Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

"Lokalita poskytla mnoho nádherných, menších vzorků apatitu na podložkách a veliké množství volných krystalů, které bohužel nebylo možné nikam přiřadit - známé mineralogické lego. Mimo nádherných kamenů, zůstal ve vzpomínkách také nepopsatelný pocit ze smaragdově tmavě zelených špalíků, na pozadí červeného jílu, v drobnějších dutinách, nebo úžas a "horečka" z dutiny, do které mi vešlo téměř celé předloktí (kde bohužel, pro lokalitu naprosto neobvykle, bylo krystalů apatitu poskromnu, ale tak už to bývá...). A přitom jen centimentry nad...jezdila léta těžká zemědělská technika."

Martin Ručka (Minerál, 2006/3)

Číst dál...

První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.

Číst dál...

Neobvyklý vývoj chalcedonu pochází z miarolitického hydrotermálně alterovaného pegmatitu pronikajícího zelenočerný jemnozrnný serpentinit. Pegmatitové těleso mělo kolísavou mocnost od 30 do 120 cm a na kontaktu s okolní horninou vyvinutý až 10 cm mocný reakční lem tvořený vláknitým amfibolem a mastkem. Pegmatit pronikal serpentinit ve směru S-J pod sklonem 70-80 st. v délce několika desítek m. Šedožlutý chalcedon tvořil červíkovité agregáty o délce do 20 mm, které se vzájemně proplétaly a narůstaly jako stalaktity na povrch pegmatitových dutin.

Číst dál...

Doposud jediný lithný pegmatit z Vlastějovic se vyskytl v roce 1982 ve východní části třetí etáže lomu na Holém vrchu. Jeho přesnou polohu v dnešním stavu lokality lze jen stěží odhadovat. S největší pravděpodobností pronikala až 2 m mocná příkře upadající žíla skarn asi 30 m severně od žíly se spessartinem, kterou studoval Kadlec v roce 2007. V pegmatitu byly dosud identifikovány tyto minerály (20): annit, albit, axinit-(Mn), bavenit, columbit-(Mn), danburit, datolit, elbait, fluorapatit, fluorcalciopyrochlor, fluorit, fluor-liddicoatit, křemen, magnetit, oligoklas, ortoklas, seladonit, skoryl, stokesit a zirkon.

Číst dál...

Migmatitizované pararuly těžené v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu jsou vzácně diskordantně pronikány mladšími křemennými žilami se sulfidickým zrudněním a karbonáty, ze kterých dominuje kalcit a méně častý je siderit. V poslední době se na lokalitě nalézaly zajímavé ukázky krystalického sideritu. Klencovité světle hnědé až béžové krystaly o velikosti až 1 cm narůstaly na krystalický téměř čirý křemen a byly porůstány drobnými krystaly pyritu.

Číst dál...

V činném kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu se vzácně vyskytují hydrotermálně alterované pegmatity pronikající amfibolity. Podrobně se touto mineralizací zabývali Kadlec et al. (2018), kteří uvádějí prehnit, klinochlor, analcim, pyrit, fluorapatit, kalcit, bismutin a sádrovec. Začátkem roku 2019 byly v kamenolomu nalezeny pro lokalitu poměrně netypické ukázky pegmatitových dutin s kulovitými agregáty prehnitu, které byly složeny z tence tabulkovitých světle zelenkavých krystalů potažených mladším klinochlorem a vzácným drobně krystalickým pyritem. Další minerály nebyly v těchto dutinách identifikovány.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.