Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Ovesná Lhota u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Charakteristika a mineralogie lokality

Obec Ovesná Lhota se rozkládá přibližně 8 km sv. od Ledče nad Sázavou a 5,5 km s. od Světlé nad Sázavou. Oblast s výskytem Sn-W zrudnění leží mezi Ovesnou Lhotou a Vlkanovem u Žebrákovského potoka v místě zvaném Bahenice. V lesním porostu se především na levé straně od potoka nacházejí rozsáhlé pozůstatky po středověké těžbě cínu. Vlastní lokalitu s primárním výskytem Sn-W zrudnění u Ovesné Lhoty jako první lokalizoval a popsal Jurák (1963, 1965), který mapoval výskyty Ag-Pb-Zn rud mezi Ledčí n. S. a Leštinou. V roce 1964 následoval podrobný geologický průzkum, který měl za pomoci dvou vrtů a několika strojně kopaných sond ověřit zdejší výskyt cínu a wolframu (Tenčík et al. 1970). Šráček (1984) se zabýval proveniencí scheelitu v místních vodotečích v rámci šlichové prospekce. Chemismus minerálních asociací zdejšího výskytu nově studovali Losertová et al. (2014). V rámci naší republiky je toto zrudnění vzácné a Bernard et al. (1981) je přiřazují k asociaci wsn (bez lithia) jakožto typomorfní lokalitu této asociace v České republice.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nález hydrokenoelsmoreitu a dalších minerálů z Cetoraze u Pacova. - Minerál, 27, 6. České Budějovice.

Lokalita se nachází cca 900 m sv. od obce Cetoraz na zemědělsky obdělávaném poli v místě zvaném V Podílech a mezi sběrateli minerálů je známa především výskyte wolframitu a scheelitu a nově krystalovaných ukázek gahnitu (Kadlec 2017). Geologicky spadá do oblasti moldanubika a je tvořena sillimanit-biotitickými pararulami a tělesem tzv. pacovské ortoruly. Wolframitová, případně sulfidická mineralizace je vázána na čočky a žíly křemene maximálně decimetrových rozměrů, které jsou součástí metamorfovaných greisenů v endokontaktu dvojslídné ortoruly. Žíly jsou často rozpukané a místy budinované (Jurák et al. 1987). Z lokality byly doposud uváděny následující minerály: biotit, bismut, ferberit, fluorit, gahnit, galenit, granát, chalkopyrit, kasiterit, křemen, molybdenit, muskovit, ortoklas, petitjeanit, plagioklas, pyrit, scheelit, sillimanit, skoryl, waylandit a zlato (Prchlík a Jeřábek 1965, Němec a Tenčík 1976, Páša 1979, Losertová et al. 2014). Tento článek výčet minerálů nově rozšiřuje o hydrokenoelsmoreit a fluorapatit.

Číst dál...

Kadlec T. (2019): Pyroxeny a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 27, 6, České Budějovice.

Vlastějovice představují jednu z mineralogicky nejvýznamnějších lokalit v Českém masivu. V Fe-skarnech a doprovodných horninách, odkrytých dvěma kamenolomy spravovanými firmou Silnice Čáslav a.s. (na Holém vrchu a Fiolníku), bylo zjištěno přibližně 140 minerálů, z nichž některé jsou vzácné a jiné se vyskytly v kvalitních sběratelských ukázkách. Po nedávném článku o vlastějovických amfibolech se v tomto textu zaměřím na jim příbuznou skupinu minerálů, jíž jsou pyroxeny.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Mineralogie vápenato-silikátových hornin z lomu Nemojov u Pelhřimova II. - Minerál, 27, 2. České Budějovice.

Činný kamenolom Nemojov (obr. 1), v současné době exploatovaný firmou Českomoravský štěrk a.s., se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu s nadmořskou výškou 667 m v pelhřimovském rudním revíru. Těžba, která byla zahájena v roce 1983 a pokračuje s krátkou přestávkou na začátku 90. let minulého století do současnosti. Těžená surovina (různé typy rul) je využívána jako štěrk do asfaltových a betonových směsí či jako drcené kamenivo do podkladních vrstev vozovek a železnic.

Číst dál...

Kadlec T., Pauliš P., Pour O. (2019): Nové mineralogické nálezy na lokalitě Sázavka u Světlé nad Sázavou. - Minerál, 27, 2, České Budějovice.

Sázavka u Světlé nad Sázavou je málo známým nalezištěm kasiteritového zrudnění. Lokalita se nachází 800 m východně od Sázavky při silnici vedoucí do obce Zboží a nově ji popsali Pauliš et al. (2018), kteří uvádějí nález několika vzorků křemenné žiloviny v ornici, ve kterých byly hojné kasiterit, arzenopyrit a pyrit. Ze supergenních minerálů byly identifikovány skorodit a bariofarmakosiderit. Při revizi lokality prvním z autorů v druhé polovině roku 2018 byly vedle těchto minerálů nalezeny další, jejichž popis je námětem tohoto příspěvku. V křemenných žilách se sulfidickým a oxidickým zrudněním byly identifikovány sfalerit, rutil, malachit, dravit a magnesiofoitit, v turmalinitech dravit a fluorapatit a limonitové pseudomorfózy po krystalech pyritu.

Číst dál...

Kadlec T. (2018): Amfiboly a jejich výskyty ve Vlastějovicích. - Minerál, 24, 6, České Budějovice.

Amfiboly patří mezi základní minerály vlastějovických lomů a blízkého okolí ve smyslu jejich hojných a geneticky rozmanitých výskytů na lokalitě. Následující text se věnuje pěti minerálům ze skupiny amfibolů, které se vyskytují či vyskytovaly ve Vlastějovicích a které jsou popsány v různých literárních zdrojích. Jmenovitě se jedná o fero-aktinolit, fero-edenit, fero-pargasit, hastingsit a magnesio-hornblend.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.