Kadlec T. (2025): Pegmatity s berylem a dalšími minerály u Řendějova. - Pod Blaníkem, 29, 1, Vlašim.
Granitické pegmatity jsou magmatické, většinou žilné, hrubozrnné a světlé horniny se zcela charakteristickými rysy. Jsou to hlavně pegmatitové textury, zonální stavba pegmatitových těles a celkové chemické složení blízké granitu. Pegmatity poměrně často obsahují velké krystaly nebo vzácné minerály, mnohdy drahokamových odrůd, kvůli kterým jsou intenzivně vyhledávány sběrateli minerálů, ale také komerční těžbou.
Beryl Be3Al2(Si6O18) je křemičitan beryllia a hliníku, vyskytuje se hlavně v pegmatitech, tvoří šestiboké sloupcovité krystaly a nejčastěji má světle žlutozelenou barvu. Někdy může být také bílý, bezbarvý a různě zbarvený. Na základě barvy se rozlišují různé variety berylu; bezbarvý je goshenit, trávově sytě zelený smaragd, světle modrozelený akvamarín, žlutozelený heliodor a růžový morganit. V České republice je beryl znám z mnoha pegmatitových lokalit; velké krystaly pocházejí z Meclova a Otova u Poběžovic a drahokamové odrůdy z Písecka. V oblasti Podblanicka jsou však berylové pegmatity vzácné.
Kadlec T. (2024): Berylové pegmatity nedaleko Řendějova u Zruče nad Sázavou. – Minerál, 32, 6, 528-536, České Budějovice.
Obec Řendějov se rozkládá 3 km sz. od Zruče nad Sázavou. Po geologické stránce přísluší širší okolí obce do pestré skupiny moldanubické oblasti, kde převažují biotitické nebo sillimanit-biotitické pararuly s tělesy muskovit-biotitických ortorul, mramorů, skarnů, erlanů, amfibolitů, žilných granitů a kvarcitů. Dominantní postavení zaujímá těleso dvojslídné ortoruly o délce 4,5 km a šířce až 620 m, táhnoucí se od obce Zliv, přes osadu Brandýs směrem k východu jižně pod Řendějov (Mísař et al. 1983, Drahota et al. 2000).
Kadlec T. (2024): Dutinový pegmatit s andalusitem od Golčova Jeníkova. – Minerál, 32, 6, 510-519, České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021, Kadlec a Doležal 2024).
Předložený text popisuje nález nového pegmatitu označeného jako pegGJ VI, který byl nalezen během mineralogické prospekce nedaleko Golčova Jeníkova v únoru 2024. Svou mineralogií se liší od doposud nalezených pegmatitů z dané oblasti, a to přítomností andalusitu a Nb-Ta rutilu, dvou odlišných forem granátu a agregátů rutilu a anatasu po původním ilmenitu s monazitem-(Ce). Proto je pegmatitové žíle věnována samostatná nálezová zpráva.
Kadlec T., Doležal J. (2024): Dutinové pegmatity s krystaly almandin-spessartinu a dalších minerálů od Golčova Jeníkova. - Minerál, 32, 4, 341-349. České Budějovice.
Okolí Golčova Jeníkova, vzdáleného asi 18 km jv. od Čáslavi, patří geologicky do monotónní jednotky moldanubika a je tvořené sillimanit-biotitickými pararulami a migmatity, místy s přechody do kvarcitických rul (Chlupáč et al. 2011). V oblasti jsou místy poměrně hojné miarolitické pegmatity a na ně vázané albit-muskovitické žíly s dutinami obsahujícími krystaly křemene, živců, muskovitu, turmalínu, granátu, apatitu a dalších minerálů (Kadlec 2016, 2021, 2022, Kadlec a Venclík 2021).
Kadlec T. (2024): Sázavíny, pozůstatek po zpracování železné rudy v okolí Vlastějovic. - Pod Blaníkem, 28, 2, 8-10.
Mnozí z Vás jste možná našli, během letního koupání v řece Sázavě či podzimních procházkách na jejích malebných březích v okolí Vlastějovic a níže po proudu, kamínky nápadné svou blankytně modrou barvou. Jsou to pozůstatky po zpracování železné rudy, která se od nepaměti těžila ve Vlastějovicích a učinila z nich významné průmyslové centrum zemí Koruny české a Rakouské monarchie.
Kadlec T. (2024): Nové nálezy minerálů v hadcích u Bernartic. - Pod Blaníkem, 28, 1, 2-4, Vlašim.
V rámci modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi sjezdy 56 Soutice a 66 Loket, realizované firmou EUROVIA CS a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování dálnice bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice, při západním okraji národní přírodní památky Hadce u Želivky, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů (aktinolit a tremolit), chalcedonu a magnezitu s opálem.
Hadec (serpentinit) je metamorfovaná hornina, která vznikla přeměnou ultramafických hornin (složené především z tmavých minerálů). Masivní hadec má nejčastěji šedozelenou až zelenočernou barvu a je složen z minerálů serpentinové skupiny (chryzotil, lizardit a antigorit), amfibolů, pyroxenů, olivínu a dalších minerálů. Většina hadců je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často přeměněná, a to za vzniku opálu či křídově bílého magnezitu.