu o rozměrech 2-4 mm.
Činný lom firmy Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 1 km jižně od města Stříbrná Skalice. Jedná se o rozsáhlý etážový lom na pravém břehu řeky Sázavy, ve kterém se těží především amfibolický křemenný diorit a další horniny jako amfibolit, granodiorit a aplit - pegmatit. Na puklinách alterovaného granodioritu až dioritu se čas od času vyskytuje mladší mineralizace v podobě kalcitu, fluoritu, epidotu, prehnitu či laumontitu.
Rutil – oxid titaničitý, TiO2
Krystalová soustava čtverečná; tvrdost 6-6,5; hustota 4,2-4,3; barva hnědočervená, rudá, vzácněji žlutohnědá, též černá (nigrin); lesk skelný až diamantový, nigrin má lesk polokovový; vryp světlehnědý až žlutavý, šedočerný až zelenočerný.
Poprvé byla Sb-mineralizace ve Vlastějovicích zastižena dr. Koutkem a dr. Žákem při geologickém průzkumu 8. a později 9. patra magnetitového dolu na Holém vrchu v roce 1951. Od roku 2005 do současnosti jsou výskyty Sb-zrudnění opět slabší. Významnějším nálezem byla v roce 2008 zhruba 5 cm mocná a 2 m dlouhá žilka s berthieritem, antimonitem a stibikonitem na jihovýchodní stěně 5. patra kamenolomu. Vyfotografované vzorky pocházejí z roku 2008.
Dnes již málo perspektivní lokalita fluoritu je sběrateli stále intenzivně navštěvována, na což poukazují nově vzniklé výkopy. Sběr probíhá jednak přímo v křemenné haldovině nebo se sběratelé pokoušejí prokopat na primární výchoz křemenných žil. Lokalita se nalézá v lesním terénu v blízkosti vodní nádrže Švihov a proto by měli sběratelé dodržovat jistá pravidla slušného chování při návštěvě této lokality. Vyfotografované vzorky pocházejí z roku 2014.
Lokalita Černovice u Tábora se v minulosti proslavila pěknými ukázkami radiálně paprsčitých agregátů zelenomodrého wavellitu pocházejících z dnes již rekultivovaných lomů. Těženou horninou zde byl tmavě šedý grafitický kvarcit s hojnými žilkami bílošedého křemene. Kámen se používal na štěrk do cest, do základů blízkých stavení a také se uvažovalo o těžbě grafitu, ke které ovšem nedošlo. V šedesátých letech minulého století byly lomy zcela zavezeny a dnes je zde zemědělská půda.