Kadlec, T. (2008): Turmalíny vlastějovických pegmatitů. - čas. Minerál, 3, 211-214, České Budějovice.
Minerály skupiny turmalínu představují běžné avšak složité alumo-borosilikáty s velmi rozmanitým chemickým složením. Skupina turmalínu zahrnuje 14 samostatných koncových členů. Pro jednodušší prezentaci chemismu jednotlivých turmalínů se používá obecný vzorec XY3Z6T6O18(BO3)3V3W (Hawthorne a Henry 1999), kde je nejčastější v pozici X: Na, Ca, vakance, Y: Fe2+, Mg, Al, Li, Fe3+, Z: Al, Mg, Fe3+, Cr3+, V3+, T: Si, V: O, OH a W: O, F, OH.
V jednotlivých pozicích mohou turmalíny obsahovat i další převážně minoritní prvky jako Mn, Zn, Ti4+, Cu, Pb, Sr, Ni atd. Turmalíny se dělí do tří skupin podle prvkového zastoupení v pozici X, a to na vápenaté (liddicoatit, uvit, hydroxy-feruvit), alkalické (elbait, skoryl, dravit, olenit, chromdravit, buergerit, povondrait, vanadiumdravit) a turmalíny s vakancí (foitit, magneziofoitit, rossmanit). Široké pole stability těchto minerálů zaručuje jejich výskyty v mnoha geologických prostředích, jako jsou granitoidy, granitické pegmatity, žíly alpského typu, stratiformní ložiska, metamorfované horniny a klastické sedimenty.
V nejbližším okolí Vlastějovic se vyskytuje přibližně 30 granitických pegmatitů, které obsahují v minoritním množství minerály skupiny turmalínu. Při bližším studiu těchto turmalínů v rámci mé diplomové práce pod vedením profesora Milana Nováka byla doložena kontaminace pegmatitů resp. závislost mezi chemickým složením turmalínů a chemismem okolní horniny pegmatitu. V pegmatitech pronikající pararulami dominuje dravit, skoryl a vzácný foitit. Dravit-skoryl je zastoupen v pegmatitech, které jsou geneticky spjaté s ortorulami. Odlišné složení mají turmalíny pegmatitů ve skarnech, a to skoryl až skoryl-feruvit(?). Ze skarnu pochází také jediný pegmatit s lithnými turmalíny (elbait, liddicoatit) (Čech 1985, Selway 1999).
Chemické složení a nomenklaturní dělení turmalínů; modifikováno a upraveno podle Henry a kol. 2002
Pegmatity pararul
Turmalín je v pegmatitech, které pronikají pyroxenické, cordieritické, biotitické či kvarcitické pararuly v okolí Vlastějovic, hojným minerálem. Vyskytuje se ve formě automorfně omezených černohnědých až černých prizmatických sloupců, které bývají dlouhé až 15 cm, nebo vzácně graficky srůstá s křemenem ve shlucích až 5 x 5 cm. Turmalíny asociují s křemenem, K-živci, oligoklasem, muskovitem, siderofylitem a vzácněji s almandinem a fluorapatitem Chemicky tyto turmalíny spadají do pole dravitu, skorylu a foititu, pro které lze sestavit zjednodušený frakcionační trend: Fe-dravit → Mg-skoryl → skoryl → foitit (Kadlec 2007). Složení turmalínů není nebo jen velmi mírně ovlivněno přínosem látek z okolních pararul.
Grafický srůst skoryl-dravitu s křemenem z pegmatitu u osady Březina - Vlastějovice, velikost vzorku 10x7x4 cm, velikost srůstu 1,5x1,5 cm. Sběr 2004. Foto T. Kadlec
Pegmatity ortorul a migmatitů
Tyto pegmatity představují hrubozrnné partie biotit-muskovitických ortorul a migmatitů, se kterými jsou evidentně geneticky spjaté. Turmalíny pegmatitů mají stejné chemické složení jako akcesoricky přítomný turmalín v ortorulách. Dravit-skoryl tvoří černé až 10 cm velké sloupce v přítomnosti muskovitu, siderofylitu a fluorapatitu. Frakcionační trend turmalínů je dravit → Mg-skoryl.
Dravit z biotit-muskovitické ortoruly, velikost vzorku 8x6x5 cm, Vlastějovice 2001. Foto T. Kadlec
Pegmatity skarnů
Pegmatity skarnů by vydaly na několik článků. Pro potřebu tohoto článku se zaměřím pouze na pegmatity s turmalínem pronikající skarny a zcela opominu klasické kontaminované pegmatity s fluoritem, hastingsitem, allanitem–(Ce), hedenbergitem, epidotem atd. Navzdory tomu, že jsou pegmatity ve vlastějovických skarnech hojné (Vavřín 1960 uvádí až 100 žil na magdalénském ložisku), pegmatity s turmalínem jsou málo běžné. Od roku 2000 jsem takových pegmatitů zaznamenal v in-site pouze 6. Turmalíny jsou v pegmatitech dosti nenápadné a snadno zaměnitelné s ambitem nebo málo hojným hastingsitem. Tvoří hnědočerné až černé nedokonale vyvinuté sloupce (do 5 cm) nebo graficky srůstají s křemenem. Složení turmalínů bylo během jejich vzniku zcela jistě ovlivněno přínosem látek (Ca, Fe) z okolního skarnu. Turmalíny odpovídají svým složením převážně skorylu bohatého Ca a Fe a mají frakcionační trend Mg-skoryl → Ca-Fe-skoryl → skoryl-feruvit. Výskyt vzácného feruvitu zatím nebyl potvrzen, avšak nalezené turmalíny se mu velice blíží (0,484 apfu Ca v pozici X z požadovaného 0,5 apfu Ca pro feruvit). Podstatná část turmalínů podléhá silné chloritizaci (chamosit až thuringit).
V roce 1985 se na 3. lomové etáži objevil dosud jediný popsaný Li-pegmatit z vlastějovického skarnu. Skoryl graficky srůstal s křemenem nebo tvořil sloupce o velikosti až 6 cm. Některé turmalíny byly laterálně zonální od skorylu k elbaitu. Elbaity měly šedorůžovou barvu (rubbelit). V dutinách pegmatitu byly drobné krystalky elbait-liddicoatitu. Selway (1999) stanovila frakcionační posloupnost takto: Ca-bohatý skoryl → Ca-skoryl → (Ca, Mn)-skoryl → (Ca, Mn)-elbait-skoryl → Mn-bohatý elbait-skoryl → Mn-bohatý Fe-elbait → (Ca, Mn)-bohatý elbait → elbait-liddicoatit.
Grafický srůst Ca,Fe-skorylu s křemenem v pegmatitu prorážející granátický skarn, velikost srůstu 3x2 cm, Vlastějovice 2005. Foto T. Kadlec
Závěr
Vyjma lithných turmalínů jsou turmalíny Vlastějovic sběratelsky nezajímavé a málo aktraktivní. Avšak z geochemického hlediska představují Vlastějovice jednu z nejlepších českých lokalit pro studium kontaminace granitických pegmatitů. K dnešnímu dni je v okolí Vlastějovic volně přístupno 7 pegmatitů s turmalínem. Během studia turmalínů byla zjištěna celá řada zajímavých minerálů jako kasiterit, milarit, uraninit, Nb-rutil, arzenopyrit, diaspor, xenotim, monazit, sillimanit, manganocolumbit, zirkon, ilmenit, pyrochlor. Ale o nich zase příště.......
Literatura
Čech, F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu, Doktorská rigorózní práce, PřF UK Praha
Hawthrone, F., Henry, D.J. (1999): Classification of the minerals of the tourmaline group. Eur. J. Mineral, 11, 201-205.
Henry, D.J., Dutrow, B.L., Selverstone, J. (2002): Compositional asymmetry in replacement tourmaline . An example from the Tauern Window, Eastern Alps. Geological Materials Research, 4, 1.18
Kadlec, T. (2007): Turmalín jako indikátor stupně kontaminace granitických pegmatitů z okolí Vlastějovic nad Sázavou, Diplomová práce, PřF MU Brno, 79 stran
Selway, J. B. (1999): Compositional evolution of tourmaline in granitic pegmatites, PhD. Thesis, University of Manitoba, Canada
Vavřín, I. (1960): Pegmatity na magdalenském skarnovém ložisku, Diplomová práce, PřF UK Praha