Kadlec, T. (2007): Datolit z Vlastějovic. - čas. Minerál, 6, 505-507, České Budějovice.
Datolit CaBSiO4(OH) je zajímavým minerálem mnoha asociací. Často vzniká z fluid bohatých na vápník a bór v granitech či skarnech. Nejhojněji však představuje produkt hydrotermální alterace bazických výlevných hornin typu bazaltu. Vzácněji se také vyskytuje na alpských žilách typu C společně se zeolity a apofylitem, u nás například v Markovicích.
Jako první popisuje datolit z Vlastějovic Čech (1985) z jediného lithného pegmatitu. Ten byl zastižen v západní části třetí lomové etáže. Ve skarnu tvořil až 2 m mocnou příkře upadající žílu s nedokonale vyvinutou vnitřní zonalitou. Bílý, částečně rozpadavý datolit se vyskytl v blokovém pegmatitu společně s danburitem v nepravidelných masách až 5 cm velkých.
Situace vlastějovického lomu, zelené kolečko - datolit z Li-pegmatitu, modré kolečko - datolit na kalcit-křemenných žilách, červené kolečko - datolit-prehnitová žíla.
Ve zcela jiné formě se datolit vyskytuje na maximálně 5 cm mocných kalcit-křemenných žilách, pronikající skarnem na čtvrté lomové etáži. Zde tvoří zemité světle hnědé až okrové povlaky spolu s palygorskitem. Datolit byl určen Mgr. Markem Chvátalem (2001) pomocí práškové RTG difraktometri na PřF UK v Praze. Vedle nevzhledného datolitu lze na žilách nalézt pěkné ukázky ametystu, záhnědy, palygorskitu a kalcitu. Pauliš a Zeman (1998) se zmiňují z těchto žil o nálezu světle růžových až načervenalých 1 mm velkých krystalků barytu na záhnědě.
V horní části vzorku světle hnědý povlak datolitu, v dutině ametyst a kalcit, velikost výřezu 6x5 cm, Vlastějovice 2002. Foto T. Kadlec
Defilé žíly s datolitem. 1. datolit I, apofylit I, epidot; 2. datolit II; 3. apofylit II; 4. granátický skarn.
Krystal datolitu velký 2 cm, Vlastějovice 2004. Foto T. Kadlec
Sběratelsky nejatraktivnější nález datolitu jsem zaznamenal na páté lomové etáži v roce 2004. Na styku skarnu s okoloskarnovými hybridními horninami s polohami mramorů byla zastižena 90 cm dlouhá a 12 cm mocná čočkovitá žíla, tvořená hlavně datolitem a prehnitem a dále apofylitem, kalcitem, epidotem a křemenem. Kontakt žíly s okolní horninou byl poměrně ostrý, pouze místy byly vyvinuty až 4 cm velké hypautomorfní tmavě červené granáty (pravděpodobně s převahou andraditové komponenty). Datolit byl světle žlutý, zelenkavý až čirý. V žíle bylo možno rozlišit dvě generačně odlišné formy datolitu. Starší jemnozrnnější generace (datolit I) dominovala v přikontaktních partiích se skarnem spolu s prehnitem, apofylitem I, křemenem a epidotem. Mladší generace – datolit II tvořil převážnou část žíly. V centrálních patriích mladšího datolitu byly v dutinách vyvinuty krystaly datolitu až 2 cm velké. Na krystaly datolitu nasedaly křídově bílé krystalky apofylitu II, které někdy dutiny zcela vyplňovaly. Vzácné byly až 2 mm velké světle zelené krystalky prehnitu. Sukcesi minerálů v žíle lze stanovit takto: křemen – epidot – prehnit – datolit I – apofylit I – datolit II – apofylit II – kalcit. Datolit byl analyzován na elektronové mikrosondě CAMECA SX 100 v Laboratoři elektronové mikroskopie a mikroanalýzy na spojeném pracovišti ÚGV MU a ČGS v Brně. Průměrný stechiometrický vzorec datolitu je Ca0,995BSi1,001O4(OH) prakticky bez žádných příměsí.
Závěrem lze říci, že se ve Vlastějovicích datolit vyskytuje ve třech zcela rozdílných asociacích a jeho výskyty lze zařadit do kategorie velmi vzácných. Poslední nález v roce 2004 poskytl nadprůměrné ukázky datolitu v rámci celé České Republiky. Nezbývá než doufat, že se datolit ve Vlastějovicích ještě objeví.
Literatura:
Čech, F. (1985): Mineralogie žulových pegmatitů české části Českého Masívu. – MS. dokt. rig. práce, PřF UK Praha.
Pauliš, P., Zeman, Z. (1998): Nový nález barytu na skarnovém ložisku Vlastějovice u Zruče nad Sázavou. - Bull. mineral.-petrolog., Odd. Nár. Muz., Praha, 6, s. 261.