Minerály České republiky

RNDr. Tomáš Kadlec

mindat WebArchiv Google Plus logo youtube logo footerfacebookicon

 

Kadlec, T. (2015): Zpráva o nálezu molybdenitu v lomu Plaňany, 11 km západně od Kolína. - Minerál, 23, 2, České Budějovice.

Činný, šestietážový lom Plaňany patřící firmě Eurovia Kamenolomy a.s. se rozkládá přibližně 11 km západně od Kolína. Založen je ve složitém komplexu metamorfovaných hornin kolínské části kutnohorského krystalinika. Pestrá škála těžených hornin zahrnuje migmatity (sillimanit-biotitové a pyroxen-biotit-amfibolové), v migmatitech uzavřené horniny (erlany, biotitové pararuly, serpentinity, amfibolity, pyroxenity),ortoruly, granodioritový porfyrit a pegmatity (Fišera 1981 a 2003).

Číst dál...

Kadlec, T., Čopjaková, R., Gadas, P. (2013): Turmalinity z Ledče nad Sázavou. - čas. Minerál, 3, 241-246, České Budějovice.

Turmalinit

Termín turmalinit zavedl francouzský geolog A. Daubrée (1841). Turmalinitem (také turmalínovec, turmalit) se nazývají méně běžné horniny složené hlavně z turmalínu (> 15 obj. %,  nejčastěji dravit – skorylové řady) a křemene, které mohou akcesoricky obsahovat granát, apatit, muskovit, biotit, kyanit, sillimanit, rutil, ilmenit aj. Jsou to nejčastěji masivní jemnozrnné až drobnozrnné horniny hnědočerné až černé barvy, složené z těsně prorostlých sloupcovitých až jemně stébelnatých krystalků turmalínu a podružného šedobílého xenomorfně omezeného křemene. Turmalinity tvoří polohy několik centimetrů až několik metrů mocné převážně v metapelitech (svory, ruly) nebo vulkanosedimentárních komplexech, které mohou být spolu s okolními horninami metamorfovány a deformovány.

Číst dál...

Kadlec, T. (2014): Zpráva k mineralogii křemenných žil u Ovesné Lhoty nedaleko Ledče nad Sázavou. - http://www.mineralogist.cz/zprava-k-mineralogii-kremennych-zil-u-ovesne-lhoty-nedaleko-ledce-nad-sazavou [online]. Ledeč nad Sázavou. Dostupné z: www.mineralogist.cz.

Jurák (1965) doslovně uvedl v abstraktu svého článku ve Věstníku ÚÚG: Při geologickém mapování pro diplomovou práci na téma „Geologie stříbro-olověno-zinkových ložisek v moldanubiku mezi Ledčem n. Sázavou a Leštinou“, pracovanou na katedře nerostných surovin Karlovy univerzity v Praze, byly zjištěny nedaleko Ovesné Lhoty úlomky křemene s wolframitem, scheelitem, kasiteritem a apatitem.

Číst dál...

Pauliš, P., Kadlec, T., Pour, O., Civiš, S. (2014): Granát od Mladotic, 2 km jjv. od Ronova nad Doubravou. - Minerál, 22, 6, České Budějovice.

Z okolí Ronova nad Doubravou a Mladotic je ve staré literatuře uváděno několik nalezišť granátů. Jeho hojný výskyt je popisován z břehu Doubravy pod kostelem Sv. Martina, ze stráně na pravém břehu řeky proti kostelu a rovněž z levého břehu řeky mezi kostelem Sv. Martina a Mladoticemi a na několika dalších místech (in Kratochvíl 1961, 1962). Chemizmus granátů žlutooranžové až červené barvy z ruly z okolí Ronova nad Doubravkou a granáty vázané na aplitické injekce, pronikající amfibolickou rulou od Sv. Martina studoval Nováček (1931). Na základě chemických analýz konstatoval tento autor, že v obou granátech převažuje almandinová složka, zhruba čtvrtinu veškeré hmoty obou granátů však tvoří složka grosulárová, kolem 12 % připadá na pyrop a kolem 5 % patří spessartinu.

Číst dál...

Kadlec, T. (2014): Fluoritové ložisko Kožlí u Ledče nad Sázavou. - Minerál, 22, 5, České Budějovice.

Úvod

Malé, ekonomicky nevýznamné fluoritové ložisko se nachází v lesním terénu přibližně 1,5 km jižně od obce Kožlí u Ledče nad Sázavou v údolí Hradišťského potoka, 400 m západně od Peckého mlýna na stejnojmenném potoce (GPS souřadnice: 49°38'55.704"N, 15°15'20.400"E). Šlo o jedno z prvních těžených fluoritových ložisek u nás, které následovně zastínila těžba na významných ložiscích jako Harrachov, Vrchoslav, Jílové u Děčína, Moldava či Běstvina.

Číst dál...

Kadlec, T., Pauliš, P., Jebavá, I. (2013): Wollastonit-grosulárový erlan z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. -Minerál, 21, 4, 296-298, České Budějovice.

Wollastonit je ve Vlastějovicích poměrně vzácným minerálem, což může být i následkem jeho nenápadnosti a snadné zaměnitelnosti s hydrotermálně alterovanými živci, jemně zrnitými karbonáty nebo tektonicky postiženými okrajovými partiemi pegmatitů. Poprvé byl popsán Houzarem et al. (2009) z pátého patra lomu na Holém vrchu. Masivní wollastonit se vyskytl na kontaktu křemenem bohatého granitického pegmatitu a karbonátové horniny resp. kalcitové žíly. Byl bílý až béžový, měl hedvábný lesk a vzhled jemně vláknitého asbestu. Wollastonit byl provázen křemenem, vzácněji kalcitem, ojediněle hnědočerveným granátem grosulár-andraditového složení (and47-62 gross20-35 alm10-13) a vzácně fluoritem a apofylitem.

Číst dál...

Kadlec, T. (2013): Výskyty epidotu ve Vlastějovicích. -Minerál, 21, 3, 199-202, České Budějovice.

Epidot {Ca2}{Al2Fe3+}[O|OH|SiO4|Si2O7] je ve Vlastějovicích hojným minerálem, o kterém se již roku 1904 zmiňuje Katzer. Výskyty epidotu můžeme zjednodušeně rozdělit podle geologické pozice a způsobu vzniku do třech hlavních skupin: I. výskyt ve skarnech, II. výskyt na mladších žilách pronikajících skarny a III. výskyt v kontaminovaných pegmatitech pronikajících skarny. Mimo skarnová tělesa je epidot přítomen v amfibolitech a erlánech zastižených ve skalním defilé mezi Vlastějovicemi a osadou Březina, akcesoricky ve dvojslídných ortorulách na Holém vrchu a vzácně v mramorech v asociaci s flogopitem na bázi skarnového tělesa na západních svazích Holého vrchu (Koutek 1950).

Číst dál...

Kadlec, T. (2013): Hydrotermálně alterovaný pegmatit s opálem z Vlastějovic. - Minerál, 21, 3, 203-204. České Budějovice.

Úvod

O kontaminovaných pegmatitech a jejich minerálech z Vlastějovic již bylo napsáno mnoho vědeckých prací (Vavřín 1960, Čech 1985, Goliáš 2002, Ackerman 2004, Kadlec 2009, Novák, Kadlec a Gadas 2013 a další). Čas od času se v těchto pegmatitech setkáváme s produkty hydrotermálních alterací jako je prehnit, apofylit, epidot, kalcit, fluorit a opál. Běžný je tabulkovitě krystalický, zelenkavý prehnit a radiálně paprsčitý, křídově bílý apofylit; naopak výskyty opálu ve vlastějovických pegmatitech jsou vzácné.

Číst dál...

Pauliš, P., Kadlec, T., Jebavá, I. (2012): Ryzí síra ze štoly Sv. Antonína Paduánského u Kutné Hory. - čas. Minerál, 6, 501-502, České Budějovice.

V České republice se síra nejčastěji objevuje (v podobě žlutých povlaků a jehlicovitých krystalů) na hořících haldách uhelných dolů (Kladno, Libušín, Otvovice, Bílina, Sokolov, Bečkov, Radvanice, Ostrava, Oslavany, Žeravice, Radvanice aj.). Síra tvoří též povlaky na rašeliništích (např. Soos u Františkových Lázní). Poměrně zřídka se síra objevuje ve vápencích (Lhota u Kunštátu) nebo se vyskytuje v supergenní zóně rudních ložisek (Hůrky u Rakovníka, Nový Metternich u Mariánských Lázní, Bárov ve štěpánovském rudním revíru, Nová Bystřice v jižních Čechách) (Pauliš 2011).

Číst dál...

Kadlec, T. (2012): Nový nález velkých krystalů datolitu ve Vlastějovicích. - čas. Minerál, 3, 203-205, České Budějovice.

O datolitu

Datolit Ca(HBSiO5) je méně běžným až vzácným nesosilikátem vápníku a bóru z gadolinit - datolitové skupiny minerálů. Krystaluje v monoklinické soustavě, v oddělení monoklinicky prizmatickém 2/m. Mřížkové parametry jsou a = 9,62 Å, b = 7,6 Å, c = 4,84 Å (Foit et al. 1973). Krystaly jsou hojnoploché, většinou krátce sloupcovité a tlustě tabulkovité. Častěji však datolit tvoří zrnité nebo celistvé agregáty. Je bezbarvý až bílý, zelenavý nebo žlutavý. Lesk má skelný, je průsvitný až průhledný. Štěpnost mu chybí. Hustota datolitu je 2,8 - 3,0 g.cm-3, tvrdost podle Mohse 5-5,5.

Číst dál...

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.