Sb2S3
Vytváří sloupcovité, stébelnaté až jehlicovité krystaly, případně až celistvé agregáty. Barva: olověný až ocelově šedý s namodralým odstínem; lesk: silně kovový; T = 2,0; h = 4,51-4,66. Výskyt na rudních hydrotermálních žilách.
Vlastějovice: Antimonit je vedle berthieritu nejhojnějším sulfidem epigenetické antimonové mineralizace.
Je stříbřitě šedý s modrým nádechem až šedohnědý a tvoří dlouze protažené krystaly nebo zrnité agregáty (1/). Až 5 cm dlouhé, tlustě sloupcovité a podélně rýhované krystaly antimonitu zarůstají do dominantního berthieritu. Vzácně tvoří antimonit tenké dlouze sloupcovité krystalky seskupené do vějířků na krystalech kalcitu nebo křemenu.
Literatura:
1/ Brabec, P. (2002): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích, Dipl. práce, PřF UK Praha; 30-32
2/ Kadlec, T. (2009): Antimonová mineralizace ve Vlastějovicích, čas. Minerál 3/2009; 220-228
3/ Koutek, J., Žák, L. (1951): Předběžná zpráva o žíly s antimonovými rudami na magnetovcovém ložisku ve Vlastějovicích v Posázaví, Věst. Ústř. Úst. geol., 26, 358-359
4/ Koutek, J., Žák, L. (1953): Epigenetické antimonové rudy na magnetovcovém ložisku skarnovém ve Vlastějovicích v Posázaví, Sbor. Ústř. Úst. geol, Odd. geol., 20, 599
1 cm dlouhé jehlice antimonitu na kalcitu, Vlastějovice. Foto T. Kadlec