Kadlec T. (2024): Nové nálezy minerálů v hadcích u Bernartic. - Pod Blaníkem, 28, 1, 2-4, Vlašim.
V rámci modernizace 7. úseku dálnice D1 mezi sjezdy 56 Soutice a 66 Loket, realizované firmou EUROVIA CS a.s., zastihly stavební práce v druhé polovině roku 2019 v rámci rozšiřování dálnice bernartické hadcové těleso. V dálničním zářezu v kilometru 61,700 ve směru Praha – Brno, vzdáleném asi 2,5 km sz. od obce Bernartice, při západním okraji národní přírodní památky Hadce u Želivky, byly nalezeny zajímavé mineralogické ukázky amfibolů (aktinolit a tremolit), chalcedonu a magnezitu s opálem.
Hadec (serpentinit) je metamorfovaná hornina, která vznikla přeměnou ultramafických hornin (složené především z tmavých minerálů). Masivní hadec má nejčastěji šedozelenou až zelenočernou barvu a je složen z minerálů serpentinové skupiny (chryzotil, lizardit a antigorit), amfibolů, pyroxenů, olivínu a dalších minerálů. Většina hadců je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často přeměněná, a to za vzniku opálu či křídově bílého magnezitu.
Kadlec T. (2023): Nález kalcitové dutiny z kamenolomu Pohled u Havlíčkova Brodu. - Minerál, 31, 6, České Budějovice.
Činný, šestietážový kamenolom (firma Českomoravský štěrk, a.s.) je situován asi 1 km jv. od obce Pohled a 4 km v. od Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na levém břehu řeky Sázavy mezi železniční tratí Havlíčkův Brod – Přibyslav a silnící Pohled – Dlouhá Ves.
Po regionálně-geologické stránce náleží kamenolom a jeho okolí do východního pruhu pestré skupiny moldanubika Českého masivu v blízkosti východního okraje moldanubického plutonu. Charakteristické jsou různě intenzivně migmatitizované pararuly a hojná tělesa amfibolitů. Magmatické horniny jsou zastoupeny dvojslídným granitem a žílami aplitů a pegmatitů. Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v pararulách. Hojné jsou žíly polymetalického zrudnění (sfalerit, pyrhotin, galenit, pyrit), které lze přiřadit k havlíčkobrodskému rudnímu revíru.
Kadlec T. (2023): Minerály desilikovaných pegmatitů z kamenolomu Bernartice. - Minerál, 31, 6, České Budějovice.
Rozsáhlý kamenolom leží na levém břehu vodní nádrže Švihov v blízkosti malé obce Bernartice vzdálené se asi 5 km sz. od Dolních Kralovic a 7 km j. od Zruče nad Sázavou. Na ložisku byl původně Správou okresních silnic bývalého okresu Ledeč nad Sázavou těžen kámen pro údržbu silnic. V roce 1939 byl založen nový kamenolom, který byl po II. světové válce ve vlastnictví Státní silniční správy v Čáslavi (Vavřínová 1950). V roce 1950 byl provoz kamenolomu zastaven a zařízení demontováno. Během let 1967 a 1968 byl v této oblasti proveden nový geologický průzkum a tato lokalita byla zařazena mezi ložiska vhodná k těžbě. O opětovném otevření ložiska a zahájení těžby se začalo uvažovat v roce 1971 v souvislosti s výstavbou dálnice D1. Státní podnik Severokámen Liberec o rok později zahájil na ložisku těžbu (Rybařík 1972). Od roku 1975 byl kamenolom Bernartice ve správě těžební organizace Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny n. p. Praha. Tento státní podnik byl po roce 1989 přetransformován na Středokámen Praha. V roce 1992 získala lom do pronájmu firma Terobet. Během roku 1994 proběhla privatizace, ve které získala kamenolom Bernartice soukromá firma SHB s.r.o., která zde těží drcené kamenivo do současnosti. V dnešní době má kamenolom 4 etáže a těžba probíhá na 3. a 4. z nich (počítáno od shora).
Kadlec T., Venclík V. (2023): Nový dutinový lithný pegmatit z Přibyslavic u Čáslavi. - Minerál, 31, České Budějovice.
Obec Přibyslavice se rozkládá 7 km j. od Čáslavi a 5,5 km sz. od Golčova Jeníkova a patří mezi známé české mineralogické, petrologické a geologické lokality. Severně od obce leží celkem 6 zaniklých lomů, jenž poslední byl s přestávkami v provozu až do počátku 90. let minulého století. Lokalita se proslavila především výskytem velkých krystalů almandinu (Nováček 1931), agregáty primárních a sekundárních fosfátů (Povondra et al. 1987), vzácného minerálu nigeritu, který byl pro Českou tehdy Československou republiku jako první popsán právě z Přibyslavic (Čech et al. 1978) či jako typová lokalita nového turmalínu – oxy-skoryl (Bačík et al. 2013). Celkem je z tamních lomů a okolí známo přibližně 90 druhů minerálů.
Kadlec T. (2023): Krystaly klinozoisitu a grosuláru z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova. - Minerál, 31, České Budějovice.
Rozsáhlý, pětietážový kamenolom Nemojov spravovaný firmou Českomoravský štěrk a.s. se rozkládá přibližně 8 km jihovýchodně od Pelhřimova na západním svahu Nemojovského vrchu. Geologicky spadá převážná část území lomu do monotónní skupiny české větve moldanubika, resp. k moldanubickému plášti centrálního plutonu (Mísař et al. 1983). Krystalické břidlice moldanubika jsou zde zastoupeny cordieritickými rulami a migmatity nebulitického charakteru, geneticky spjatými s kontaktní metamorfózou a migmatitizací biotiticko-sillimanitických pararul.
Kadlec T. (2023): Nové mineralogické nálezy v kamenolomu Stříbrná Skalice III. - Minerál, 31, 3, 231-240, České Budějovice.
Kamenolom Stříbrná Skalice je provozovaný firmou Českomoravský štěrk, a.s. a rozkládá se přibližně 1 km jv. od Stříbrné Skalice na pravém břehu řeky Sázavy v blízkosti chatové osady Čapík. Kamenolom je v provozu od 50. let 20. století a drcené kamenivo se tu získává na sedmi těžených a jedné skrývkové etáži. Lokalita se mezi sběrateli minerálů v minulosti zviditelnila především výskyty pěkných zelených oktaedrických krystalů fluoritu na kalcitu, velkých lupenitých krystalů barytu, různých typů karbonátů, krásných ukázek jemně vláknitého wollastonitu nebo v neposlední řadě nálezem krystalického epidotu či jehlicovitého dravitu z novějších sběrů.