Sulfid niklu millerit NiS je v prachovickém lomu málo běžným až vzácným minerálem, který se vyskytuje na plochách břidličnatosti grafitických břidlic v asociaci se sideritem nebo narůstá na krystaly kalcitu v dutinách kalcitových žil v těchto břidlicích. Tvoří až 2,5 cm dlouhé trsy mosazně žlutých jehlicovitých až vlasovitých krystalů. Občas na millerit narůstají drobné, bělavé až čiré krystaly kalcitu ve tvaru klence nebo spojky ditrigonálního prizmatu a klence.
Nedaleko malé vesnice Kvasetice na Havlíčkobrodsku lze na starých haldičkách po těžbě polymetalických rud nalézt krystalované ukázky pyromorfitu. Jeho typicky zelené sloupečkovité až jehlicovité krystaly jsou až 5 mm dlouhé a místy se sdružují do radiálně paprsčitých agregátů. Pyromorfit narůstá na krystalický křemen či přímo na horninové úlomky. Z dalších minerálů lze na lokalitě nalézt pyrit, galenit, cerusit, mimetit, coronadit, sádrovec a další.
Rád bych srdečně pozval návštěvníky mineralogist.cz na výstavu mých autorských fotografií pod názvem Minerály Kraje blanických rytířů. Kolekce 20 fotografií, tištěných na platové desky o rozměrech 70 × 50 cm, se zaměřuje na významné mineralogické lokality oblasti, a to Bernartice u Dolních Kralovic, Vlastějovice, Kožlí u Ledče nad Sázavou a Stříbrnou Skalici. V zápatí každé fotografie bude uveden název minerálu a jeho detailní popis, technické parametry fotografie a krátký popis lokality včetně orientační mapky s vyznačením lokality v rámci národního geoparku Kraj blanických rytířů. Nebude chybět ani úvodní panel s medailonkem o autorovi fotografií. Výstava vznikla ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody Vlašim s finančním přispěním Středočeského kraje.
Natrolit Na2Al2Si3O10 · 2H2O, ze skupiny zeolitů, je běžným minerálem na puklinách alpského typu C. V markovickém amfibolitovém kamenolomu se vyskytuje nejčastěji ve společnosti se světle zelenkavým prehnitem, kalcitem a analcimem. Tvoří tence stébelnaté až jehlicovité krystaly o délce nejčastěji do 2 cm, výjimečně až 10 cm. Je světle bělavý až bezbarvý a má skelný až perleťový lesk. Tence jehlicovitý natrolit pochází z ploché dutiny o rozměrech 18x10x3cm, ve které jeho krystaly o délce do 2 cm narůstaly na drobně krystalický prehnit.
Nedaleko malé obce Sázavka na Světelsku se nalézá drobný výskyt kasiteritu. Místní kasiterit se vyznačuje velmi nízkými obsahy železa, čemuž vděčí za světle hnědou místy až téměř čirou barvu. Tvoří až 5 cm velká nepravidelná zrna zarůstající do křemene či dlouze protažené podélně rýhované krystaly o velikosti do 25 mm. Vzácné jsou až 1 cm velké krystaly v křemenných dutinách. Společně se s ním na křemenných žilách vyskytuje dravit, magnesiofoitit, fluorapatit, pyrit, arzenopyrit, sfalerit, rutil, skorodit, bariofarmakosiderit, malachit, chalcedon, scheelit a limonit.
V nedávné době byl v okolí Dražice na Táborsku objeven sběrateli nový český lithný pegmatit. Pegmatit proniká místní durbachity a ze vzácnějších minerálů se v něm vyskytuje např. elbait, lepidolit, beryl nebo bavenit. Dále jsem identifikoval křemen, K-živec, albit, turmalín, biotit nebo muskovit.
Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou je málo známá lokalita s výskytem wolframitu a kasiteritu. V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) ho přiřazují k asociaci wsn (bez lithia). Ovesná Lhota je typomorfní lokalita této asociace v České republice. Wolframit odpovídající svým chemismem ferberitu je hojným minerálem a vyskytuje se v asociaci se všemi zmíněnými minerály. Byly nalezeny černé kovově lesklé, až 5 cm dlouhé lištovité krystaly zarůstající do šedého křemenu ve společnosti kasiteritu, který do ferberitu přímo zarůstá nebo lemuje jeho krystaly. Wolframit je poměrně čistý ferberit s velmi proměnlivými obsahy hübneritové komponenty (0,06–0,26 apfu Mn). Velmi často bývá postižen scheelitizací, během které došlo buď k částečné, nebo k úplné přeměně na scheelit a limonit.
Činný lom Brník představuje ložisko kaolinických jílovců, které se rozkládá u Kostelce nad Černými Lesy. Pyritové agregáty se vyskytují v brnických jílovcích nebo pískovcích a ojediněle dostahují velikosti až 20 cm. Sběratelsky jsou zajímavé především bohaté drúzy až 1,5 cm velkých pyramidálních krystalů, které často hypoparalelně srůstají.
Apofylit je vlastějovických lomech málo běžným minerálem. Vyskytuje se ve třech odlišných asociacích. Světle růžový apofylit se vyskytoval v samostatných až 15 cm mocných žilách vyplňujících skarné pukliny (typ I). Křídově bílý apofylit ve společnosti světle zelenkavého prehnitu a velkých krystalů křemene se vzácně vyskytuje v okrajových partiích skarnových těles (typ II). V hydrotermálně alterovaných pegmatitech je křídově bílý apofylit v asociaci s prehnitem, epidotem, datolitem a analcimem (typ III). Apofylit typu II se nově vyskytl na jihovýchodní stěně pátého patra lomu Holý vrch. Tvořil spolu se světle zelenkavým prehnitem, šedobílým křemenem a světle žlutavým kalcitem výplň silně rozlámané partie granátického skarnu. Měl křídově bílou barvu, výrazný perleťový lesk a tvořil až 2 cm velké krystaly. Sukcese nalezené mineralizace: křemen - prehnit - apofylit - kalcit.
První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.
Dodnes se dají na haldách u zaniklého dolu sem tam nalézt zajímavé ukázky krystalického fluoritu. Nejčastěji mají tmavě fialovou nebo světle zelenou barvu.
Začátkem ledna 2022 jsem vyrazil na první výpravu do vlastějovického lomu v novém roce. Pod sněhovou pokrývkou jsem na jv. stěně 5. patra lomu na Holém vrchu nalezl několik balvanů turmalinického pegmatitu. Dal jsem se do jejich rozbijení a doufal, že se mi podaří vyloupnout nějaký pěkný vzorek. Nakonec se mi podařilo získat ukázku s 7 x 3 cm velkým krystalem turmalínu (pravděpodobně skoryl-dravit). Ve skutečnosti byl ještě o 3 cm delší, ale poslední díl se mi nepodařilo v celku z pegmatitu dostat. Po umytí jsem doma vzorek slepil a zaevidoval do sbírky vlastějovických minerálů. Jinak na stavbě pegmatitu, který byl geneticky spjat s okolními migmatitizovanými ortorulami, se podílel křemen, K-živec, plagioklas, muskovit, turmalín a vzácně biotit a apatit.