První zmínky o ložisku fluoritu u Kožlí pocházejí z práce K. Hinterlechnera (1907), jenž uvádí, že už dříve byl fluorit těžen na povrchových výchozech kavernozních křemenných žilách v mělkých výkopech. Hinterlechner popisuje drobné krystaly fluoritu v malých dutinách a až jako hlava veliké hrubě zrnité agregáty fluoritu. Podle Koutka (1949) se v dobách minulých zpracovával fluorit přímo na místě při hutnění místních železem chudých limonitických rud, čemuž nasvědčují zbytky strusek v potoce přitékajícího od Peckého mlýna.
Dodnes se dají na haldách u zaniklého dolu sem tam nalézt zajímavé ukázky krystalického fluoritu. Nejčastěji mají tmavě fialovou nebo světle zelenou barvu.
Začátkem ledna 2022 jsem vyrazil na první výpravu do vlastějovického lomu v novém roce. Pod sněhovou pokrývkou jsem na jv. stěně 5. patra lomu na Holém vrchu nalezl několik balvanů turmalinického pegmatitu. Dal jsem se do jejich rozbijení a doufal, že se mi podaří vyloupnout nějaký pěkný vzorek. Nakonec se mi podařilo získat ukázku s 7 x 3 cm velkým krystalem turmalínu (pravděpodobně skoryl-dravit). Ve skutečnosti byl ještě o 3 cm delší, ale poslední díl se mi nepodařilo v celku z pegmatitu dostat. Po umytí jsem doma vzorek slepil a zaevidoval do sbírky vlastějovických minerálů. Jinak na stavbě pegmatitu, který byl geneticky spjat s okolními migmatitizovanými ortorulami, se podílel křemen, K-živec, plagioklas, muskovit, turmalín a vzácně biotit a apatit.
Opět jsem vyrazil na tradiční vánoční procházku po okolí vlastějovických lomů. Na první svátek vánoční jsem se kouknul do kamenolomu Magdaléna, na staré pinkoviště v blízkosti štoly sv. Magdalény, do hlavního kamenolomu na Holém vrchu a po okolí drtírny kameniva. Kamenů jsem tentokrát moc nesebral, protože celý den vydatně sněžilo. Bylo ale na co vzpomínat. V roce 2021 jsem na lokalitě nalezl mnoho zajímaných minerálů, se kterými jsem se s Vámi již podělil nebo v nejbližší době podělím.
Po delší době jsem se opět vypravil na naleziště fosfátů nedaleko Černovic na Táborsku. Na lokalitu jsem pravidelně dojížděl před několika lety, kdy se mi povedlo najít pár zajímavých ukázek fluorwavellitu včetně několika, pro lokalitu nových minerálů (metatorbernit, carnotit, tyrkys, strengit a další). Pole, na kterých jsem fosfáty sbíral, byla zarostlá tak jsem procházel remízky kolem nich. Na agrárních haldičkách jsem nalezl několik vzorků modrozeleného radiálně paprsčitého fluorwavellitu, drobný citrónově žlutý carnotit a zelený metatorbernit, modrozelené agregáty tyrkysu a pravděpodobně variscit.
Ve vlastějovických lomech jsou společně se skarny také těženy dvojslídné ortoruly, které často obsahují drobné dutiny s tenkými krystaly křemene. V dutinách se občas spolu s křemenem ještě vyskytuje drobně krystalický pyrit, pyrhotin, chlorit, kalcit, fluorit, sádrovec a zemitý limonit. V průběhu října 2021 bylo možno tyto ukázky nalézt na JV stěně nejspodnějšího patra. Nějvětší dutina měla rozměry přibližně 6x4x3 cm a byla vyplněna výhradně krystaly křemene.
V dubnu roku 2021 byla postupující těžbou otevřena velká dutina s mineralizací alpské parageneze typu C, mimo jiné s velmi hojným heulanditem, který není zatím z lokality popsán. Dutina měla podélný tvar ve směru SV-JZ a rozměry 170 × 80 × 70 cm. Na jihovýchodní stěně asi 8 m nad bází 2. lomového patra se nacházela v silně alterovaném místy až rozpadavém granátickém amfibolitu. Minerály zjištěné v dutině: analcim, axinit-(Fe), heulandit-Ca, kalcit, klinochlor, křemen, laumontit, prehnit a pyrit.