Doposud jediný lithný pegmatit z Vlastějovic se vyskytl v roce 1982 ve východní části třetí etáže lomu na Holém vrchu. Jeho přesnou polohu v dnešním stavu lokality lze jen stěží odhadovat. S největší pravděpodobností pronikala až 2 m mocná příkře upadající žíla skarn asi 30 m severně od žíly se spessartinem, kterou studoval Kadlec v roce 2007. V pegmatitu byly dosud identifikovány tyto minerály (20): annit, albit, axinit-(Mn), bavenit, columbit-(Mn), danburit, datolit, elbait, fluorapatit, fluorcalciopyrochlor, fluorit, fluor-liddicoatit, křemen, magnetit, oligoklas, ortoklas, seladonit, skoryl, stokesit a zirkon.
Migmatitizované pararuly těžené v lomu Pohled u Havlíčkova Brodu jsou vzácně diskordantně pronikány mladšími křemennými žilami se sulfidickým zrudněním a karbonáty, ze kterých dominuje kalcit a méně častý je siderit. V poslední době se na lokalitě nalézaly zajímavé ukázky krystalického sideritu. Klencovité světle hnědé až béžové krystaly o velikosti až 1 cm narůstaly na krystalický téměř čirý křemen a byly porůstány drobnými krystaly pyritu.
V činném kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu se vzácně vyskytují hydrotermálně alterované pegmatity pronikající amfibolity. Podrobně se touto mineralizací zabývali Kadlec et al. (2018), kteří uvádějí prehnit, klinochlor, analcim, pyrit, fluorapatit, kalcit, bismutin a sádrovec. Začátkem roku 2019 byly v kamenolomu nalezeny pro lokalitu poměrně netypické ukázky pegmatitových dutin s kulovitými agregáty prehnitu, které byly složeny z tence tabulkovitých světle zelenkavých krystalů potažených mladším klinochlorem a vzácným drobně krystalickým pyritem. Další minerály nebyly v těchto dutinách identifikovány.
Sádrovec se nahodile vyskytuje na puklinách zvětralých skarnů a ortorul nebo na středověkých haldách na vrchu Fiolníku jako supergenní minerál vznikající z pyritu. Tenké téměř čiré až 1 cm dlouhé krystalky seskupující se do vějířkovitých agregátů uvádí z puklin ve dvojslídných ortorulách Kadlec (2008). Sádrovec se vyskytoval v asociaci s pyritem, pyrhotinem, fluoritem, kalcitem a křemenem. Fišera et al. (2005) popisují z puklin rul čiré, tence sloupcovité až jehličkovité krystaly sádrovce narůstající na hojnoploché krystaly pyritu a křemene. Délku krystalů uvádějí 1-3 mm, šířku 0,2-0,3 mm.
Černé, černošedé a vzácně temně modré dipyramidální krystaly anatasu velikosti do 3 mm se vyskytují na puklinách alpského typu v rulách ve společnosti s křemenem, muskovitem, klinochlorem, adulárem, fluoritem, pyritem, turmalínem, apatitem, brookitem či rutilem. Krystaly mají silný polokovový až diamantový lesk a jsou často příčně rýhované. Anatas bývá vzácně doprovázen světle hnědými až žlutohnědými tence tabulkovitými krystaly brookitu o velikosti do 2 mm.
Mineralogicky zajímavé minerály oligoklasových desilikovaných pegmatitů z Bernartic jsou především zeolity - chabazit a natrolit, které byly zjištěny především na jeho puklinách a v dutinách. Chabazit tvoří bílé, skelně lesklé až 4 mm velké klencové, krychli blízké krystaly porůstající v hojném měřítku pukliny pegmatitu. V krátkovlnném UV světle má chabazit světle zelenkavou barvu a chemismem odpovídá chabazitu-Ca se zvýšeným obsahem BaO (4,5 hm. %). Spolu s ním se vyskytují světle šedé až křídově bílé jehlicovité krystaly, dosahující délky cca 10 mm, které jsou blízké natrolitu. Krystaly tohoto zeolitu jsou většinou korodované a zčásti paramorfované opálu podobnou hmotou. Natrolit je starší než chabazit, jehož drobné krystalky ho na některých místech porůstají. Vzhledem k tomu, že ve zjištěném chemickém složení je v kationtové části zastoupen v podstatě pouze hořčík, je zřejmé, že popisovaná fáze odpovídá natrolitu pouze strukturně a vzhledově. Původní natrolitová hmota byla z převážné části nahrazena hořečnatou substancí, jejíž zdroj je třeba hledat v následném vzniku dolomitové výplně na totožné tektonicky porušené zóně.