Luminiscence je schopnost minerálu emitovat světlo ve viditelné oblasti po předchozím obdržení určitého kvanta energie, v našem případě vln ultrafialového světla. Tento jev je podmíněn obsahem cizích iontů ve struktuře, které působí jako tzv. aktivátory. Minerály, které vykazují luminiscenci během ozařování UV světlem se označují jako fluorescentní. Roli aktivátorů zde hrají přechodné prvky, jejichž elektrony se excitací dostávají do vyšších energetických hladin a při návratu do normálního stavu emitují záření ve viditelné oblasti. Barva emitované fluorescence je závislá na energii budícího záření a chemickém složení minerálu. Zdroj: mineralogie.sci.muni.cz.
V kamenolomu Bernartice byly hojné, otevřené pukliny SZ-JV směru se sklonem 85° k SV a délky více než 15 m. Stěny puklin pokrývala souvislá vrstva chalcedonu (var. křemene), jejiž mocnost dosahovala až 1 cm. Chalcedon byl bezbarvý, šedý, šedomodrý až šedočervený. Povrch chalcedonu byl laločnatý s hojnými kulovitými výběžky. Vzácně byl chalcedon porostlý drobnými krystalky křišťálu. Bernartice se v současnosti řadí k mineralogicky nejzajímavějším, mineralogickým lokalitám hadců v ČR a lze předpokládat, že ještě v budoucnu překvapí mnoha novými nálezy zajímavých minerálů.
Nedaleko Čejova u Humpolce se nacházejí v pegmatitech krystaly zeleného fluorapatitu narůstající na ortoklas v asociaci s albitem a vzácně krystaly křemene. Dne 30. 7. 2002 byl tento výskyt ověřen výkopovými pracemi, které poskytly pěkné, sbírkové ukázky krystalického fluorapatitu. Až 5 cm dlouhé často zonálně zbarvené a bází ukončené krystaly byly nalezeny v jílem vyplněných pegmatitových dutinách, ve kterých narůstaly na živce nebo byly volně uloženy v jílu. Vzácné byly oboustranně ukončené krystaly, které byly souměrně zonální.
Lokalita Bohouňovice u Červených Peček je známá výskytem českého granátu - pyropu a sférolitických agregátů světle zeleného křemene, vznikajících pravděpodobně v důsledku silicifikace leptochloritového obalu ultrabazické horniny serpentinitu. Přesný způsob vzniku těchto netypických ukázek křemene není doposud znám. Bradavčité radiálně paprsčité konkrece zelenošedého chloritem zbarveného křemene dosahují velikost do 3 cm; místy jsou zbarvené hematitem do rezavé až tmavě červené barvy.
Kalcit patří mezi nejběžnější epigenetické minerály vlastějovických lomů a díky své krystalové a barevné pestrosti je vyhledávaným minerálem mezi sběrateli. Také pyrit je hojným vlastějovickým minerálem. Nejčastěji se vyskytuje na epigenetických kalcitových žilách a tektonicky postižených skarnech v podobě štěpných agregátů nebo hojnoplochých krystalů (do 1 cm) narůstajících na krystaly kalcitu či zarůstající do mylonitu. Na drúzovitých kalcitových žilách ze skarnu na Holém vrchu byly nalezeny pěkné ukázky krystalovaného pyritu např. v roce 1996, 2000 či 2007. Obdobné nálezy pocházejí také z hlubinného dolu na Fiolníku.
Markovický lom u Čáslavi je známé naleziště minerálů žil alpského typu na puklinách amfibolitů. Také v mé sbírce mám několik ukázek těchto minerálů. Pro fotografování jsem si vybral pět vzorků titanitu s byssolitem, ukázku krystalů aduláru v asociaci s byssolitem, vzorek tabulkovitých oranžových krystalů stilbitu-Ca z nového nálezu a historický vzorek heulanditu s analcimem. Prehnit, analcim, laumontit, kalcit, křemen a další minerály si nechám na další fotografování.