V minulosti se vlastějovickými kalcity nejvíce zabýval Turnovec, v té době zaměstnanec podniku Karborundum n. p. v Benátkách nad Jizerou. Turnovec, spolupracoval v 60. letech minulého století se závodním geologem vlastějovických dolů J. Čujanem a profesorem J. Koutkem. Za jejich přispění sepsal v roce 1969 souhrnnou práci s názvem Hydrotermální kalcitové žíly magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, otištěnou v časopisu Národního Muzea v Praze. Kalcitové žíly pronikající skarnová tělesa rozdělil podle způsobu uložení na žíly vázané svým vznikem na pegmatity, žíly vázané na mylonitové zóny a žíly vyplňující pukliny a otevřené tektonické linie.
U posledního typu žil upozorňuje na občas se objevující dutiny s krásnými a tvarově rozmanitými krystaly kalcitu. Podle vývoje krystalů rozlišit Turnovec (1969) u tohoto typu žil pět generací kalcitu. První generace kalcitu je vázána na pegmatitové žíly. Kalcit je šedobílý, středně zrnitý a tvoří nepravidelná hnízda v okrajových partiích kontaminovaných pegmatitů. Nevytváří automorfně omezené krystaly. Druhou generaci tvoří čirý až nažloutlý hrubě krystalický kalcit, vyskytující se až v několika decimetrů mocných žílách společně se zeleným fluoritem. Krystaly mají výhradně skalenoedrický tvar. Kalcit třetí generace je bílý až šedobílý a tvoří žíly mocné i více než 1 m, jež pronikají skarnem. Je na něj vázán pyrit a méně pyrhotin. Krystaly jsou spojkami skalenoedru a vysokých klenců. Ve vyšších partiích jsou charakteristické limonitové povlaky na krystalech kalcitu. Čtvrtá generace kalcitu je čirá nebo bílá a je nejbohatší na krystalové tvary. Tvoří nepravidelná hnízda a drobné žilky. Na krystaly často narůstá mladší křemen (křišťál nebo ametyst). Lokálně tento kalcit uzavírá větší množství černého hematitu. Nejmladší, pátá generace kalcitu má růžové zbarvení způsobené zvýšeným obsahem manganu a vytváří drobné tenké žilky protínající starší kalcitové žíly a žíly pegmatitů. Turnovec rozdělil krystaly dutin podle převládajících krystalových tvarů na pět typů: skalenoedrický, skalenoedricko-romboedrický, romboedrický, prizmatický a bazální (destičkovitý). Z kalcitových žil uvádí amfibol, fluorit, goethit, hematit, chalcedon, chalkopyrit, křemen, pyrhotin, pyrit a jílové minerály. Turnovec se zmiňuje o velké kalcitové dutině na pátém patře dolu Magdaléna, ze které pocházejí skalenoedrické krystaly kalcitu až 40 cm velké. Větší kalcitové dutiny lokalizoval v zahloubení mezi 2. a 3. patrem a na 6. a 10. patře. Průměrnou velikost krystalů uvádí 2–5 cm.
Na čtvrté lomové etáži vlastějovického lomu se nově objevily krystaly kalcitu, které lze podle dělení Turnovce přiřadit ke třetí generaci kalcitů. Asi 10 cm mocná žíla kalcitu pronikala granátický skarn u paty severovýchodní stěny etáže. V centrálních partiích obsahovala hojné dutiny s krystaly kalcitu , které měly tvar vysokého klence a světle žlutou až bíložlutou barvu.
Ukázky nalezených kalcitů
Kalcit, Vlastějovice; FOV 60 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Kalcit, Vlastějovice; FOV 40 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Kalcit, Vlastějovice; FOV 45 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Kalcit, Vlastějovice; FOV 38 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Kalcit, Vlastějovice; FOV 30 mm. Foto a sběr T. Kadlec
Literatura
Turnovec I. (1969): Hydrotermální kalcitové žíly magdalenského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou. - Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 137, s. 52–59, Praha.