Kadlec, T. (2008): Alpská parageneze typu A ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 4, 315-318, České Budějovice.
Vlastní lokalita se nalézá v notoricky známém kamenolomu a dolech vzdálených 700 m severně od obce Vlastějovice. Od počátku minulého století byla a je věnována největší pozornost mineralogů a petrologů místním skarnům (Koutek, Žáček, Potužák), pegmatitům (Vavřín, Novák, Ackerman, Kadlec) a Sb-mineralizaci (Pauliš, Brabec).
Relativně menší zájem byl o mladší puklinové mineralizace ve skarnech (Turnovec, Pauliš a Zeman aj.). V posledním desetiletí se však začaly poměrně hojně objevovat nevelké pukliny v biotit-muskovitické ortorule s minerály klasickými pro alpskou paragenezi typu A. V dosavadní literatuře o lokalitě tato mineralizace doposavad není uváděna, avšak pro úplnost pestrobarevné mozaiky vlastějovických asociací a paragenezí jí nelze opomenout.
Fluorit s kalcitem na křemenu, velikost krystalu fluoritu 5 mm, Vlastějovice 2000. Foto T. Kadlec
Fluorit, kalcit a pyrhotin, velikost krystalu fluoritu 8 mm, Vlastějovice 2000. Foto T. Kadlec
Na čtvrté a vzácně na páté lomové etáži vlastějovického lomu je možno nalézat v biotit-muskovitické ortorule místy částečně migmatitizované úzké pukliny široké do 2 cm, které nesou mineralogicky zajímavé výskyty fluoritu, pyrhotinu, pyritu, kalcitu křemene a sádrovce. Na stěnách čtvrté lomové etáže lze pozorovat několik systémů puklin. Minerální parageneze se v největší míře vyskytuje na puklinách směru SZ – JV upadající pod sklonem přibližně 80º k SV. V rámci jedné pukliny jsou jednotlivé minerály distribuovány zcela nahodile a bez zjevných zákonitostí. V některých partiích puklin je pouze křemen a v některých místech jsou pukliny zcela bez výplně. Sukcese mineralizace puklin je následující: křemen – pyrhotin I – pyrit – fluorit – kalcit I – pyrhotin II – kalcit II - sádrovec.
Pyrhotin na křemenu, velikost krystalu 1 cm, Vlastějovice 2002. Foto T. Kadlec
Nejnápadnějším minerálem puklin je fluorit, který se vyskytuje v podobě světle fialových až černě fialových dokonale omezených krychlí o velikosti do 1 cm narůstajících nejčastěji na křemen. Dalším minerálem puklin je pyrhotin, který tvoří hexagonální tabulkovité krystalky až 1 cm velké často seskupené do růžic. Z puklin pochází dvě generace pyrhotinu. Starší pyrhotin I nasedá na křemen a je často porostlý mladším pyritem (perimorfóza pyritu po pyrhotinu). Krystalky mladšího pyrhotinu II porůstají krystaly kalcitu. Oproti pyrhotinu s karbonátových žilek pronikajících skarny není tento pyrhotin magnetický. Běžným minerálem parageneze je kalcit, který se vyskytuje v rozmanitých barvách a tvarech. Barva kalcitu se pohybuje od skoro čiré, přes bílou, světle žlutou, hnědožlutou až po žlutou a vzácně zelenkavou. V krystalových tvarech kalcitu dominují spojky převládajícího nízkého romboedru (klence) s ditrigonálním prismatem nebo romboedry se zakulacenými hranami. Krystaly kalcitu dosahují velikosti do 4 cm. Všechny výše zmiňované minerály doprovázejí sukcesně nejstarší všudypřítomný mléčný křemen vzácně záhnědu v krystalech až 3 cm velkých, které porůstají přímo stěny puklin ortorul. Pravděpodobně zvětráváním pyritu vzniká na puklinách supergenní sádrovec, který tvoří až 1 cm dlouhé tenké téměř čiré krystalky seskupující se do vějířkovitých agregátů.
Proto vám vřele doporučuji fádně jevící se vlastějovické biotit – muskovitické ortoruly nepřehlížet a věnovat jim alespoň malou pozornost, která se vám vrátí v podobě hezkých mineralogických ukázek.
Krystaly kalcitu, velikost krystalů až 2 cm, Vlastějovice 2001. Foto T. Kadlec
Kalcit na puklině, velikost krystalů 1 cm, Vlastějovice 2002. Foto T. Kadlec
Kalcit na puklině, velikost krystalů 14 mm, Vlastějovice 2001. Foto T. Kadlec
Literatura:
Ackerman, L. (2004): Pegmatity ve Vlastějovicích, Diplomová práce, PřF UK Praha, 142 stran
Brabec, P. (2002): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích, Diplomová práce, PřF UK Praha
Kadlec, T. (2007): Turmalín jako indikátor stupně kontaminace granitických pegmatitů z okolí Vlastějovic nad Sázavou, Diplomová práce, PřF MU Brno, 79 stran
Koutek, J. (1950): Ložisko magnetovce skarnového typu u Vlastějovic v Posázaví, Rozpr. ČSAV, Ř. mat. přír. Věd, 60, 27
Koutek, J. (1959): Hybridní horniny na magnetovcovém ložisku na Fiolníku u Vlastějovic v Posázaví, Čas. Nár. Muz., Ř. přírodověd., 128, 1-4
Koutek, J. (1964): Magnetovcová ruda magdalenské skarnové kry ve Vlastějovicích, Zpr. o geol. výzk. v roce 1964, 39-41
Novák, M. (2005): Granitické pegmatity Českého masivu (Česká republika); mineralogická, geochemická a regionální klasifikace a geologický význam. Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 90, 96 stran
Novák, M., Hyršl, J. (1992): Vlastějovice near Zruč nad Sázavou, pegmatites with fluorite penetrating skarn. In.: Lepidolite 200, field trip guidebook, Nové Město na Moravě, 33-37
Pauliš, P. (1993): Sekundární minerály antimonu ze skarnového ložiska Vlastějovice v Posázaví, Čas. Nár. Muz., Ř. přírodověd., 162, 91-92
Pauliš, P., Zeman, Z. (1998): Nový nález barytu na skarnovém ložisku Vlastějovice u Zruče nad Sázavou, Bull. mineral.-petrolog., Odd. Nár. Muz., 6, 261
Potužák, M. (1996): Skarn ve Vlastějovicích na Holém vrchu, Diplomová práce, PřF UK Praha
Turnovec, I. (1968): Hydrotermální kalcitové žíly magdalenského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, Čas. Nár. Muz., Odd. přírodověd., 137, 52-59
Vavřín, I. (1960): Pegmatity na magdalenském skarnovém ložisku, Diplomová práce, PřF UK Praha
Vavřín, I. (1962): Pegmatity magdalénského skarnového ložiska u Vlastějovic nad Sázavou, Sbor. Nár. Muz. (Praha), Ř. B, 18, 89-105
Žáček, V. (1985): Mineralogie skarnu u Vlastějovic, Diplomová práce, PřF UK Praha
Žáček, V., Povondra, P. (1991): Krystalochemie minerálů skarnu z Vlastějovic nad Sázavou, Acta Univ. Carol., Geol., 1-2, 71-101