Činný lom Brník představuje ložisko kaolinických jílovců, které se rozkládá u Kostelce nad Černými Lesy. Pyritové agregáty se vyskytují v brnických jílovcích nebo pískovcích a ojediněle dostahují velikosti až 20 cm. Sběratelsky jsou zajímavé především bohaté drúzy až 1,5 cm velkých pyramidálních krystalů, které často hypoparalelně srůstají.
Apofylit je vlastějovických lomech málo běžným minerálem. Vyskytuje se ve třech odlišných asociacích. Světle růžový apofylit se vyskytoval v samostatných až 15 cm mocných žilách vyplňujících skarné pukliny (typ I). Křídově bílý apofylit ve společnosti světle zelenkavého prehnitu a velkých krystalů křemene se vzácně vyskytuje v okrajových partiích skarnových těles (typ II). V hydrotermálně alterovaných pegmatitech je křídově bílý apofylit v asociaci s prehnitem, epidotem, datolitem a analcimem (typ III). Apofylit typu II se nově vyskytl na jihovýchodní stěně pátého patra lomu Holý vrch. Tvořil spolu se světle zelenkavým prehnitem, šedobílým křemenem a světle žlutavým kalcitem výplň silně rozlámané partie granátického skarnu. Měl křídově bílou barvu, výrazný perleťový lesk a tvořil až 2 cm velké krystaly. Sukcese nalezené mineralizace: křemen - prehnit - apofylit - kalcit.
První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.
Dodnes se dají na haldách u zaniklého dolu sem tam nalézt zajímavé ukázky krystalického fluoritu. Nejčastěji mají tmavě fialovou nebo světle zelenou barvu.
Začátkem ledna 2022 jsem vyrazil na první výpravu do vlastějovického lomu v novém roce. Pod sněhovou pokrývkou jsem na jv. stěně 5. patra lomu na Holém vrchu nalezl několik balvanů turmalinického pegmatitu. Dal jsem se do jejich rozbijení a doufal, že se mi podaří vyloupnout nějaký pěkný vzorek. Nakonec se mi podařilo získat ukázku s 7 x 3 cm velkým krystalem turmalínu (pravděpodobně skoryl-dravit). Ve skutečnosti byl ještě o 3 cm delší, ale poslední díl se mi nepodařilo v celku z pegmatitu dostat. Po umytí jsem doma vzorek slepil a zaevidoval do sbírky vlastějovických minerálů. Jinak na stavbě pegmatitu, který byl geneticky spjat s okolními migmatitizovanými ortorulami, se podílel křemen, K-živec, plagioklas, muskovit, turmalín a vzácně biotit a apatit.
Opět jsem vyrazil na tradiční vánoční procházku po okolí vlastějovických lomů. Na první svátek vánoční jsem se kouknul do kamenolomu Magdaléna, na staré pinkoviště v blízkosti štoly sv. Magdalény, do hlavního kamenolomu na Holém vrchu a po okolí drtírny kameniva. Kamenů jsem tentokrát moc nesebral, protože celý den vydatně sněžilo. Bylo ale na co vzpomínat. V roce 2021 jsem na lokalitě nalezl mnoho zajímaných minerálů, se kterými jsem se s Vámi již podělil nebo v nejbližší době podělím.
Po delší době jsem se opět vypravil na naleziště fosfátů nedaleko Černovic na Táborsku. Na lokalitu jsem pravidelně dojížděl před několika lety, kdy se mi povedlo najít pár zajímavých ukázek fluorwavellitu včetně několika, pro lokalitu nových minerálů (metatorbernit, carnotit, tyrkys, strengit a další). Pole, na kterých jsem fosfáty sbíral, byla zarostlá tak jsem procházel remízky kolem nich. Na agrárních haldičkách jsem nalezl několik vzorků modrozeleného radiálně paprsčitého fluorwavellitu, drobný citrónově žlutý carnotit a zelený metatorbernit, modrozelené agregáty tyrkysu a pravděpodobně variscit.
Ve vlastějovických lomech jsou společně se skarny také těženy dvojslídné ortoruly, které často obsahují drobné dutiny s tenkými krystaly křemene. V dutinách se občas spolu s křemenem ještě vyskytuje drobně krystalický pyrit, pyrhotin, chlorit, kalcit, fluorit, sádrovec a zemitý limonit. V průběhu října 2021 bylo možno tyto ukázky nalézt na JV stěně nejspodnějšího patra. Nějvětší dutina měla rozměry přibližně 6x4x3 cm a byla vyplněna výhradně krystaly křemene.
V dubnu roku 2021 byla postupující těžbou otevřena velká dutina s mineralizací alpské parageneze typu C, mimo jiné s velmi hojným heulanditem, který není zatím z lokality popsán. Dutina měla podélný tvar ve směru SV-JZ a rozměry 170 × 80 × 70 cm. Na jihovýchodní stěně asi 8 m nad bází 2. lomového patra se nacházela v silně alterovaném místy až rozpadavém granátickém amfibolitu. Minerály zjištěné v dutině: analcim, axinit-(Fe), heulandit-Ca, kalcit, klinochlor, křemen, laumontit, prehnit a pyrit.
Anatas z kamenolomu Nemojov jako první popsal Toman et al. (2020). Velikost tmavě modrých až černých krystalů anatasu uvádí většinou okolo 0,5 mm, výjimečně až 1 mm. Jednotlivé krystaly měly charakteristický dipyramidální habitus s různými typy zakončení. Anatas nasedal na až 4 cm velké krystaly křemene.
Místo jsem navštívil v roce 2021 a také se mi podařilo nalézt pěkné ukázky tohoto, pro lokalitu nového minerálu. Anatasy jsem nalezl také v dalších dvou žilách, které jsou poblíž Tomanem (2020) popsané křemenné žíly. Poměrně častý je také na puklinách okolních značně alterovaných hornin, a to až ve vzdálenosti 50 cm od žil. Místy mají křemenné žíly hojný pyrit.
V prvním týdnu února roku 2021 pokračovala těžba ve zbytcích odstřelu, který koncem minulého roku zastihl drobný výskyt antimonového zrudnění. Těžaři rozbili velké balvany pomocí pásového hydraulického kladiva a místo tak poskytlo poměrně hodně ukázek kystalického berthieritu s křemenem. Rudní žíly o mocnostech nejčastěji kolem 2-3 cm a délce několika metrů pronikaly silně alterovanou ortorulu. Z rudních minerálů zcela dominuje berthierit, vzácný je antimonit, pyrhotin a pyrit. Posloupnost krystalizace jednotlivých mienrálů na puklinách je křemen - berthierit - antimonit - klinochlor - pyrhotin - pyrit - kalcit.
Koncem roku 2020 se vyskytl prehnit ve vlastějovickém lomu ve dvou odlišných formách. Na jižní stěně 4. lomového patra byla odstřelem odkryta asi 20 cm mocná pegmatitová žíla vertikálně pronikající granátický skarn. Světle oranžový prehnit tvořil tlustě tabulkovité krystaly o velikosti do 5 mm narůstající na alterovaný ortoklas nebo krystaly křemene. Světle zelenkavý prehnit se vyskytoval v drobnějších krystalech v asociaci s krystaly světlé záhnědy také v dutinách mezi krystaly ortoklasu.