Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

Kadlec T. (2017): Nález krystalů gahnitu u Cetorazi na Pacovsku. - Minerál, 23, 6, České Budějovice.

Gahnit představuje svým chemismem řídce se vyskytující oxid hliníku a zinku ze skupiny spinelidů. Pojmenován byl v roce 1807 baronem Karlem Mariem Ehrenbertem von Moll na počest svého objevitele, švédského chemika, mineraloga a člena Královské švédské akademie věd Johana Gottlieba Gahna (1745–1818). Typovou lokalitou gahnitu je ložisko mědi a zlata Falun ve Švédsku. Vyskytuje se v granitoidních horninách a žulových pegmatitech, ale i v metamorfovaných horninách, např. ve skarnech, rulách či mramorech. Může se nacházet i v náplavech. Tvoří zrnité nebo masivní agregáty, méně časté jsou krystaly ve tvaru oktaedru a jejich spojky podle [111]. Je zelený, tmavě zelený až černozelený, vzácně žlutý až žlutohnědý. U nás se vyskytuje jako akcesorie v pegmatitech (např. Otov I, Přibyslavice, Maršíkov, Ostředek či Salisov – Staněk 1960), v okrajových partiích magnetitových skarnů (Županovice) nebo v mramorech (u Zdechovic na Volyňsku, Sedliště, Trhonic, Jimramova nebo Ubušínku – Novák a kol. 1997).

Číst dál...

Kadlec T. (2017): Hydrotermální mineralizace v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny z kamenolomu Vlastějovice v Posázaví. - Minerál, 23, 6, České Budějovice. 

Nejbližší okolí obce Vlastějovice patří k moldanubiku, a to k jeho pestré sérii. Více než sto pegmatitových žil zde proniká pestrou horninovou škálou zahrnující různé typy pararul, ortorul a skarnů. Jednotlivé žíly se od sebe liší rozměry a tvarem, charakterem hostitelské horniny, minerálním složením, vnitřní stavbou, stupněm alterace, stupněm diferenciace atd. Rozmanitost pegmatitů a více než 60 druhů minerálů, které byly z těchto pegmatitů popsány, řadí Vlastějovice mezi významné pegmatitové lokality České republiky. V tomto příspěvku se zaměřím na hydrotermálně alterované kontaminované pegmatity pronikající skarny a jejich minerály a výskyty.

Číst dál...

Kadlec T. (2017): Žíla alpského typu s krystalickým arzenopyritem, scheelitem a Ti – minerály z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 23, 4, České Budějovice.

Činný šestietážový kamenolom (Českomoravský štěrk, a.s.) je v provozu s krátkými přestávkami od roku 1939 a je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod–Přibyslav a silnící Pohled–Dlouhá Ves. Geomorfologicky lze území kamenolomu zařadit v rámci Českomoravské vrchoviny do Hornosázavské pahorkatiny a její dílčí části Havlíčkobrodské pahorkatiny (Demek 1965).

Číst dál...

Kadlec T. (2017): Výskyty granátů ve Vlastějovicích. - Minerál, 25, 4, České Budějovice. 

Granáty jsou nejhojnějšími minerály vlastějovických skarnů, v nichž tvoří celistvé granátovce nebo pásky s pyroxenem, případně epidotem či amfibolem. Sběratelsky atraktivní jsou krystaly o velikosti až 6 cm, vyskytující se na puklinách skarnů. Skarnovými granáty se v minulosti zabývala řada mineralogů a petrologů, například Koutek (1950), Žáček (1985, 1991, 1997, 2003) a Potužák (1996). Vedle toho se s granáty setkáváme v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny (Vavřín 1962, Ackerman 2004, Kadlec 2007) a v okolních horninách skarnů, jako jsou pararuly či erlany, i v je pronikajících pegmatitech (Kadlec 2009). Podle geologické pozice, ve které se vyskytují, odpovídají vlastějovické granáty svým složením andraditu, grosuláru, almandinu, spessartinu nebo pyropu.

Číst dál...

Kadlec, Tomáš. Pegmatit s columbitem a kasiteritem z Přibyslavic. In: Mineralogist.cz [online]. Ledeč nad Sázavou, 2016 [cit. 2016-11-30]. Dostupné z: http://www.mineralogist.cz/

Zaniklé lomy v blízkosti obce Přibyslavice patřily v minulosti mezi významné české lokality. Proslavily se především výskytem krystalů almandinu, primárních a sekundárních fosfátů, vzácného minerálu nigerit či jako typová lokalita nově popsaného turmalínu – oxy-skoryl. Celkem je z tamních lomů popsáno přibližně 80 minerálních druhů, ale vzhledem k tomu, že probíhá nový výzkum přibyslavických fosfátů lze předpokládat, že se toto číslo rapidně zvedne. Vzhledem k tomu, že jsou lomy v dnešní době již zatopené nebo zčásti zavezené odpadem, jsou možnosti sběru minerálů dosti omezené.

Číst dál...

Kadlec T., Vrtiška L., Vácha J. (2017): Výskyty erlánů a mramorů v okolí Řípce na Táborsku. - Minerál, 25, 2. České Budějovice.

Obec Řípec se rozkládá 1 km severovýchodně od Veselí nad Lužnicí a 20 km jižně od Tábora na vrchu Strážka (457 m. n. m.). Geomorfologicky spadá oblast do Soběslavské pahorkatiny, která je součástí Táborské pahorkatiny v rámci Středočeské pahorkatiny. Po geologické stránce lze okolí Řípce přiřadit do okrajové části pestré skupiny moldanubické oblasti s dominantními sillimanit-biotitickými pararulami a biotitickými migmatity s hojnými tělesy erlánů, kvarcitů, ortorul, pegmatitů, křemenných žil a méně často také amfibolitů a mramorů (Mísař a kol. 1983). O výskytech erlánů lze nalézt zmínku ve vysvětlivkách ke geologické mapě (Tomas a kol. 1990).

Číst dál...