Kadlec T. (2022): Brookit a anatas z Nemojova u Pelhřimova - Minerál, 30, 6, 498-501. České Budějovice.
Činný kamenolom Nemojov, spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jv. od Pelhřimova a mezi sběrateli minerálů je znám především výskyty krystalů křemene či rudními minerály. Mineralogií lokality se v minulosti detailně zabýval Litochleb (2001), Kadlec et al. (2016 a 2019) nebo Kadlec (2020).
Předložený text popisuje nález dvou modifikací TiO2, a to brookitu a anatasu. V případě brookitu se jedná o první a anatasu o druhý zdokumentovaný výskyt pro kamenolom Nemojov. Iniciací pro detailnější průzkum minerálních asociací puklin místních pararul a migmatitů byl pro autora článek Tomana et al. (2020), který jako první popisuje pro lokalitu již výše zmiňovaný anatas. V nenápadné křemenné žíle, pronikající biotitickou pararulu až cordieritický migmatit na svrchním patře nemojovského kamenolomu, nalezl Toman et al. (2020) hojné, kolem 0,5 mm velké krystalky anatasu narůstající na krystalický křemen. Měl tmavě modrou až černou barvu, tvořil dipyramidální krystalky s různými typy zakončení a představoval mladší minerální součást žíly. Jako zdroj titanu předpokládají autoři jeho uvolnění z chloritizovaného biotitu nebo akcesorického ilmenitu z přilehlých migmatitizovaných rul, následně jeho remobilizaci a krystalizaci anatasu za nízkých teplot.
Popis nálezu
V říjnu 2021 jsem u sv. stěny nejspodnějšího patra kamenolomu nalezl ve zbytcích odstřelu několik menších úlomků ruly s hojnými puklinami. Jelikož se jednalo o typické pukliny alpského typu s chloritem a živcem, podobné těm např. z okolí Kutné Hory, nabral jsem několik vzorků do batohu. Během mikroskopického studia jsem na všech vzorcích identifikoval brookit a anatas.
Pukliny pronikaly drobně zrnitou texturně lepidoblastickou dvojslídnou rulou nahnědle šedé barvy. Na stavbě ruly se podílel šedý křemen, muskovit, světle béžové živce, chloritizovaný biotit, drobně zrnité sulfidy (pyrit a pyrhotin) a překvapivě poměrně hojný grafit. V rule byl sledován soubor až 1 cm mocných puklin, který byl kolmo pronikán dalšími tenkými puklinami (do 2 mm). Brookit i anatas byly přítomny na obou systémech puklin, které byly uloženy diskordantně vůči nevýrazné vnitřní foliaci ruly. V lomové stěně nebyly pukliny nalezeny, proto nelze určit jejich směr, sklon ani délku.
Typická výplň nalezených puklin s dominantním chloritem; rozměry vzorku: 9,5 × 8 cm. Foto: T. Kadlec
Detail výplně puklin – chlorit, adulár, křemen a muskovit; šířka záběru: 14 mm. Foto: T. Kadlec
Brookit tvořil tence tabulkovité světle hnědé krystalky o velikosti do 1 mm, které měly vysoce skelný až diamantový lesk. Vyskytoval se vždy ve společnosti anatasu. Ten se vyskytl ve formě dipyramidálních tmavě modročerných krystalků, které byly velké do 1 mm. Byly vysoce polokovově lesklé s typickým příčným rýhováním a vzájemně paralelně srůstaly podle osy c. Na puklinách byl dále velmi hojný chlorit (pravděpodobně klinochlor) v podobě tmavě zelených perleťově lesklých tabulek uspořádaných do radiálně paprsčitých či červíkovitých agregátů o velikosti do 5 mm. Vzácné byly několik mm velké jednotlivé tabulky pseudohexagonálního tvaru. Adulár (var. ortoklasu) utvářel dokonale omezené světle béžové ojediněle téměř bezbarvé krystalky. Svou velikostí jen ojediněle přesahovaly 3 mm. Křemen byl bezbarvý nebo světle šedobělavý a jeho prizmatické krystalky měly délku do 1 cm. Méně běžný byl muskovit I ve formě tenkých téměř průhledných tence tabulkovitých krystalů o průměru do 7 mm. Mladší, drobně tabulkovitý muskovit II narůstal na adulár. Pyrit se na puklinách vyskytoval ve dvou odlišných formách. Buď tvořil 1 mm velké krystalky ve tvaru pentagondodekaedru, nebo kubické dlouze protažené krystalky o velikosti do 3 mm narůstající přednostně na tabulky muskovitu. Některé pyrity měly nápadné náběhové barvy, některé byly silně limonitizované. Na limonitu byly v jednom případě nalezeny tenké krystalky bezbarvého sádrovce.
Světle hnědý tabulkovitý brookit s anatasem na živci; šířka záběru: 2,5 mm. Foto: P. Škácha
Dlouze protažené krystaly anatasu, světle hnědý brookit (vpravo) a tabulky chloritu; šířka záběru: 3,2 mm. Foto: P. Škácha
Sukcese minerálů popisovaných puklin alpského typu: křemen – muskovit I – adulár – muskovit II – chlorit – anatas – brookit – pyrit – sádrovec
Shrnutí a diskuse
Alpská parageneze je společenství minerálů, které vznikly na puklinách hornin krystalizací z nízkoteplotních roztoků za přítomnosti různých plynů při tlacích odpovídajících hloubce uložení příslušných hornin v době vzniku v zemské kůře. Asociace minerálů na žilách je silně závislá na složení okolních hornin (Fišera 2000). Pro alpskou paragenezi je příznačné, že minerály na trhlinách krystalizují v určitém pořadí, které bývá na různých lokalitách shodné. Pořadí krystalizace závisí na stabilitě jednotlivých minerálů za určité teploty a tlaku a také na složení fluid (Novák 2008).
Podle Bernarda et al. (1981) můžeme nalezenou puklinovou mineralizaci přiřadit k alpské paragenezi typu A (chudá na Ca), která se vyskytuje v některých typech rul. Velmi podobné parageneze puklinových minerálů se vyskytují například v zaniklém lomu u Vrbova mlýna v Kutné Hoře a jejím okolí nebo v Jeseníkách. Z okolí Nemojova potažmo Pelhřimova nejsou podobné výskyty v literatuře zmiňovány.
Pro poměrně malé rozměry krystalů je dost pravděpodobné, že se brookit a anatas na lokalitě vyskytují častěji. Těžba kamene v místě popisovaného nálezu dále pokračuje a vzhledem ke charakteru hornin ve stěně lze očekávat i další podobné výskyty.
Poděkování
Rád bych poděkoval P. Škáchovi za fotografie brookitu a anatasu a M. Trajerovi za pomoc při sběru minerálů na lokalitě.
Aktuální nálezy z kamenolomu Nemojov jsou pravidelně zveřejňovány také na webových stránkách www.mineralogist.cz. Lokalita je činný kamenolom a vstup je možný pouze po předchozí domluvě s vedením provozovny.
Literatura
Bernard J. H., Čech F., Davidová Š., Dudek A., Fediuk F., Hovorka D., Kettner R., Koděra M., Kopecký L., Němec D., Paděra K., Petránek J., Sekanina J., Staněk J., Šímová M. (1981): Mineralogie Československa. – Academia, Praha.
Fišera M. (2000): Alpská parageneze – klasifikace, typy a naleziště v České republice. – Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 8, 23–37, Praha.
Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 28, 2, 114-123.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. – Minerál, 27, 2, 118–127.
Kadlec T., Pauliš P., Pour O., Fediuk F. (2016): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova. – Minerál, 24, 6, 515–523.
Litochleb J. (2001): Pelhřimovský stříbronosný revír. – Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 9, 102–121.
Novák M. (2008): Alpská parageneze. – Minerál, 16, 4, 291–294, České Budějovice.
Toman J., Slobodník M., Hrazdil V. (2020): Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika). – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 105, 2, 183–197