KADLEC, Tomáš. Výskyt kasiteritu u Přibyslavic. Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: www.mineralogist.cz
Zbytky starých hornických prací se nacházejí ve východní části tělesa přibyslavické žuly, asi 100 m západně od vrcholu Tisé skály po obou stranách silnice Přibyslavice - Bratčice. Jádro těžby se zřejmě nacházelo mezi dnešní silnicí a vodotečí na ploše cca 50 x 150 m. V terénu se dochovalo mnoho objektů souvisejících s dolováním cínové rudy – kasiteritu.
Objekty jsou klasickými pozůstatky šachtic. Jedná se o kruhové jámy, které mají průměr od 1 do 4 m a hloubku maximálně 2 m. Některé z jam mají obval po celém obvodu, jiné jej mají jenom zčásti. Obvaly mají maximální výšku kolem 2 m. Jeden z obvalů ve východní části lokality byl zkoumán kopaným řezem, který jej proťal od vnějšího obvodu ke středu. Získané poznatky lze shrnout následovně: obval je pozůstatkem průzkumné šachtice, která měla průměr přibližně 1,8 m. Podle vrstev zachycených sondou tato šachtice postupně prošla světlou písčitou hlínou, pískovcem, vrstvami zvětralin přibyslavické žuly, vrstvou zvětralin pravděpodobně patřících alterované biotitické rule a další vrstvou zvětralin přibyslavické žuly. Hloubení bylo ukončeno ve vrstvách pevné přibyslavické žuly se stopami greisenizace patrně kvůli tomu, že nebylo nalezeno rentabilní zrudnění. Podle objemu haldoviny tato šachtice mohla dosáhnout pravděpodobné hloubky kolem 10 m. Kromě dvou otisků špiček hornických kladívek nepřinesl tento řez žádný archeologický materiál, který by umožnil zpřesnit úvahy o dataci vzniku a zániku díla (Starý, Šanderová, Tomášek 2004).
Lokalizace pozůstatků po těžbě cínu mezi obcemi Přibyslavice a Bratčice (Starý, Šanderová, Tomášek 2004).
Z rudních minerálů se v haldovém materiálu nejčastěji nachází kasiterit ve formě zrn tmavě hnědé až černé barvy velkých až 10 mm, která jsou někdy omezena krystalovými plochami. Zrudnění se vyskytuje zejména na okrajích křemenných žil v paragenezi se slídou, která zpravidla tvoří kolem žil výrazný lem. Vzorek, který obsahuje největší množství rudy, však zřejmě nepochází z křemenných žil, ale z nabohacené zóny alterované přibyslavické žuly (Starý, Šanderová, Tomášek 2004).
Z ostatních rudních minerálů byly zjištěny pouze drobné žilky limonitu, které se vyskytují samostatně v alterované přibyslavické žule a dutinách křemenných žil. Zde se vyskytuje často ve formě agregátů drobných cvočkovitých krystalků hnědé barvy velkých maximálně 0,5 mm. Pravděpodobně se jedná o pseudomorfozy limonitu po sideritu. Velmi zajímavý je výskyt až 15 mm velkých, růžovofialových miskovitých agregátů lepidolitu na křemenné žilovině, a destičkovitých mléčně bílých krystalků apatitu (0,5 x 3 x 2 mm). Naproti tomu se v haldovém materiálu nevyskytují některé minerály typické pro jiné části tohoto žulového tělesa. Zcela zde chybí například granáty a fosfátové minerály. Také turmalín se v těchto místech vyskytuje jen sporadicky, a to ve formě drobných zrn v přibyslavické žule. Nikdy však není přítomen v žilovině spolu s kasiteritem (Starý, Šanderová, Tomášek 2004).
Vlastní nálezy
V posledních letech jsem tuto lokalitu několikrát navštívil. Kasiterit je v šedobílém kavernózních křemenu poměrně hojný. Tvoří v něm drobné kostrovité vtroušeniny nebo až 1 cm velké hypautomorfně omezené krystaly. Má černohnědou barvu. Často je v asociaci s drobně tabulkovitým muskovitem.
Nepravidelně omezená zrna kasiteritu (6 mm) v kavernózním křemenu o rozměrech 5 x 3 x 2 cm (rok nálezu 2015). Foto a sběr T. Kadlec
Kasiterit (5 mm) v křemenu o rozměrech 8 x 5,5 x 2,5 cm (rok nálezu 2014). Foto a sběr T. Kadlec
Kasiterit (5 mm) v křemenu o rozměrech 6,5 x 6,5 x 2,5 cm (rok nálezu 2015). Foto a sběr T. Kadlec