Kalcit patří mezi nejběžnější epigenetické minerály vlastějovických lomů a díky své krystalové a barevné pestrosti je vyhledávaným minerálem mezi sběrateli. Také pyrit je hojným vlastějovickým minerálem. Nejčastěji se vyskytuje na epigenetických kalcitových žilách a tektonicky postižených skarnech v podobě štěpných agregátů nebo hojnoplochých krystalů (do 1 cm) narůstajících na krystaly kalcitu či zarůstající do mylonitu. Na drúzovitých kalcitových žilách ze skarnu na Holém vrchu byly nalezeny pěkné ukázky krystalovaného pyritu např. v roce 1996, 2000 či 2007. Obdobné nálezy pocházejí také z hlubinného dolu na Fiolníku.
Markovický lom u Čáslavi je známé naleziště minerálů žil alpského typu na puklinách amfibolitů. Také v mé sbírce mám několik ukázek těchto minerálů. Pro fotografování jsem si vybral pět vzorků titanitu s byssolitem, ukázku krystalů aduláru v asociaci s byssolitem, vzorek tabulkovitých oranžových krystalů stilbitu-Ca z nového nálezu a historický vzorek heulanditu s analcimem. Prehnit, analcim, laumontit, kalcit, křemen a další minerály si nechám na další fotografování.
V roce 2017 se vyskytly na jv. stěně 6. patra lomu Pohled silně hydrotermálně alterované pegmatity, jejichž K-živce byly zatlačovány a místy zcela nahrazeny prehnitem, analcimem a kalcitem. Světle zelenkavý, světle oranžový až bezbarvý skelně lesklý prehnit tvoří tence tabulkovité krystaly velké až 12 mm, sdružené do nepravidelných porézních prorostlic o rozměrech až 10 × 10 × 10 cm. V dutinách prehnitu se lokálně vyskytuje analcim v podobě šedobílých izometrických krystalů do velikosti 8 mm. Hojný je pyrit, jehož krystaly nasedají na prehnit a analcim. Starší pyrit tvoří až 1 cm velké krychlové krystaly, které jsou porůstány drobně krystalickým mladším pyritem. Kovově lesklé plochy krystalů mají často náběhové barvy. Všudypřítomný je černozelený klinochlor. Jeho radiálně paprsčité agregáty o velikosti do 3 mm narůstají na prehnit a často jsou zarostlé do analcimu. Hrubě štěpný šedobílý až čirý kalcit vyplňuje prostory mezi krystaly prehnitu a analcimu. Krystaly nebyly pozorovány. V prehnitových dutinách byl nalezen pro lokalitu další nový minerál, a to bismutin, který tvořil mosazně žluté tence jehličkovité až vlasovité podélně rýhované krystaly s kovovým leskem. Až 1 cm dlouhé a 0,X mm silné krystaly byly různě zprohýbané a vykazovaly elastické vlastnosti. Zajímavý je zvýšený obsah Se v bismutinu (až 2,5 hm. %). V asociaci s pyritem a bismutinem se vzácně vyskytuje sádrovec v podobě až 5 mm dlouhých bezbarvých krystalů sdružených do radiálně paprsčitých agregátů narůstajících na prehnit. Místy je hojný drobně krystalický fluorapatit, jehož šestiboké světle zelenkavé krystaly o délce do 2 mm porůstají prehnit a analcim.
Ložisko Stříbrnice u Zvěstova se nachází na v. svahu Předního vrchu 9 km. jz. od Vlašimi. Širší část území je součástí větve českého moldanubika. Moldanubické horniny zde tvoří výběžek, který je na Z a S omezen středočeským plutonem. Okolí ložiska je budováno hybridními rulami popovického komplexu, které jsou intenzivně magmatizovány. Hybridní ruly jsou převládající horninou. Tyto ortoruly jsou proniknuty diskordantními žilami a tělesy kyselých, turmalinických žul, aplitu a pegmatitu. Biotitické a biotiticko-sillimanitické paraluly vroubí na JZ a JV uvedené ortoruly. Na jejich rozhraní jsou vyvinuty amfibolity. Ve v. části u biotitických paralul se vzácně objevují vložky grafitických rul.
Ve vlastějovických lomech se poměrně vzácně vyskytují turmalínové pegmatity pronikající granátické skarny. Turmalín nejčastěji tvoří symplektické srůsty s křemenem, vzácně živcem nebo fluoritem. Tyto agregáty mohou dosahovat velikosti až 15 x 15 cm a většinou jsou koncentrovány do centrálních částí pegmatitových žil. V souladu s novou klasifikací turmalínu (Henry et al. 2011), patří do podskupiny alkalických turmalínů a jedná se o turmalín s chemismem poměrně čistého skorylu. Má téměř černou barvu, na okrajích zrn je ojediněle tmavě hnědočerný.
Činný kamenolom Stříbrná Skalice, v současné době spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., je založený v horninách krystalinika (kataklastický amfibolický až amfibolicko-biotitický křemenný diorit a komplex metamorfovaného paleozoika, prostupovaného eruptivy), které jsou pronikány mladšími puklinovými mineralizacemi s dominantními karbonáty (kalcit, siderit, ankerit), křemenem a lokálně barytem. V nedávné době byla těžbou zastižena poloha drobných puklin pronikajících diority na východní stěně 2. lomového patra, na kterých se vyskytly zajímavé žluté krystaly křemene, skalenoedrické krystaly kalcitu, krystaly sulfidů (pyrit, chalkopyrit a bornit) a jehlicovité krystaly malachitu.