Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Novák, M., Kadlec, T., Gadas, P. (2013): Geological position, mineral assemblages and contamination of granitic pegmatites in the Moldanubian Zone, Czech Republic; examples from the Vlastějovice region. - Journal of Geosciencies, 58, 21-47, Praha.

The Vlastějovice region is characterized by abundant granitic pegmatite bodies with different shape, size, host-rocks, mineralogy and origin. They are well accessible in large quarries on the Holý vrch and Magdalena Fe-skarn deposits, as well as on outcrops in the Sázava valley. The Vlastějovice pegmatites thus represent a very good object for a case study of typical granitic pegmatites of the Moldanubian pegmatite province in a relatively small area.

Číst dál...

Vrtiška L., Sejkora J., Malíková R., Kadlec T. (2017): Revize a nové nálezy fosfátů na historickém nalezišti Černovice u Tábora (Česká republika). - Bull. Mineral. Petrolog. Odd., 25, 2; Praha, 277-305.

Lokalita sekundárních fosfátů vázaných na pukliny grafitických břidlic až kvarcitů, Černovice u Tábora, je známá především historickými výskyty kulovitých, radiálně paprsčitých agregátů vanadem výrazně modře, modrozeleně a žlutě zbarveného wavellitu. Zdejší fosfáty nebyly vzhledem k historickému charakteru lokality, nedostupnosti vzorků a zdánlivě chudé paragenezi moderně analyticky zkoumány.

Číst dál...

Kadlec T., Venclík V., Pauliš P. (2018): Nález zeolitů a doprovodné mineralizace z žil alpského typu a hydrotermálně alterovaných pegmatitů v kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 24, 2, České Budějovice.

Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je v provozu s krátkými přestávkami od roku 1939 a je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její dílčí části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965). Po regionálně-geologické stránce náleží okolí lokality do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu (Mísař a kol. 1983). Charakteristické pro širší okolí jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly, hojná jsou tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem typu Eisgarn („pohledská žula“) a žilami aplitů a pegmatitů (Beneš 1963). Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v rule. Na lokalitě byly nalezeny dva typy uzavřenin; první typ byl klasifikován jako dunit a druhý jako hornblendit (Turek 2006). Mastíková (2009) určila některé uzavřeniny jako amfibolit, eklogit či pyroxenit.

Číst dál...

Kadlec T. (2018): Nový nález scheelitového zrudnění ve Vlastějovicích. - Minerál 24, 2, České Budějovice.

Činný kamenolom Vlastějovice, který je v provozu od roku 1967 a v současné době jej spravuje firma Silnice Čáslav s. r. o., je mezi mineralogy a petrology známý širokou škálou minerálů, kterých je z lokality a nejbližšího okolí popsáno kolem 140 druhů z přibližně 12 druhů hornin. Pětipatrový lom se rozkládá asi 500 m sv. od obce Vlastějovice a po geologické stránce spadá do pestré skupiny moldanubické oblasti, tvořené především skarny, ortorulami a menšími výskyty mramorů, erlánů a amfibolitů. Systematickým sledováním lokality bylo pozorováno drobné wolframové zrudnění reprezentované scheelitem, který je pro lokalitu poměrně vzácným minerálem.

Číst dál...

Kadlec T. (2017): Nález krystalů gahnitu u Cetorazi na Pacovsku. - Minerál, 23, 6, České Budějovice.

Gahnit představuje svým chemismem řídce se vyskytující oxid hliníku a zinku ze skupiny spinelidů. Pojmenován byl v roce 1807 baronem Karlem Mariem Ehrenbertem von Moll na počest svého objevitele, švédského chemika, mineraloga a člena Královské švédské akademie věd Johana Gottlieba Gahna (1745–1818). Typovou lokalitou gahnitu je ložisko mědi a zlata Falun ve Švédsku. Vyskytuje se v granitoidních horninách a žulových pegmatitech, ale i v metamorfovaných horninách, např. ve skarnech, rulách či mramorech. Může se nacházet i v náplavech. Tvoří zrnité nebo masivní agregáty, méně časté jsou krystaly ve tvaru oktaedru a jejich spojky podle [111]. Je zelený, tmavě zelený až černozelený, vzácně žlutý až žlutohnědý. U nás se vyskytuje jako akcesorie v pegmatitech (např. Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek či Salisov – Staněk 1960), v okrajových partiích magnetitových skarnů (Županovice) nebo v mramorech (u Zdechovic na Volyňsku, Sedliště, Trhonic, Jimramova nebo Ubušínku – Novák a kol. 1997).

Číst dál...

Kadlec T. (2017): Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. - Minerál, 23, 6, České Budějovice. 

Nejbližší okolí obce Vlastějovice patří k moldanubiku, a to k jeho pestré sérii. Více než sto pegmatitových žil zde proniká pestrou horninovou škálou zahrnující různé typy pararul, ortorul a skarnů. Jednotlivé žíly se od sebe liší rozměry a tvarem, charakterem hostitelské horniny, minerálním složením, vnitřní stavbou, stupněm alterace, stupněm diferenciace atd. Rozmanitost pegmatitů a více než 60 druhů minerálů, které byly z těchto pegmatitů popsány, řadí Vlastějovice mezi významné pegmatitové lokality České republiky. V tomto příspěvku se zaměřím na hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity pronikající skarny a jejich minerály a výskyty.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.