Losertová a Losos (2014) uvádějí z Cetoraze u Pacova minerál ze skupiny pyrochloru - ferritungstit (W,Fe3+)(O,OH)3 var. hydrokenoelsmoreitu ◻2W2O6(H2O), který vzniká zatlačováním (hydrotermální alterace) wolframitu (ferberit) a scheelitu. Ferritungstit byl na lokalitě nově zaznamenán koncem roku 2016, a to ve formě oktaedrických krystalů do velikosti 1 mm. Barvu má žlutavě zelenou až olivovou a je průsvitný až průhledný.
V první souborné práci o lokalitách a minerálech Čáslavska z roku 1911 uvádí Josef Kratochvíl následující: "Ze všech nalezišť nejkrásnější kusy poskytl lom Markovický, odkud pocházejí skoro úplně volné mléčně bílé, až jak malá pěst veliké analcimy, krásou vyrovnající se fasským. Analcimy sněhově bílé se střídajícími se také tak velikými krystaly růžových vápenců na společné podložce musí radostí naplniti každého i největšího labužníka - sběratele. Zde také najde se laumontit rozpadavý bílý i pevnější, růžově zbarvený."
Na litošickém ložisku byly zjištěny geneticky rozdílné minerální asociace. K primárním asociacím patří minerály slabě metamorfovaných kyzových břidlic (pyrit a pyrhotin) a mangan.ferolitů (manganatý siderit, tzv. oligonit), které vznikly během sedimentace a diageneze těchto sedimentárních komplexů. Mimo vlastní rudní minerály je podstatně zastoupen i kolofán-apatit (Žák a Povondra 1960). Intruze chvaletické žuly způsobila kontaktní metamorfózu a podmínila genezi tzv. pyrit-pyrhotinových rohovců, které obsahují rovněž dialogit, magnetit, dannemorit (manganogrunerit) a manganatý apatit (Žák 1972).
Činný kamenolom Chraberce firmy Eurovia Kamenolomy a.s. se nachází v jihozápadní části Českého středohoří přibližně 4 km s. od Loun. Geomorfologicky se lokalita rozkládá v České tabuli v oblasti Dolnooharecké tabule. Vlastní ložisko je tvořeno teriérními vulkanickými horninami. Podloží ložiska je reprezentováno sedimenty svrchní křídy. Těženou horninou je tmavě šedý, sloupcovitě až deskovitě odlučný bazanit (Přikryl 2006). Podle petrografického popisu (F. Fediuk) se jedná o nefelinický bazanit, který vedle dominantního klinopyroxenu (40% v základní hmotě, 7% vyrostlice), olivínu (13%), bazického plagioklasu (10%) obsahuje nefelín s analcimem (20%) a magnetit (až 10%).
V minulosti se vlastějovickými kalcity nejvíce zabýval Turnovec, v té době zaměstnanec podniku Karborundum n. p. v Benátkách nad Jizerou. Turnovec, spolupracoval v 60. letech minulého století se závodním geologem vlastějovických dolů J. Čujanem a profesorem J. Koutkem. Za jejich přispění sepsal v roce 1969 souhrnnou práci s názvem Hydrotermální kalcitové žíly magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, otištěnou v časopisu Národního Muzea v Praze. Kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie.
Corkit PbFe3(PO4)(SO4)(OH)6 je supergenní sulfát patřící mezi bezvodé sulfáty s cizími anionty, přesněji do řady alunitu ze skupiny beudantitu. Krystalizuje v soustavě trigonální a jeho pseudokubické a klencovité krystaly mají žlutavou, žlutozelenou až skoro zelenočernou barvu. Někdy tvoří ledvinité až zemité povlaky. Má skelný lesk, dobrou štěpnost podle báze a nejčastěji vzniká alterací galenitu.
Dunitové uzavřeniny v migmatitizované biotitické pararule jsou v pohledském lomu poměrně běžným jevem; mají kruhovitý tvar a dosahují velikosti až 1 m. Vyskytují se především na jihovýchodní stěně nejspodnější lomové etáže. Typický je pro ně reakční lem vůči okolní hornině tvořený jemně vláknitým bílošedým antofylitem mocným až 3 cm. Na tuto vláknitou zónu kolmo nasedají tabulkovité krystaly biotitu (flogopit) o velikosti až 5 mm. Vláknitý antofylit v sobě nahodile uzavírá opakní minerály (chromit, pyrhotin a arzenidy niklu) a tabulky flogopitu (Mokrá 2015).
Těškovský lom je poměrně mladá lokalita. Těžba zde probíhá zhruba 30 let. Za tuto dobu si lokalita získala velice dobrou pověst jak u sběratelů systémových minerálů (fosfáty), tak i u sběratelů křemenných hmot. Nalézá se v masivu svrchnokambrických vulkanitů Křivoklátsko-rokycanského pásma, na okraji CHKO Křivoklátsko, nedaleko dálnice Praha - Plzeň. V lomu jsou těženy ryolity, místy s nedokonalou hrubě sloupcovitou odlučností.
Pavel Černý, čas. Minerál XIX., 2011/4
Zaniklé přibyslavické lomy nedaleko Golčova Jeníkova se vedle krásných ukázek krystalů almandinu a vzácného ferronigeritu proslavily především výskytem fosfátů. Z lokality je popsáno kolem 30 druhů fosfátů, z nichž je nejběžnější fluorapatit, graftonit, trifylin a messelit. Z dalších to je aluaudit, beraunit, crandallit, dufrenit, ferrisicklerit, ferroalluaudit, heterosit, jahnsit, kakoxen, lipscombit, ludlamit, mélonjosephit, mitridatit, fosfofyllit, rockbridgeit, sarkopsid, strengit, strunzit, torbernit, triplit, triploidit, vivianit a xantoxenit.
Kalcit CaCO3 je minerál s největším bohatstvím krystalových tvarů. Bylo popsáno přes 550 krystalových často vzácných tvarů a přes 1500 typů krystalových spojek. Na lokalitě Vlastějovice se vyskytuje kalcit v mnoha krystalových tvarech; poměrně vzácné jsou jehlicovité dlouze protažené klencovité krystaly. Na severní stěně pátého patra lomu se tento typ kalcitu vyskytuje na mocné tektonické poruše, kde narůstá na ledvinité náteky chalcedonu.
Vysokotlaká modifikace Al2(SiO4)O - kyanit a vysokoteplotní - sillimanit představují důležité horninotvorné minerály Al – bohatých metamorfitů, původně pelitických sedimentů. Spolu se třetí modifikací – andalusitem slouží jako indikátory tlaku a teploty při metamorfóze. Kyanit a sillimanit mají stejné chemické složení, častá je izomorfní příměs Fe nebo Ti. Liší se však krystalograficky a fyzikálními vlastnostmi.