Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou je málo známá lokalita s výskytem wolframitu a kasiteritu. V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) ho přiřazují k asociaci wsn (bez lithia). Ovesná Lhota je typomorfní lokalita této asociace v České republice. Wolframit odpovídající svým chemismem ferberitu je hojným minerálem a vyskytuje se v asociaci se všemi zmíněnými minerály. Byly nalezeny černé kovově lesklé, až 5 cm dlouhé lištovité krystaly zarůstající do šedého křemenu ve společnosti kasiteritu, který do ferberitu přímo zarůstá nebo lemuje jeho krystaly. Wolframit je poměrně čistý ferberit s velmi proměnlivými obsahy hübneritové komponenty (0,06–0,26 apfu Mn). Velmi často bývá postižen scheelitizací, během které došlo buď k částečné, nebo k úplné přeměně na scheelit a limonit.
Scheelit je běžným, avšak velmi nenápadným minerálem. V kavernózním značně limonitizovaném křemenu tvoří světle hnědá až rezavě žlutá jednotlivá zrna o velikosti až 4 cm (!) nebo zrnité agregáty s rozměry až 15 × 10 cm. V dutinách po přeměněném wolframitu vzácně tvoří medově žluté oktaedrické krystaly o velikosti do 3 mm sdružené do drúz na ploše až několika centimetrů čtverečních. V krátkovlnném ultrafialovém světle má výraznou modrobílou luminiscenci. V žilném šedobílém křemenu byl také nalezen kasiterit, který je oproti ferberitu vzácnější. Tvoří automorfně omezené tmavě hnědé krystaly; největší jsou až 1 cm velké a bývají nápadně uspořádány do plošných pásků. V dutinách drúzového křemene byly velmi vzácně nalezeny nedokonale omezené rozpraskané krystaly kasiteritu o velikosti až 1,5 cm. Drobná, do 2 mm velká nepravidelná zrna kasiteritu také vzácně zarůstají do tabulkovitého ferberitu. Celkem je z lokality zjištěno asi 17 druhů minerálů: anatas, arzenopyrit, biotit, dravit, farmakosiderit, ferberit, fluorapatit, chalkopyrit, jarosit, kasiterit, limonit, křemen, muskovit, pyrit, rutil, scheelit a skorodit.
Místy je hojný jemně jehličkovitý až plstnatý turmalín šedočerné, hnědočerné až zelenočerné barvy, tvořící až několik centimetrů velké agregáty v křemenu, nebo se vyskytuje v podobě tence jehličkovitých světle hnědých až čirých krystalů až 5 mm dlouhých na krystalech křemene v asociaci s jarositem a limonitem. V souladu s novou klasifikací turmalínu (Henry et al. 2011) patří do podskupiny alkalických turmalínů a jde o turmalín s chemismem dravitu s příměsí skorylové komponenty. Ve strukturní pozici X dominuje Na + K nad vakancí a nízkými obsahy Ca. V pozici Y převládá Mg nad Fe (3 : 1).
Podobné výskyty turmalínu pocházejí také z lokality Sázavka s výskytem kasiteritu či z ledečského rudního revíru.
Dlouze jehlicovité krystaly bezbarvého až světle hnědozeleného dravitu narůstající na krystaly křemene v asociaci s tmavě zeleným chloritem; šířka záběru: 12 mm, Ovesná Lhota. Foto: T. Kadlec
Jiný pohled na předchozí vzorek; šířka záběru: 10 mm, Ovesná Lhota. Foto: T. Kadlec
Dlouze jehlicovité krystaly bezbarvého až světle hnědozeleného dravitu narůstající na krystaly křemene v asociaci s tmavě zeleným chloritem; šířka záběru: 12 mm, Ovesná Lhota. Foto: T. Kadlec
Jiný pohled na předchozí vzorek; šířka záběru: 11 mm, Ovesná Lhota. Foto: T. Kadlec
Dlouze jehlicovité krystaly bezbarvého až světle hnědozeleného dravitu narůstající na krystaly křemene v asociaci s tmavě zeleným chloritem; šířka záběru: 11 mm, Ovesná Lhota. Foto: T. Kadlec